I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky obsahuje pouze jeden novelizační bod v návaznosti na právní úpravu obsaženou v § 19a odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v eneretických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné vymezuje, že: „ Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.“. Vyhláška č. 194/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství, kterou předložený návrh novelizuje, upravuje, že věcné usměrňování cen se nepoužije v případě ceny tepelné energie nižší, než je limitní cena, kterou Úřad stanoví v cenovém rozhodnutí.
Dle zmocnění obsaženého v § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona stanoví Energetický regulační úřad vyhláškou způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro cenový výměr, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
Novelou č. 265/2024 Sb., která mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, bylo nově stanoveno, že zboží podléhající regulaci cen, uplatněný způsob a podmínky regulace cen, úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovení těchto cen a jejich změn stanoví příslušný cenový orgán cenovým výměrem ve formě opatření obecné povahy.
V reakci na výše uvedený právní stav je nezbytné opustit stávající praxi uvedení výše limitní ceny v cenovém rozhodnutí ERÚ (nyní výměru, který je opatřením obecné povahy) a upravit konkrétní výši limitní ceny přímo v předmětné vyhlášce.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Na základě § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona, vydal Energetický regulační úřad v roce 2015 vyhlášku č. 194/2015 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství. Vyhláška obsahuje mj. ustanovení o způsobu regulace cen v teplárenství, kde je za platného právního stavu uvedeno, že věcné usměrňování cen, jakožto způsob regulace ceny tepelné energie, se nepoužije v případě ceny tepelné energie nižší, než je limitní cena, kterou Úřad stanoví v cenovém rozhodnutí. Konkrétní výše limitní ceny je v současnosti upravena cenovým rozhodnutím č. 9/2024, k cenám tepelné energie.
Jak je již uvedeno výše, § 19a odst. 4 energetického zákona mimo jiné vymezuje, že: „ Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem.“ S ohledem na změnu povahy právního aktu, kterým se regulují ceny v teplárenství, na opatření obecné povahy (novelou zákona o cenách, jak je uvedeno výše), již stávající právní stav nenaplňuje požadavky na stanovení limitní ceny dle § 19a odst. 4 energetického zákona právním předpisem. Výše limitní ceny tak nemůže být nadále předmětem cenového rozhodnutí (které dle judikatury bylo právním předpisem), resp. předmětem cenového výměru, který již právním předpisem není, a je nezbytné vyhlášku novelizovat a doplnit konkrétní výši limitní ceny přímo do vyhlášky.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je v souladu s právním řádem České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh vyhlášky není v rozporu s žádným dalším předpisem evropského práva upravujícím podnikání v elektroenergetice a fungování jednotného vnitřního trhu s elektřinou a plynem ani jiným předpisem EU.
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU, obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh se netýká závazků vyplývajících České republice z mezinárodních smluv, kterými je vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
7. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Návrh právního předpisu obsahuje jediný novelizační bod upravující výši limitní ceny v teplárenství, pod níž se neuplatní věcné usměrňování cen, a to na základě ustanovení § 19a odst. 4 energetického zákona citovaného výše.
Ustanovení § 19 odst. 4 energetického zákona nelze vykládat tak, že by stanovení limitní ceny mělo být založeno na individuální kalkulaci konkurenčního zdroje pro každé jednotlivé odběrné místo nebo pro každou soustavu zásobování tepelnou energií zvlášť. Takový výklad by však vedl k absurdnímu důsledku, konkrétně k faktickému roztříštění cenové regulace a k požadavku na paralelní existenci stovek až tisíců individuálně stanovených limitních cen. To by bylo v přímém rozporu s principy systematičnosti, předvídatelnosti a administrativní zvládnutelnosti cenové regulace. Je proto třeba zdůraznit, že pojem „konkurenční zdroj“ ve smyslu ustanovení § 19a odst. 4 energetického zákona je ve vztahu k jednotlivým soustavám hypotetický. Pokud by měl být posuzován pro každé odběrné místo zvlášť, lišily by se jeho nákladové parametry v závislosti na konkrétních místních podmínkách (např. dostupnost paliva, prostorové možnosti objektu, možnosti připojení).
Výše limitní ceny uvedená v návrhu vyhlášky byla stanovena na základě úplných a pravdivých údajů z regulačních výkazů držitelů licencí na výrobu a rozvod tepelné energie, které zahrnují rovněž úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál. Za konkurenční zdroje byly pro účely stanovení limitní ceny považovány dodávky z úrovní předání „Dodávky z výroby při výkonu do 10 MWt“ a „Dodávky z výroby při výkonu nad 10 MWt“, neboť tyto reprezentují vlastní výrobu tepelné energie, tedy nákladovou úroveň nezatíženou provozem rozvodného tepelného zařízení a zároveň představují technologicky srovnatelná řešení s obdobným dopadem na životní prostředí. Jako vhodná metoda pro stanovení limitní ceny byla zvolena statistická charakteristika percentil, která umožňuje popsat variabilitu datového souboru rozdělením na setiny. Konkrétně byl použit 10% percentil, který odpovídá prvnímu decilu. Výsledná hodnota reprezentuje cenovou hladinu dosaženou přibližně 10 % zdrojů tepelné energie s nejnižší cenou na výstupu z výroby v rámci celkového souboru dat, přičemž se bezesporu jedná výrobu tepelné energie využívající energii odpadního tepla z průmyslových procesů, při výrobě elektřiny nebo ze sektoru služeb reprezentujícího např. datová centra. Tato metoda tak umožňuje identifikovat spodní hranici cenového rozmezí, jež je dosažitelná při provozu zdroje s nejmenším dopadem na životní prostředí, jelikož se jedná o energii z odpadního tepla, kdy se v souladu s § 26e zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jedná o jednu z možností pro dosažení účinné soustavy zásobování tepelnou energií a od 1. ledna 2050 pouze jednou ze dvou možností naplnění titulu účinné soustavy zásobování tepelnou energií, přičem druhou možností je tepelná energie vyroběná z obnovitelných zdrojů.
8. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem upravujícím požadavky na výrobky, ani informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto předpisu.
9. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh předmětné vyhlášky takové konzultaci nepodléhá.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
10.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Povinnost dodavatelů tepelné energie řídit se pravidly kalkulace a sjednání ceny stanovenými Energetickým regulačním úřadem cenovými výměry na základě této vyhlášky je zakotvena na úrovni zákona. Návrh vyhlášky jej provádí a pouze stanoví touto změnou výši limitní ceny vymezující hranici uplatnění pravidel věcného usměrnění v teplárenství.
10.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh vyhlášky nemá finanční dopad na podnikatelské prostředí v České republice, které primárně upravuje energetický zákon a na úrovni podzákonného právního předpisu bylo v základech nastaveno stávající vyhláškou č. 194/2015 Sb., jelikož pouze stanovuje na základě zákonného požadavku výši limitní ceny tepelné energie, kdy při ceně nižší než stanovená limitní hodnota se na tyto ceny nevztahují pravidla věcného usměrňování cen.
10.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Předkládaným návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
10.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky se týká podnikatelského prostředí v teplárenství a s předmětnou problematikou vůbec nesouvisí.
10.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Ani existující právní úprava ani navrhovaná vyhláška, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Jde o návrh, který se výhradně dotýká podnikatelských subjektů a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí předkládaného materiálu mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
10.6 Dopad na životní prostředí.
Předkládaný návrh nemá žádné dopady na životní prostředí.
10.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky se týká podnikatelského prostředí v teplárenství a s předmětnou problematikou vůbec nesouvisí.
10.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tedy žádné dopady na uvedené oblasti.
10.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
10.10 Dopad na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh vyhlášky nezakládá, vzhledem ke svému obsahu, žádná korupční rizika.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, neboť stanovuje výši limitní ceny bez ohledu na území, na kterém je činnost výroby a rozvodu tepelné energie provozována. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není navrhována žádná odchylka.
14. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předložení návrhu vyhlášky předcházela konzultace v rámci pracovní skupiny k návrhu cenového výměru k cenám tepelné energie pro rok 2026. Předkladatel v souvislosti s projednáním vyhlášku neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1
Návrh vyhlášky zavádí v souladu se zmocněním uvedeným v § 98a odst. 2 písem. f) energetického zákona konkrétní výši limitní ceny do textu vyhlášky oproti stávající úpravě, která upravovala pouze odkaz na cenové rozhodnutí, ve kterém již není možné za stávajícího právního stavu výši limitní ceny upravit. Výše limitní ceny byla stanovena na 250 Kč/GJ.
Výše limitní ceny uvedená v návrhu vyhlášky byla stanovena na základě úplných a pravdivých údajů z regulačních výkazů držitelů licencí na výrobu a rozvod tepelné energie, které zahrnují rovněž úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál. Za konkurenční zdroje byly pro účely stanovení limitní ceny považovány dodávky z úrovní předání „Dodávky z výroby při výkonu do 10 MWt“ a „Dodávky z výroby při výkonu nad 10 MWt“, neboť tyto reprezentují vlastní výrobu tepelné energie, tedy nákladovou úroveň nezatíženou provozem rozvodného tepelného zařízení a zároveň představují technologicky srovnatelná řešení s obdobným dopadem na životní prostředí. Jako vhodná metoda pro stanovení limitní ceny byla zvolena statistická charakteristika percentil, která umožňuje popsat variabilitu datového souboru rozdělením na setiny. Konkrétně byl použit 10% percentil, který odpovídá prvnímu decilu. Výsledná hodnota reprezentuje cenovou hladinu dosaženou přibližně 10 % zdrojů tepelné energie s nejnižší cenou na výstupu z výroby v rámci celkového souboru dat, přičemž se bezesporu jedná výrobu tepelné energie využívající energii odpadního tepla z průmyslových procesů, při výrobě elektřiny nebo ze sektoru služeb reprezentujícího např. datová centra. Tato metoda tak umožňuje identifikovat spodní hranici cenového rozmezí, jež je dosažitelná při provozu zdroje s nejmenším dopadem na životní prostředí, jelikož se jedná o energii z odpadního tepla, kdy se v souladu s § 26e zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jedná o jednu z možností pro dosažení účinné soustavy zásobování tepelnou energií a od 1. ledna 2050 pouze jednou ze dvou možností naplnění titulu účinné soustavy zásobování tepelnou energií, přičem druhou možností je tepelná energie vyrobená z obnovitelných zdrojů.
Čl. II
K účinnosti
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Navrhované datum je předurčeno účinností cenového výměru, který již nebude obsahovat výši limitní ceny a je tak nezbytné od tohoto data upravit výši limitní ceny ve vyhlášce v souladu se zmocnením uvedeným v § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona.