I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů .
Návrhem nařízení vlády o zápisu a vedení údajů v centrálním registru zbraní a o stanovení vzorů některých dokumentů na úseku zbraní, střeliva a munice (dále jen „nařízení vlády“) dojde k nahrazení části vyhlášky č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, ve znění vyhlášky č. 28/2021 Sb. Uvedená vyhláška, jakožto prováděcí právní předpis k zákonu č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), pozbyde dnem 31. prosince 2025 platnosti v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, a zákona č. 91/2024 Sb., o munici. Vedle toho během poměrně krátké doby účinnosti zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky (dále jen „zákon o nakládání se zbraněmi“) byly identifikovány jisté nedostatky a rezervy právní úpravy spočívající zejména ve vyšší administrativní zátěži adresátů normy, než jaká je nezbytná pro dosažení účelu, a v nedostatečné možnosti využití elektronizace postupů v této oblasti. V reakci na tuto skutečnost vláda předložila mimo jiné i relevantní změnu způsobu zápisu a vedení údajů podle zákona o nakládání se zbraněmi v centrálním registru zbraní - viz zákon č. 220/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici.
Z výše uvedených důvodů je tedy nezbytné přijmout jako poslední z nových prováděcích předpisů nařízení vlády, které v rozsahu zmocnění podle § 104, § 128 odst. 4, 139 odst. 2 a 147 odst. 5 zákona o zbraních a střelivu, § 58 odst. 2, § 59 odst. 6 a § 67 odst. 2 zákona o munici a § 14a odst. 3 zákona o nakládání se zbraněmi sjednocuje obsah a formu stěžejních administrativních úkonů povinných osob ve vztahu k centrálnímu registru zbraní jakožto jednotnému informačnímu systému na úseku zbraní, střeliva a munice. Za účelem bezproblémové aplikace § 70 a § 72 zákona o zbraních a střelivu je rovněž třeba vytvořit nástroj sloužící k ohlášení nabytí a převodu vybraných zbraní včetně jejich regulovaných součástí, a to s odkazem na Čl. 78 Ústavy České republiky.
Návrh „univerzálního“ nařízení vlády společného pro tři zákony obsahuje úpravu zápisu a vedení údajů v centrálním registru zbraní podle výše zmíněných zákonů na jednom místě, což je jeden z nástrojů přehlednosti a bezproblémové aplikace nové/novelizované zbraňové a muniční legislativy. Vedle toho se stanoví i univerzální vzor kontrolního průkazu vydávaného pro osoby, které budou dohlížet na dodržování povinností stanovených zákonem o zbraních a střelivu a zákonem o munici a vzory některých formulářů podle zákona o zbraních a střelivu přímo související s centrálním registrem zbraní.
Nezanedbatelným přínosem předkládaného nařízení vlády je i snížení původně zamýšleného počtu prováděcích nařízení vlády v rámci nové zbraňové a muniční legislativy ze 7 na 6.
2. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrhem mají být provedena především zmocňovací ustanovení § 104, § 128 odst. 4, 139 odst. 2 a 147 odst. 5 zákona o zbraních a střelivu, § 58 odst. 2, § 59 odst. 6 a § 67 odst. 2 zákona o munici a § 14a odst. 3 zákona o nakládání se zbraněmi. Všechna tato zmocňovací ustanovení jsou v návrhu nařízení vlády plně provedena. § 70 a § 72 zákona o zbraních a střelivu je proveden na základě čl. 78 Ústavy České republiky. Návrh tak respektuje zásady pro tvorbu prováděcích předpisů dané ústavním pořádkem.
Zbylá zmocňovací ustanovení obsažená v zákoně o zbraních a střelivu a v zákoně o munici jsou provedena dalšími nařízeními vlády zpracovanými Ministerstva vnitra.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh nařízení vlády není technickým předpisem, a tudíž nepodléhá procesu notifikace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Z pohledu práva Evropské unie nařízení vlády zapracovává Přílohu II Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění). Konkrétně se jedná o stanovení vzoru evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou podle zákona o zbraních a střelivu v rámci přílohy k nařízení vlády, který obsahuje příloha předkládaného nařízení vlády.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Naopak využívá odkazů na v praxi zaužívané číselníky odvozené z aplikace mezinárodních smluv (ADR) nebo z činnosti mezinárodních organizací, jejichž je Česká republika členským státem (NATO).
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh nebude mít hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
V souvislosti s náklady spojenými na úpravu centrálního registru zbraní bylo již ve fázi legislativní přípravy návrhů zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici rozhodnuto o zajištění úprav informačního systému centrálního registru zbraní coby tzv. in-house služby v rámci jeho správce (Policie ČR). V dané souvislosti je však třeba důrazně připomenout, že náklady spojené s rozšířením funkcionalit centrálního registru zbraní s ohledem na novou právní úpravu na daném úseku jsou pokryty v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Podrobné informace k této problematice obsahuje důvodová zpráva a Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k zákonu o zbraních a střelivu. Rovněž tak důvodová zpráva k zákonu č. 220/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici obsahuje doplňující informace.
S ohledem na obsahový charakter návrhu předložené nařízení vlády nepřináší žádné nové náklady pro podnikatelské prostředí České republiky, protože podnikatelé budou i nadále využívat stejné informační prostředí jako doposud bez nutnosti pořízení nového hardware a software. Naopak dojde ke snížení administrativní zátěže těchto subjektů s ohledem na širší možnost využití elektronické komunikace s informačním systémem centrální registr zbraní.
6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh není technickým předpisem ve výše uvedeném smyslu.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí, dopadů na rodiny a dopadů na životní prostředí
Návrh nepřináší negativní sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Návrh rovněž nemá nežádoucí dopady na ochranu práv dětí, na rodiny a na životní prostředí.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
8.1 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá žádné negativní dopady na území ani na územní samosprávné celky.
8.2 Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Zbraňová legislativa účinná od 1. ledna 2026 a zákon č. 220/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici počítají s dalším rozvojem centrálního registru zbraní, se zaváděním nových funkcionalit, které usnadní plnění povinností stanovených zvláštními zákony (vedení evidencí, zapisování údajů), sníží administrativní zátěž, současně ale nepřiměřeně nezatíží stávající uživatele systému, kteří již v jeho prostředí fungují.
V dané souvislosti nebyla identifikována rizika spočívající ve vyloučení nebo omezení dostupnosti v souvislosti s elektronizací postupů v této oblasti.
8.3 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná úprava nebude mít dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nebude mít bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nepovede k diskriminaci ani jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje ani jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
8.4 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh má pozitivní dopad ve vztahu k bezpečnosti, neboť jednoznačně stanoví způsob a formy komunikace adresátů výše zmíněných tří zákonů se státní mocí, která je pro všechny zúčastněné osoby mnohem jednodušší a bezpečnější, a to za využití stávajících prostředků.
Návrh má i pozitivní dopad na obranu státu, protože stát má stálý přehled o stavu uložené, přivážené, dovážené a provážené munice a o odpovědných osobách. To samé platí o zbraních a střelivu, jakož i o systému střelecké přípravy podle zákona o nakládání se zbraněmi.
8.5 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh nařízení vlády nevytváří podmínky pro zpracovávání osobních údajů nad rámec stávající právní úpravy, tedy zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, zákona č. 91/2024 Sb., o munici a zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi.
Subjekty údajů
Osobní údaje zpracovávané držiteli zbrojní a muniční licence v souladu se zbraňovou legislativou budou zpracovávány ve vztahu k osobám, pro které je držitel zbrojní nebo muniční licence povinen zajišťovat pravidelné školení za účelem bezpečného plnění úkolů při nakládání se zbraněmi a střelivem, municí nebo provádění pyrotechnického průzkumu.
Totéž se týká zápisu osob podstupujících zkoušky odborné způsobilosti na zapsané zkouškové střelnici a vybraných cizinců při jejich působení na střelnici podle zákona o zbraních a střelivu.
V případě osobních údajů zpracovávaných podle zákona o nakládání se zbraněmi bude orgán, který organizuje příslušný program střelecké přípravy zapisovat do centrálního registru zbraní údaje o akreditovaných osobách. Akreditovaná osoba bude do stejného neveřejného informačního systému veřejné správy, z pohledu zpracování osobních údajů, zapisovat údaje o účastnících kurzu v rámci programu střelecké přípravy, který akreditovaná osoba zajišťuje.
a) Druh a kategorie údajů
Návrh nepředpokládá žádné zpracovávání zvláštní kategorie osobních údajů. Bude tedy docházet ke zpracování standardních kategorií osobních údajů, a to v rozsahu zcela nezbytném pro účely plnění zákonem uložených úkolů.
Zpracovávanými údaji budou zejména údaje identifikující výše uvedené subjekty (fyzické osoby), a to v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu. V odůvodněných případech bude pracováno rovněž s kontaktními údaji (např. v podobě telefonního spojení), a to za situace, kdy jsou tyto údaje vyžadovány zejména za účelem rychlého řešení mimořádné události.
V případě podnikajících fyzických osob bude zpracováván název osoby, IČO (bylo-li přiděleno) a sídlo.
Nad rámec posouzení lze pro úplnost dodat, že podle návrhu budou zpracovávány též identifikační údaje právnických osob, nicméně tyto údaje nejsou považovány za údaje osobní.
b) Doba zpracování osobních údajů
Doba zpracování se liší dle jejich správce, a sice je-li správcem orgán veřejné moci (Policie České republiky, případně Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany), který zpracovává osobní údaje prostřednictvím centrálního registru zbraní coby neveřejného zabezpečeného informačního systému veřejné správy, anebo podnikatel v oboru zbraní a střeliva, munice (držitelé zbrojní nebo muniční licence) a akreditovaná osoba podle zákona o nakládání se zbraněmi.
Ve vazbě na čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění) se specifickým způsobem upravuje doba uchovávání osobních údajů; v případě těchto údajů se v případě všech třech prováděných zákonů zakotvuje pravidlo, že předmětné údaje se v centrálním registru zbraní uchovávají po dobu 30 let, přičemž její počátek je určen okamžikem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v centrálním registru zbraní evidovat.
c) Právní základ zpracování osobních údajů
Právním základem zpracování popsaných údajů je primárně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ke zpracování bude docházet zejména na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) tohoto nařízení, tj. je‑li zpracování osobních údajů nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje nebo je-li nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci.
Výše uvedené je konkretizováno v zákoně č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, zákoně č. 91/2024 Sb., o munici a v zákoně č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi.
d) Účely zpracování
Souhrnný účel je jednoznačně stanoven už samotným předmětem výše uvedených zákonů. Nakládání s tak potenciálně nebezpečnými komoditami, jakými jsou zbraně, střelivo a munice musí být svěřen pouze omezenému okruhu osob, které splňují nadstandardní kvalifikační předpoklady a nepředstavují nebezpečí vůči vnitřním i vnějším zájmům České republiky či nepředstavují riziko pro samotného podnikatele a jiné subjekty v dotčených oblastech. Za tímto účelem bylo zvoleno i řešení, kdy předmětné osobní údaje budou ze strany orgánů veřejné moci a akreditovaných osob vedeny v centrálním registru zbraní.
K dalšímu zpracování osobních údajů může dojít v souvislosti s kontrolou, nicméně v tomto případě se uplatní obecný postup podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). V případě, že je kontrolovanou osobou fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba, vyplývá zákonnost zpracování z čl. 6 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
e) Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu ke sledovanému účelu
Zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů dotčených osob orgány veřejné moci je rozhodování o právech, povinnostech a oprávněných zájmech těchto subjektů údajů (kupříkladu v řízení o přestupku). Zde je rovněž nutno připomenout i zásady správního řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (například zásada materiální pravdy), které ukládají, mimo jiné, správnímu orgánu vést správní řízení s jasně identifikovanou osobou. Takovou osobu je navíc správní orgán povinen informovat/poučit o všech (zamýšlených) podniknutých krocích, což nelze realizovat bez jednoznačné identifikace osoby (účastníka řízení). Generálním právním důvodem pro takové zpracování osobních údajů je naplnění dikce Hlavy III zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, konkrétně ustanovení § 24 odst. 1 (zajišťování bezpečnosti České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti).
Z pohledu podnikatele v oboru zbraní a střeliva a munice (držitel zbrojní, muniční licence) je zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů zajištění odpovídajícího plnění úkolů při nakládání se zbraněmi a střelivem a municí v rámci činnosti držitele zbrojní/muniční licence osobami k tomu způsobilými podle zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu a zákona č. 91/2024 Sb., o munici.
Rozsah osobních údajů, které budou zpracovány na základě tohoto návrhu, jsou stanoveny v co nejmenším rozsahu ve vztahu k účelu, pro který budou zpracovávány, a to v souladu se zmocněními podle zákona o zbraních a střelivu, zákona o munici a zákona o nakládání se zbraněmi. Je nutné podotknout, že přiměřenost navrhovaného řešení zpracování je nutné posuzovat vzhledem k cílům, pro které má docházet ke zpracování osobních údajů. Jak již bylo předestřeno výše, zpracování je prováděno na základě zákonného podkladu a z důvodu zajišťování bezpečnosti České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti.
Je navrhováno zpracovávat standardní osobní údaje, nikoliv zvláštní kategorie osobních údajů. Z hlediska rozsahu a druhu osobních údajů, které mají být zpracovávány, lze konstatovat, že převážná většina těchto údajů představuje zcela běžně zpracovávané osobní údaje.
Zpracování prováděná v souvislosti s návrhem tak předkladatel považuje z uvedených důvodů, s ohledem na vymezené účely, za přiměřené.
f) Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možná opatření pro jejich snížení
Jako možné riziko pro práva a svobody fyzických osob byla identifikována možnost neoprávněného přístupu k osobním údajům, na jehož základě by následně mohlo dojít ke zneužití osobních údajů zpracovávaných orgánem veřejné moci, podnikatelem v oboru zbraní a střeliva nebo munice nebo akreditovanou osobou podle zákona o nakládání se zbraněmi za jiným účelem, než pro který mají být na základě návrhu zpracovávány.
Významnějším uzlem, kde by mohlo vznikat vyšší riziko neoprávněného přístupu k osobním údajům, je centrální registr zbraní, který je však jakožto neveřejný informační systém veřejné správy odpovídajícím způsobem zabezpečen jak proti neoprávněnému vstupu, tak i z pohledu rozsahu vkládaných/využívaných osobních údajů. Do centrálního registru zbraní má na základě zákonných zmocnění přístup pouze velice omezená skupina osob splňujících nejpřísnější kritéria. Z tohoto důvodu zpracovávání osobních údajů probíhá pouze v rámci této uzavřené množiny osob.
Předmětné osobní údaje nelze, v duchu provedených zákonů, sdílet s jinými osobami než s příslušnými orgány veřejné moci v konkrétních případech (trestní řízení, správní řízení). Jedinými soukromoprávními subjekty oprávněnými vstupovat do centrálního registru zbraní jsou držitelé zbrojních a muničních licencí a akreditované osoby podle zákona o nakládání se zbraněmi, avšak vždy se jedná o pouze o případy stanovené příslušným zákonem.
Nedotknutelnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných zmíněnými zpracovateli osobních údajů je navíc zaručena i předpisy pracovního, občanského a trestního práva.
Závěrem je třeba připomenout, že předložený návrh nařízení vlády po obsahové stránce i v této oblasti zcela koresponduje se zmocňovacími ustanoveními obsaženými v zákoně č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, zákoně č. 91/2024 Sb., o munici a zákoně č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi.
9. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nepřináší zvýšená nebo typově nová korupční rizika.
10. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
K neprovedení hodnocení dopadů regulace (RIA) Na základě žádosti ze dne 4. června 2024, č. j. MV-81146-1/OBP-2024, o udělení výjimky z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) k 7 nařízením vlády (3 návrhy k provedení zákona o zbraních a střelivu, 3 návrhy k provedení zákona o munici, 1 návrh věnovaný zdravotní způsobilosti pro účely zákona č. 90/2024 Sb. a zákona č. 91/2024 Sb. současně) předseda Legislativní rady vlády svým dopisem ze dne 10. června 2024, č. j. 40433/2024-UVCR, udělil všem těmto návrhům výjimku z povinnosti zpracovávat hodnocení dopadů regulace (RIA), což pokrývá i problematiku obsaženou v předkládaném nařízení vlády.
11. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Dosud nebyl zaznamenán ani oznámen žádný případ lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení vymezuje předmět a rozsah navrhovaného nařízení vlády, a to v návaznosti na konkrétní zmocňovací ustanovení zákona o zbraních a střelivu, zákona o munici a zákona o nakládání se zbraněmi.
K § 2
Stanovují se obecné a zároveň společné technické požadavky na vedení evidence údajů v centrálním registru zbraní a vybrané písemnosti vkládané/vydávané do a z centrálního registru zbraní podle zákona o zbraních a střelivu, zákona o munici a zákona o nakládání se zbraněmi. V souladu s celkovou koncepcí zbraňové a muniční legislativy je upřednostněn elektronický formát. Vkládané písemnosti musí splňovat stanovené technické náležitosti, jež jsou obdobné požadavkům na elektronické dokumenty ve vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.
Rovněž tak se stanoví formát písemností vkládaných do centrálního registru zbraní. V případě podpisů vkládaných dokumentů je namísto uznávaného elektronického podpisu dovoleno užít vlastnoruční podpis na vkládaný dokument v listinné podobě, který je následně odpovídajícím způsobem zcela převeden do požadovaného datového souboru za účelem vložení do centrálního registru zbraní. S ohledem na fakt, že držitelé zbrojních a muničních licencí podléhají kontrole policie (a v případě podnikatelských subjektů je reálně kontrola prováděna v periodě 2-3 let), a policie má do CRZ bezprostřední přístup (a to včetně nových analytických nástrojů), je vložení naskenovaného dokumentu považováno za dostatečné. Případné manipulace s elektronickým obrazem budou s ohledem na celý popsaný dohledový mechanismus nad činností držitelů licencí takřka nevyhnutelně odhaleny a již samotné vložení nepravdivě upraveného obrazu vyžadovaného dokumentu představuje přestupek, který má rovněž vliv na spolehlivost držitele licence. Stejná problematika byla široce diskutována v rámci připomínkového řízení k návrhu nařízení vlády, kterým se provádí nový zákon o zbraních, kdy bylo dohodnuto, že navržený způsob podpisu písemnosti respektuje technické možnosti a vybavení vkladatele písemnosti do centrálního registru zbraní a odpovídá i charakteru/povaze těchto písemností, u kterých nelze vždy provést autorizovanou konverzi.
Navrhované znění odpovídá aktuálnímu nastavení centrálního registru zbraní, protože dokumenty se do tohoto informačního systému vkládají až po přihlášení konkrétní osoby přes zaručenou elektronickou identitu.
Zároveň předkladatel konstatuje, že plně respektuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízení eIDAS).
CRZ je neveřejný informační systém veřejné správy sloužící výhradně pro účely České republiky. V případě EZP, který policie vydává v papírové podobě se nařízení eIDAS nepoužije. Elektronické podpisy ostatních dokumentů vkládaných do CRZ elektronicky se řídí ustanoveními § 5 až § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Tento zákon nad rámec nařízení eIDAS vymezuje uznávaný elektronický podpis, kterým se podle § 6 odst. 2 cit. zákona rozumí jak kvalifikovaný elektronický podpis, tak i zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. V případě zaručeného elektronického podpisu je reflektován Čl. 26 nařízení eIDAS.
K tomu dále předkladatel uvádí, že pokud jde o jiné eventuální dopady nařízení eIDAS, návrh nepřináší změny s ohledem na použití jiných prostředků elektronické komunikace a ověřování identity, které jsou již v tuzemském právu a praxi eGovernmentu obsaženy, ale naopak je využívá (tj. včetně prostředků identifikace, které jsou již dnes z hlediska EIDAS využitelné, resp. které budou režimu těchto pravidel odpovídat i v budoucnu). Jinými slovy, návrh pouze počítá s využitím stávajících prostředků elektronické identifikace, které již jsou jinými právními předpisy vytvořeny a nové nevytváří, ani použitelnost stávajících jinak neomezuje.
K § 3
Číselník munice podle zákona o munici je základním nástrojem vymezení struktury centrálního registru zbraní z hlediska munice v něm evidované. Číselník se skládá z položek číselníku munice, přičemž základní položkou je soubor údajů o munici.
Soubor údajů o munici slouží k jednoznačné identifikace konkrétního druhu a typu munice, a to z pohledu jeho konkrétních technických vlastností a původu. Rovněž tak zahrnuje i informace nebezpečnosti munice a v tomto směru údaje o její přepravitelnosti a možnostech uložení. Jedná se tedy o základní pilíř centrálního registru zbraní z pohledu munice, jehož náležitosti stanoví právě toto ustanovení.
Navrhovatel nařízení vlády rozdělil položky souboru údajů o munici na dvě kategorie. V odstavci 1 návrhu jsou uvedeny položky povinné, zatímco v odstavci 2 položky volitelné.
Bez uvedení povinných položek podle odstavce 1 nelze dokončit zadání munice do číselníku v rámci centrálního registru zbraní. Příloha č. 1 k návrhu nařízení vlády pak reflektuje stávající strukturu číselníku munice v rámci centrálního registru zbraní.
V případě munice podle odstavce 1 písm. f) se jedná o munici uloženou v muničním skladišti. V tomto případě o takové munici musí vždy někdo vědět. Proto musí jít o povinný údaj v rámci souboru údajů o munici vedeného v centrálním registru zbraní.
Naopak, pokud půjde o munici mimo muniční skladiště (například při přepravě munice), nepůjde o munici v muničním skladišti, a tudíž se jedná o nepovinný údaj - viz odstavec 2 písm. e).
Obecně lze uvést, že položky uvedené v odstavci 2 slouží k lepšímu vyhledání konkrétního typu munice v číselníku.
Například u skladového čísla Severoatlantické aliance (Nato Stock Number, NSN) uvedeného v odstavci 2 se jedná o údaj podle Českého obranného standardu, 130010, 3. vydání „Katalog zaměnitelné munice a výbušnin“ vydaný Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. V praxi nastávají situace, kdy munice má už daný kód přidělen, což centrální registr zbraní vyplňuje sám automaticky; problémem ale je, že ne každá munice je tímto způsobem katalogizovaná, a ne vždy je tedy NSN kód přidělen. Proto se navrhuje zařazení této „položky“ mezi fakultativní údaje souboru údajů o munici.
K § 4
Kontrolu dodržování povinností podle zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici vykonávají příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky zařazení do různých útvarů tohoto bezpečnostního sboru.
Toto ustanovení si klade, ve spojení s přílohou č. 2 za cíl vytvořit, na základě zákonného zmocnění, univerzální vzor kontrolního průkazu, kterým se osoba (vedle dalších dokladů) bude prokazovat při výkonu kontrolní činnosti.
K § 5
K § 5 až 7
Z pohledu přehlednosti návrhu nařízení vlády tato ustanovení odkazují na vybrané formuláře podle zákona o zbraních a střelivu, jejichž vzory jsou uvedeny v dalších přílohách nařízení vlády. V praxi půjde převážně o elektronické formuláře, které bude možné vyplnit on-line a následně editovat v rámci příslušného elektronického prostředí.
K § 8
Účinnost navrhovaného nařízení vlády se, s ohledem na potřebu vzájemné provázanosti stanoví stejně, jako je tomu zákona o zbraních a střelivu, zákona o munici a převažující části zákona č. 220/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zbraních a střelivu a zákona o munici.