Důvodová zpráva k vyhlášce č. 488/2025 Sb.

Právní úprava je navržena k provedení zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o mediaci“). Představuje novelizaci vyhlášky č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora (dále také jen „vyhláška o zkouškách a odměně mediátora“), která upravuje náležitosti zkoušky mediátora a také odměnu mediátora za první setkání účastníků se zapsaným mediátorem nařízené soudem. Novelizace je předkládána mimo Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2025. Předkládaným návrhem by mělo dojít k navýšení odměny zapsaného mediátora za první setkání účastníků s mediátorem nařízené soudem, která je v současnosti ve výši 400 Kč stanovené při přijetí právní úpravy upravující mediaci v civilním řízení v roce 2012. Od nabytí účinnosti právní úpravy došlo k vývoji, pro který se navrhuje novelizovat úpravu týkající se odměny: a) Nárůst inflace od září 2012 do současnosti Obdobně jako u odměn či náhrad hotových výdajů dalších právních profesí, které jsou stanoveny právním předpisem a k jejichž navýšení došlo k nedávné době, i v případě odměny zapsaného mediátora za první setkání došlo od stanovení výše odměny k podstatnému nárůstu inflace, který by měl být ve výši zohledněn. Meziroční inflace se počítá složeným výpočtem ve sledovaném období. Sledovaným obdobím je období od 1. 9. 2012 až 1. 5. 2025. Na inflaci přitom není možné hledět optikou prostého součtu míry inflace v jednotlivých letech. Inflace se vypočítává na bázi meziročního srovnání cenové hladiny. Je třeba užít složeného výpočtu, kdy základem pro výpočet v jednotlivých letech není základní jednotka, ale základní jednotka + inflace za předcházející kalendářní rok, je tedy třeba vypočíst kumulovanou („složenou“) inflaci. Tímto způsobem se vypočítává reálná hodnota peněz v delším časovém horizontu. Vývoj inflace od přijetí úpravy mediace do 1. května 2025¹ Období Cenová jednotka Míra inflace Výpočet kumulované inflace 1. 9. 2012 – 31. 12. 2012 1 000,00 Kč 0,10 % 1 010,00 Kč 2013 1,40 % 1 015,14 Kč 2014 0,40 % 1 019,20 Kč 2015 0,30 % 1 022,26 Kč 2016 0,70 % 1 029,42 Kč 2017 2,50 % 1 055,16 Kč 2018 2,10 % 1 077,32 Kč 2019 2,80 % 1 107,49 Kč 2020 3,20 % 1 142,93 Kč 2021 3,80 % 1 186,36 Kč 2022 15,10 % 1 365,50 Kč 2023 10,70 % 1 511,61 Kč 2024 2,40 % 1 547,89 Kč 1. 1. 2025 – 31. 5. 2025 2,50 % 1 586, 59 Kč Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že míra kumulované inflace při složeném výpočtu činí ve sledovaném období od 1. 9. 2012 do 1. 5. 2025 přibližně 58 %. Pokud by výše odměny stanovená v září roku 2012 ve výši 400 Kč kopírovala vývoj kumulované inflace, měla by v květnu roku 2025 činit 632 Kč. K tomu je třeba dodat, že zvýšení odměny se navrhuje až v současnosti, odměna stanovená v roce 2012 doposud nezahrnovala žádné navýšení inflace v průběhu let. Zároveň lze očekávat, že odměna bude stanovena na další časové období, které může být v rozmezí jednoho či vícero funkčních období vlády. Co do předpokladu budoucí inflace lze vycházet z očekávání analytiků finančního trhu zpracované Českou národní bankou, kteří stejně jako inflační cíl České národní banky očekávají vývoj inflace okolo 2 %². b) Požadavek na odbornost zapsaného mediátora, efektivita prvního setkání a vztah k ostatním právnickým profesím Nařízení prvního setkání představuje náročný úkol, který staví mediátora do specifické role, kdy má v rámci prvního setkání naplnit jeho obsah, který se sestává ze čtyř hlavních funkcí. Konkrétně má mediátor naplnit funkci informační; motivační; edukační; a preventivní. První setkání je tedy kvalifikovaným a odborným úkonem, jehož profesionální provedení obvykle podmiňuje vstup stran konfliktu do samotné mediace (k tomu viz i dále statistické údaje o efektivnosti prvního jednání). Smírné řešení soudních sporů prostřednictvím mediace je přitom hlavním účelem zákona o mediaci jako takového. Za tímto účelem mohou provést první setkání pouze mediátoři zapsaní v seznamu Ministerstva spravedlnosti (dále také jen „ministerstvo“), kteří musí vykonat zkoušku a plnit další povinnosti podle zákona o mediaci. Stát tak považuje za žádoucí, aby první setkání bylo provedeno s odbornou péčí kvalifikovanými osobami, kdy správně provedené první setkání může vést k navýšení počtu zahájených mediací a tím pádem i počtu řízení skončených právě v podobě uzavření mediační dohody či smíru. První setkání přitom podle statistických dat³ uvedené cíle naplňuje a zvyšuje šance na ukončení řízení před provedením náročného dokazování, neboť mezi lety 2017–2024 došlo v 57,27 % případů k uzavření smíru a ve 14,15 % případů ke zpětvzetí návrhu. Jinými slovy, po nařízení prvního setkání se zapsaným mediátorem došlo v 71,42 % k ukončení soudního řízení v souladu s vůlí jeho účastníků. Rekordním byl v tomto ohledu právě poslední datově pokrytý rok 2024, ve kterém byl po nařízení prvního uzavřen smír v 68,21 % řízení v rámci civilní agendy. Vedle vysoké efektivity prvního setkání lze na základě provedeného empirického výzkumu⁴ na vysoce reprezentativním vzorku z řad soudců (relevantních agend) konstatovat, že je první setkání obecně pozitivně přijímáno i mezi soudy. Výsledky vypovídají o tom, že více než tři čtvrtiny respondentů vnímají první setkání pozitivně jako vhodný procesní nástroj (303 respondentů, tj. 76,3 %), zatímco pouze 57 respondentů (tj. 14,3 % respondentů) negativně. Nejčastěji zastoupení jsou respondenti, kteří první setkání vnímají spíše efektivně (196 respondentů). Z dotazníkového šetření vyplývá, že si tento institut vydobyl pozitivně vnímané místo v českém soudním systému.⁵ Ačkoliv tak klade stát na kvalitu prvního setkání důraz a první setkání je v praxi vysoce efektivní a pomáhá ke snížení nákladů soudního řízení, v porovnání s dalšími činnostmi pro účely soudního řízení, které provádí další právnické profese a u kterých se také vyžaduje odbornost, je současná výše odměny zapsaného mediátora za první setkání nepřiměřeně nízká. V porovnání s např. odměnou znalce či tlumočníka je hodinová výše dvoj- až trojnásobně nižší, přičemž v porovnání s prvním setkáním lze očekávat, že činnost znalce či tlumočníka bude časově delší. Na nedostatečnou výši odměny s ohledem na význam prvního setkání a náklady na provedení poukazovali i další právnické profese v rámci šetření v letech 2018 a 2019, tedy ještě v době před značným nárůstem inflace v letech 2022 a 2023.⁶ c) Vývoj praxe v oblasti prvního setkání od nabytí účinnosti úpravy v roce 2012 Úprava z roku 2012 přinesla komplexní zakotvení mediace v civilním řízení do českého právní řádu. Jednalo se o zcela novou úpravu, která přinesla nové instituty, mezi ně mj. i nařízení prvního setkání se zapsaným mediátorem. Nařídit první setkání může soud v civilním řízení, a to pokud se mu to jeví vhodné a účelné, zejména s ohledem na možnost smírného řešení věci, ke kterému má s ohledem na § 99 a 100 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) směřovat. Nařízené první setkání se zapsaným mediátorem lze charakterizovat jako setkání zapsaného mediátora s účastníky řízení, na kterém zapsaný mediátor účastníkům mediaci co nejvíce přiblíží, představí jim výhody i nevýhody mediace, její principy a poskytne jim veškeré informace potřebné pro rozhodnutí, zda pro ně mediace je přijatelnějším a vhodnějším řešením jejich konfliktu než provedení celého soudního řízení s vydáním autoritativního rozhodnutí soudu.⁷ První setkání se zapsaným mediátorem nepředstavuje zahájení mediace; to, zda po skončení prvního setkání následně dojde k zahájení mediace, závisí čistě na vůli účastníků.⁸ Poznatky z praxe zapsaných mediátorů a dalších osob, které ministerstvo k otázce prvního setkání shromáždilo, poukazují v porovnání se stavem při přijetí nové úpravy v roce 2012 především na zvýšení náročnosti přípravy, organizace a provedení prvního setkání od přijetí úpravy. Jedná se především o organizaci prvního setkání a s tím spojené úkony. Dotazovaní uváděli komplikovaný proces stanovování termínu prvního setkání, kdy mediátor oproti soudci nedisponuje autoritativní možností setkání termínově vynucovat, nicméně osobní přítomnost účastníků na prvním setkání je nezbytná. Zapsaný mediátor tak musí účastníky a případně i jejich právní zástupce musí vícekrát obepisovat, zároveň je třeba sladit termíny pro všechny osoby. Zapsaný mediátor většinou organizuje vícero prvních setkání zároveň a často jde o náročný proces sladění z důvodu časté preference klientů provést první setkání před či po skončení jejich pracovní doby. Jak uvádí jeden z respondentů: „ Každá situace je samozřejmě individuální, řada prvních setkání probíhá hladce, nicméně není výjimkou, že dojde ke komplikacím a mediátor stráví organizací celé hodiny. “ S ohledem na to, že ve většině případů první setkání vede následně k zahájení mediace, připravuje zapsaný mediátor za účelem zkrácení doby mezi prvním setkáním a zahájením mediace návrh smlouvy o provedení mediace, se kterým seznámí strany konfliktu zpravidla před nebo v průběhu nařízeného prvního setkání. Před a po skončení prvního setkání je dále třeba účastníkům zaslat organizační zprávy ohledně průběhu prvního setkání či postupu po jeho skončení, účastníci často nemají znalosti o prvním setkání (respektive mediaci vůbec) a krátký vysvětlující hovor ještě před nařízením prvního setkání často vede k informované účasti na něm. Do toho zapsané mediátory nezřídka kontaktuje soud s dotazy na průběh či výsledek prvního setkání, přičemž mediátor soudu sdělí, zda se první setkání (ne)uskutečnilo a ve zbytku se odkáže na povinnost zachování mlčenlivosti zapsaného mediátora, a to i ve vztahu k soudu. Pro účely soudního řízení musí mediátor stranám konfliktu zpracovat potvrzení o absolvování prvního setkání. Zapsaní mediátoři tak při organizaci prvního setkání činí úkony, které předchází či následují první setkání a které jsou často administrativně náročné, a za které nejsou odměněni. Zapsaní mediátoři za činnost v rámci prvního setkání nedostávají náhradu hotových výdajů či náhradu za ztrátu času, tyto náklady jsou ve smyslu § 10 odst. 3 zákona o mediaci součástí odměny mediátora za první setkání. Průměrná doba prvního setkání se v praxi pohybuje v průměru v rámci jedné hodiny, uvedené náklady na organizaci se tak promítnou do odměny pouze jedenkrát. d) Vliv nízké odměny jako jednoho z faktorů na nežádoucí chování některých zapsaných mediátorů Další problém spočívající v nízké odměně za první setkání vyplývá ze zjištění ministerstva a České advokátní komory jako dohledových orgánů nad zapsanými mediátory. Od roku 2012 došlo k žádoucímu navýšení tlaku na kvalitu provedení prvního setkání prostřednictvím standardizace a navazujícího správního trestání, to však společně s postupným snižováním reálné hodnoty odměny za první setkání (a zejména prudkým nárůstem inflace v letech 2022 a 2023) vede k nežádoucím efektům. Někteří zapsaní mediátoři totiž nejsou s ohledem na náročnost prvního setkání ochotni jej za stávajících podmínek a pod hrozbou správní sankce (při nedodržení zákonných povinností) provádět. Ve výsledku v posledních třech letech došlo i z těchto důvodů k odlivu zapsaných mediátorů (k pozastavení či ukončení činnosti došlo přibližně ve 30 případech, což představuje značný nárůst oproti předchozím letům, a s ohledem na počet zapsaných mediátorů, jejichž počet je více než 300, představuje přibližně desetinu zapsaných mediátorů) coby příslušníků regulované profese, což ohrožuje naplnění vlastního smyslu a účelu zákona o mediaci. Závažnost tohoto jevu je multiplikována současnou (ne)dostupností zapsaných mediátorů v ČR, která vyplývá z mapy sídel zapsaných mediátorů.⁹. Z informací z řad zástupců odborné veřejnosti vyplývá, že se mezi faktory způsobující tyto negativní důsledky řadí nedostatečná výše odměny za první setkání ve výši neodpovídající náročnosti spojené s daným úkonem. ¹ Podklad pro výpočet představují data Českého statistického úřadu dostupná z: https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace ² Inflační očekávání finančního trhu 5/2025. Česká národní banka . Online, 2025. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-trhy/.galleries/inflacni_ocekavani_ft/inflacni_ocekavani_ft_2025/C_inflocek_05_2025.pdf ³ Soudy napříč Českou republikou vedou průběžné evidence o počtu řízení, včetně údajů o tom, zda bylo ve věci nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem a jakým způsobem byla věc ukončena. Tyto evidence bývají rovněž označovány jako statistické listy. V roce 2024 vytvořilo Ministerstvo spravedlnosti novou veřejně přístupnou databázi „mediační dashboard“ (dostupné z: https://mediace.justice.cz/mediacni-dashboard-data-o-vyuzivani-narizeneho-prvniho-setkani-se-zapsanym-mediatorem-srozumitelne/), ve které jsou každoročně zveřejňována data o počtech nařízených prvních setkání, údaje o výsledku řízení, ve kterých bylo první setkání nařízeno a o dalších relevantních skutečnostech. Předně lze z dostupné databáze analyzovat, jak často bylo první setkání soudy v jednotlivých letech nařízeno. ⁴ VŠETIČKA, Petr. Efektivita nařizování prvního setkání se zapsaným mediátorem ze strany soudů ČR . Diplomová práce, vedoucí Svatoš, Martin. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Centrum mimosoudního řešení sporů, 2025. ⁵ Z hlubší analýzy dat dle profesního rozdělení respondentů vyplývá, že jej pozitivně (odpovědi „spíše ano“, „rozhodně ano“) vnímá 73,5 % soudců, a dokonce 91,8 % asistentů soudců. Oproti tomu jen 55 respondentů z řad soudců (13,9 % respondentů) a pouze 2 asistenti soudců (0,5 % respondentů) vnímají efektivitu prvního setkání negativně (odpovědi „spíše ne“ a „rozhodně ne“). Za povšimnutí stojí skutečnost, že žádný z asistentů soudců nezvolil možnost „rozhodně ne“. ⁶ HOLÁ, L., URBANOVÁ, M. a kol. Mediace v praxi optikou empirického výzkumu . [Systém ASPI]. Wolters Kluwer (dříve ASPI) [cit. 2025-7-11]. ASPI_ID MN670CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. ⁷ Souhrnné výkladové stanovisko Ministerstva spravedlnosti z 21. září 2019 k nařízenému prvnímu setkání se zapsaným mediátorem. Dostupné z: https://mediace.justice.cz/wp-content/uploads/2023/06/Souhrnne-stanovisko-k-prvnimu-setkani_.pdf ⁸ Tamtéž. ⁹ Mapa sídel zapsaných mediátorů. Ministerstvo spravedlnosti . Dostupné z: https://mediace.justice.cz/wp-content/uploads/2025/07/Mapa-sidel-zapsanych-mediatoru.png

Úprava odměny na zákonné úrovni je stanovena v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci, ve znění pozdějších předpisů. Pro nařízené první setkání se zapsaným mediátorem se uplatní § 10 odst. 3 zákona o mediaci, podle kterého nařídil-li soud účastníkům řízení první setkání s mediátorem a nedohodnou-li se účastníci řízení s mediátorem jinak, náleží mediátorovi odměna stanovená prováděcím právním předpisem. Tuto odměnu hradí strany konfliktu rovným dílem. Vydání vyhlášky k provedení uvedeného ustanovení předpokládá i § 24 odst. 2 zákona o mediaci. Uvedené ustanovení v § 10 odst. 3 nestanovuje pro určení odměny žádná konkrétní pravidla, výši odměny nikterak nelimituje či jinak nepodmiňuje stanovenými faktory. Navrhovaná úprava je tak v souladu se zákonem, k jehož provedení je navržena, a také se zákonným zmocněním k jejímu vydání.⁠​​‌​‌‌​​​‌‌​​​​‌⁠

Navrhovaná úprava nemá souvislost s předpisy Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech, která je promítnuta v zákoně o mediaci, se k určení výše odměny mediátora za první setkání (či za mediaci nařízenou soudem obecně) nijak nevztahuje.

Současná úprava podle § 15 vyhlášky č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora stanovuje odměnu mediátora za první setkání se zapsaným mediátorem nařízené soudem ve výši 400 Kč za každou započatou hodinu. Podle § 100 odst. 2 o. s. ř. lze nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin. Stejným způsobem je třeba vykládat i § 474 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, pro účely řízení péče o nezletilé.¹⁰ Odměna se podle § 10 odst. 3 zákona o mediaci hradí rovným dílem, tedy každý z účastníků hradí v rozmezí 200 až 600 Kč za uskutečněné první setkání se zapsaným mediátorem. Jak již bylo uvedeno v bodě 1. současná úprava byla přijata v rámci zakotvení institutu mediace a nezohlednila především administrativní náročnost organizace a dalších úkonů předcházejících či následujících po prvním setkání. Zároveň zůstává ve stejné výši již od roku 2012 a s ohledem na značný nárůst inflace v předešlých letech neodpovídá ekonomickému vývoji. Současná výše odměny dále neodpovídá odbornosti prvního setkání v porovnání s úkony prováděnými jinými právními profesemi. Nízká výše odměny zároveň zvyšuje rizika snížení kvality prvního setkání, tlačení účastníků ze strany zapsaného mediátora do zahájení mediace. Proto se navrhuje její navýšení, které by mělo odpovídat uvedeným faktorům a snižovat uvedená rizika. ¹⁰ Výkladové stanovisko Ministerstva spravedlnosti z 9. prosince 2019 k aplikaci § 474 odst. 1 z. ř. s. Dostupné z: https://mediace.justice.cz/wp-content/uploads/2023/06/Souhrnne-stanovisko-k-prvnimu-setkani_.pdf

Navrhovaná úprava má zanedbatelné dopady na státní rozpočet. Celkově je podle statistik ministerstva nařizováno přibližně 1400 prvních setkání v civilním řízení a 300 prvních setkání v řízení o péči o nezletilé. Podle § 10 odst. 3 zákona o mediaci hradí odměnu za první setkání účastníci rovným dílem. Pouze v případě, kdy je účastník osvobozen od soudních poplatků, platí za něj podle § 140 odst. 3 o. s. ř. odměnu stát. Ze zkušeností ministerstva a expertních rozhovorů se soudci (ne)nařizujících první setkání vyplývá skutečnost, že v případě, kdy si strany nemohou vlastní mediaci dovolit, zpravidla není nařizováno první setkání. Naopak v tomto případě využijí možnost jiného soudního roku; edukace; doporučení mediace; popř. strany odkáží na bezplatná mediační centra (která mediaci v současnosti vykonávají mimo rámec zákona o mediaci). I z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že by navýšení odměny mělo zásadní vliv na počet nařízených prvních setkání. Daný závěr je konzistentní s názory profesionálů z řad odborné veřejnosti. Pro odhad nákladů lze použít údaje o počtu osvobození od soudních poplatků (kdy k úplnému osvobození došlo v přibližně 4 300 případech a částečnému v 500 případech), kdy celkový počet 4 800 případů vynásobíme procentuálním podílem nařizovaných prvních setkání vůči celkovém počtu řízení (počty za minulá léta se pohybují okolo 0,35% nařízených prvních setkání), a výsledné číslo vynásobíme jednak současnou výší odměny (která činí pro každou stranu 200 Kč za každou započatou hodinu, maximálně tedy 600 Kč) a dále navrhovanou výší odměny (která činí pro každou stranu 500 Kč za každou započatou hodinu, maximálně tedy 1 500 Kč). Výsledný nárůst nákladů na státní rozpočet lze v případě typického prvního setkání, které trvá jednu hodinu, odhadovat na přibližně 5 000 Kč, v případně trvání prvního setkání v maximální délce 3 hodin na přibližně 15 000 Kč. Tyto dopady budou plně zajištěny v rámci rozpočtu Ministerstva spravedlnosti a nebudou důvodem k následným žádostem o navýšení rozpočtu výdajů. Na druhé straně je nicméně třeba zohlednit dopad zvýšení odměny na motivaci zapsaných mediátorů k provedení prvního setkání. Obecně lze očekávat snížení výše uvedených rizik nekvalitního provedení prvního setkání, popř. snížení počtu zapsaných mediátorů v důsledku nedostačujících podmínek pro výkon profese. To vše by mělo vést ke kvalitnějšímu provedení prvního setkání a za podmínky, že se mediace budou účastnit účastníci s podobnou motivací a v podobném postavení jako doposud, i navýšení počtu skončení řízení po provedení prvního setkání či zpětvzetí návrhu. V tomto ohledu je nutné uvést, že každé skončení řízení v rané fázi šetří státní rozpočet v řádu desítek tisíc Kč.¹¹ V tomto ohledu nelze opomenout pozitivní dopady prvního setkání na vedení řízení po jeho nařízení, které jsou v současnosti předmětem bližšího zkoumání. Již nyní lze konstatovat, že nařízení prvního setkání má na vedení řízení i strany konfliktu pozitivní dopad i v případě, že nedojde k uzavření dohody. Multiplikační efekt dopadů prvního setkání lze spatřovat tehdy, kdy je s týmiž účastníky vedené vícero paralelních řízení, neboť mohou být v mediaci smírně vyřešeny současně.¹² Návrh má dopady na podnikatelské prostředí. Avšak vzhledem k tomu, že odměna mediátora je omezená stanovenou částkou (navýšení bude v rozmezí 300 až 900 Kč) i stanoveným maximálním rozsahem setkání (3 hodiny, přičemž průměrné setkání trvá jednu hodinu), nejsou tyto dopady nijak zásadní. V případě, že toto navýšení by znamenalo ohrožení finanční situace účastníka, je možné podle § 138 o. s. ř. požádat o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k prvnímu setkání. ¹¹ Průměrné náklady na jednu vyřízenou věc v rejstříku C činily v roce 2022 u krajských soudů 47 314 Kč. ¹² V současnosti nelze daný jev datově kvantifikovat; je však silně anekdoticky podložen.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora

Návrh navyšuje částku, kterou musí v případě účasti na prvním setkání účastník zaplatit, o 300 Kč za každou započatou hodinu, celkově může jít o částku nejvýše 900 Kč. V porovnání s náklady na vedení soudního řízení (soudní poplatek, zpravidla náklady na zastoupení, které je obvykle právní, hotové výdaje a ušlý výdělek účastníka) se tak jedná o zanedbatelné výdaje navíc. V případě, že by takové navýšení znamenalo ohrožení finanční situace účastníka, je možné požádat podle § 138 o. s. ř. o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k prvnímu setkání. Zároveň lze (viz podrobněji k bodu 5) uvést, že v případě, kdy si strany nemohou vlastní mediaci dovolit, zpravidla není soudy nařizováno první setkání.

Navýšení odměny se pohybuje v řádu 300 až 900 Kč za první setkání podle počtu hodin, po kterou první setkání probíhalo. V případě, že toto navýšení by znamenalo ohrožení finanční situace účastníka, je možné podle § 138 o. s. ř. požádat o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k prvnímu setkání. Zároveň lze (viz podrobněji k bodu 5) uvést, že v případě, kdy si strany nemohou vlastní mediaci dovolit, zpravidla není soudy nařizováno první setkání. Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí.

Navrhovaná úprava nemá stejně jako současná úprava dopady na zákaz diskriminace ani na rovnost mužů a žen.

Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná úprava je přiměřená, navýšení odměny ve rozsahu 300 až 900 Kč nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení. V porovnání s náklady na vedení soudního řízení (soudní poplatek, zpravidla náklady na zastoupení, které je obvyklé právní, hotové výdaje a ušlý výdělek účastníka) se jedná o zanedbatelné výdaje navíc.

Navrhovaná úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.⁠​​‌​‌‌​​​‌‌​​​​‌⁠

Navrhovaná úprava nemá dopady na rodiny.

Navrhovaná úprava nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.

Navrhovaná úprava neupravuje problematiku týkající se zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.

V rámci přípravy, projednávání nebo schvalování návrhu nedošlo k relevantním skutečnostem podle zákona o regulaci lobbování..