I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Cílem předložené vyhlášky je zajistit zaměstnancům vysílaným na zahraniční pracovní cesty přiměřenou finanční kompenzaci stanovením základních sazeb stravného pro každou zemi po zohlednění odlišné cenové hladiny v různých destinacích.
Nárok zaměstnanců na zahraniční stravné je zakotven v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a to v § 170 odst. 1. Zmocňovacím ustanovením pro vydání vyhlášky je § 189 odst. 4 zákoníku práce. Ministerstvo financí je tedy zmocněno a zároveň povinno od 1. ledna roku 2026 stanovit výši základních sazeb zahraničního stravného, a to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí.
Částky stanovené vyhláškou mají za úkol pokrýt zvýšené náklady zaměstnanců na zajištění jejich běžné celodenní stravy při pracovních cestách v zahraničí ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy, resp. první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. V uvedených oblastech jde většinou o limitovaný počet vybraných stravovacích zařízení, zpravidla pouze hotelových restaurací, kde se lze bezpečně stravovat.
Návrhy na úpravu výše sazeb připravuje Ministerstvo zahraničních věcí na základě podkladů a konzultací s českými zastupitelskými úřady, jejichž pracovníci jsou bezprostředně seznámeni s vývojem cenové hladiny ve veřejném stravování v místě svého působení. Při zpracování návrhu Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo financí v souladu se zákonným zmocněním přihlíží k oficiálním statistickým údajům mezinárodních institucí a navrhované změny jsou navíc informativně porovnávány s obdobnými předpisy vybraných států Evropské unie.
U zaměstnavatelů, kteří jsou státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona nebo veřejnou kulturní institucí podle zákona o veřejných kulturních institucích, jsou sazby zahraničního stravného uvedené ve vyhlášce při vybavování jejich zaměstnanců závazné. Podle § 179 zákoníku práce je však možné jejich navýšení pro vedoucí organizačních složek státu a jejich zástupce a statutární orgány a jejich zástupce, a to až o 15 % základní sazby stravného stanoveného vyhláškou. Speciální úpravu v této oblasti pro některé vybrané osoby pak zajišťuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Ostatní zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům sazby stanovené vyhláškou snížit podle § 170 odst. 2 zákoníku práce až o 25 %, potažmo o 50 % u posádek plavidel vnitrozemské plavby. Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě poskytnout zaměstnanci i další cestovní náhrady.
Náklady na odpovídající finanční vybavení zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty představují výdaje pro jejich zaměstnavatele, které jsou u podnikatelské sféry do výše stanovených základních sazeb zahraničního stravného daňově zohledněny.
Ve vyhlášce jsou uvedeny pouze ty cizí měny (eura, americké dolary, britské libry a švýcarské franky), které lze běžně nakoupit v tuzemských bankách nebo v mimobankovních směnárnách, aby tak zaměstnavatelům nevznikaly potíže při vybavování pracovníků zálohami na zahraniční pracovní cesty, pokud by zaměstnanec trval na vyplacení zahraniční měny uvedené ve vyhlášce v hotovosti.
Podle § 183 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy v české měně nebo v jiné cizí měně, než která je uvedena ve vyhlášce, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou směnný kurz. Kontrola nad dodržováním ustanovení zákoníku práce, která se týkají cestovních náhrad, jejichž součástí je i poskytování zahraničního stravného, spadá do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající vyhláška je platná pouze pro rok 2025. Ačkoli zmocňovací ustanovení nevylučuje stanovit vyhláškou sazby pro delší období, vydávání vyhlášky v jednoletých intervalech, v krajním případě vydání vyhlášky v mimořádném termínu, umožňuje reagovat s kratší odezvou na případné silné výkyvy devizových kurzů nebo na radikální změnu meziročních indexů spotřebitelských cen v zahraničí.
3. Zhodnocení souladu navrhované úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška je připravena na základě zmocnění podle § 189 odst. 4 zákoníku práce a je s ním a ostatními ustanoveními zákoníku práce, včetně jeho obecných principů, plně v souladu.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Daná oblast není upravena právem Evropské unie, návrh tedy nezapracovává předpisy EU a není s právem EU v rozporu.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Úprava se týká na jedné straně zaměstnanců vysílaných na zahraniční pracovní cesty a na straně druhé zaměstnavatelů, kteří je budou povinni v návaznosti na příslušná ustanovení zákoníku práce (část sedmá) v souladu s navrhovanou vyhláškou vybavit odpovídajícími finančními prostředky určenými na stravování.
Návrh na úpravu některých položek znamená pro rok 2026 určitý, vzhledem k rozsahu změn však nevýrazný dopad na státní rozpočet. Zvýšené náklady na zahraniční pracovní cesty vyplývající z úpravy základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026, ale případně i ze změn kurzu příslušných měn, musí jednotlivé organizační složky státu a státní příspěvkové organizace pokrýt v rámci schváleného rozpočtu; obdobně musí postupovat i kraje a obce.
7. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu
Navrhovaná úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
8. Předpokládané dopady návrhu právního předpisu, zejména:
8.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Vyhláška bude mít neutrální a spíše pozitivní sociální dopady, neboť jejím smyslem je zajistit, aby zaměstnanci obdrželi od zaměstnavatele odpovídající finanční kompenzaci ve vztahu k nákladům na jejich stravování v rámci zahraniční pracovní cesty.
8.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Pokud jde o dopad na výdaje podnikatelské i nepodnikatelské sféry ohledně zahraničních pracovních cest v příštím roce, jejich celková výše bude závislá na četnosti uskutečněných zahraničních pracovních cest u konkrétního zaměstnavatele, které jsou již v řadě případů z úsporných důvodů nahrazovány moderními komunikačními prostředky, například videokonferencemi, a na vývoji kurzu české koruny k příslušné měně.
8.3 Předpokládané další dopady právního předpisu
V souladu s čl. 14 Legislativních pravidel vlády lze dále uvést, že vyhláška:
‒ nezakládá veřejnou podporu,
‒ nemá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí,
‒ není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost mužů a žen,
‒ nemá žádné dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů,
‒ nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu,
‒ nemá dopady ohledně ochrany soukromí a osobních údajů soukromých osob, žádné osobní údaje se podle této vyhláška nezpracovávají,
‒ nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky,
‒ je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
‒ nezakládá riziko digitálního vyloučení pro soukromé osoby.,
‒ nemá potenciál korupčních rizik.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1 a označení přílohy příloze
Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo změnu u 18 položek, Ministerstvo financí změny sazeb navržené Ministerstvem zahraničních věcí akceptuje.
Pro porovnání životních nákladů v jednotlivých zemích se používá index zpracovaný Komisí pro mezinárodní veřejnou službu (International Civil Service Commission – ICSC), kterou založilo Valné shromáždění OSN jako nezávislou expertní organizaci. Index porovnává životní náklady 178 zemí s životními náklady sídla OSN (New York = 100).
Návrhy zaslané zastupitelskými úřady byly porovnány se statistikami OSN a Mezinárodního měnového fondu (MMF). S použitím indexu OSN byla porovnána vzájemná cenová úroveň mezi jednotlivými zeměmi k úrovni navrhovaného stravného pro USA. Dále bylo přihlédnuto k cenovým údajům poradenské společnosti ECA International a k bezpečnostním aspektům dané země, která určuje možnosti pohybu cestovatele.
Výše stravného pro USA byla odvozena od aktuální výše při zohlednění inflace dle MMF a porovnání s výší stravného platného v místě dle v USA stanovených pravidel. Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu navrhl stanovit stravné pro USA na 70 USD – tato částka odpovídá vývoji cen v USA i ve vztahu k celkovým nákladům na stravu dle údajů společnosti ECA International. Stávající míra inflace v USA v případě restauračních služeb se oproti předchozímu roku lehce zvýšila na úroveň 5,1 %.
V případě Keňské republiky zastupitelský úřad navrhl změnu z EUR na USD. Důvodem změny je zjednodušení administrativy a plateb v zemi.
Návrhy na úpravy sazeb shrnuje následující tabulka:
Návrh změn sazeb zahraničního stravného pro rok 2026 STÁT/ZEMĚ Rok poslední změny Měnový kód Aktuální základní sazba Návrh sazeb MZV Návrh sazeb MF Změna měny sazeb BELIZE 2009 USD 50 55 55 BULHARSKO 2021 EUR 40 45 45 GRUZIE 2024 EUR 45 50 50 IZRAEL 2022 USD 60 65 65 KEŇA 2009 EUR 45 55 55 USD KOSOVO 2009 EUR 45 50 50 KUVAJT 2010 EUR 40 45 45 LIBÉRIE 2009 EUR 45 50 50 LITVA 2004 EUR 40 45 45 MALEDIVY 2007 USD 55 60 60 MAURETÁNIE 2025 EUR 45 50 50 MONGOLSKO 2017 EUR 40 45 45 NĚMECKO 2009 EUR 45 50 50 POBŘEŽÍ SLONOVINY 2008 EUR 40 45 45 SLOVENSKO 2013 EUR 35 40 40 USA 2025 USD 65 70 70 TOGO 2008 EUR 40 45 45 TURECKO 2025 EUR 45 50 50
Skutečnost, zda stanovená finanční částka u jednotlivých zemí odpovídá aktuální situaci cen ve veřejném stravování, tj. zda pokrývá zvýšené náklady zaměstnanců na zabezpečení jejich stravování v rámci zahraniční pracovní cesty, bude opětovně zjišťována českými zastupitelskými úřady v první polovině příštího roku a v návaznosti na to pak budou navrhovány potřebné změny do nové vyhlášky pro rok 2027.
Zahraniční stravné platné pro rok 2026 je stanoveno vydáním příslušné vyhlášky, resp. datem její účinnosti.
K § 2
Zrušuje se stávající vyhláška, protože její platnost je pouze pro rok 2025.
K § 3
Navrhuje se účinnost k 1. lednu 2026 tak, aby byl dodržen termín stanovený ve zmocňovacím ustanovení § 189 odst. 4 zákoníku práce.