I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná novela vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, reaguje na dosavadní aplikační zkušenosti a potřebu zpřesnit nástroje ochrany půdy jak proti vodní, tak proti větrné erozi, v návaznosti na rozšířené zmocnění v § 22 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, provedené zákonem č. 183/2024 Sb. Cílem je zvýšit předvídatelnost a vymahatelnost pravidel ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF), odstranit zjištěné nejasnosti a propojit postupy vyhlášky s aktuální metodikou a standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), aniž by se zbytečně navyšovala administrativní zátěž hospodařících subjektů. V obecné rovině návrh upřesňuje předmět úpravy a strukturu vyhlášky tak, aby jednoznačně zahrnovala jak hodnocení a limity vodní eroze, tak nově ukotvené hodnocení a přípustnou míru erozního ohrožení větrnou erozí. U vodní eroze zůstává přípustná míra vázána na přípustnou ztrátu půdy v t/ha/rok; u větrné eroze se přípustná míra nově vyjadřuje syntézou půdních, klimatických a větrných faktorů včetně parametrů vegetačních bariér. Návrh dále doplňuje a sjednocuje základní pojmy. Vypouští se duplicitní definice „protierozní kalkulačky“ (již je v zákoně) a zavádí se pojmy „větrná bariéra“ a „vegetační bariéra“ pro potřeby syntézy faktorů větrné eroze. Zároveň se pro potřeby identifikace ploch nevhodných k rozorání upřesňuje pojem „dráha soustředěného odtoku“ jako přirozená údolnice s koncentrací povrchového odtoku a rizikem vzniku erozních rýh. Upřesňuje se i vymezení „opakované erozní události“ tak, aby šlo vždy o opakování téhož typu eroze (vodní × vodní, resp. větrná × větrná). V návaznosti na praxi se přepracovává úprava plánů opatření proti vodní erozi (§ 6). Plán bude i nadále zpracováván minimálně na pět let a prostřednictvím protierozní kalkulačky, nově však bez nynějšího limitu maximální výměry, což zvýší flexibilitu a umožní navrhovat opatření na logických, scelených celcích. Zároveň se výslovně upravuje rozsah a způsob aktualizace plánů v průběhu období a potvrzuje se povinnost zpracovat nový plán opatření před uplynutím platnosti předchozího. Nově se vkládá § 6a o změnách parametrů posuzované plochy. Pokud dojde k trvalým změnám okolností (např. realizace technických opatření), které snižují ohrožení pod úroveň přípustné míry vodní eroze, může se zemědělský subjekt vyvázat z povinnosti hospodařit podle plánu opatření; analogicky, sníží-li se kódové označení ohroženosti větrnou erozí na „neohroženou plochu“, může se subjekt vyvázat z povinnosti aplikovat opatření dle § 7 odst. 2. Postup navazuje na oznamovací povinnost vůči orgánu ochrany ZPF dle § 5 odst. 3. Aktualizuje se též katalog opatření v § 7. U vodní eroze se terminologicky slaďují agrotechnická a technická opatření s používanou metodikou; u větrné eroze se výslovně doplňují větrolamy a stromořadí jako opatření ke snížení ohrožení, vedle vybraných agrotechnických postupů. Součástí návrhu je i precizace vymezení půd nevhodných pro změnu trvalého travního porostu (TTP) na ornou půdu v § 3, kde se – vedle extrémně mělkých půd či ploch s již navrženými/realizovanými technickými opatřeními – zohledňuje i výskyt drah soustředěného odtoku a ochranné zatravnění. Tím se posiluje prevence v místech s nejvyšším rizikem erozních ztrát.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Platná vyhláška č. 240/2021 Sb. technicky upravuje hodnocení erozního ohrožení pro vodní erozi: stanoví přípustnou míru v návaznosti na hloubku půdy, opírá výpočet o protierozní kalkulačku a váže zásah orgánů ochrany ZPF na opakované erozní události evidované v monitoringu. Současně vymezuje půdy nevhodné pro změnu TTP na ornou půdu a uvádí katalog opatření. Aplikační praxe však odhalila limity: chybí jednotný režim pro větrnou erozi (včetně vyjádření přípustné míry), vymezení „opakované erozní události“ neodlišuje povahu vodní a větrné eroze, text obsahuje již nadbytečnou vyvratitelnou domněnku navázanou na dřívější právní stav a jako nepraktická se ukázala limitace maximální výměry pro zpracování plánu. Dále se projevila potřeba zjemnit hraniční hodnoty u výpočtu vodní eroze a sjednotit terminologii (např. „dráha soustředěného odtoku“). Platná úprava rovněž neobsahuje mechanismus, jak zohlednit trvalé změny parametrů posuzované plochy vedoucí k dlouhodobému snížení rizika. Tyto nedostatky tvoří rámec, který navrhovaná novela adresuje.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaná vyhláška je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Návrh nezasahuje do základních práv a svobod nad rámec zákona. Z hlediska ústavních principů jsou relevantní zejména čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 Listiny, dále čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny; ve vztahu k podnikání pak čl. 26 Listiny (s podmínkami a omezeními dle odst. 2). Navrhovaná vyhláška je s těmito ustanoveními v souladu. Má prováděcí a technický charakter, konkretizuje zákonné povinnosti bez jejich rozšiřování a je koherentní s ostatními právními předpisy, s nimiž nenarušuje vnitřní bezrozpornost právního řádu.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navržené znění je v souladu s evropským právem a obecnými právními zásadami Evropské unie (EU). Navrhovaná novela neprovádí transpozici konkrétního předpisu EU. Jde o prováděcí úpravu k zákonu o ochraně ZPF, která technicky konkretizuje způsob hodnocení erozního ohrožení (vodního i větrného) a volbu opatření. Úprava je v souladu s primárním právem EU (sdílená pravomoc v oblasti životního prostředí) a nezasahuje do volného pohybu zboží, služeb ani osob.
Novela přispívá k naplňování cílů EU v ochraně půdy a zdraví půd v kontextu Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima (COM/2021/699 final ze dne 17. 11. 2021) a s ohledem na probíhající legislativu EU v oblasti monitorování půd – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o monitorování a odolnosti půdy (právní rámec pro monitorování půdy) (COM/2023/416 final ze dne 5. 7. 2023). Rada a Evropský parlament dne 10. 4. 2025 dosáhly předběžné politické dohody o této směrnici. Rada následně dne 21. června 2025 formálně schválila text dohody a dne 29. září 2025 přijala finální text směrnice. Finální hlasování Evropského parlamentu se očekává dne 20. října 2025. Po publikaci v Úředním věstníku EU vstoupí směrnice v platnost a členské státy budou mít tři roky na její implementaci.
Národní úprava ochrany před erozí je s těmito dokumenty věcně konzistentní (prevence degradace půd, monitorování a evidence erozních jevů), a nevytváří duplicitní povinnosti nad rámec EU; případné budoucí transpoziční povinnosti vyplynou až z publikovaného konečného aktu.
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná novela vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí je v souladu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany půdy, vody, biodiverzity a klimatu. V první řadě je konzistentní s Úmluvou OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), jejímž cílem je předcházet degradaci půdy a obnovovat narušené ekosystémy prostřednictvím udržitelných způsobů hospodaření. Návrh technicky upřesňuje hodnocení erozního ohrožení půdy (vodní i větrné) a stanovuje rámec preventivních a nápravných opatření, čímž přispívá k plnění cílů UNCCD včetně principu „land degradation neutrality“.
Novela je rovněž slučitelná s rámcem Úmluvy OSN o změně klimatu a s Pařížskou dohodou. Opatření proti erozi (např. šetrné agrotechnické postupy, vegetační a technické prvky omezující odnos půdy) posilují adaptační kapacitu zemědělské krajiny, snižují rizika spojená s extrémy počasí (přívalové srážky, suché a větrné epizody) a podporují uchovávání organického uhlíku v půdách.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná novela má rozpočtově neutrální charakter. Jde o technické a metodické zpřesnění stávající prováděcí úpravy (sjednocení postupů pro vodní i větrnou erozi, sladění s algoritmem užívaným v rámci DZES 5), nikoli o zavedení nových dotačních titulů či organizačních struktur. Hodnocení erozního ohrožení, včetně nově vyhodnocované větrné eroze, probíhá nadále prostřednictvím existující protierozní kalkulačky a na podkladu monitoringu eroze; orgány ochrany ZPF z těchto nástrojů již standardně vycházejí. Případné jednorázové náklady spočívají pouze v drobných úpravách softwaru a metodických materiálů, které lze zajistit v rámci běžné údržby a stávajících kapacit resortu. Ministerstvo životního prostředí momentálně vytváří vlastní aplikaci Protierozní kalkulačka MŽP, která bude naplňovat všechny potřeby protierozní vyhlášky.
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
7.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Novela se týká především zemědělských subjektů (vlastníků nebo jiných osob oprávněných užívat posuzovanou plochu) a orgánů ochrany ZPF. U vodní eroze se nemění povinnost zpracovat plán opatření a hospodařit podle něj; úprava jen jasně vymezuje, v jakém rozsahu lze plán v průběhu období aktualizovat, a výslovně potvrzuje povinnost před uplynutím období zpracovat plán nový. Orgány při hodnocení nadále vycházejí z údajů o opakovaných erozních událostech v monitoringu. Pro větrnou erozi se nově stanoví přípustná míra ohrožení kódovým vyjádřením; povinnost volby a realizace opatření vzniká až při opakované erozní události na plochách zařazených do kategorie ohrožených, zatímco u neohrožených ploch tato povinnost nevzniká.
7.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Dopad novely na podnikatelské prostředí je převážně neutrální a soustřeďuje se na zemědělské podniky. Novela nepřináší nové typy povolení ani agendy; zpřesňuje technický rámec hodnocení eroze (včetně větrné) v existujících nástrojích – protierozní kalkulačce a monitoringu eroze – a tím zvyšuje předvídatelnost rozhodování a kontrol bez navýšení administrativní zátěže.
Povinnost přijímat opatření zůstává navázána na míru rizika. U větrné eroze je navrhovaná úprava cílena výhradně na půdy s kódy BPEJ 51, 60 a 61, které reprezentují oblasti s nejvyšší mírou zranitelnosti vůči působení větrné eroze. Zatímco původní koncept předpokládal aplikaci na 21 % zemědělské půdy (cca 600 tis. ha), kompromisní varianta redukuje rozsah regulace na 6 % zemědělské půdy (přibližně 149 tis. ha). Opatření se uplatní až při opakované erozní události na plochách zařazených do kategorie „ohrožených", zatímco u „neohrožených" ploch povinnost nevzniká, což brání plošným, pro podniky nákladným zásahům.
U vodní eroze se nemění existence plánů opatření, pouze se vyjasňuje jejich obsah, aktualizace a kontinuita po uplynutí doby jejich účinnosti, což snižuje transakční náklady na plánování hospodaření a sjednocuje praxi. Upřesnění vymezení půd (např. doplnění „dráhy soustředěného odtoku") má charakter cílené ochrany nejvíce ohrožených ploch, nikoli obecného omezení podnikání mimo zemědělství; mimo rámec působnosti vyhlášky zůstávají trvalé kultury a vybrané speciální plodiny.
Náklady na straně zemědělských subjektů spojené s realizací protierozních opatření jsou primárně determinovány zvolenou půdoochrannou technologií. Na základě orientačních podkladů se dodatečné náklady spojené s implementací půdoochranných technologií pohybují v rozpětí 340 až 2 640 Kč/ha. Systém opatření není koncipován výhradně na vegetačních bariérách, ale zahrnuje celé spektrum agrotechnických postupů, které jsou funkčně kompatibilní s mechanismy uplatňovanými v rámci ochrany půdy před vodní erozí.
V dlouhodobém monitoringu erozních procesů zemědělské půdy realizovaného v období 2015–2025 bylo evidováno celkem 14 erozních událostí způsobených působením větrné eroze, což dokládá, že implementace navrhovaných opatření se týká pouze omezeného počtu specifických situací na jasně definovaných plochách s nejvyšší mírou erozního ohrožení. Tímto výrazným omezením rozsahu regulace je minimalizován potenciální dopad na podnikatelské prostředí.
7.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovaná novela nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Neobsahuje žádný mechanismus převodu veřejných prostředků, daňových úlev či jiného hospodářského zvýhodnění podniků; jde o prováděcí a technickou úpravu, která vymezuje předmět regulace, postupy hodnocení erozního ohrožení (vodního i větrného), přípustnou míru ohrožení, obsah plánu opatření a katalog organizačních, agrotechnických a technických opatření.
7.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopad je celkově neutrální až mírně pozitivní. Novela neupravuje práva a povinnosti domácností; cílí výhradně na zemědělské subjekty a technické postupy hodnocení a omezování eroze. Tím, že povinnost volby opatření váže na opakovanou erozní událost a na plochy klasifikované jako „ohrožené“, předchází plošným zásahům a zvyšuje předvídatelnost pro venkovské komunity. Snížení prašnosti a odnosu půdy při větrné erozi a omezení splachů při vodní erozi má potenciál zlepšit kvalitu života i pro citlivější skupiny obyvatel (např. v obcích v bezprostřední blízkosti polí).
7.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaný právní předpis žádné dopady na rovnost žen a mužů nemá a jejich postavení se nijak jinak s ohledem na charakter normativního textu nedotýká.
7.6 Dopad na životní prostředí.
Dopad je jednoznačně pozitivní. Novela zpřesňuje stanovení přípustné míry erozního ohrožení pro vodní i větrnou erozi a sjednocuje postupy hodnocení v protierozní kalkulačce, včetně kategorizace ohroženosti a následného výběru organizačních, agrotechnických a technických opatření. To vede k cílenému snižování ztrát půdy, erozních rýh a splachů sedimentů i živin, k ochraně vodních toků a k posílení retenčních a ekologických funkcí krajiny (např. využitím vegetačních bariér a ochranou drah soustředěného odtoku).
7.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá žádný dopad na ochranu práv dětí.
7.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
7.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh se nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Předkladatel v návrhu právního předpisu nespatřuje prostor pro korupci, a korupční rizika jsou tedy zanedbatelná.
9. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou, projednáváním a předložením návrhu novely protierozní vyhlášky nedošlo k žádnému kontaktu ve smyslu § 2 a § 12 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí)
K § 1 odst. 1
Upřesňuje se předmět úpravy v návaznosti na rozšíření zmocnění v § 22 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 334/1992 Sb., provedené zákonem č. 183/2024 Sb.
K § 2 písm. c)
Doplňuje se vymezení erozně uzavřených celků pro větrnou erozi. Definice vychází z certifikované metodiky s názvem „Ochrana zemědělské půdy před erozí“, ISBN: 978-80-7212-667-5 (dále jen „Metodika“).
K § 2 písm. e)
Zavádí se definice vzniku větrné eroze, která vzniká mechanickou činností větru, který rozrušuje půdní povrch (abraze), odnáší uvolněné půdní částice (deflace) a ukládá je na jiných místech (akumulace).
K § 2 písm. f)
Jednoznačně se stanoví, že „opakovanou erozní událost“ pro účely vyhlášky tvoří pouze události téhož druhu (dvakrát vodní, resp. dvakrát větrná eroze). Kombinace různých druhů eroze se za opakování nepovažuje.
Vodní eroze je způsobena vodou (déšť, povrchový odtok), která odplavuje půdní částice. Probíhá především ve svazích a při silných srážkách. Voda narušuje půdní strukturu a přenáší částice po svahu dolů. Větrná eroze je způsobena větrem, který odnáší suché a nezpevněné částice půdy, zejména v suchých a otevřených krajinách. Častěji postihuje lehčí půdy s nízkým obsahem organické hmoty. Tyto procesy tedy působí za odlišných klimatických a půdních podmínek a vyžadují odlišná řešení.
K § 2 písm. g)
Definice pojmu „protierozní kalkulačka“ byla z vyhlášky odstraněna, protože tuto definici obsahuje § 3 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Namísto toho byl definován pojem „větrná bariéra“. Větrné bariéry tvoří přirozené hranice erozně uzavřených celků, v rámci kterých dochází k erozním procesům (abraze, deflace, akumulace).
K § 2 písm. j)
Zavádí se pojem „vegetační bariéra“ jako podmnožina větrných bariér; pro tyto bariéry se stanovují ochranné zóny:
– ochranný lesní pás a větrolam: 100 m na návětrné a 300 m na závětrné straně,
– stromořadí a břehový porost: 50 m na návětrné a 150 m na závětrné straně.
K § 2 písm. k)
Vymezuje se pojem „dráhy soustředěného odtoku“ (místa přirozených údolnic se soustředěním povrchového odtoku) a jeho uplatnění při vymezení ploch nevhodných pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu.
K § 2 písm. l)
Vymezuje se pojem „větrolam“, který označuje trvalou dřevinnou vegetaci liniového charakteru, zřizovanou s cílem omezit účinky větru a chránit zemědělskou půdu před větrnou erozí. V praxi jde o jeden z nejúčinnějších prvků protierozní ochrany zemědělské krajiny, který přispívá ke stabilizaci mikroklimatu, snižuje rychlost proudění větru a zabraňuje odnosu ornice.
K § 2 písm. m)
Zavádí se definice pojmu „břehový porost“, kterým se rozumí vegetační bariéra tvořená dřevinami rostoucími na březích vodních toků. Tyto porosty mají významnou ekologickou i protierozní funkci – stabilizují břehy, zabraňují odnosu půdy a zároveň zlepšují retenční schopnost krajiny.
K § 2 písm. n)
Stanoví se pojem „ochranné lesní pásmo“ jako dřevinná vegetace vysázená na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, která slouží k ochraně zemědělské půdy před větrnou erozí. Ochranná lesní pásma tvoří přirozený přechod mezi zemědělskou a lesní krajinou a mají význam jak z hlediska protierozní ochrany, tak i z hlediska ekologické stability a biodiverzity.
K § 3 písm. e)
Jako půda nevhodná pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu je označeno pásmo o šířce 7,5 m na každou stranu od osy dráhy soustředěného odtoku. Limitace 7,5 m vychází z § 24c odst. 3 písm. d) nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům.
K § 4
Upřesňuje se, že dosavadní definice přípustné míry erozního ohrožení se vztahovala k vodní erozi; nově se stanoví přípustná míra erozního ohrožení pro větrnou erozi na základě syntézy půdních a klimatických charakteristik, větrných podmínek a parametrů vegetačních bariér. Výstupem je kódové vyjádření stupně ohroženosti a rozdělení na: – neohrožené plochy (kódy 10, 11, 20, 21, 30,31, 40, 41, 50), – ohrožené plochy (kódy 51, 60, 61). Opakovaná erozní událost na plochách zařazených mezi ohrožené zakládá povinnost zvolit opatření dle § 7 odst. 2. Uvedené kódy zahrnují přibližně 149 tis. ha, tj. cca 6 % zemědělské půdy.
K § 5 odst. 1
Doplňuje se způsob hodnocení erozního ohrožení pro větrnou erozi.
K § 5 odst. 6
Ustanovení se přesouvá do nového § 6a odst. 1.
K § 6
Jednoznačně se vymezuje, že tato ustanovení upravují hodnocení a plánování opatření pro vodní erozi.
K § 6 odst. 2
Vypouští se limit maximální plošné výměry pro zpracování plánu opatření ke snížení ohrožení vodní erozí. Cílem je zvýšit flexibilitu při plánování na logicky scelených půdních celcích a dosáhnout vyšší účinnosti ochrany půdy.
K § 6 odst. 3
Možnost aktualizace plánu opatření není prováděcím právním předpisem věcně limitována, s výjimkou nutnosti dodržet základní legislativní požadavky definované protierozní vyhláškou. V praxi tak často dojde ke změně plánu opatření v rozsahu pěstovaných plodin, například v reakci na změnu tržních podmínek nebo na nové podmínky dotační podpory. § 6a představuje specifický nástroj umožňující vyvázání se z povinnosti hospodařit podle podmínek protierozní vyhlášky. Ustanovení § 6a nemá přímou vazbu na aktualizace plánu.
K § 6 odst. 4
Upřesňuje se povinnost předložit nový plán opatření před uplynutím období, na které byl předchozí plán zpracován.
K § 7 odst. 1
Aktualizuje se terminologie agrotechnických a technických opatření v návaznosti na použití termínů dle odborné metodiky; změna má povahu jazykového a metodického sjednocení.
K § 7 odst. 2
Vypouští se vyvratitelná domněnka; původní textace řešeného ustanovení je nově nahrazena výčtem opatření ke snížení erozního ohrožení větrnou erozí.
K označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Upřesňuje se, že se tyto přílohy vztahují výlučně k hodnocení vodní eroze.
K označení přílohy 1a příloze č. 1a
Viz odůvodnění k § 4: příloha provádí kódové rozdělení na neohrožené a ohrožené plochy a stanoví návaznost na povinnost volby opatření při opakované události.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
Aktualizuje se textace postupu hodnocení erozního ohrožení vodní erozí na posuzované ploše v návaznosti na standard DZES 5: výpočtový algoritmus se zjemňuje ze dvou na tři hraniční hodnoty tak, aby byl v souladu s algoritmem používaným v rámci DZES (účinnost v rámci DZES od 1. 7. 2025). V prováděcí vyhlášce jde o technické sjednocení, které předchází nesouladům mezi používanými nástroji.
K označení přílohy č. 2 příloze č. 2
Upřesňuje se, že se tyto přílohy vztahují výlučně k hodnocení vodní eroze.
K označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Stanoví se postup hodnocení erozního ohrožení větrnou erozí podle metodiky se syntézou rozhodných faktorů; kódové označení umožňuje identifikovat míru i důvod ohroženosti a jeho vazbu na kategorizaci v příloze č. 2 (např. kód 10 – neohroženo či v ochranné zóně bariéry; kód 30 – mírně ohroženo bez ochrany bariérou; kód 61 – nejvyšší ohrožení při kumulaci nepříznivých faktorů a překročení maximální tolerované délky).