I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Vyhláškou dochází k upřesnění či aktualizaci některých ustanovení stávajícího znění vyhlášky, a to na základě zákona č. 35/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Národní rozvojové bance, který v části upravil zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Vzhledem k úpravě zákonných pojmů a zmocňovacích ustanovení bylo nutné na tuto úpravu reagovat úpravou vyhlášky tak, aby odpovídala zákonným zmocněním.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákonem a je v souladu se zmocněními v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, zejména v souladu se zákonnými zmocněními v zákoně č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh vyhlášky není v rozporu s předpisy Evropské unie (včetně předpisů upravujících hospodářskou soutěž a státní podporu), judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani obecnými zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v dané oblasti z členství v Evropské unii vyplývají.
Návrhu vyhlášky se dotýkají následující předpisy Evropské unie v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů:
‒ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění,
‒ směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli,
‒ směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS),
‒ směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím.
Návrh byl posouzen z hlediska dopadu postavení EGAP i ČEB jako ECAs (Export credit agencies) vyplývajícího z výše uvedených předpisů EU. Bylo shledáno, že se návrh vzhledem ke svému technickému charakteru nedotýká postavení EGAP ani ČEB jako ECAs, a tedy nemá přímý dopad na závazky vůči Evropské unii v této oblasti.
Návrh vyhlášky se dále dotýká problematiky veřejných podpor podle čl. 107 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jelikož upravuje prováděcí vyhlášku k § 4 odst. 9 zákona č. 58/1995 Sb., který se vztahuje mj. i na dotace ze státního rozpočtu.
Tento zákon byl oznámen Evropské komisi jako režim veřejné podpory v souladu s pravidly Dočasného krizového a transformačního rámce (DKTR). Evropská komise rozhodla o slučitelnosti podpory poskytované podle tohoto zákona s vnitřním trhem ve smyslu článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je uvedeno ve Sdělení Komise 2023/C 5/01.
S ohledem na přijetí nového rámce CISAF (Clean Industrial State Aid Framework), který od 25. června 2025 nahrazuje DKTR jako hlavní nástroj pro posuzování slučitelnosti veřejné podpory v oblasti čistého průmyslu, byla vyhláška posouzena z hlediska obecných pravidel týkajících se veřejných podpor, zejména z hlediska čl. 108 odst. 3 SFEU.
Vyhláška pouze technicky provádí již schválený režim podpory přijatý zákonem a oznámený a schválený Komisí podle DKTR. Neobsahuje žádné nové prvky podpory (nové okruhy příjemců, nové výjimky, jiné limity, jiné intenzity podpory apod.), a tudíž nemění okolnosti, které byly základem posouzení slučitelnosti podle rozhodnutí Komise. Proto nepředstavuje „novou podporu“ ve smyslu čl. 108 odst. 3 SFEU a nepodléhá samostatné notifikaci.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nemá hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, a to z důvodu, že se jedná pouze o technickou novelu vyhlášky.
7. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
8. Předpokládané další dopady návrhu právního předpisu
V souladu s čl. 14 Legislativních pravidel vlády lze dále uvést, že vyhláška:
‒ nezakládá veřejnou podporu,
‒ nemá dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob,
‒ nemá dopad podnikatelské prostředí České republiky,
‒ nemá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí,
‒ není v rozporu se zákazem diskriminace a je postaveno na rovnosti mužů a žen,
‒ nemá dopady ohledně ochrany soukromí a osobních údajů soukromých osob, žádné osobní údaje se podle této vyhláška nezpracovávají,
‒ nemá potenciál korupčních rizik,
‒ nemá dopady na bezpečnost a obranu státu,
‒ nemá žádné dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů,
‒ nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky,
‒ je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy,
‒ nezakládá riziko digitálního vyloučení pro soukromé osoby.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou)
K § 2
V novém znění § 2 se pod nadpisem upřesňuje odkaz na zmocňovací ustanovení, neboť v zákoně byl zákonem č. 35/2025 Sb. přečíslován § 4 odst. 5 na § 4 odst. 6.
Nově je stanoven způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny, který je jednodušší a jasněji s ohledem na definici pojistné angažovanosti v § 2 písm. s) zákona stanoví hodnoty, se kterými se pracuje při stanovení limitu závazků z pojištění. Splátky „pojištěných úvěrů“ jsou totiž reflektovány v „předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti“ a předmětem pojištění nejsou pouze úvěry, ale i záruky a investice. Při ponechání „budoucích splátek úvěrů“ by měly být zahrnuty i záruky a investice i další proměnné vstupující do pojistné angažovanosti, jako například výše očekávaného pasivního zajištění nebo pohyby měnových kurzů.
K § 3
Pod nadpisem se upřesňuje odkaz na zmocňovací ustanovení, neboť v zákoně byl zákonem č. 35/2025 Sb. přečíslován § 4 odst. 7 na § 4 odst. 9.
K § 3 odst. 1
Navrhuje se formulačně upravit stávající odstavec 1, přičemž se výslovně stanoví, že exportní pojišťovna tvoří fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik z přídělů ze zisku a z dotací ze státního rozpočtu.
Oba tyto fondy je možné využít na úhradu ztráty, avšak teprve po vyčerpání technických rezerv. První z fondů je tvořen příděly ze zisku, a to na základě rozhodnutí státu, který může být jediným akcionářem. Druhý z fondů je tvořen dotacemi ze státního rozpočtu, které se exportní pojišťovně poskytují podle § 4 odst. 4 a násl. zákona. Fond tvořený dotacemi ze státního rozpočtu je určený až jako sekundární nástroj hrazení ztráty, tedy v případě, kdy již není možné uhradit ztrátu z fondu tvořeného z přídělů ze zisku.
K § 3 odst. 2 písm. a)
Exportní pojišťovna již nebude muset svou žádost o dotaci ze státního rozpočtu zdůvodňovat rozborem stavu rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik.
Současně se z důvodů zrušení poznámky pod čarou ruší odkaz na ni.
K § 3 odst. 3
Změny § 3 odst. 3 reagují na zrušení „bezpečnostního poměru“ v zákoně, kdy již nedává smysl počítat výši fondů a rezerv pro účely výpočtu zmíněného poměru. Pro výpočet požadavku na dotaci jsou podstatné jen regulatorní kapitálové požadavky a výše kapitálu dle Solvency II.
K § 3 odst. 4
Změny § 3 odst. 4 rovněž reflektují odstranění „bezpečnostního poměru“ v zákoně. Pro udělení rozhodnutí o uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu jsou taktéž podstatné aktuální hodnoty a předpokládaný vývoj primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku, minimálního kapitálového požadavku s přihlédnutím ke stavu a vývoji pojistné angažovanosti a pojistných fondů.
K § 3 odst. 6
Ustanovení § 3 odst. 6 se zrušuje, a to v návaznosti na zrušení § 4.
K § 3 odst. 6
V nově označeném odstavci 6 se z důvodů zrušení poznámky pod čarou ruší odkaz na ni.
K § 3 odst. 7
V nově označeném odstavci 7 se z důvodů zrušení poznámky pod čarou ruší odkaz na ni a původní odkaz na odstavec 7 se nahrazuje odkazem na přečíslovaný odstavec 6
K § 3 odst. 8
Navrhuje se změna odkazu související s přečíslováním odstavců v § 3.
K § 4
Ustanovení § 4 se zrušuje. Jedná se o změnu navazující na změnu zmocňovacího ustanovení v § 4 odst. 9 provedenou zákonem č. 35/2025 Sb. Z důvodu absence zmocnění pro vyhlášku tak bylo toto ustanovení vypuštěno bez náhrady.
Poznámky pod čarou se zrušují i s odkazy v celém návrhu vyhlášky, neboť v případě poznámky pod čarou č. 4 je tato poznámka nadbytečná, v případě poznámky pod čarou č. 5 se též jedná o nadbytečnost, protože jakého fondu se ustanovení vyhlášky týká je zřejmé, a to na základě daného zákonného zmocnění. Nadto bylo ustanovení, na něž poznámka pod čarou odkazovala, změněno, a v opačném případě by bylo neaktuální, nebo by bylo nutné odkaz v poznámce pod čarou upravit. V případě poznámky č. 6 se jedná o poznámku pod čarou odkazující na již neúčinnou část zákona, a tím i na neúčinné ustanovení. V rámci zpřehlednění právní úpravy bylo proto navrženo poznámky pod čarou vypustit.
K § 5
S ohledem na skutečnost, že z § 4 odst. 7 zákona bylo odstraněno výslovné zmocnění se navrhuje § 5 zrušit.
K § 7 odst. 2, § 7a odst. 1, 2, 4 a § 7b odst. 1
Navrhuje se změna odkazů plynoucí z přečíslování odstavců v § 6.
K § 8 odst. 2, 3 a § 8a
Navrhuje se úprava v souvislosti se skutečností, že sazba IBOR přestala být vyhlašována.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Navrhuje se standardní účinnost k 1. lednu 2026 v souladu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.