I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná úprava slouží primárně k provedení celkem tří zákonů, které nabyly v roce 2025 platnosti. Jedná se o zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 269/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
V případě prvního zákona návrh vyhlášky provádí ustanovení, podle kterého je možné vyhotovit písemný úkon soudu v elektronické podobě i v případě listinného spisu podle § 40b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a také ustanovení o rozkazu k vyklizení podle § 175a o. s. ř. V případě druhého zákona navrhovaná úprava promítá do vyhlášky nový institut prozatímního rozhodnutí, který je upraven v § 465a až 465j zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), a zasazuje jej do současné úpravy ve vyhlášce. Třetí zákon pak vytvořil v § 158 odst. 5 a § 169 odst. 5 nový institut výpisu z rozhodnutí soudu, který mají soudy zasílat pro účely katastru nemovitostí, jehož náležitosti ponechal na vyhlášce.
Na uvedené zákony navrhovaná úprava reaguje a promítá je do současného znění vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o jednacím řádu“), případně ve vyhlášce o jednacím řádu vytváří novou úpravu, kterou vyhláška doposud neobsahovala. Z nové úpravy se jedná především o zakotvení institutu výpisu z rozhodnutí soudu, pro který navrhovaná úprava stanovuje jeho náležitosti. Do stávající úpravy se pak promítají nové instituty prozatímních rozhodnutí, rozkazu k vyklizení a také možnost vyhotovit písemný úkon v elektronické podobě i v případě, kdy se ve věci vede listinný spis.
Kromě provedení uvedených zákonů návrh obsahuje několik dílčích změn týkajících se zajištění možnosti dodržení pitného režimu při soudním jednání a postupu soudních komisařů v rámci zjišťování skutečností významných pro pozůstalostní řízení.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Podle novelizovaného § 40b odst. 1 o. s. ř., ve znění zákona č. 176/2025 Sb., může předseda senátu rozhodnout, že se písemný úkon soudu vyhotoví v elektronické podobě i v případě, kdy je věc vedena v listinném spisu. S tímto ustanovením je v rozporu současné znění § 21b odst. 1 jednacího řádu, podle kterého soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis, a které je tak třeba uvést do souladu.
Uvedený zákon zároveň zakotvil nový § 175a o. s. ř. týkající se rozkazu k vyklizení. Jedná se o institut rozkazního řízení, který má s výjimkou jeho předmětu (kterým je nepeněžité plnění) shodné základní znaky s platebním rozkazem a jeho variacemi. Již stávající znění vyhlášky o jednacím řádu v § 6 odst. 2 umožňuje předsedovi senátu pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem, a rozhodovali v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu. S ohledem na výše uvedené podobnosti s platebním rozkazem se jeví jako vhodné, aby uvedené činnosti mohli provádět i soudní tajemníci v případě rozkazu k vyklizení.
Novela občanského soudního řádu v zákoně č. 269/2025 Sb. zakotvila do ustanovení § 158 odst. 5 u rozsudku a do § 169 odst. 5 u usnesení povinnost soudu vyhotovovat z těchto rozhodnutí, který mají soudy zasílat pro účely katastru nemovitostí, výpis. Náležitosti výpisu z rozhodnutí pak ponechala na podzákonné právní úpravě. Bez přijetí navrhované právní úpravy by nebyly stanoveny náležitosti výpisu a pro účely komunikace mezi soudy a katastrálními úřady by vznikla nejistota ohledně podoby výpisu. Taková situace by vytvořila značné riziko nepřipuštění vkladu ze strany katastrálních úřadů nebo prodloužení řízení před katastrálním úřadem, a tím by také měla negativní dopad i na jednotlivce, jejichž právní poměry rozhodnutí, ze kterého by se měl vytvořit výpis, upravuje.
Zákon č. 268/2025 Sb. přinesl do zákona o zvláštních řízeních soudních nový institut prozatímních rozhodnutí. Jedná se o institut použitelný v oblasti péče soudu o nezletilé, který v této oblasti až na výjimku podle § 452 a násl. z. ř. s. nahrazuje obecné předběžné opatření. S předběžným opatřením má obdobnou základní vlastnost, a to zatímní úpravu poměrů nezletilého; jedná se tedy o přechodné řešení situace. Konečnou úpravu poměrů dítěte přináší až rozhodnutí ve věci samé, které věc řeší konečně. Zatímní úprava poměrů vyvolává potřebu vydat rozhodnutí v řádu týdnů až nižšího řádu měsíců, aby šlo o účinný nástroj. Související znak představuje i omezená doba trvání, ať už pevnou dobou nebo obecně vykonatelností meritorního rozhodnutí. Konečně je shodným znakem vykonatelnost, která nastupuje společně s vyhlášením, případně vydáním rozhodnutí.
Oproti předběžnému opatření však prozatímní rozhodnutí vyžaduje vyjádření všech účastníků řízení, resp. v průběhu tohoto řízení by jim měla být poskytnuta k vyjádření alespoň možnost. To představuje zásadní odklon od řízení o předběžném opatření, v němž se v zásadě vychází pouze z návrhu předloženého jedním účastníkem řízení. Jak uvádí důvodová zpráva k novele občanského zákoníku: “nezbytnost této změny lze spatřovat zejména v charakteru řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, v němž kromě rodičů jako společných nositelů rodičovské odpovědnosti je účastníkem i samotné dítě, které s přihlédnutím k věku a volní a rozumové vyspělosti (§ 867 odst. 2 OZ) má mít rovněž možnost se k návrhu vyjádřit.“
Současná úprava v jednacím řádu institut prozatímních rozhodnutí nezná, což by mělo za následek vyvolání výkladových problémů o aplikaci tohoto institutu. V případě chybějící nové úpravy by bylo zejména problematické použití ustanovení týkajících se předběžných opatření, neboť jak bylo výše uvedeno, prozatímní rozhodnutí je v určitých otázkách shodné s institutem předběžných opatření, naopak v některých bodech se od předběžných opatření odlišuje.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně zákonného zmocnění
Předložený návrh novelizace jednacího řádu je plně v souladu se zákonnou úpravou a vychází ze zmocňovacích ustanovení v příslušných zákonech.
Návrh obsahuje prováděcí normy k zákonné úpravě, která navrhovatele k provedení zmocňuje ve vícero ustanoveních. Prvním z nich je § 469 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „t. ř.“), podle kterého se Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje, aby vyhláškou vydalo jednací řád pro okresní a krajské soudy. Dalším ustanovením je § 374 odst. 1 o. s. ř., podle kterého se Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup při doručování písemností, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Obdobným ustanovením je § 134 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), podle kterého Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem upraví podrobnosti pro vyřizování věcí správního soudnictví krajskými soudy, organizaci práce a úkoly jejich zaměstnanců při výkonu správního soudnictví. Totéž platí i pro úpravu insolvenčního řízení podle § 431 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dalším zákonným zmocňovacím ustanovením tohoto rázu je § 515 z. ř. s., podle kterého Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování soukromoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví, včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o pozůstalosti, a postup soudů při výkonu rozhodnutí. Zejména v něm stanoví, které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu nebo samosoudci mohou vykonávat justiční čekatelé nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o pozůstalosti může notář pověřit své zaměstnance.
Pro úpravu úkonů činěných justičními kandidáty stanovuje zmocnění § 3 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, a to v rozsahu stanoveným zvláštním právním předpisem, kterým je jednací řád. Pro justiční kandidáty platí negativní výčet, jednací řád v § 6a obsahuje výčet úkonů, které justiční kandidát činit nemůže.
Další zákonná ustanovení už upravují konkrétní instituty a odkazují na prováděcí předpisy, explicitně § 40b odst. 1 o. s. ř. v případě podoby spisu a procesních úkonů soudu, § 158 odst. 5 o. s. ř. v případě výpisu z rozsudku a § 169 odst. 5 o. s. ř. u výpisu z usnesení. Návrh nevybočuje z obsahového rámce prováděných zákonných ustanovení, pouze podrobněji upravuje či rozvádí náležitosti stanovené zákonem.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem, vychází ze zmocňovacích ustanovení v příslušných zákonech a nestanovuje povinnost nad rámec zákonné úpravy.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná úprava není bezprostředně předmětem předpisů práva Evropské unie. Navrhovaná úprava výpisu z rozhodnutí je v souladu s předpisy Evropské unie, konkrétně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, i prováděcími předpisy (viz příslušná část dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů). Navrhovaná úprava není v rozporu s judikaturou evropských soudních orgánů.
6. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava není bezprostředně předmětem mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navržené změny si nevyžádají dodatečné rozpočtové výdaje ze státního rozpočtu ani z jiných veřejných rozpočtů. Změna úpravy oprávnění notáře jako soudního komisaře neponese žádné náklady co do úpravy informačního systému Notářské komory České republiky nebo postupů soudního komisaře (fakticky se jedná o zakliknutí jednoho tlačítka vyhledávání).
8. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
9. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá uvedené konzultaci.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
10.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nezakládá žádnou novou povinnost fyzických ani právnických osob. Uvedená ustanovení jsou především organizační povahy a směřují na činnost soudů.
V případě výpisu z rozhodnutí jej soud vyhotoví a datovou schránkou zašle katastrálnímu úřadu bez nutnosti jakékoliv součinnosti účastníků řízení. Dále lze pozitivně hodnotit, že výpis z rozhodnutí neobsahuje citlivé osobní údaje a další informace o účastnících řízení oproti rozhodnutí v plném znění, které je v současnosti přístupné dalším osobám.
Co se týče povinnosti předsedy senátu či samosoudce umožnit účastníkům dodržení pitného režimu, vychází navrhovaná změna z praktických potřeb účastníků soudního řízení. Soudní jednání bývají často časově náročná, trvají několik hodin bez přestávky, a potřeba se napít je zcela přirozená. Podle zjištění ministerstva soudy účastníkům umožňují se ve velké většině případů napít. Nicméně byly identifikovány případy řízení trvající několik hodin, kdy účastníkům se napít umožněno nebylo, a to právě s odkazem na uvedené ustanovení v jednacím řádu. Plošný zákaz požívání nápojů uvedený v současné úpravě bez současného stanovení opatření k možnosti dodržet pitný režim účastníky neodpovídá současným doporučením podporujícím pravidelný pitný režim a zejména v případě starších osob či osob zdravotně oslabených by mohl vést ke vzniku zdravotních obtíží. Navrhuje se proto umožnit účastníkům a dalším osobám dodržet pitný režim, volba konkrétního opatření bude záviset na předsedovi senátu, respektive samosoudci.
10.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh se nedotýká podnikatelského prostředí České republiky.
10.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh nezakládá veřejnou podporu.
10.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nemá žádné sociální dopady.
10.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nemá sociální dopady na rovnost mužů a žen.
10.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh má pozitivní dopad na životní prostředí. V případě vyhotovování pouze elektronického výpisu z rozhodnutí soud nebude zpravidla vyhotovovat další listinnou verzi rozhodnutí, nýbrž pouze elektronickou podobu, jelikož soudy i katastrální úřady disponují datovými schránkami, prostřednictvím kterých by měly komunikovat.
10.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Z hlediska dopadu na ochranu práv dítě lze kromě promítnutí prozatímní úpravy poměrů dítěte do vyhlášky o jednacím řádu pozitivně zhodnotit, že ve výpisu z rozhodnutí se oproti dosavadnímu plnému znění rozhodnutí neobjevují citlivé údaje a skutečnosti ohledně účastníků řízení či jejich rodin (např. v rámci vypořádání společného jmění manželů).
10.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá sociální dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
V případě ochrany soukromí a osobních údajů nedochází v případě výpisu z rozhodnutí ke změně oproti současnému stavu danému novou zákonnou úpravou. Zákonná úprava odpovídá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a to zejména čl. 23 a 86 nařízení. Vyhláška pouze upravuje podrobnosti, jaké omezené údaje o účastnících řízení oproti rozhodnutí v plném znění má výpis z rozhodnutí obsahovat. Nová zákonná úprava spolu s předkládaným návrhem minimalizuje množství uváděných (a zveřejňovaných) údajů.
11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navržené změny nemají dopad nebo jsou v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Soud vyhotovuje výpis z rozhodnutí v elektronické podobě, výjimečně v listinné podobě z důvodu nemožnosti autorizované konverze geometrického plánu, a zasílá ho katastrálnímu pracovišti příslušného katastrálního úřadu datovou schránkou, tedy využívá státem aprobovaný nástroj komunikace. Vzhledem k tomu, že potřeba součinnosti samotných účastníků řízení není třeba, nezakládá návrh riziko digitálního vyloučení.
13. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Nedošlo k žádné relevantní skutečnosti podle zákona o regulaci lobbování.
14. Výjimka z hodnocení dopadu regulace (RIA)
Uvedený návrh je součástí Souhrnu návrhů vyhlášek na rok 2025, pro který se nezpracovává hodnocení dopadu regulace.
II. Zvláštní část
K čl. I (Novela vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy)
K § 6 odst. 2 písm. e)
Navržená úprava rozšiřuje oprávnění soudních tajemníků vykonávat samostatně úkony v rámci rozkazu k vyklizení. Rozkaz k vyklizení představuje institut rozkazního řízení, který má s výjimkou jeho předmětu (kterým je nepeněžité plnění) shodné základní znaky s platebním rozkazem. Již stávající znění vyhlášky o jednacím řádu umožňuje předsedům soudu pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem. S ohledem na podobnosti s platebním rozkazem se jeví jako vhodné, aby uvedené činnosti mohli provádět i soudní tajemníci v případě rozkazu k vyklizení.
K § 6 odst. 2 písm. f)
Jedná se o legislativně-technickou změnu, kdy v současném znění chybí na konci odstavce čárka.
K § 6 odst. 2 písm. j)
Obdobně jako v případě předchozího novelizačního bodu již stávající znění vyhlášky o jednacím řádu umožňuje předsedům soudu pověřit soudní tajemníky, aby samostatně rozhodovali v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu. S ohledem na podobnosti s platebním rozkazem se jeví jako vhodné, aby tuto činnost mohli provádět i soudní tajemníci v případě rozkazu k vyklizení.
K § 6a písm. e)
Mezi úkony, které justiční kandidát není oprávněn provést, se navrhuje doplnit rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte. Současná úprava vymezuje mezi zakázané úkony rozhodování o předběžném opatření, které v případě rozhodování o péči o nezletilé s výjimkou § 452 a násl. bude nahrazeno prozatímním rozhodnutím. Rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte bude přitom oproti předběžnému opatření s ohledem na povinnost vyslechnout obě strany zpravidla náročnějším úkonem. Navrhovaná úprava navazuje i na úpravu v zákoně č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, která rozhodování o prozatímní úpravě poměrů dítěte vyšším soudním úředníkům a asistentům soudců také zapovídá. S ohledem na vymezení oprávnění soudních tajemníků a dalších zaměstnanců soudů, které je postaveno na opačném principu (výčtu povolených úkonů) není třeba změn v těchto ustanoveních.
K § 13 odst. 8
Navrhovaná úprava vychází z praktických potřeb účastníků soudního řízení. Soudní jednání bývají často časově náročná, trvají mnohdy několik hodin bez přestávky, a potřeba se napít je zcela přirozená. Dle tvrzení zástupců justice není v praxi problém jednání na krátkou dobu přerušit a umožnit účastníkům se napít. Podle zjištění ministerstva část soudců již konzumaci nápojů v jednací síni toleruje. Nicméně na druhou stranu v praxi byly ministerstvem identifikovány také případy, kdy v případě jednání trvajících několik hodin nebylo umožněno účastníkům se napít, a to právě s odkazem na uvedené ustanovení v jednacím řádu. Plošný zákaz požívání nápojů uvedený v současné úpravě bez současného stanovení opatření k možnosti dodržet pitný režim účastníky neodpovídá současným doporučením podporujícím pravidelný pitný režim a zejména v případě starších osob či osob zdravotně oslabených by mohl vést ke vzniku zdravotních obtíží. Navrhuje se proto stanovit, že předseda senátu, respektive samosoudce, má povinnost zajistit účastníkům možnost dodržet pitný režim. Soud sám o sobě nemá povinnost zajistit účastníkům pitný režim, tedy nemá povinnost účastníkům poskytnout vodu, jako je tomu např. v případě školských a podobných zařízení (viz § 8 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ve znění pozdějších předpisů, či § 16 vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, ve znění pozdějších předpisů), nýbrž pouze umožní účastníkům se napít. Konkrétní opatření bude záviset na předsedovi senátu, respektive samosoudci, může to být realizováno např. přerušením jednání za tímto účelem či umožněním konzumace nealkoholických nápojů v jednací síni.
K § 21b odst. 1
V návaznosti na zákonnou úpravu se upravuje možnost předsedy senátu rozhodnout, že se rozhodnutí nebo jiné písemnosti vyhotoví v elektronické podobě i v případě listinného spisu. Je třeba zdůraznit, že se jedná pouze o možnost předsedy senátu, nikoliv o povinnost. Podrobnější pravidla pro označení písemnosti a nakládání s ní bude obsahovat instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 10. 2017, č. j. 12/2017-OJD-ORG/36, o soudních písemnostech, ve znění příslušných změn.
K § 21b odst. 5
S ohledem na cíl legislativní úpravy, kterým je ochrana osobních údajů obsažených zpravidla v odůvodnění rozhodnutí, které nemají s údaji evidovaných v katastru nemovitosti žádnou souvislost a ani nejsou pro účely katastru nemovitostí potřebné, se navrhuje výpis zpracovávat pouze v případě vkladu, kde je potřeba ochrany osobních údajů největší. Oproti rozhodnutím a dalším procesním úkonům zapisovaným na základě poznámky či záznamu jsou totiž vkladová rozhodnutí rozhodnutími meritorní povahy, ve kterých soud vychází z provedeného dokazování, které musí v odůvodnění uvést. Zároveň se mnohá vkladová rozhodnutí týkají údajů v katastru nemovitosti pouze částečně, kdy například u rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů nebo spoluvlastnictví je předmětem řízení velké množství otázek. Výpis z rozsudku nebo usnesení by měl na prvním místě obsahovat informaci, že se jedná o výpis z rozhodnutí a další povinné údaje, které vychází zejména z povinných náležitostí rozsudku stanovených v § 157 odst. 1 o.s.ř., které platí též pro usnesení, a to označení soudu, který rozhodnutí vydal, a dále označení účastníků, u kterých jsou údaje omezeny pouze na ty účastníky, kterých se vklad týká. Není třeba uvádět údaje dalších osob vystupujících v řízení, nedotýká-li se jich nikterak vklad v katastru nemovitostí. Navrhovaná úprava dále stanovuje, že výpis je potřeba označit číslem jednacím. Cílem je jednoznačně individualizovat příslušné rozhodnutí, ze kterého je výpis vyhotoven, proto se namísto spisové značky volí právě číslo jednací. Postup pro označení čísla jednacího obsahuje § 11 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 4/2017 Sb., o soudních písemnostech, v platném znění. Aby bylo dosaženo příslušného stupně ochrany osobních údajů, výpis z rozhodnutí by ve výrokové části měl obsahovat pouze tu část, která je relevantní pro vklad do katastru nemovitostí. Zejména v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví či vypořádání společného jmění manželů může jeden výrok obsahovat jak nemovité věci uvedené v katastru nemovitostí, tak věci, které se do katastru nemovitostí neuvádějí a jejichž uvedení ve výpisu by tak bylo zbytečné a potenciálně zasahující do práva na soukromí. V takovém případě soud ve výpisu uvede pouze tu část výroku týkající se nemovité věci uvedené v katastru nemovitostí. Taktéž obsahuje-li rozhodnutí soudu více výroků (např. o určení vlastnictví a o nároku na náhradu škody), přičemž jen některý je z nich relevantní pro vklad do katastru nemovitostí, uvede soud do výpisu jen ten výrok, ze kterého vychází skutečnosti nutné pro vklad do katastru nemovitostí. Nákladové výroky relevantní pro vklad do katastru nemovitostí nejsou, proto jej také výpis nemá obsahovat. Uvedení cenových údajů vychází z § 4 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona, podle kterého katastr obsahuje mj. cenové údaje. Co se rozumí cenovými údaji, stanovuje v § 24 vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, která mezi ně řadí mj. i údaj o ceně v případě výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci a v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu. V případě těchto rozhodnutí by tak měl výpis z rozhodnutí obsahovat i cenový údaj. Výpis má dále obsahovat údaje o datu vydání rozhodnutí a údaj o právní moci tohoto rozhodnutí, tedy zejména datum nabytí právní moci, a případné další údaje podle § 23 vyhlášky o jednacím řádu. Konečně by měl výpis obsahovat jméno a příjmení toho, kdo výpis vyhotovil, a jeho podpis. Protože se výpis bude zpracovávat zpravidla v elektronické podobě, uplatní se pravidla obsažená v § 21b odst. 3 této vyhlášky, podle kterého elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. S ohledem na náročnost a potřebu alespoň základního právního povědomí pro uvedení některých náležitostí výpisu se předpokládá, že výpis kromě soudce bude zpracovávat vyšší soudní úředník, asistent soudce nebo justiční kandidát. Všem těmto osobám umožňuje zpracovat výpis již současné vymezení jejich pravomocí v zákonné či podzákonné úpravě.
K § 21b odst. 6
Uvedené ustanovení směřuje na případy, kdy rozhodnutí soudu představuje samotnou vkladovou listinu společně s právním jednáním, které je součástí rozhodnutí a jeho text je obsažen ve výroku rozhodnutí nebo je na něj ve výroku rozhodnutí odkazováno. Jedná se především o rozhodnutí ve věcech restitučních předpisů, kdy většinová část judikatury (jako nejdůležitější rozhodnutí lze uvést rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2013, sp. zn. 31 Cdo 2060/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2018, sp. zn. 28 Cdo 4166/2017, rozsudek téhož soudu ze dne 27. dubna 2021, sp. zn. 28 Cdo 509/2021, plénum Ústavního soudu pak ve stanovisku Pl. ÚS-st. 54/21 uvedlo, že jde o věc podústavního práva) považuje rozhodnutí soudu podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, o nahrazení projevu vůle povinné osoby k bezúplatnému převodu pozemků oprávněné osobě, za konstitutivní rozhodnutí o nabytí vlastnického práva oprávněné osoby. V takovém případě by vkladovou listinu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona podle uvedené judikatury mělo představovat samotné rozhodnutí a soud by měl takové rozhodnutí (nově výpis) společně se smlouvou zasílat přímo katastrálnímu úřadu podle § 14 odst. 2 katastrálního zákona. Soud má podle judikatury ve výroku rozhodnutí uvést plný text smlouvy nebo ve výroku odkázat na smlouvu v plném znění. Při vypracování výpisu tak soud musí posoudit, zda výrok rozhodnutí obsahuje plný text smlouvy nebo zda se ve výroku rozhodnutí na smlouvu pouze odkazuje. V prvním případě soud pouze převezme výrok z rozhodnutí do výpisu, v druhém případě k výpisu ještě připojí smlouvu. K problému je třeba dále uvést, že uvedená povinnost zaslat výpis z rozhodnutí se nemá vztahovat na rozhodnutí podle § 161 odst. 3 o. s. ř., kterým se nahrazuje projev vůle. Tato rozhodnutí patří mezi rozhodnutí na plnění, kterými se nahrazuje vůle povinného uzavřít smlouvu týkající se nemovité věci uvedené v katastru nemovitostí. Oproti rozhodnutím deklaratorním a konstitutivním, které podávají závěr o vlastnickém právu nebo jiném právu uvedeném v katastru nemovitostí, podává rozhodnutí o nahrazení projevu vůle závěr o uzavření smlouvy. Uzavřením smlouvy dochází pouze k obligačním účinkům, věcněprávní účinky rozhodnutí o nahrazení projevu vůle nevyvolává a ty mohou nastat až podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Rozhodnutí na nahrazení projevu vůle tak je třeba považovat za listinu podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona a nelze jej podřadit mezi rozhodnutí, které má soud podle § 14 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, v platném znění, příslušnému katastrálnímu úřadu zaslat [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2023, sp. zn. 24 Cdo 3459/2022, či HRNČIŘÍK, Vít. § 161 (Vykonatelnost rozsudku, fikce prohlášení vůle). In: SVOBODA, Karel a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 21, či PAVELEC, J. Zápisy práv do katastru nemovitostí , 2. aktualizované vydání. Wolters Kluwer (Systém ASPI), část 4.3.3.]. Soudy by tak rozhodnutí na nahrazení projevu vůle zasílat pro účely vkladového řízení (ledaže jde o rozhodnutí pro účely zápisu záznamu či poznámky) katastrálnímu úřadu neměly a celý proces vkladového řízení by měl být na účastníkovi.
K § 21b odst. 7
Součástí rozhodnutí může být nejen právní jednání, ale také geometrický plán, který se podle § 48 odst. 1 katastrálního zákona pořizuje tehdy, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem. Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. Geometrický plán má být podle nové katastrální úpravy od 1. ledna 2014 pořizován pouze v elektronické podobě, což umožňuje jej jednoduše připojit k výpisu z rozhodnutí, který se zpracovává také v elektronické podobě. Nicméně stále existuje množství geometrických plánů pořízených před tímto datem v podobě listinné. V takovém případě však nelze geometrický plán autorizovaně konvertovat do elektronické podoby a připojit jej k výpisu v elektronické podobě; to kromě § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, dovodila i judikatura nejvyšších soudů (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2022, sp. zn. 20 Cdo 588/2022 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. srpna 2022, č. j. 10 As 169/2022-93). Jako řešení se tak navrhuje, aby se výpis z rozhodnutí v těchto případech zpracoval v listinné podobě a zaslal společně s geometrickým plánem.
K § 68 odst. 1
S ohledem na to, že prozatímní rozhodnutí není uvedeno ve výčtu rozhodnutí, jejichž výkon je v uvedeném ustanovení upraven, se navrhuje tento typ rozhodnutí doplnit. Není důvodu pro odchylnou úpravu oproti ostatním typům rozhodnutí. Podrobnosti stanoví podle odstavce 2 instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 142/2007-ODS-Org, kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé, ve znění instrukce ze dne 22. 12. 2015, č.j. 33/2013-OD-Org.
K § 68 odst. 2
Jedná se o legislativně-technickou změnu, kdy uvedená instrukce není vydávána ministrem spravedlnosti, nýbrž ministerstvem spravedlnosti.
K § 75 odst. 2
Na základě poznatků praxe se navrhuje úprava zjišťování údajů o manželských smlouvách v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu, vedené Notářskou komorou České republiky, které provádí v řízení o pozůstalosti soudní komisař. Podle současného znění se toto zjišťování provádí vždy u zůstavitelů, u nichž v době smrti trvalo manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky řízení. Právní následky spojené s modifikací zákonného manželského majetkového režimu, které je nutné v řízení o pozůstalosti zohlednit, však mohou přetrvat i po zániku manželství. Současná formulace, kdy soudní komisař provádí lustraci listin u zůstavitelů, u nichž v době smrti netrvalo manželství, je poměrně neurčitá a skýtá velkou míru uvážení soudnímu komisaři, které je však v případě sporu fakticky nepřezkoumatelné. Navrhuje se proto, aby soudní komisař prováděl zjišťování údajů v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu u všech zůstavitelů, u nichž v době smrti manželství trvalo nebo zaniklo (smrtí manžela, prohlášením manžela za mrtvého, rozvodem nebo změnou pohlaví manžela). Vznikne tak jistota, že v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu nezůstane opomenuta „nevylustrovaná“ listina s právním dopadem pro řízení o pozůstalosti.