Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 506/2025 Sb.

Předkládaným návrhem se sleduje zvýšení průměrných výdělků poškozených a pozůstalých, které jsou rozhodné pro výpočet náhrady za ztrátu na platu po skončení pracovní neschopnosti a neschopnosti výkonu služby příslušející podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 221/1999 Sb.“). Dnem 1. července 2016 nabyl účinnosti zákon č. 45/2016 Sb., o vojácích v záloze, který nahradil zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů, jehož součástí byla úprava odpovědnosti za škodu a náhrada škody včetně zmocnění k valorizaci průměrných výdělků. V současné době zákon o vojácích v záloze tuto úpravu již neobsahuje a v oblasti náhrady škody odkazuje na zákon č. 221/1999 Sb., čímž je zajištěna valorizace průměrných výdělků u všech vojáků včetně vojáků v záloze.

Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým byl vypracován jako prováděcí právní předpis na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb.⁠‌​​​‌​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Náhrada za ztrátu na platu po skončení pracovní neschopnosti nebo neschopnosti výkonu služby a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející poškozeným a pozůstalým podle branného zákonodárství je založena na principu náhrady skutečné škody. Náhrada za ztrátu na platu přísluší tehdy, nemůže-li poškozený z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání vykonávat dosavadní práci nebo službu, nebo ji může vykonávat pouze za ulehčených podmínek, a z tohoto důvodu dosahuje nižšího výdělku než před vznikem škody. Pro výpočet uvedených náhrad je rozhodný průměrný plat před vznikem škody, do kterého jsou náhrady za ztrátu na platu poškozeným dorovnávány. Při výpočtu se zohledňuje výdělek dosahovaný po služebním úrazu nebo nemoci z povolání a případný invalidní důchod pobíraný z téhož důvodu.

Z důvodu principu výpočtu náhrady za ztrátu na platu po skončení pracovní neschopnosti, neschopnosti výkonu služby a náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušející poškozeným a pozůstalým, kdy jakékoli zvýšení dosahovaného výdělku nebo invalidního důchodu má za následek snížení poskytované náhrady, dochází k reálnému zvýšení pobírané částky u poškozených a pozůstalých, na rozdíl od ostatních pracujících nebo důchodců, pouze v případě, že je jim na základě nařízení vlády zvýšen průměrný plat, do kterého je předmětná náhrada doplácena. Dojde-li tedy ke zvýšení procentní výměry důchodů a důchod se jejich poživatelům zvýší například o 200 Kč, pak při neprovedení valorizace zaměstnanci i fyzické osoby, které invalidní důchod pobírají, fakticky žádnou částku neobdrží, neboť o 200 Kč se jim sníží poskytovaná náhrada.

Na základě nařízení vlády č. 365/2025 Sb. dojde ke zvýšení základní i procentní výměry důchodů, ve stejné výši, a to i v souladu s pracovněprávními předpisy, se předloženým nařízením vlády navrhuje od 1. ledna 2026 zvýšit průměrný výdělek před vznikem škody 2,6 % + 240 Kč.

Jak je podrobně uvedeno v bodě 1 tohoto odůvodnění, je nezbytné, aby náhrady, které nařízení upravuje, resp. výše průměrných výdělků poškozených a pozůstalých pro výpočet předmětných náhrad, byly stanoveny a pravidelně zvyšovány ve stejném rozsahu jako v civilním sektoru (stejně tak se upravují i náhrady u příslušníků bezpečnostních sborů). Jinak, než novelou nařízení vlády není možné požadovaného cíle dosáhnout.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 78 Ústavy.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním uvedeným v § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., k jehož provedení je vydáváno.

Problematika upravená tímto nařízením vlády není upravena právními předpisy Evropské unie, návrh tedy nezapracovává předpisy EU a navrhovaná právní úprava právo EU neimplementuje. Navrhované znění nařízení vlády nezakládá rozpor s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, a je tak s právem EU plně slučitelný.

Návrh nařízení vlády není v rozporu s mezinárodnímu smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Zvýšením průměrného výdělku, který je rozhodný pro výpočet náhrady příslušející poškozeným a pozůstalým, dojde k reálnému zvýšení pobíraných částek stejně jako u ostatních poživatelů důchodů nebo ostatních pracujících.

Nařízením vlády se od 1. ledna 2026 zvýší průměrný výdělek před vznikem škody o 2,6 % + 240 Kč, tj. o stejnou výši, o kterou bude od 1. ledna 2026 zvýšena základní a procentní výměra důchodu podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb. Bude-li přiložené nařízení vlády vydáno, je v návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany na rok 2026 navrhované zvýšení v předpokládané výši cca 600 000 Kč pokryto (jedná se o v současné době o 66 případů).

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty.

Nenavrhuje se.

Nenavrhuje se.

Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu je obsaženo ve zvláštní části důvodové zprávy.

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem.

Návrh nařízení vlády nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

Návrh nařízení vlády má dopad na konkrétní fyzické osoby, jichž se odškodnění dotýká (o jejichž právu na odškodnění již bylo rozhodnuto v minulosti), a to tím, že jim budou zvýšeny náhrady Na práva a povinnosti právnických osob dopady nemá.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky.⁠‌​​​‌​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Bez dopadu, návrh nařízení vlády nezakládá veřejnou podporu.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na skupinu obyvatel, která je dlouhodobě finančně znevýhodněna v důsledku následků služebního úrazu vojáka z povolání. Jedná se jak o samotné poškozené vojáky z povolání, jejichž výdělek v důsledku takového úrazu poklesl, tak v několika případech o pozůstalé po vojácích z povolání (v současné době se jedná o 6 vdov a 6 nezletilých dětí), kteří zemřeli v důsledku služebního úrazu. Návrh nařízení vlády nemá dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením či národnostní menšiny.

Návrh nařízení dopadá ve svém důsledku na konkrétní, jasně definovatelnou a rezortu Ministerstva obrany známou skupinu osob, a to na bývalé vojáky a vojákyně z povolání, u kterých v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání došlo ke snížení výdělku, resp. služebního platu, který pobírali před vznikem úrazu či nemoci z povolání, a dále na rodinné příslušníky vojáků a vojákyň z povolání, kteří v důsledku služebního úrazu v minulosti zahynuli.

Po zhodnocení všech aspektů lze zkonstatovat, že materiál má na rovnost mužů a žen neutrální dopad, neboť se dotkne ve stejném rozsahu obou pohlaví, resp. dotkne se všech adresátů zcela bez ohledu na jejich pohlaví. Na všechny tyto osoby tedy dopadne nařízení ve stejném rozsahu, u všech dojde od 1. ledna 2026 ke stejnému navýšení (byť samozřejmě částky, kterých se navýšení týká, stejné nejsou, neboť vycházejí z různých výší služebního platu, které se v průběhu doby měnily, přičemž je samozřejmě podstatné i to, v jakých vojenských hodnostech byli dotčené vojákyně a vojáci z povolání naposledy služebně zařazeny/i). Lze jenom doplnit informaci, že od roku 2015 není složkou služebního platu vojáka z povolání a vojákyně z povolání osobní příspěvek, který by mohl zakládat případnou nerovnost v odměňování.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na životní prostředí.

Návrh má pozitivní dopad na ochranu dětí, které jsou zároveň pozůstalými po vojákovi z povolání, a u kterých bylo rozhodnuto, že jim náleží náhrada na výživu pozůstalých. V současné době se jedná o 6 nezletilých dětí.

Navrhovaná právní úprava nemá přímý pozitivní dopad na obranu státu, nicméně zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých ve svém důsledku může motivovat vojáky z povolání k setrvání ve službě, neboť budou mít jistotu, že v případě zdravotních problémů způsobených ve službě bude o ně a jejich rodiny adekvátně postaráno.

Návrh nařízení vlády nepředstavuje zvláštní úpravu žádné povinnosti ani oprávnění subjektů osobních údajů. Návrh není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s., ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh nařízení vlády je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je přímo použitelné od 25. května 2018.

Z podstaty návrhu, kterou je de facto zvýšení (v současné době vyplácených) náhrad, je zřejmé, že nepředstavuje či nemůže mít dopad na ochranu soukromí. Navrhovanou právní úpravou se nezasahuje do oblasti zpracovávání osobních údajů, proto ani nemůže mít dopady směřující ke snížení práv a svobod fyzických osob.

Návrh nařízení vlády nemění účel zpracování osobních údajů, nedotýká se změn v plnění zákonných povinností a již nastavených opatření k ochraně osobních údajů v jednotlivých agendách ministerstva a nemění základní práva subjektů údajů, k nimž se osobní údaje vztahují. Z navrhované právní úpravy tak neplynou nepříznivé důsledky pro plnění povinností v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů a je jí respektována ochrana osobních údajů v souladu se ZZOÚ.

Návrh novely nařízení vlády z hlediska své podstaty nezakládá žádná korupční rizika. O poskytnutí náhrad rozhoduje jediný služební orgán rezortu Ministerstva obrany (Legislativní a právní odbor Ministerstva obrany), a to pevně stanovenému okruhu osob v jasně stanovené výši, což nevytváří žádný prostor pro případné korupční prostředí. Výpočet výše náhrady vyplývá z podkladů založených ve vedené spisové dokumentaci, je transparentní a kontrolovaný.

Návrh nařízení vlády nebyl v souladu s ustanovením čl. 13 odst. 5 Legislativních pravidel vlády projednán v mezirezortním připomínkovém řízení.

V souvislosti s přípravou návrhu nedošlo k žádnému lobbování podle zákona o regulaci lobbování.

Navrhovaná právní úprava stanoví, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a průměrný služební plat rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na platu nebo pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se zvyšuje o 2,6 % + 240 Kč stejně jako u pracovněprávních předpisů a podle příslušníků bezpečnostních sborů.

Vzhledem k tomu, že náhrada vzniklá vojákovi do 1. prosince 1999 se posuzuje podle pracovněprávních předpisů, je valorizace náhrad zajištěna těmito předpisy. Od 1. prosince 1999 v souvislosti s přijetím nového branného zákonodárství již platí speciální právní úprava v těchto zákonech obsažená. V současné době se vyskytuje 66 případů, u nichž je potřeba valorizovat náhrady pro vojáky či pozůstalé po nich. Tato valorizace nezatíží zásadně rozpočet Ministerstva obrany a pro rok 2026 bude bez obtíží pokryta rozpočtem Ministerstva obrany. Jelikož navrhovaná právní úprava vychází z valorizace prováděné vládou podle pracovněprávních předpisů, jeví se vhodné postupovat obdobně. Navrhovaná právní úprava zohledňuje rozdíl mezi průměrným výdělkem v uplynulém období, jehož výše je závislá na vývoji platové úrovně.

Z důvodu jednoznačnosti a právní jistoty se stanoví, že úprava náhrady podle § 1 přísluší vojákům nebo pozůstalým od 1. ledna 2026, pokud vznikl nárok vojáka nebo pozůstalých před tímto dnem.

V souladu s pracovněprávními předpisy se nařízením vlády stanovuje, že úprava náhrady podle § 1 se neprovede v případě, že nárok vojáka nebo pozůstalých vznikl v období od 1. ledna 2026.

Stanoví se, že náhrada se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých. Zároveň se zvýšení navrhuje provést i v případě, že náhrada poškozeným nepříslušela v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo důchodovém pojištění.⁠‌​​​‌​‌‌‌‌‌‌​​​​⁠

Účinnost předkládaného nařízení vlády se navrhuje dnem 1. ledna 2026 v souladu s valorizací důchodů pro rok 2026 a náhrad prováděných podle pracovněprávních předpisů a podle právní úpravy vztahující se k příslušníkům bezpečnostních sborů.