I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Ministerstvo vnitra předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2025 návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které pro vybrané zastupitelské úřady ČR stanovuje roční kvóty pro náběr žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a žádostí o zaměstnaneckou kartu.
Toto nařízení vlády bylo naposledy měněno s účinností od 1. července 2025, a to s cílem přispět k upřednostnění vysoce kvalifikovaných žadatelů. Aktuálně navržené změny jsou vyvolány poznatky z praxe a týkají se jediného zastupiteského úřadu České republiky, a to Generálního konzulátu České republiky Drážďany .
Vzhledem ke zvýšenému počtu méně kvalifikovaných žadatelů, není možné dostatečně rychle obsloužit žadatele z preferované skupiny. Kapacity zastupitelského úřadu budou bez změny pravidel na konci roku 2025 kriticky nedostačující.
Předkládaná novela nastaví pro tento zastupitelský úřad 2 odlišné režimy :
A) Obecně bude pro občany třetích zemí platná „nulová“ kvóta.
B) Naopak pro žadatele z vybraných zemí a pro vysoce kvalifikované žadatele zůstane počet žádostí neomezen. (Konkrétní seznam těchto zemí je uveden v důvodové zprávě).
Předkládaná novela je v souladu s dosavadními kroky vlády na podporu vysoce kvalifikované migrace . Usnadní imigraci vysoce postavených manažerů nadnárodních společností, vědců, výzkumníků, sportovců a pracovníků v kulturní oblasti, ale např. i žadatelů v rámci projektu Dukovany nebo Dohody o obranné spolupráci mezi ČR a USA.
Současně zachová stávající pravidla i pro žadatele ze zemí hospodářsky, sociálně a migračně „bezpečných“, pro které neplatí vízová povinnost, nebo které jsou již v současné době zdrojovými zeměmi pro kvalifikované pracovníky.
Následující mapa znázorňuje tzv. třetí země, pro jejichž občany se nikdy „nulová“ kvóta neuplatní. Jejich seznam je uveden ve zvláštní části důvodové zprávy.
Kromě uvedených zemí se nulová kvóta neuplatní ani pro účastníky vybraných vládou schválených programů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Nařízení vlády č. 220/2019 Sb. stanovuje kvóty na ekonomickou migraci na jednotlivých zastupitelských úřadech ČR (ZÚ) ve světě. Fakticky jsou omezeny počty žádostí o dlouhodobé vízum za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty. Týkají se pouze občanů třetích zemí, nikoli občanů EU.
Podoba kvót je opakovaně přehodnocována příslušnými ministerstvy (MZV, MPO, MPSV a MV).
Zastupitelský úřad v Drážďanech má specifické postavení. Je příslušný pro celé území EU. Dosud pro něho nebyla stanovena žádná kvóta. Počet žádostí je proto neomezený.
Tato skutečnost (podobně jako v případě jiných zastupitelských úřadů, u kterých již vláda kvóty upravila v předešlých novelách) neumožňuje upřednostnit takové občany třetích zemí (typicky vysoce kvalifikované žadatele), k umožnění jejichž příchodu na území České republiky byl na tomto zastupitelském úřadě vízový úsek zřízen.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Předkládaný návrh nařízení je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh nařízení respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Návrh je dále v souladu s § 181b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 176/2019 Sb., který je vládou prováděn.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh nařízení umožňující vládě stanovit maximální objem vstupů občanů třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na území České republiky za účelem zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti je v souladu s právem Evropské unie (takovou úpravu předpokládá Smlouva o fungování EU - viz čl. 79 odst. 5).
Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh novely zákona neutrální (návrh respektuje směrnici Rady 79/7/EHS a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) a vztahuje se stejně na obě pohlaví.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh nařízení není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Dotčené resorty s návrhem nespojují rozpočtové dopady nad rámec schválených výdajů jednotlivých kapitol.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2026.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
8.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nevytváří nové povinnosti. Jde o podzákonný předpis.
8.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Zaměstnavatelé mohou být změnou dotčeni nepřímo, a to zejména ve vztahu k žadatelům o zaměstnanecké karty. Upřednostnění jedné skupiny žadatelů na úkor jiné může mít obecně na skupiny zaměstnavatelů dopady pozitivní i negativní.
8.3 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nemá tyto dopady.
8.4 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nemá tyto dopady.
8.5 Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá tyto dopady.
8.6 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá tyto dopady.
8.7 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá přímé dopady.
Jiné předpisy, které jsou součástí práva EU nebo součástí právního řádu ČR, na které navržený § 2a odkazuje při vymezení preferované skupiny žadatelů, však zohledňují bezpečnostní aspekty spojené s žadateli z vybraných zemí. (Např. společná pravidla EU vymezující seznam zemí, pro jejichž občany neplatí vízová povinnost.)
8.8 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh nemá tyto dopady. Nemění se způsob zpracování osobních údajů žadatele.
9. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Novela by neměla vést ke zvýšení korupčních rizik. V souladu s obecnými pravidly pro přípravu právních předpisů jsou skupiny preferovaných žadatelů vymezeny obecně.
10. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Jelikož změny byly předjednány s migrací nejvíce dotčenými ministerstvy, vyhověla předsedkyně Legislativní rady vlády žádosti 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra a svým dopisem č.j. 42 971-2025-UVCR ze dne 4. listopadu 2025 v souladu s čl. 76 Legislativní pravidel vlády rozhodla, že k tomuto návrhu nebude provedeno připomínkové řízení a současně k němu nebude provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA).
11. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V průběhu přípravy nebyl zaznamenám případ lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 220/2019 Sb.)
K § 2
Úpravy § 2 jsou spíše legislativně technických důsledkem vytvořeního nového § 2a.
Pravidlo o neomezeném počtu žádostí se má týkat pouze těch zastupitelských úřadů, pro které nařízení vlády č. 220/2019 Sb. nestanoví výslovnou úpravu. Takovou výslovnou úpravy pak kromě příloh upravuje i nově navržený § 2a.
K § 2a
S ohledem na rostoucí počet žádostí o zaměstnanecké karty za účelem převážně nízko kvalifikované práce a ze zemí, jejichž občané jsou povinni disponovat vízem, bude bez navrhované změny kapacita Generálního konzulátu (GK) Drážďany kriticky nedostačující již na konci roku 2025.
Předkládaný návrh novelizace nařízení vlády směřuje k úpravě vymezení okruhu žadatelů, oprávněných podat žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty na GK Drážďany takovým způsobem, aby na GK byly přijímány pouze žádosti za účelem výkonu kvalifikované práce, resp. podnikání ze zemí hospodářsky, sociálně a migračně „bezpečných“.
Nově bude zavedena roční nulová kvóta pro žádosti o zaměstnaneckou kartu nebo dlouhodobé vízum za účelem podnikání, podávané ve vízovém centru Drážďany , ledaže bude žadatel
1. občanem státu nebo samostatné jurisdikce1, j ejichž státní příslušníci nepodléhají vízové povinnosti při překračování vnějších hranic členských států Evropské unie pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 1802 dnů (podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806),
2. občanem státu nebo samostatné jurisdikce uvedených v příloze vyhlášky Ministerstva vnitra č. 429/2010 Sb. stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu, nebo
3. občanem státu, na jehož státní příslušníky se vztahuje vládní Program kvalifikovaný zaměstnanec .
Nulová kvóta se rovněž nevztahuje na žadatele, kteří jsou účastníky vládního Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, Programu klíčový a vědecký personál nebo Programu digitální nomád , a to bez ohledu na jejich státní příslušnost .
Žadatelé, kteří nejsou občany státu nebo samostatné jurisdikce uvedené v příloze vyhlášky Ministerstva vnitra č. 429/2010 Sb., musí i nadále splnit podmínky místní příslušnosti k zastupitelskému úřadu stanovené v § 169g odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tj. mít povolený dlouhodobý nebo trvalý pobyt v členském státu EU a oprávněně na jeho území pobývat nepřetržitě po dobu nejméně 2 let. Toto opatření má snížit současné disproporční využívání kapacit vízového centra Drážďany nízkokvalifikovanými občany třetích zemí, kteří využívají možnosti podání žádosti dle § 169g odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, mimo zemi původu, kde jsou kvóty limitovány Přílohou 2 výše uvedeného nařízení. K žádostem přitom ve vysoké míře předkládají padělané nebo pozměněné doklady (zejména doklady o délce pobytu v schengenském prostoru) a v řadě případů pobývají v ČR nelegálně.
Z důvodu vysokého převisu poptávky pro podání žádostí těchto žadatelů nedisponuje vízové centrum Drážďany dostatkem termínů pro žadatele, pro podání jejichž žádostí bylo původně zřízeno, tj. vysoce kvalifikované žadatele o dlouhodobé pobytové tituly (vysoce postavení manažeři nadnárodních společností, vědci, výzkumníci, sportovci a pracovníci v kulturní oblasti, ale i např. žadatelé v rámci projektu Dukovany nebo Dohody o obranné spolupráci mezi ČR a USA).
Navrhovanou úpravou nařízení vlády č. 220/2019 Sb., resp. omezením možnosti podání žádosti o zaměstnaneckou kartu u méně kvalifikovaných profesí občanů vybraných zemí, dojde k opětovnému zajištění rovnoměrného rozložení počtu přijímaných žádostí o dlouhodobé pobytové tituly v oblasti kvalifikované a vysoce kvalifikované pracovní síly, včetně zajištění bezpečnostních aspektů vízové a pobytové problematiky ČR. Pokud jde o žádosti o dlouhodobá víza za účelem podnikání, pro které jsou nyní ve vízovém centru Drážďany dostatečné kapacity, praxe ukazuje, že úprava výdělečných pobytových titulů musí korespondovat pro všechny tyto pobytové tituly. V opačném případě bude docházet ke zneužití žádostí o pobytový titul, který je „dosažitelnější“, bez ohledu na skutečný účel pobytu.
1 Samostatnými jurisdikcemi jsou v kontextu této důvodové zprávy Tchaj-wan, Hongkong a Macao.
SEZNAM ZEMÍ, NA KTERÉ SE NEVZTAHUJE NULOVÁ KVÓTA NA ZASTUPITELSKÉM ÚŘADU V DRÁŽĎANECH
ALBÁNIE
ANDORRA
ANTIGUA A BARBUDA
ARGENTINA
ARMÉNIE
AUSTRÁLIE
BAHAMY
BARBADOS
BĚLORUSKO ( Žádosti občanů Běloruska jsou však aktuálně nepřijatelné podle nařízení vlády č. 55/2024 Sb. )
BOSNA A HERCEGOVINA
BRAZÍLIE
BRUNEJ
DOMINIKA
FILIPÍNY
GRENADA
GRUZIE
GUATEMALA
HONDURAS
HONGKONG
CHILE
ČERNÁ HORA
INDIE
IZRAEL
JAPONSKO
JIŽNÍ KOREA
KANADA
KAZACHSTÁN
KOLUMBIE
KOSTARIKA
MACAO
MALAJSIE
MARSHALLOVY OSTROVY
MAURICIUS
MEXIKO
MIKRONÉSIE
MOLDAVSKO
MONAKO
MONGOLSKO
NAURU
NIKARAGUA
NOVÝ ZÉLAND
PALAU
PANAMA
PARAGUAY
PERU
SALVADOR
SAMOA
SAN MARINO
SEVERNÍ MAKEDONIE
SEYCHELY
SINGAPUR
SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
SRBSKO
SVATÁ LUCIE
SVATÝ KRYŠTOF A NEVIS
SVATÝ VINCENC A GRENADINY
ŠALOMOUNOVY OSTROVY
THAJSKO
TCHAJ-WAN
TONGA
TRINIDAD A TOBAGO
TUVALU
UKRAJINA
URUGUAY
VATIKÁN
VELKÁ BRITÁNIE
VENEZUELA
VÝCHODNÍ TIMOR.