Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 548/2025 Sb.

Srážky ze mzdy podle § 276 a násl. občanského soudního řádu jsou jedním ze způsobů provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce k vymožení peněžité částky. Z § 52 odst. 1 exekučního řádu plyne, že nestanoví‑li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, tedy i právní úprava postupu při srážkách ze mzdy. Tato právní úprava se aplikuje – s určitými odchylkami – též v insolvenčním řízení (v případě oddlužení).

Z § 278 o.s.ř. plyne, že povinnému v řízení o výkonu rozhodnutí nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka (nezabavitelná částka). § 279 odst. 3 o.s.ř. se týká částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy (zbylý po odečtení nezabavitelné částky) sráží bez omezení.⁠​‌‌​‌‌‌​‌​​​​​‌​⁠

Způsob výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, je zakotven v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů.

Při výpočtu obou částek jsou využívány částky

Právní úprava normativních nákladů na bydlení byla s účinností ode dne 1. října 2025 zrušena zákonem č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb.

Podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelné částky v případě, že termín výplaty mzdy spadá do roku 2025, používá částka životního minima a částka normativních nákladů na bydlení ve výši k 1. lednu 2025.

S účinností od 1. ledna 2026 je tedy nutno ve výpočtu nezabavitelné částky a ve výpočtu částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, nahradit částku normativních nákladů na bydlení jinou obdobnou veličinou.

Navrhuje se, aby nezabavitelná částka byla nově vypočítávána z částky normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcího nařízení vlády (od 1. října 2025 do 30. dubna 2026 je životní minimum jednotlivce upraveno v nařízení vlády č. 361/2025 Sb., dnem 1. května 2026 dojde na základě novelizace zákona č. 110/2006 Sb. provedené zákonem č. 152/2025 Sb. k navýšení částky životního minima jednotlivce z 4 860 Kč na 5 500 Kč.).

Nezabavitelná částka na osobu povinného bude činit 85 % součtu normativního nájemného, energetického paušálu a životního minima.

Dále se navrhuje stanovit výši částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, na 1,9násobek součtu částek normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcího nařízení vlády.

Do návrhu se doporučuje zařadit ustanovení obdobné § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. V důsledku toho by se i v dalších letech při výpočtu nezabavitelné částky používala částka životního minima, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku vždy, bude-li výplata mzdy spadat do tohoto kalendářního roku.

Dále je třeba zmínit, že Úřad vlády České republiky, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní realizují projekt zaměřený na srážky ze mzdy. Na základě výsledků tohoto projektu by mohlo dojít k případné další změně právní úpravy srážek ze mzdy. Projekt však doposud není ukončen.

Právní úprava výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vychází ze skutečnosti, že mzda, případně jiný příjem, na který je tímto způsobem veden výkon rozhodnutí (exekuce) je zpravidla základním zdrojem příjmů povinného a jeho rodiny. Tato okolnost se projevuje i v jednotlivých dílčích aspektech právní úpravy srážek ze mzdy včetně rozsahu srážek, jsou tak zohledňovány legitimní zájmy oprávněného i povinného v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení.

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy vypočtené podle § 277 občanského soudního řádu.

Čistá mzda je pro účely srážek rozdělena na několik částí: část čisté mzdy je zcela ponechána povinnému (nezabavitelná částka), část se v určitém poměru dělí mezi povinného a oprávněného (jde o zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, který nepřesahuje částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení) a část je možné srazit bez omezení (zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky, který přesahuje částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení). Také tímto rozdělením zákonodárce zohledňuje okolnost, že z čisté mzdy povinný uspokojuje své osobní potřeby i osobní potřeby příslušníků své rodiny.¹

Uspokojení osobních potřeb povinného a příslušníků jeho rodiny je tedy zajišťováno i prostřednictvím nezabavitelné částky, která se vypočítává podle novelizovaného nařízení vlády. Vychází ze z toho, že nezabavitelná částka by měla mít určitou návaznost na částky týkající se uspokojování takových potřeb podle předpisů v oblasti sociálního zabezpečení.

Nezabavitelná částka je podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. rovna úhrnu

Na manžela nebo partnera povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, doloží‑li povinný plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Nezabavitelná částka ve smyslu § 278 občanského soudního řádu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§ 3 nařízení o nezabavitelných částkách). Pokud je nutné nejprve sečíst nezabavitelnou částku na osobu povinného a jednu nebo více čtvrtin nezabavitelné částky, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až tento součet.

Důvodem, pro který jsou způsoby výpočtu nezabavitelných částek stanoveny prováděcím právním předpisem, je potřeba přizpůsobení výše nezabavitelných částek měnící se ekonomické situaci.²

Z § 279 odst. 1 o.s.ř. plyne, že z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.) se srážejí dvě třetiny. Dále se dvě třetiny zbytku čisté mzdy srážejí v případech upravených v § 279 odst. 4 až 7 o.s.ř.

Rozdělení zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky mezi povinného a oprávněného má motivovat povinného k dosahování příjmů vyšších než nezabavitelná částka, zároveň dochází i k plnění na vymáhané pohledávky.³ Z tohoto důvodu je mj. nezbytné, aby byla tato část čisté mzdy rozdělována v určitém poměru. V případně platné právní úpravy se jedná o třetiny, přičemž zvyšováním třetiny (třetin) náležejících povinnému dochází současně ke zvyšování i třetiny (třetin) náležejících oprávněnému.

Třetí částí čisté mzdy je část, která se srazí bez omezení (§ 279 odst. 3 občanského soudního řádu), povinnému tedy z této části není ponecháno nic. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (který zbyl po odečtení nezabavitelné částky) srazí bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby.

Rozsah srážek je omezen též výší vymáhané pohledávky s příslušenstvím (§ 276 občanského soudního řádu).

Částka životního minima jednotlivce nyní činí 4 860 Kč (od 1. října 2025 do 30. dubna 2026 je životní minimum jednotlivce upraveno v nařízení vlády č. 361/2025 Sb.). Zákon č. 152/2025 Sb. mění zákon o životním a existenčním minimu a od 1. května 2026 se částka životního minima jednotlivce zvyšuje na 5 500 Kč.

Normativní náklady na bydlení k 1. lednu 2025 činily 14 680 Kč (nařízení vlády č. 465/2024 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2025 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení). S účinností od 1. října 2025 byl institut normativních nákladů na bydlení zrušen zákonem č. 152/2025 Sb.

Z § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. plyne, že spadá-li termín výplaty mzdy do roku 2025, při výpočtu nezabavitelné částky se použije částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby ve výši k 1. lednu 2025. S účinností od 1. ledna 2026 je tedy třeba v nařízení vlády č. 595/2006 Sb. upravit výpočet nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, tak, aby normativní náklady na bydlení byly nahrazeny obdobnou veličinou. Návrh předpokládá, že výše nezabavitelné částky v r. 2026 by měla co nejvíce odpovídat výši nezabavitelné částky v r. 2025.

¹ Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, str. 515. Macur, J. Kurs občanského práva procesního – Exekuční právo. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 1998, m. č. 277. Šínová, R., Kovářová Kochová, I. a kol. Civilní proces. Řízení exekuční, insolvenční a podle části páté OSŘ. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2015, m. č. 171.

² Macur, J. Kurs občanského práva procesního – Exekuční právo. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 1998, m. č. 279.

³ Macur, J. Kurs občanského práva procesního – Exekuční právo. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 1998, m. č. 281.(doplňte text ve smyslu § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 222/2016 Sb.)

Návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Novelizace nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se vydává na základě zmocnění obsaženého v § 278 o.s.ř. a § 279 odst. 3 o.s.ř. Z § 278 o.s.ř. plyne, že vláda České republiky stanoví nařízením způsoby výpočtu nezabavitelné částky. Podle § 279 odst. 3 o.s.ř. stanoví vláda České republiky nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první bez omezení.

Občanský soudní řád však nestanoví žádné konkrétní parametry výpočtu nezabavitelné částky ani částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Komentář k občanskému soudnímu řádu uvádí, že mzda je zpravidla základním zdrojem příjmů povinného a jeho rodiny. Přestože srážkami ze mzdy je vymáhána povinnost, kterou povinný dobrovolně nesplnil, ačkoliv mu tu bylo exekučním titulem uloženo, není přípustné, aby v důsledku výkonu rozhodnutí byl povinný vystaven hmotné nouzi… K zajištění toho, že povinný nebude vystaven hmotné nouzi, slouží právě nezabavitelná částka. Kromě toho má omezení rozsahu srážek ze mzdy též motivační dopad. V případech, kdy je srážkami vymáhána ve vztahu k výši mzdy povinného relativně vysoká částka a lze tedy očekávat, že výkon rozhodnutí bude probíhat delší dobu, by neomezená výše srážek mohla vést k tomu, že povinný raději pracovní poměr ukončí, protože jeho příjmová situace se nezhorší a navíc nebude muset plnit pracovní povinnosti. (Jirsa J. a kol. Občanské soudní řízení, 4. část. Soudcovský komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha 2023, k § 278 o.s.ř.)

Účelem nezabavitelné částky je tedy zabránit tomu, aby povinný byl vystaven hmotné nouzi, a zajistit motivaci povinného k tomu, aby zůstal v legálním zaměstnání. Zároveň by výše nezabavitelné částky neměla nepřiměřeně snižovat možnost oprávněného domoci se splnění jeho vymahatelné pohledávky. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, pak určuje hranici, nad níž se příjem povinného již nechrání, protože se předpokládá, že dostatečnou ochranu poskytuje nezabavitelná částka a rozdělení části zbytku čisté mzdy nepřesahující částku, nad kterou se sráží zbytek čisté mzdy, mezi povinného a oprávněného - příjem přesahující částku, nad kterou se zbytek sráží bez omezení, se v plném rozsahu použije k uspokojení pohledávky oprávněného. Předkládaný návrh v souladu s občanským soudním řádem respektuje jak právo povinného na zajištění potřeb svých a potřeb jeho rodiny, tak právo oprávněného na uspokojení jeho vymáhané pohledávky.

Navrhovaná úprava je v souladu se zákonnou právní úpravou nezabavitelné částky a částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, i se zákonným zmocněním k vydání nařízení vlády, které upravuje způsob výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.

Návrhem nařízení vlády nejsou do právního řádu České republiky zapracovávány předpisy Evropské unie a návrh není s těmito předpisy v rozporu.

Návrhem nařízení vlády nejsou do právního řádu České republiky zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.

Vzhledem k tomu, že jde o parametrickou změnu, se nepředpokládají žádné specifické dopady na státní rozpočet, veřejné rozpočty nebo podnikatelské prostředí. Nová výše nezabavitelné částky a ​ částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, by měla co nejvíce odpovídat uvedeným částkám pro rok 2025.⁠​‌‌​‌‌‌​‌​​​​​‌​⁠

Návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo technickým předpisem podle právního přepisu upravujícího technické požadavky na výrobky.

Předkládaný návrh nesouvisí s podporou poskytovanou státem nebo podporou poskytovanou ze státních prostředků, nezakládá se jím tedy veřejná podpora.

Předkládaný materiál obsahuje parametrickou změnu výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Výše obou částek by měla zůstat v přibližně stejné výši jako podle platné právní úpravy. Navrhuje se rovněž, aby se částky vstupující do výpočtu používaly vždy ve výši k 1. lednu daného kalendářního roku - obdobnou úpravu obsahuje již platné nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Ani v tomto ohledu nedojde ke změně práv a povinností fyzických či právnických osob.

Nepředpokládají se tedy zásadní dopady na práva účastníků řízení nebo osob zúčastněných na řízení. Je však třeba zmínit, že zaměstnavatelé či orgány, které vyplácejí příjmy dlužníkům, budou muset provést zásadní změny ve svých informačních systémech – tedy nastavit jiným způsobem výpočet nezabavitelné částky a provést změny v parametrech výpočtu (součet ze tří relevantních částek namísto dvou, jiný poměr či násobek).

Vzhledem k tomu, že jde o parametrickou změnu, se nepředpokládají se žádné specifické sociální dopady. Výše nezabavitelné částky (částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení) by měla zůstat v přibližně stejné výši jako podle platné právní úpravy. Zachována zůstane rovněž právní úprava, podle níž se částky vstupující do výpočtu používají vždy ve výši k 1. lednu daného kalendářního roku - změna částek vstupujících do výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, k nimž dojde v průběhu kalendářního roku po 1. lednu, se do výpočtu částek promítne vždy na počátku následujícího roku.

Nepředpokládají se žádné dopady na životní prostředí.

Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen se nepředpokládají.

Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se nepředpokládají.

​V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládá vznik či zvýšení míry korupčních rizik.

Návrh novelizace nařízení vlády neobsahuje změnu právní úpravy, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Navrhované znění novelizace je standardní a jednoznačné. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány.

Vzhledem k tomu, že předkládaná právní úprava obsahuje pouze parametrické změny týkající se výpočtu nezabavitelné částky nebo částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, lze dovozovat, že její implementace bude efektivní. Navrhovaná právní úprava nezasahuje do pravidel odpovědnosti dotčených orgánů, do opravných prostředků ani nastavených kontrolních mechanismů. Korupční rizika navrhované právní úpravy lze hodnotit jako málo významná.

​Dopady na bezpečnost nebo obranu státu se nepředpokládají.

Dopady na ochranu práv dětí jsou shodné se sociálními dopady.

Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky se nepředpokládají.

Návrh není v rozporu se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Novou právní úpravu bude nutno promítnout do informačních systémů plátců mzdy, jejichž pomocí se vypočítávají srážky ze mzdy, to se však děje při každé změně výpočtu nezabavitelné částky, tedy i při změně částek, které do výpočtu vstupují (částka životního minima jednotlivce, částka normativních nákladů na bydlení). Navržená právní úprava se přímo digitalizovaných postupů netýká.

Při přípravě, projednávání nebo schvalování návrhu nařízení vlády nikdo nelobboval.

II. Zvláštní část

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. v § 1 odst. 1 větě první upravuje výpočet nezabavitelné částky. Podle platné právní úpravy je nezabavitelná částka, která nesmí být podle § 278 o.s.ř. sražena povinnému z měsíční mzdy, rovna úhrnu

Vzhledem k tomu, že institut normativních nákladů na bydlení (zakotvený v zákoně o státní sociální podpoře) byl zrušen zákonem č. 152/2025 Sb., navrhuje se, aby částka normativních nákladů na bydlení byla ve výpočtu nezabavitelné částky nahrazena částkou normativního nájemného a částkou energetického paušálu podle právních předpisů upravujících dávku státní sociální pomoci. Nezabavitelná částka na osobu povinného se tak nově bude vypočítávat z částky normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcího nařízení vlády.

Normativní nájemné je podle § 28 odst. 1 zákona č. 151/2025 Sb. součet částky úrovně pátého decilu uhrazených výší nájemného a podnájemného v bytech příjemci dávky v období 1. ledna až 31. srpna předcházejícího kalendářnímu roku a částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu, která je pevně stanovena zákonem. Normativní nájemné vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vždy pro období kalendářního roku.

Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo zatím vyhlášeno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 367/2025 Sb., kterým se vyhlašuje normativní nájemné a normativní nájemné pro domácnost, jejíž všichni členové domácnosti jsou zranitelnými osobami, pro účely dávky státní sociální pomoci pro rok 2025. Částka normativního nájemného pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli činí podle tohoto sdělení 8 369 Kč.

Energetickým paušálem se podle § 32 odst. 1 zákona č. 151/2025 Sb. rozumí částka, která se stanoví pro určení výše nákladů na bydlení, ve které jsou zohledněny náklady na elektrickou energii, plyn, tuhá paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody. Výše energetického paušálu pro jednočlennou domácnost činí podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 151/2025 Sb. 2 300 Kč.

Částka životního minima jednotlivce nyní činí 4 860 Kč.

Částku životního minima jednotlivce, normativního nájemného i energetického paušálu lze měnit nařízením vlády za podmínek stanovených zákonem.

V zájmu toho, aby nezabavitelná částka podle předkládaného návrhu odpovídala co nejvíce nezabavitelné částce za rok 2025, navrhuje se upravit i její výpočet. Namísto dvou třetin součtu vstupních částek bude nově nezabavitelná částka činit 85 % tohoto součtu.

Nové normativní nájemné pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli (sdělení MPSV č. 367/2025 Sb.) ve výši 8 369 Kč je v součtu s energetickým paušálem pro jednočlennou domácnost (§ 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci) ve výši 2 300 Kč nižší než normativní náklady na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Normativní náklady na bydlení k 1. lednu 2025 činily 14 680 Kč, součet normativního nájemného a energetického paušálu činí 10 669 Kč. Důvodová zpráva k tisku Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 799 (zákon o státní sociální pomoci) uvádí, že je důležité vnímat, že složky DSSP nejsou náhradou rušených dávek. V DSSP složky odráží záměr zohlednit ve výši dávky náklady, na které stát svou dávkovou podporou přispívá – bydlení a živobytí a motivačně také snahu osob k zajišťování vlastní soběstačnosti (složka pracovní bonus). Celkově nelze složky a jejich výši nahlížet jako samostatnou částku, kterou se přispívá na náklady domácnosti v bydlení, živobytí, případně při výchově dětí, byť do jejich výpočtu vstupují parametry s těmito náklady související. Podmínka pracovní aktivity členů domácnosti se promítá v každé složce specificky ve vazbě na způsob jejího stanovení a výpočtu.

Nezabavitelná částka vypočtená z nyní platných částek bude tedy vypočtena takto:

životní minimum jednotlivce v Kč 4 860 normativní nájemné 2025 - jednočlenná domácnost - obec 70 000+ v Kč 8 369 energetický paušál - jednočlenná domácnost v Kč 2 300 celkem v Kč 15 529 85 % z celkové částky v Kč 13 199,65 Do konce roku 2025 činí nezabavitelná částka na osobu jednotlivce 13 026,66 Kč. Navržená nezabavitelná částka bude činit 13,199,65 Kč. ​

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelné částky) sráží bez omezení, činí podle platného § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Do konce roku 2025 činí tato částka 29 310 Kč.

Navrhuje se stanovit výši částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, na 1,9násobek součtu částek normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcího nařízení vlády.

V § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se při výpočtu částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, částka normativních nákladů na bydlení nahrazuje částkou normativního nájemného a částkou energetického paušálu. Aby byla zachována výše částky podle § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. v obdobné výši, v jaké byla v r. 2025, navrhuje se namísto jedenapůlnásobku při výpočtu použít 1,9násobek součtu relevantních částek.

Nově bude částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení (při výpočtu z jednotlivých veličin v současné výši) činit 29 505,1 Kč (po zaokrouhlení 29 505 Kč):

životní minimum jednotlivce v Kč 4 860 normativní nájemné 2025 - jednočlenná domácnost - obec 70 000+ v Kč 8 369 energetický paušál - jednočlenná domácnost v Kč 2 300 celkem v Kč 15 529 1,9násobek z celkové částky v Kč 29 505,1

V platném § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se upravuje postup v případě, že se změní (zvýší) výše částek vstupujících do výpočtu nezabavitelné částky nebo částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Pro případy, kdy termín výplaty mzdy spadá do roku 2025, se použijí příslušné částky ve výši k 1. lednu 2025.

Princip platný pro r. 2025 se navrhuje zobecnit tak, aby při výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, byla použita částka životního minima jednotlivce, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy.

Toto opatření by mělo přispět ke snížení administrativních nákladů plátce mzdy.

V zájmu právní jistoty se stanoví, že v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení použije nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.⁠​‌‌​‌‌‌​‌​​​​​‌​⁠

Navrhuje se stanovit účinnost předkládaného materiálu na 1. ledna 2026. Od tohoto data nelze použít při výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, částku normativních nákladů na bydlení.