I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Zpracování důvodové zprávy návrhu nařízení vlády o formulářovém podání poplatkového přiznání k poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru (dále jen „návrh nařízení“) vychází z čl. 2 bodu 2. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), přijatých usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády.
Předkládaný návrh nařízení vlády provádí ustanovení § 22h odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o POZE”) které upravuje pravomoc vlády stanovit nařízením formát, náležitosti a vzor formulářového podání pro účely poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru. Návrh nařízení vlády v souladu se zákonnou úpravou stanoví formát, náležitosti a vzor formuláře, prostřednictvím kterého bude poplatník vymezený v ustanovení § 22a zákona o POZE podávat poplatkové přiznání. Poplatník je podle § 22b zákona o POZE povinen odvést poplatek z elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny využívající energii větru (snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny) ve výši 50 Kč za MWh. Obec zároveň může obecně závaznou vyhláškou snížit výši poplatku koeficientem, který nabývá hodnot 1 až na 0.
Navrhovaná úprava je nezbytná pro realizaci poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru, který byl do zákona o POZE zaveden zákonem č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).
Vzhledem k přijetí zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie s účinností od 1.8.2025 je přistoupeno k předložení jeho prováděcího právního předpisu.
Návrh nařízení vlády stanoví náležitosti a vzor poplatkového přiznání, kdy předpokládá, že poplatník bude vedle identifikačních údajů uvádět mj. zejména údaje o všech výrobnách/zdrojích elektřiny, na které se poplatek vztahuje podle § 22b zákona o POZE. Zejména se jedná o informace o množství vyrobené elektřiny jednotlivých zdrojů a jejich umístění v katastru obce/obcí pro určení poplatku. Navrhované nařízení předpokládá, že podání poplatkového přiznání bude realizováno elektronicky ve formátu XML. Přijetí návrhu nařízení vlády je nezbytné, neboť jeho vydání předpokládá zákonná právní úprava a stanovení formátu, náležitostí a vzoru formulářového podání přispěje k usnadnění odvodu poplatku. Stanovení jednotného formátu a vzoru usnadní poplatníkovi podání poplatkového přiznání a stejně tak usnadní administraci těchto podání obcím s rozšířenou působností, které jsou podle § 22f odst. 1 zákona o POZE pověřeny správou poplatku. Stanovení formulářového podání tedy povede k větší transparentnosti celého postupu při realizaci poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru a povede ke zvýšení právní jistoty všech dotčených stran.
2. Zhodnocení platného právního stavu a zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 78 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je vláda oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích.
Návrh nařízení vlády je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem o POZE ve znění pozdějších předpisů (zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie), k jehož provedení má sloužit. Návrh nařízení vlády vychází z rozsahu zákonného zmocnění vlády k vydání tohoto předpisu v § 22h odst. 4 zákona o POZE, podle kterého je vláda zmocněna stanovit nařízením formát, náležitosti a vzor formulářového podání pro účely poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh nařízení vlády je plně slučitelný s právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, jakož i s obecnými právními zásadami práva EU.
4. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky
Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
5. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci
Návrh nařízení vlády nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dotčenými subjekty dle RIA zpracované k nařízení vlády jsou obce, obce s rozšířenou působnosti a poplatníci, tzn. výrobci elektřiny z VTE. Vzhledem k tomu, že návrh nařízení vlády stanoví formát, náležitosti a vzor formulářového podání pro účely poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru podle § 22a až § 22d zákona o POZE nikoli způsob výpočtu výše poplatku, lze konstatovat, že hospodářský a finanční dopad této úpravy je neutrální.
Hospodářský a finanční dopad má tak samotná zákonná povinnost odvádět poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru podle § 22a až § 22d zákona o POZE. Ta nad rámec výše uvedených dotčených subjektů může nepřímo ovlivnit státní rozpočet (viz kapitola 7 “Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky”). Přímý dopad na státní rozpočet je neutrální.
Odůvodnění k zákonu č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) uvádí výpočet předpokládané výše poplatku z jedné VTE. V tomto u stanovení je stanovena sazba poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru 50 Kč za každou MWh elektřiny vyrobenou v této výrobně elektřiny. Tato výše sazby byla zvolena proto, že při předpokládaném ročním využití výkonu větrné elektrárny (2 000-2 250 hod.) na MW by výše poplatku činila 100 000 – 110 000 Kč na MW instalovaného výkonu. V případě aktuálně běžného výkonu jedné VTE například 4,5 MW by při předpokládaném využití 2 250 hod roční výnos z poplatku pro obec činil 506.000 Kč. Jedná se o částku, která odpovídá aktuální praxi na trhu, kde developeři (investoři do výstavby větrných elektráren) platby obvykle v obdobné výši nabízejí či dojednávají s obcemi dotčenými zamýšleným umístěním větrných elektráren (vedle případných jiných plnění). Poplatek ve stanovené výši by tak měl představovat obvyklý standard příjmu obce, na jejímž katastrálním území má být záměr výstavby větrné elektrárny umístěn.
Nařízení vlády č. 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, předpokládá v letech 2025 - 2027 instalaci 1135 MW nového nebo modernizovaného instalovaného výkonu (nejsou uvažovány projekty s již vydaným stavebním povolením). Při zohlednění technických parametrů stanovených vyhláškou č. 79/2022 Sb., vyhláška o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů a zákonem vymezené výše sazby lze do roku 2030, lze očekávat celkový výnos poplatku ve výši 378 562 500 Kč, viz tabulka níže. V tabulce je zároveň uvedeno rozdělení výnosu poplatku mezi obec a správce poplatku (ORP).
Tabulka: Výnos z poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru
výnos/výběr poplatku předpokládaný rok uvedení do provozu resp. vysoutěžení v aukci Pi [MW] sazba poplatku [CZK/MWh] využití Pi [hod/rok] 2027 2028 2029 2030 2025 365 50 2250 41 062 500 Kč 41 062 500 Kč 41 062 500 Kč 41 062 500 Kč 2026 365 41 062 500 Kč 41 062 500 Kč 41 062 500 Kč 2027 405 45 562 500 Kč 45 562 500 Kč Suma: 41 062 500 Kč 82 125 000 Kč 127 687 500 Kč 127 687 500 Kč Příjem obec: 0,98 40 241 250 Kč 80 482 500 Kč 125 133 750 Kč 125 133 750 Kč Příjem správce poplatku: 0,02 821 250 Kč 1 642 500 Kč 2 553 750 Kč 2 553 750 Kč
7. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhované nařízení vlády má z pohledu snižování administrativní zátěže pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, resp. na ty účastníky trhu s elektřinou, kteří jsou poplatníky poplatku ve smyslu ustanovení § 22a zákona o POZE. Stanovení jednotného formátu a vzoru poplatkového přiznání usnadní poplatníkovi odvodu podávat hlášení. Stanovení jednotného formátu a vzoru usnadní i následnou administraci těchto podání.
Jak je uvedeno v předchozí kapitola návrh nařízení vlády nemá přímý ekonomický dopad, který má zákonná právní úprava, která stanoví způsob výpočtu výše poplatku včetně výše sazby poplatku. Implicitně lze tudíž konstatovat negativní dopad povinnosti placení poplatku na provozovatele VTE. Zavedení poplatku zvyšuje provozní náklady náklady projektu (výrobní náklady elektřiny). Při neadekvátně (příliš vysoko) nastavené sazbě by výše poplatku nepřiměřeně zvýšila výrobní náklady elektřiny a měla tak negativní dopad na cenu elektřiny pro odběratele. Částečně nebo zcela by byl tento negativní dopad zvýšených nákladů přenesen na zvýšené náklady na podporu z veřejných zdrojů. Při nastavení výše sazby se vycházelo z dopadů dosavadní právní úpravy na realizaci projektu VTE a dosavadní praxe spolupráce obce s investorem projektu VTE, respektive z běžných finančních (i nefinančních) výhod obcí, která obci vyplývá z uzavřené plánovací nebo obdobné smlouvu. V případě, že by výše poplatku byla nastavena neadekvátně, případně na investory kladeny dodatečné legislativní požadavky s negativním dopadem na ekonomiku projektu, znamenalo by to tedy zvýšení ceny elektřiny pro odběratele a/nebo negativní dopad na státní rozpočet nebo jiné veřejné zdroje (potřeba zvýšení objemu prostředků na podporu).
8. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navržená právní úprava nemá sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Navrhované řešení nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhované řešení není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a nelze předpokládat, že by důsledkem jeho přijetí mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navržená právní úprava nemá negativní vliv na životní prostředí. Dopad návrhu nařízení vlády na územní celky je neutrální. neboť navrhované nařízení vlády stanoví formát, náležitosti a vzor formulářového podání pro účely poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru. Nestanoví tedy výši poplatku, jeho výpočet a určení výnosu poplatku, ale pouze umožňuje realizaci poplatku vymezeného zákonnou právní úpravou po formální stránce.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nařízení vlády nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
13. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Předložený návrh nařízení vlády se netýká veřejné podpory.
14. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika.
II. Zvláštní část
K celému nařízení vlády
K § 1
Ustanovení § 1 návrhu nařízení vymezuje předmět úpravy navrhovaného nařízení vlády, kterým je na základě § 22h odst. 4 zákona o POZE stanovení formát, náležitosti a vzor formulářového podání.
K § 2
Ustanovení § 2 návrhu nařízení vymezuje náležitosti poplatkového přiznání. Ty jsou rozděleny do tří oblastí:
a) základní informace,
b) informace o výrobně a
c) údaje potřebné pro výpočet výše poplatku a jeho určení.
k písmenu a)
Základní informace se do vzoru poplatkového přiznání promítají do Oddílu A a B. Hlavní část se týká identifikace poplatníka případně jeho zástupce. V případě právnických osob zapsaných do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku se uvádí název právnické osoby, pod kterým je zapsaná v tomto veřejném rejstříku. V případě fyzické osoby podnikající se uvádí jméno, popřípadě dodatek odlišující osobu poplatníka poplatku nebo druh podnikání.
Dále jsou nedílnou součástí informaci identifikující samotné poplatkové přiznání, tzn. správce poplatku, poplatkové období a rozlišení, zda se jedná o “řádné” či dodatkové poplatkové přiznání.
k písmenu b)
Údaje týkající se výrobny jsou uvedeny v rozsahu potřebném pro její identifikaci a vznik povinnosti podle § 22a odst. 2 a určení poplatku (podle § 22g) v případě, že je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí; případně na jakém katastrálním území jaké obce. Tato oblast informací je promítnuta do vzoru formuláře Oddílu C.
k písmenu c)
Rozsah informací v této části promítá zákonnou úpravu § 22d, tzn. údaje nezbytné pro výpočet poplatku tak, jak je vymezen zákonnou úpravou (vyrobená elektřina očištěná o vlastní technologickou spotřebu*výše poplatku*koeficient). Rozsah informací v této části je obsažen ve vzoru formuláře Oddílu D.
K § 3
Jako jediný přípustný formát formulářového podání se navrhuje strukturovaná XML zpráva, která vychází z uvažovaného záměru stanovit elektronickou podobu formulářových podání vyplňovanou za použití programu Form Filler tak, aby následně poplatník odvodu zasílal podání ve formě vyplněného elektronického souboru do datové schránky správce poplatku (obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny). Jedná se o standardní formát datové zprávy v případech, kdy se podání v režimu zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, činí v elektronické podobě (viz např. vyhlášku č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů).
K § 4
Ustanovení § 4 návrhu nařízení se odkazuje na přílohu nařízení, jež obsahuje vzor poplatkového přiznání. Vzor pro dodatkové poplatkové přiznání je totožný. Rozlišení, o jaký typ poplatkové přiznání je přímo položkou náležitostí poplatkového přiznání viz odůvodnění k § 2.
K § 5
Navrhovaná úprava je nezbytná pro realizaci poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru, který byl do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zaveden zákonem č. 249/2025 Sb., s účinností od 1. 8.2025. Aby byl zajištěn soulad zákonné a podzákonné úpravy je stanovena účinnost patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení.
K označení přílohy příloze
V souladu s § 22h odst. 4 zákona o POZE stanoví příloha navrhovaného nařízení vlády vzor formulářového podání. Vzor formulářového podání podle přílohy je společný pro podání “řádného” i dodatkového poplatkového přiznání. Jedná se o vzor formulářového podání, který správce poplatku (viz výše) zpracuje do elektronické podoby, která umožní poplatníkům odvodu vyplnit podání a zaslat jej ve stanoveném formátu.
Struktura formulářového podání vychází z § 2 tohoto nařízení, který promítá ustanovení § 22a až 22k zákona o POZE. Formulář je rozdělen do oddílů A až D. Oddíl A upravuje identifikační údaje poplatníka. V oddíle B se vyplní údaje o zástupci, a to pouze v případě, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od poplatníka poplatku. V případě, kdy poplatník poplatku činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňuje.
V oddílu C bude poplatník vyplňovat údaje týkající se výrobny elektřiny a případně jednotlivých výrobních zdrojů v rozsahu stanoveném v § 2 tohoto nařízení. Na základě dat tohoto oddílu bude moci správce poplatku určit, jaké obci a v jaké výši výnos z poplatku náleží v případě, že je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí.
V oddílech C slouží k výpočtu poplatku. Nastavení výpočtu reflektuje možnost snížení výše poplatku prostřednictvím koeficientu pro výpočet poplatku, který si může obec dle zákonné úpravy nastavit individuálně v intervalu 1 až nula včetně.
Oddíl D je určen k podpisu celého podání.