Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 517/2025 Sb.

Platná právní úprava

Výše úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě se řídí podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení“). Rodiče se však mohou dohodnout i na jiné výši. Podle Nařízení pak roční sazba úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby určené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. 7. 2025 činila repo sazba 3,5 %, takže u prodlení vzniklého od 1. 7. 2025 činí úroky z prodlení 11,5 % ročně.⁠​​​‌‌​‌‌‌‌‌​​​‌​⁠

Dne 1. 1. 2026 nabude účinnosti zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „rozvodová novela“), jímž bylo do ustanovení § 1970 OZ doplněno zmocnění vlády ke stanovení výše úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

Zhodnocení platného právního stavu a nezbytnost navrhované právní úpravy

Při přípravě rozvodové novely byly vedeny podrobné diskuze s odborníky z řad akademiků, soudců, advokátů a dalších právnických profesí, při kterých se mimo jiné řešila i otázka neplacení výživného, správného nastavení právní úpravy a motivace povinného rodiče k řádnému a včasnému plnění jeho vyživovací povinnosti. Zvýšená sazba úroku z prodlení po určitou dobu pak byla vyhodnocena jako nejlepší varianta pro zvýšení motivace povinného rodiče. Důvodová zpráva k rozvodové novele (k novelizovanému ustanovení § 1970 OZ) počítá s denní sazbou úroku z prodlení ve výši jednotek promile z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 1

Dle Nejvyššího soudu slouží institut úroků z prodlení k zajištění pohledávky tím způsobem, že hrozbou zvyšujícího se dluhu působí na dlužníka, aby své povinnosti dostál, zároveň jej sankcionuje za porušení povinnosti splnit dluh řádně a včas a současně přináší věřiteli kompenzaci (paušalizovanou náhradu škody) za dobu, o kterou se případně plnění opozdilo. 2 Účelem úroku z prodlení je tedy odradit dlužníka od působení škody (prevence), dojde-li ke vzniku škody, pak tuto nahradit (reparace), a také dlužníka za porušení jeho povinností postihnout (sankce).

Sazba zákonného úroku z prodlení prezentuje určitou představu zákonodárce o tom, jaká výše úroku z prodlení je obecně způsobilá plnit jeho funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační), tj. přimět dlužníka ke včasné úhradě dlužné částky a případně alespoň částečně nahradit újmu, jež věřiteli jejím včasným neuhrazením vzniká (srov. § 1971 OZ). 3

Při aplikaci zákonné sazby podle § 2 Nařízení na pohledávku výživného pro nezletilé dítě však úrok z prodlení svůj účel neplní, neboť u obvyklé pohledávky výživného na jedno nezletilé dítě v částce cca 4 000 Kč 4 nedosahuje úrok z prodlení takové výše, která by dlužníka adekvátním způsobem motivovala k úhradě jeho dluhu a zároveň by zaručovala odpovídající kompenzaci pro věřitele.

V případě neplacení výživného hrozí přitom omezení uspokojování potřeb dítěte, neboť výživné pro dítě často představuje hlavní zdroj jeho příjmu. Následky neplacení výživného tak mohou být dle situace a délky prodlení závažné či obtížně odčinitelné. Současně lze předpokládat, že při dlouhodobějším neplacení výživného hrozí zhoršování situace dítěte, protože pečující rodič po nějaké době již nebude schopen kompenzovat výpadek příjmu z vlastních zdrojů.

Východiska a principy

Pokud jde o konkrétní nastavení zvýšeného úroku z prodlení, je potřeba zvážit nejen jeho konkrétní výši, ale také dobu, po kterou by se měl zvýšený úrok uplatnit. Cílem musí být nastavit sazbu úroků z prodlení dostatečně motivačně, tj. mělo by jít o poměrně citelné částky, avšak v únosných mezích, tj. nemělo by se jednat o částky pro dlužníka likvidační.

Navrhuje se konstruovat zvýšenou sazbu úroku ve výši 2,5 ‰ denně, která se uplatní po dobu prvních 6 měsíců trvání prodlení. Po skončení této doby se uplatní běžná výše úroku z prodlení ve výši podle § 2 Nařízení (repo sazba zvýšená o 8 procentních bodů). Při této konstrukci bude průměrná sazba za rok prodlení činit cca 1,4 ‰ denně (tedy 0,14 % denně).

Výše úroku z prodlení

Nevhodnost navázání na repo sazbu

Na rozdíl od běžného úroku z prodlení podle § 2 Nařízení není vhodné navázat zvýšenou sazbu úroku z prodlení při neplacení výživného na repo sazbu. Repo sazba dlouhodobě osciluje mezi 0,05 % a 3,75 % (období v letech 2005 až 2021), k významnějšímu výkyvu došlo v důsledku mimořádných událostí (COVID-19, invaze Ruska na Ukrajinu) v roce 2022, kdy repo sazba vzrostla na hodnotu 7 %. Od té doby se průběžně snižuje až na současnou hodnotu 3,5 % (repo sazba platná od 9. 5. 2025).

Konstrukce běžného úroku z prodlení (ročně ve výši repo sazby v příslušném období zvýšené o 8 procentních bodů) je s ohledem na obvyklé hodnoty repo sazby zacílena na jemnější korekci, která se projeví spíše u vyšších dlužných částek. I když může dojít v důsledku pohybu repo sazby ke zvýšení sazby, v absolutních číslech půjde spíše o menší hodnoty. Promítnutí repo sazby do výše úroku z prodlení u dlužného výživného vyjádřeného v jednotkách promile denně by mělo jen nepatrný efekt (například při extrémním nárůstu repo sazby o 7 procentních bodů by došlo k navýšení úroku z prodlení jen o cca 0,19 ‰ denně).

Vývoj ekonomických ukazatelů propsaných do pohybu repo sazby má také větší význam v právních vztazích, v nichž nelze standardně zohledňovat jejich vývoj jinými nástroji. V případě výživného by však vývoj ekonomických ukazatelů měl být primárně zohledňován v rámci dalšího rozhodování o výživném při změně poměrů.

Limity odvozené od smluvního úroku z prodlení

Při stanovení konkrétní výše úroku z prodlení je třeba přihlédnout též k judikatorním limitům úroku z prodlení, které se odvíjí zejména od obsahu daného právního vztahu, významu povinnosti pro věřitele (jak moc může být porušení povinnosti dlužníka pro věřitele citelné), pravděpodobnosti vzniku škody, její předpokládané výše a vývoje v čase a od povahy subjektů právních vztahů a jejich vzájemného vztahu (tj. zda jde o rovnocenný vztah, či o vztah nevyvážený).

Judikatura Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se k přiměřenosti úroku z prodlení, resp. jeho souladnosti s dobrými mravy, vyjadřoval zejména v kontextu obchodněprávních vztahů za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „starý občanský zákoník“).

​ Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že smluvní ujednání o úrocích z prodlení ve výši 1 % denně z dlužné částky je nutno považovat za odporující dobrým mravům, neboť je v rozporu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání. 5 Za hraničně přípustnou sazbu úroku z prodlení Nejvyšší soud označil hodnotu 0,5 % denně, přičemž poukázal na to, že bude vždy záležet na dalších okolnostech případu. 6

Plnou aplikovatelnost závěrů i za účinnosti občanského zákoníku Nejvyšší soud výslovně potvrdil, přičemž na předchozí judikaturu navazuje a dále ji rozvíjí.

Nejvyšší soud poukázal na to, že ujednání o výši úroku z prodlení mezi podnikateli výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené Nařízením lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy pouze tehdy, pokud by sjednaný úrok z prodlení již nesloužil pouze k plnění jeho sankčně-motivační a reparační funkce, ale měl by zneužívající (šikanózní) charakter. Jinými slovy výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku z prodlení od sazby stanovené Nařízením může být signálem rozporu takového ujednání s dobrými mravy. Sama o sobě však (bez posouzení relevantních okolností jejího sjednání) takový rozpor neznamená.

Dle Nejvyššího soudu je třeba brát v potaz též rámcový rozsah očekávatelných škod na straně věřitele v případě, že dlužník řádně a včas nesplní svou povinnost, předpoklad vývoje škod během času (jednorázová či postupně se navyšující škoda), význam případného nesplaceného dluhu pro věřitele a míru pravděpodobnosti vzniku škody. Relevantní je také obsah smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem.

Nejvyšší soud uzavřel, že nelze učinit jednoznačný závěr, zda je v případě smlouvy o úvěru mezi podnikateli akceptovatelný úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, neboť nelze s obecnou platností dovodit, že by určité okolnosti vždy vedly k závěru o rozporu s dobrými mravy. 7 Rovněž v jiném rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud k závěru, že sama skutečnost, že úrok z prodlení byl mezi podnikateli sjednán ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení, nepůsobí neplatnost takového ujednání pro rozpor s dobrými mravy, neboť je vždy třeba brát v potaz konkrétní okolnosti případu. 8

Judikatura Ústavního soudu

Také Ústavní soud zprvu inklinoval k judikování konkrétní nepřiměřené sazby úroku z prodlení. V novějších rozhodnutích Ústavního soudu je však již patrný názorový příklon k argumentaci Nejvyššího soudu, která akcentuje význam konkrétních okolností případu.

Ústavní soud původně dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení paušálně ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl za hranicí, kterou lze považovat za adekvátní podstatě a smyslu daného institutu. 9

Posléze Ústavní soud s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci neposoudil jako protiústavní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,6 % denně z dlužné částky sjednané ve smlouvě kupní mezi podnikateli, kdy poznamenal, že předchozí nálezy 10 vycházely ze zcela rozdílné situace. 11

Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné. Avšak současně zdůraznil, že se tímto nevyjadřuje k placení úroků z prodlení v obdobné výši podnikateli ani k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků z prodlení a že by škoda měla být hrazena z úroků z prodlení. 12

Poplatek z prodlení

Starý občanský zákoník upravoval vedle úroku z prodlení také tzv. poplatek z prodlení, a to pro případ prodlení nájemce bytu s placením nájemného nebo úhrad za služby spojené s užíváním bytu nebo pro případ prodlení nájemce s vrácením movité věci pronajaté od podnikatele. Výši poplatku z prodlení stanovil § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dle kterého výše poplatku z prodlení činila za každý den prodlení 2,5 ‰ dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

K poplatku z prodlení se vyjadřoval i Ústavní soud, podle něhož byl určitý rozdíl ve výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení či rozdílný způsob jejich výpočtu racionálně zdůvodnitelný specifiky nájemního vztahu. 13

Po nabytí účinnosti občanského zákoníku zůstal poplatek z prodlení zachován v zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění účinném do 31. 12. 2015, a to pro případy prodlení poskytovatele nebo příjemce služeb delšího než 5 dnů ve výši 1 ‰ z dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Od uvedeného data je možné požadovat již jen úrok z prodlení, popřípadě smluvní pokutu, kdy k zrušení poplatku z prodlení došlo z důvodu, aby nedocházelo k „dvojkolejnosti“ právní úpravy.

Časové omezení trvání zvýšeného úroku z prodlení

Zvýšený úrok z prodlení by se měl uplatnit pouze po časově omezenou dobu, aby se předešlo vzniku nežádoucí dluhové spirály na straně povinného, což uvádí i důvodová zpráva k rozvodové novele. 14 V této souvislosti je potřeba vyřešit dvě otázky, a sice po jak dlouhou dobu má být aplikována zvýšená sazba úroku z prodlení a jaká sazba bude aplikována po skončení této doby.

Určitým východiskem je doba prodlení rozhodná z hlediska spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když po novele provedené zákonem č. 270/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, která nabude účinnosti 1. 1. 2026, bude trestné neplacení výživného po dobu delší než 4 měsíce, půjde-li byť i o nedbalostní jednání a zároveň pokud takové jednání povede k vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze.

Stanovení doby trvání zvýšeného úroku z prodlení v délce 6 měsíců se jeví optimální z hlediska postihu rané fáze prodlení, protože s ohledem na nový znak základní skutkové podstaty spočívající ve vydání oprávněného nebezpečí nouze lze očekávat, že k možnému nástupu trestní odpovědnosti bude docházet po delší době neplacení výživného, tj. obvykle déle než po 4 měsících.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná sazba 2,5‰ za každý den prodlení odpovídá sazbě cca 91 % za rok, není vhodné aplikovat zvýšenou sazbu v řádu desítek měsíců či jednoho roku, a to z důvodu předcházení neúměrné dluhové zátěži spojené s dlouhodobou platební neschopností povinného rodiče, která není v zájmu dítěte. Současně se předpokládá, že motivační efekt zvýšené sazby úroku z prodlení bude nejvyšší v počátcích aplikace této zvýšené sazby. Po uplynutí několika měsíců se začne tento efekt zmenšovat.

Co se týče výše sazby úroku z prodlení, která se bude aplikovat po skončení aplikace zvýšené sazby, dojde po této době k poklesu úroku z prodlení na zákonnou úroveň (ve smyslu § 2 Nařízení – výše repo sazby zvýšená o 8 procentních bodů). Aplikace další zvláštní sazby (zvýšené již jen nepatrně) po uplynutí 6 měsíců by bylo pro praxi příliš komplikované - je totiž zapotřebí počítat výši úroků z prodlení pro každou splátku výživného zvlášť.

Modelace zvýšené sazby úroku z prodlení

Modelace dopadů navrhované výše a délky trvání zvýšené sazby úroků z prodlení vychází z následujících předpokladů. V roce 2024 činilo průměrné výživné na jedno dítě cca 4 000 Kč. Průměrná celková výše dluhu na výživném není dostupná, z veřejně dostupných zdrojů plyne, že v roce 2023 (kdy bylo průměrné výživné na jedno dítě cca 3 800 Kč) činila 49 497 Kč 15 , což u dlužníka s 1 dítětem a výživným ve výši cca 4 000 Kč odpovídá cca 12 měsícům prodlení a u dlužníka se 2 dětmi a výživným cca 4 000 Kč cca 6 měsícům prodlení. Lze tedy vycházet z velmi hrubých předpokladů, že průměrná doba prodlení s placením dlužného výživného se pohybuje okolo 6 až 12 měsíců (odhad nezohledňuje mnoho dalších aspektů, například střídavé placení a neplacení dlužného výživného, částečné úhrady, zpětné placení výživného v jednorázově vyšší částce).

Při modelaci se počítá s průměrnou částkou výživného na jedno dítě ve výši 4 000 Kč. Pro zjednodušení se vychází z předpokladu, že měsíc má vždy 30 dní. Částky jsou zaokrouhlované na celá čísla. Neplacení po dobu 4 měsíců pak znamená, že u 1. splátky bude prodlení 4 měsíce, u 2. splátky bude prodlení 3 měsíce, u 3. splátky bude prodlení 2 měsíce a u poslední 4. splátky bude prodlení jen 1 měsíc.

Pro srovnání dopadů navrhované výše zvýšeného úroku z prodlení (sazba ve výši 2,5 ‰ denně) obsahuje modelace i stávající výši zákonného úroku z prodlení (11,5 % ročně) a potenciální alternativní výše sazeb úroku z prodlení ve výši 2 ‰ denně a 3 ‰ denně.

Modelace bez časového omezení zvýšené sazby úroku z prodlení Sazba úroku z prodlení Počet vyživovaných dětí Délka prodlení Dlužná částka (Kč) 11,5 % ročně 2 ‰ denně 2,5 ‰ denně 3 ‰ denně 1 dítě 4 měsíce úroky 380 2 400 3 000 3 600 úroky + jistina (16 000) 16 380 18 400 19 000 19 600 6 měsíců úroky 798 5 040 6 300 7 560 úroky + jistina (24 000) 24 798 29 040 30 300 31 560 12 měsíců úroky 2 964 18 720 23 400 28 080 úroky + jistina (48 000) 50 964 66 720 71 400 76 080 2 děti 4 měsíce úroky 760 4 800 6 000 7 200 úroky + jistina (32 000) 32 760 36 800 38 000 39 200 6 měsíců úroky 1 596 10 080 12 600 15 120 úroky + jistina (48 000) 49 596 58 080 60 600 63 120 12 měsíců úroky 5 928 37 440 46 800 56 160 úroky + jistina (96 000) 101 928 133 440 142 800 152 160

Modelace s časovým omezením zvýšené sazby úroku z prodlení na 6 měsíců Sazba úroku z prodlení Počet vyživovaných dětí Délka prodlení Dlužná částka 11,5 % ročně 2 ‰ denně 2,5 ‰ denně 3 ‰ denně 1 dítě 4 měsíce úroky 380 2 400 3 000 3 600 úroky + jistina (16 000) 16 380 18 400 19 000 19 600 6 měsíců úroky 798 5 040 6 300 7 560 úroky + jistina (24 000) 24 798 29 040 30 300 31 560 12 měsíců úroky 2 964 14 478 17 898 21 318 úroky + jistina (48 000) 50 964 62 478 65 898 69 318 2 děti 4 měsíce úroky 760 4 800 6 000 7 200 úroky + jistina (32 000) 32 760 36 800 38 000 39 200 6 měsíců úroky 1 596 10 080 12 600 15 120 úroky + jistina (48 000) 49 596 58 080 60 600 63 120 12 měsíců úroky 5 928 28 956 35 796 42 636 úroky + jistina (96 000) 101 928 124 956 131 796 138 636

Zákonný rámec

Předkládaný návrh nařízení upravuje úrok z prodlení u dlužného výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, v souladu s ustanovením § 921 odst. 2 OZ (po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení), a zákonným zmocněním obsaženým v § 1970 OZ ve znění rozvodové novely (výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená).

Předložený návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Právo EU věcnou úpravu úroku z prodlení s placením pohledávek výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, neobsahuje. Na navrhovanou úpravu lze vztáhnout v obecné rovině povinnost členských států chránit práva dítěte, kdy ochrana práv dítěte je jedním z obecných cílů EU (čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU) a důležitým aspektem politiky EU v oblasti vnějších vztahů (čl. 3 odst. 5 Smlouvy o EU).

Pravomoc EU v záležitostech rodinného života, a tedy i otázky plnění vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, se týká zejména přeshraničních sporů, kdy Evropská unie v tomto rozvíjí mezinárodní justiční spolupráci založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimo soudních rozhodnutí, včetně jejich výkonu v různých členských státech. Podle práva EU by měly soudní orgány v rámci každého rozhodnutí souvisejícího s právem dítěte zohledňovat především zájem dítěte (čl. 24 Listiny základních práv EU).To vše je uplatnitelné a v souladu s navrhovanou právní úpravou zvýšené sazby úroku z prodlení s placením pohledávek výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

Dané materie se tak obecně dotýkají následující unijní předpisy:⁠​​​‌‌​‌‌‌‌‌​​​‌​⁠

(i) Smlouva o EU – podporuje ochranu práv dítěte (čl. 3 odst. 3), ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně lidských práv, především práv dítěte (čl. 3 odst. 5),

(ii) Listina základních práv EU– právo na to, aby byl při všech činnostech týkajících se dětí prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte (čl. 24 odst. 2),

(iii) ve věcech výživného upravuje soudní pravomoc a uznávání a výkon rozhodnutí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (tzv. nařízení o výživném); rozhodné právo je pak upraveno v Haagském protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, jehož je Unie jako celek smluvní stranou, a na který nařízení odkazuje.

Předložený návrh nařízení vlády je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava má neutrální, popřípadě lehce pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť v důsledku motivace k dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti povinným rodičem v podobě zvýšené sazby úroku z prodlení u pohledávek výživného pro nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti, by mohlo dojít ke snížení počtu řízení o výkon rozhodnutí, resp. exekučních řízení, k vymožení vyživovací povinnosti.

Nicméně v tomto směru nelze očekávat výrazné snížení těchto řízení, když v roce 2022 bylo zahájeno 4 200 exekučních řízení k vymožení výživného na nezletilé dítě z celkového počtu 4 102 662 exekučních řízení vedených na fyzické osoby a v roce 2023 také 4 200 exekučních řízení k vymožení výživného na nezletilé dítě ze 4 059 035 exekučních řízení vedených na fyzické osoby. 16 V roce 2024 pak bylo zahájeno 3 780 exekučních řízení k vymožení výživného na nezletilé dítě z celkového počtu 3 350 486 exekucí vedených na fyzické osoby. 17 Exekuční řízení k vymožení výživného na nezletilé dítě tak tvořilo asi 1‰ z celkového počtu exekučních řízení. U výkonu rozhodnutí se bude jednat ještě o zanedbatelnější číslo, když celkový počet zahájených řízení o výkon rozhodnutí v roce 2022 činil 6 005 řízení, v roce 2023 činil 5 736 řízení a v roce 2024 činil 5 533 řízení. 18 Statistiky s rozlišením předmětu výkonu rozhodnutí nejsou k dispozici.

K jisté úspoře by mohlo dojít též v souvislosti s možným poklesem žádostí o náhradní výživné, které lze v případě neplacení vyživovací povinnosti na nezaopatřené dítě poskytnout až ve výši 3 000 Kč měsíčně maximálně po dobu 72 měsíců. V roce 2022 činily přitom výdaje na náhradní výživné 159 300 000 Kč, kdy tuto sociální dávku pobíralo celkem 9 200 nezaopatřených dětí, v roce 2023 vzrostly tyto výdaje na částku 222 800 000 Kč, která byla vyplacena celkem 12 000 nezaopatřeným dětem, a v roce 2024 vzrostly výdaje na tuto dávku na částku 269 300 000 Kč. 19

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na podnikatelské prostředí v České republice.

Předkládaným návrhem není zakládána veřejná podpora, neboť nedochází k poskytnutí přímé ani nepřímé výhody financování ze státních prostředků poskytnutých státem, nebo zprostředkujícím subjektem jednajícím na základě svěřených pravomocí.

Předkládaný návrh je provedením ustanovení § 921 odst. 2 OZ, dle kterého může osoba oprávněná po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Do ustanovení § 1970 OZ se pak ke zmocnění vlády ke stanovení výše běžného úroku z prodlení rozdovovou novelou doplnilo zmocnění ke stanovení zvýšené sazby úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

Předkládaný návrh tak nestanoví nové právo, nebo povinnost fyzických osob, pouze provádí zmíněné ustanovení tak, že stanovuje zvýšenou sazbu úroku z prodlení pro případ prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Vliv na práva a povinnosti fyzických osob však tento návrh mít bude, neboť v případě prodlení dlužníka (povinného rodiče) s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, bude stanovena povinnost dlužníka po dobu prvních 6 měsíců prodlení platit úrok z prodlení podle zvýšené sazby a tomu bude odpovídat právo věřitele (nezletilého dítěte) úrok z prodlení se zvýšenou sazbou za stanovených podmínek po dlužníkovi požadovat. Zvýšená sazba úroku z prodlení u pohledávek na výživné pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, však má mít především motivační účinek na povinného rodiče, aby své závazky vůči dítěti plnil dobrovolně, řádně a včas. Nová úprava má tak především chránit nezletilé dítě, které není schopné se samo živit a výživné tak představuje základní zdroj jeho obživy. Zároveň se předpokládá pozitivní vliv i na druhého rodiče, který v případě prodlení povinného rodiče zajišťuje výživu dítěte sám, čímž zhoršuje vlastní finanční situaci. Nová právní úprava by tak měla motivovat povinného rodiče k dobrovolnému, řádnému a včasnému plnění jeho vyživovací povinnosti a tím zlepšit postavení jak nezletilého dítěte, jehož se vyživovací povinnost týká, tak i druhého rodiče.

Návrh nemá vliv na práva a povinnosti právnických osob.

Očekává se pozitivní dopad navrhované právní úpravy na skupinu dětí z neúplných rodin nacházejících se v situaci nedostatku výživy z důvodu neplnění vyživovací povinnosti jednoho z rodičů. Zvýšená sazba úroku z prodlení u pohledávek výživného by měla být motivací pro povinného rodiče k dobrovolnému plnění jeho povinnosti vůči nezletilému dítěti. Navrhovaná úprava by tak měla přispět k ochraně práv dětí a zároveň pozitivním způsobem ovlivnit finanční situaci druhého rodiče, který v případě neplnění povinnosti povinným rodičem sanuje výživu dítěte, čímž se však dostává do horší finanční situace a tím často i do pozice sociálně slabé osoby. Očekává se tedy, že navrhovaná právní úprava bude motivací k dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti povinného rodiče a povede ke zlepšení postavení jak nezletilého dítěte, tak i druhého rodiče, který většinou musí tento výpadek příjmů dítěte nahrazovat. Celkově by tak měla navrhovaná právní úprava přispět ke stabilitě rodiny a ochraně práv dětí.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.

9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovaná právní úprava zvýšené sazby úroku z prodlení u pohledávek výživného pro nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti, může mít potenciálně částečný pozitivní dopad na rovnost žen a mužů, neboť tato právní úprava by měla přispět ke zlepšení finanční situace druhého rodiče, který neplnění této povinnosti povinným rodičem musí řešit z vlastních finančních zdrojů, neboť dobrovolné plnění této povinnosti by mělo znamenat odbřemenění tohoto druhého rodiče, a tedy stabilizaci jeho finanční situace. Vzhledem ke statistickým údajům, ze kterých plyne, že těmito dotčenými rodiči jsou dnes většinou ženy, které mají dítě svěřeno do své péče, lze tak i v poměrech nové právní úpravy, kdy by mělo být dítě dle § 907 OZ ve znění rozvodové novely napříště svěřováno do péče obou rodičů, očekávat částečné zlepšení postavení žen, neboť i přes novelou deklarované východisko rovnocenné péče obou rodičů bude zřejmě i nadále podíl žen na péči o dítě, a tím i jejich reálná dotčenost nedodržováním vyživovací povinnosti druhým rodičem, vyšší.

10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady ani do oblasti soukromí ani do oblasti ochrany osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádná korupční rizika.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici.

Návrh má pozitivní dopad na rodiny. Navrhovaná změna (zvýšení sazby úroku z prodlení u pohledávek výživného) by měla zvýhodňovat zvlášť zranitelnou skupinu, tedy nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti. Důvod pro toto zvýhodnění tkví v tom, že nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti, obecně nemají možnost kompenzovat nedostatek prostředků na zajištění své výživy doplňkovou výdělečnou činností a ocitají se proto v nevýhodném postavení. Zabezpečení výživy nezletilého dítěte přitom představuje významnou složku jedné ze stěžejních funkcí rodiny, jíž je řádná výchova dětí, čímž by navrhované opatření mělo mít pozitivní dopad také na samotné plnění funkcí rodiny. Smyslem zvýšené sazby úroku z prodlení je předně ve větší míře, odpovídající významu vyživovací povinnosti, motivovat povinnou osobu k dobrovolnému plnění této povinnosti. Zároveň by vyšší sazba měla oprávněné osobě poskytnout odpovídající kompenzaci spojenou s tím, že včas neobdržela prostředky, na něž měla nárok. Navrhovaná úprava by tak měla přispět k ochraně práv dětí a zároveň pozitivním způsobem ovlivnit finanční situaci druhého rodiče, který v případě neplnění vyživovací povinnosti povinným rodičem často sanuje výživu dítěte, čímž se však dostává do horší finanční situace. Narovnání situace druhého rodiče by pak ve výsledku mohlo vést též k vytvoření lepších podmínek pro dosažení rovnovážného uspořádání jeho pracovního a rodinného života. Celkově tak má navrhovaná právní úprava vést ke snížení počtu rodičovských konfliktů a ke stabilizaci rodinné situace v neúplných rodinách a zlepšení situace nezletilých dětí v těchto rodinách, na které má rodičovský konflikt výrazný dopad.

Navrhovaná právní úprava tak cílí na neúplné rodiny (případně samoživitele), ve kterých má alespoň jeden z rodičů stanovenou vyživovací povinnost. Počet vyživovaných členů rodiny ani výše vyživovací povinnosti zde však nehraje roli. Ústřední osobou, které má být poskytnuta ochrana, je nezletilé dítě (případně děti), které nenabylo plné svéprávnosti. Motivací k dobrovolnému plnění vyživovací povinnosti prostřednictvím zvýšené sazby úroku z prodlení u pohledávek výživného by se měl omezit rodičovský konflikt a měla by se posilovat stabilita rodiny i rodinná harmonie.

Navrhovaná právní úprava nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.

Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny.

Na přípravě, projednání ani schvalování návrhu nařízení vlády nikdo neloboval.

U dlužných pohledávek výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, se upravuje zvláštní zvýšená sazba úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně, která by měla trvat po dobu 6 měsíců. Po uplynutí této doby by se měl uplatnit běžný zákonný úrok z prodlení podle § 2 odstavce 1 Nařízení. Zvýšená sazba úroku se tedy uplatní od okamžiku prodlení povinného, tj. ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeném v rozhodnutí soudu, popř. v dohodě rodičů. Stanovení výše výživného v rozhodnutí soudu či rodičovské dohodě představuje předpoklad pro to, aby mohl být úrok z prodlení vůbec požadován, neboť i když vyživovací povinnost vzniká na základě zákona, tak do okamžiku jejího vyčíslení povinný neví, kolik by měl platit, a proto se ani nemůže dostat do prodlení.

Ocitne-li se pak například rodič v prodlení s úhradou splátky výživného, kterou byl povinen zaplatit do 15. 6. 2026 (po nabytí účinnosti nové právní úpravy), může druhý rodič požadovat zaplacení úroku z prodlení od 16. 6. 2026, a to ve výši 2,5 ‰ denně. Jelikož dle § 605 odst. 2 OZ připadá konec doby určené podle měsíců na den, který se číslem shoduje s datem, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá, bude se zvýšená sazba úroku z prodlení uplatňovat do 16. 12. 2026. Poté, tj. od 17. 12. 2026, bude možno požadovat již jen běžný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 odst. 1 Nařízení, tj. ve výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (k 1. 1. 2026), zvýšené o 8 procentních bodů. Výše běžného úroku z prodlení je navázána na okamžik započetí prodlení s placením výživného (den následující po splatnosti pohledávky) a nikoliv na okamžik, kdy se začne běžná sazba úroku z prodlení aplikovat (po 6 měsících aplikace zvýšené sazby úroku z prodlení).

Zvýšený úrok z prodlení bude možné požadovat ve všech případech souvisejících s výživným pro nezletilé dítě, v nichž se dnes aplikuje běžný úrok z prodlení, tj. nejen u běžných splátek výživného, ale i v případě výživného uloženého zpětně za minulou dobu, kdy se může jednat i o vyšší částky, u nichž může být s přihlédnutím k situaci povinného dle § 160 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovena i delší než standardní 3 denní lhůta k plnění, event. lze uvažovat o rozložení platby do splátek.

Jelikož zvýšený úrok z prodlení bude možno požadovat pouze u výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, dojde-li v průběhu prvých 6 měsíců prodlení k tomu, že dítě nabude plné svéprávnosti (typicky dosáhne věku 18 let), potom lze zvýšený úrok z prodlení požadovat pouze po kratší dobu, kdy byly splněny podmínky pro jeho uplatnění (do doby nabytí plné svéprávnosti dítěte).

Rozhodným okamžikem pro vznik práva věřitele (nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti) požadovat úrok z prodlení, resp. pro vznik povinnosti dlužníka (povinného rodiče) platit úrok z prodlení, je vznik prodlení dlužníka s placením peněžitého dluhu. Tento okamžik je zároveň rozhodným pro posouzení právní úpravy, jíž má být použito. Vzniklo-li prodlení dlužníka v době do účinnosti nové právní úpravy, je s ohledem na dlužníkovu již vzniklou povinnost i s ohledem na požadavek právní jistoty a zákaz retroaktivity na místě, aby se tento vztah řídil právní úpravou, která byla účinná v době jeho vzniku.

Navrhuje se stanovit počátek účinnosti nové právní úpravy na stejný okamžik, jako v případě zmocňovacího ustanovení obsaženého v rozvodové novele, tedy na 1. 1. 2026.

__________________________________________

1 Důvodová zpráva k rozvodové novele, str. 117.

2 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99.

3 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019.

4 Dle statistických údajů MSp činilo dlužné výživné v roce 2024 cca 4 008 Kč - viz data ze statistických listů, dostupná na www: https://app.powerbi.com/view?r=eyJrIjoiZGM5Yzk5NTItNjhjOS00OWE4LThjZGYtNjk5ZjBmNTVkNDhlIiwidCI6IjFkNGY3YjIxLWM4YzYtNGZlYS1iMzMwLWM0MWNmNzJjNTdkYyIsImMiOjl9&pageName=ReportSection00d91f5458d4e5cda903.

5 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. 32 Odo 1022/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4059/2009.

6 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2008, sp. zn. 32 Cdo 1164/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2511/2008.

7 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019.

8 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3262/2022.

9 Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07, dále nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. I. ÚS 728/10.

10 Nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07, a nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. I. ÚS 728/10.

11 Usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. III. ÚS 1169/13.

12 Nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18.

13 Nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 30/04 (publikováno pod N 55/04 SbNU 533).

14 Důvodová zpráva k rozvodové novele, str. 117.

15 Údaj je dostupný na www: https://www.vasevyzivne.cz/vyzivne-v-cislech-jak-si-v-roce-2023-vedl-jeden-z-nejrozsirenejsich-socialnich-problemu-ceska/.

16 Data jsou dostupná na stránkách Exekuční komory: https://www.ekcr.cz/zakladni_data_o_exekucich_za_rok_2023 .

17 Data jsou dostupná na stránkách Exekuční komory: https://www.ekcr.cz/Exekuci_opet_ubylo .

18 Informace vychází ze statistických údajů Ministerstva spravedlnosti.⁠​​​‌‌​‌‌‌‌‌​​​‌​⁠

19 Informace vychází ze statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, dostupné např. na www: https://www.mpsv.cz/c-j-mpsv-2025-96981-statistika-davka-nahradni-vyzivne.