I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
V rámci novelizace zákona č. 95/2004 Sb. (zákonem č. 236/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů) bylo upraveno zmocňovací ustanovení § 37 odst. 1 písm. u), podle kterého Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou odborné a pracovněprávní požadavky na školitele pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání a pro jednotlivé nástavbové obory lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, organizační a pracovněprávní požadavky na akreditované zařízení týkající se školitelů, obory, v jejichž případě není dostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli, a rozsah činností, které vyplývají z role školitele.
Zčásti se toto zmocňovací ustanovení naplňuje vyhláškou č. 414/2025 Sb., o školitelích pro obory specializačního vzdělávání a pro nástavbové obory lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (dále jen „vyhláška o školitelích“), která však neobsahuje určení oborů, v jejichž případě není dostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli, neboť v době přípravy této vyhlášky nebyly k dispozici dostatečné datové podklady pro učení příslušných oborů.
Cílem předkládaného návrhu vyhlášky je doplnit vyhlášku o školitelích a finálně naplnit zmocnění § 37 odst. 1 písm. u) zákona č. 95/2004 Sb., tj. stanovit obory, ve kterých je možné uplatnit ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., aby jeden školitel vykonával současně odborný dozor a odborný dohled nad nejvýše 6 lékaři, zubními lékaři nebo farmaceuty ve specializační přípravě.
Předkládaný návrh vyhlášky reaguje na situaci ve specializačním vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (dále jen pro zjednodušení „lékařů“), kdy nedostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli, přispívá k nepříznivé personální situaci v některých oborech a brání v jejich rozvoji příp. zlepšení situace. Důvodem je skutečnost, že ani navýšení počtu zdravotnických pracovníků, kteří se do daného oboru zařazují, nevede ke zvýšení počtu pracovníků s příslušnou specializovanou způsobilostí, neboť lékařům, kteří jsou do vzdělávání v daném oboru zařazení, nelze kvůli jejich nedostatku přiřadit školitele. Vzdělávání se tak buď neadekvátně prodlužuje, případě lékaři z těchto oborů odcházejí. Ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., které nyní umožní zvýšit počet lékařů, nad kterými může školitel vykonávat odborný dozor nebo odborný dohled, by mělo vést ke zlepšení situace v oborech, které navrhovaná vyhláška vyjmenovává.
Návrh vyhlášky tvoří spolu s dalšími prováděcími předpisy k zákonu č. 95/2004 Sb. právní rámec vzdělávání lékařů. Na vzniklé bariéry v systému vzdělávání lékařů upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví odborná veřejnost dlouhodobě, rovněž na míru nejistoty s tím spojenou, výkladové problémy a na nedostatečnou prostupnost systému vzdělávání lékařů.
V rámci přípravy vyhlášky proběhly konzultace Ministerstva zdravotnictví se zástupci pověřené organizace Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Obory specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, ve kterých není dostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli, byly stanoveny na základě analýzy ÚZIS. Metrika, kterou se míra ohrožení sleduje, byla navržena tak, aby ke všem oborům specializačního vzdělávání bylo možné připravit objektivní datové podklady z dostupných dat Národního zdravotnického informačního systému.
Jako nedostatkové jsou stanoveny obory specializačního vzdělávání, které na základě dat Národního zdravotnického informačního systému získaly hodnotu 5 a více. S ohledem na obecný zájem a postupující reformu psychiatrické péče byl do této skupiny zařazen i obor psychiatrie a dále obor klinická farmacie a obor pneumologie a ftizeologie, ve kterých je závažná personální situace.
Parametr Body při splnění podmínky Je % úvazků lékařů nad 60 let věku > 20 %? 1 Je % úvazků lékařů nad 60 let věku > 30 %? 1 Je % úvazků lékařů nad 70 let věku > 25 %? 1 Je podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, vyšší než 20 %? 1 Významné změny ve vzdělávacím programu Obory, které nějak zásadně změnila novela zákona č. 95/2004 z roku 2017 a další novely a vyhlášky NEBO obory, u kterých od roku 2017 došlo k zásadním nebo opakovaným změnám a úpravám vzdělávacích programů 1 Klesá za posledních 10 let počet absolventů vzdělávání v oboru o více než 20 %? 1 Klesá za posledních 10 let počet nově zařazených lékařů do vzdělávání v oboru o více než 20 %? 1 Je produkce absolventů za posledních 10 let tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu?* 1 Expertní stanovisko MZD: je daný obor kapacitně ohrožen či nedostatečně zajištěn? 1 Expertní stanovisko IPVZ: je ohrožena kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru nebo je nedostatečná? 1
* Pokud při platnosti tohoto ukazatele existují regiony, kde je akutní nedostatek lékařů dané odbornosti, připočítá se za úvazkovou kapacitu + 1 bod
Uvedenou metrikou budou obory specializačního vzdělávání každoročně posuzovány a v případě potřeby bude vyhláška novelizována. Obory vyhodnocené jako nedostatkové budou takto označeny minimálně 5 let od jejich prvního uveřejnění. Důvodem je potřeba zachovat kontinuitu vzdělávání, neboť nelze očekávat, že i v případech, kdy dle uvedené metriky obor již nebude vykazovat hodnoty 5 a více, bude ve všech akreditovaných zařízeních, kde se lékaři vzdělávají a využívají ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb. adekvátní počet školitelů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající legislativa dosud neumožňovala zohledňovat při aplikaci požadavků stanovených na školitele specializačního vzdělávání personální situaci jednotlivých oborů. Zákon č. 95/2004 Sb., novelizovaný v roce 2025, však v § 20 odst. 4 uvádí, že v případě oborů, kde není dostatek zdravotnických pracovníků splňujících požadavky na školitele, může jeden školitel vykonávat současně odborný dozor a odborný dohled nad nejvýše 6 lékaři, zubními lékaři nebo farmaceuty. Současně bylo ministerstvo zmocněno určit prováděcím právním předpisem tyto nedostatkové obory.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh vyhlášky je předkládán na základě zmocňovacího ustanovení § 37 odstavce 1 písm. u) zákona č. 95/2004 Sb., které pověřuje Ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou obory, ve kterých není dostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli, a přímo navazuje na ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 95/2004 Sb., které umožňuje, aby jeden školitel vykonával současně odborný dozor a odborný dohled nad nejvýše 6 lékaři, zubními lékaři nebo farmaceuty ve specializační přípravě.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh vyhlášky je plně slučitelný s právem Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh nemá dopad na závazky České republiky vyplývající z mezinárodních smluv.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
6. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky .
Návrh vyhlášky nemá dopad na tuto oblast.
7. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
8. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh vyhlášky nepodléhá nadepsané konzultaci.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména:
9.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Práva a povinnosti fyzických a právnických osob vyplývají ze zákona, předkládaná vyhláška žádná nová práva a povinnosti nezakládá.
9.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh vyhlášky nebude mít dopady na podnikatelské prostředí.
9.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Vyhláškou není zakládána veřejná podpora.
9.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaná úprava nebude mít negativní sociální dopady.
9.5 Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen .
Návrh vyhlášky neobsahuje žádný požadavek, kvůli kterému by mohl být konstatován rozpor se zásadou zákazu diskriminace. Návrh se nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen.
9.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.
9.7 Dopad na ochranu práv dětí, dopad na rodiny.
Návrh vyhlášky nemá dopad na tyto oblasti.
9.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
9.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Ministerstvo zdravotnictví nepředpokládá v souvislosti s navrhovanou vyhláškou vznik korupčních rizik.
11. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Návrh vyhlášky nebude mít vliv na vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
12. Informace dle zákona o regulaci lobbování.
Předkladatel si není vědom žádné lobbistické činnosti.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení uvádí výčet oborů specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, v jejichž případě není dostatek zdravotnických pracovníků, kteří mohou být školiteli. Tyto obory byly stanoveny na základě dat Národního zdravotnického informačního systému, tedy které na základě metriky uvedené v obecné části důvodové zprávy získaly hodnotu 5 a více. S ohledem na obecný zájem byly do seznamu nedostatkových oborů zařazeny také obory klinická farmacie, pneumologie a ftizeologie a psychiatrie.
Do seznamu nedostatkových oborů jsou zařazeny následující obory:
a) Alergologie a klinická imunologie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 41,0 % (2 body). Počet nově zařazených lékařů do vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 20,5 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 38,6 %.
b) Dětská a dorostová psychiatrie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Dle expertního stanoviska MZD je daný obor kapacitně ohrožen či nedostatečně zajištěn. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 32,5 % (2 body). Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 86,9 %.
c) Dětská chirurgie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 33,8 % (2 body). Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 25,0 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 73,6 %.
d) Dětská neurologie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 45,3 % (2 body). Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 25,8 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 60,7 %.
e) Endokrinologie a diabetologie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 29,9 %. Počet absolventů vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 25,2 %. Počet nově zařazených lékařů do vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 41,7 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 68,7 %.
f) Geriatrie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Dle expertního stanoviska MZD je daný obor kapacitně ohrožen či nedostatečně zajištěn. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 28,5 %. Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 22,9 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 77,9 %.
g) Hygiena a epidemiologie (6 bodů)
Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 42,0 % (2 body). Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 100 %. Počet absolventů vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 44,4 %. Počet nově zařazených lékařů do vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 21,4 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 34,4 %.
h) Klinická farmacie
Zařazení oboru klinická farmacie do seznamu nedostatkových oborů reaguje na dlouhodobě nepříznivou personální situaci v tomto oboru, která významně omezuje jeho další rozvoj i schopnost poskytovat zdravotní služby v rozsahu požadavků moderní medicíny. Klinická farmacie je relativně mladým specializačním oborem, v němž počet školitelů roste pouze pozvolna. Výraznou limitací je zejména to, že současné podmínky pro výkon funkce školitele se dají splnit až po absolvování 3,5letého specializačního vzdělávání, úspěšném složení atestační zkoušky a následném tříletém výkonu povolání. Teprve poté může odborník získat oprávnění školit. Tato časová prodleva způsobuje, že se nový školitelský potenciál vytváří velmi pomalu.
Dalším specifickým faktorem je demografická struktura oboru: atestační zkoušku v klinické farmacii skládá velké množství mladých žen, které následně často odcházejí na mateřskou a rodičovskou dovolenou. I když tedy obor přirozeně generuje nové odborníky, jejich reálná dostupnost pro školitelskou činnost je omezená, a počet školitelů tak neroste tempem, které by odpovídalo potřebám oboru.
Obor zároveň čelí tomu, že podmínka vzdělávání výhradně na akreditovaném pracovišti je v klinické farmacii relativně nová. V předchozích vzdělávacích programech bylo možné část přípravy absolvovat i na neakreditovaném pracovišti, pokud měl školenec zajištěny pravidelné konzultace se školitelem z pracoviště akreditovaného. Tyto flexibilnější podmínky umožňovaly zapojení širšího okruhu školenců a nezatěžovaly kapacitu školitelů tak výrazně jako současný režim.
V současnosti přitom dochází k situacím, kdy je ze strany poskytovatelů zdravotních služeb poptávka po odbornících v klinické farmacii, případně je zájem samotných farmaceutů zařadit se do specializačního oboru, avšak tento zájem není možné naplnit právě z důvodu nedostatečného počtu školitelů. Nedostatek školitelů se tak stává jednou z hlavních bariér rozvoje oboru a omezuje jeho dostupnost mimo velká fakultní centra.
Zařazení oboru klinická farmacie do vyhlášky zároveň umožní efektivnější organizaci vzdělávacích činností. Posílením školitelských kapacit bude možné častější střídání školenců na povinných stážích v nemocnicích, což povede k rychlejšímu průchodu vzdělávacím programem a tím i k rychlejšímu doplňování chybějících odborníků v praxi. Vzhledem k vysoké poptávce po klinických farmaceutech a rostoucímu významu této odbornosti pro bezpečné a racionální užívání léčiv jde o krok s přímým pozitivním dopadem na kvalitu poskytovaných zdravotních služeb.
Obor klinická farmacie tedy nesplňuje charakteristiky oborů, kde školitelé ubývají v důsledku stárnutí, ale naopak trpí nedostatečným přírůstkem školitelů, způsobeným zejména věkovou a genderovou strukturou oboru a nově nastavenými podmínkami pro vzdělávání. Zařazení oboru klinická farmacie do seznamu nedostatkových oborů proto představuje nezbytný krok ke stabilizaci personální základny a zajištění dalšího rozvoje oboru, který je pro moderní zdravotní péči nezastupitelný.
i) Klinická onkologie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 30,2 % (2 body). Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 27,0 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 79,5 %.
j) Maxilofaciální chirurgie (5 bodů)
Dle expertního stanoviska MZD je daný obor kapacitně ohrožen či nedostatečně zajištěn. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 35,4 % (2 body). Počet absolventů vzdělávání v oboru klesl za posledních 10 let (mezi 2010-2014 a 2020-2024) o 66,7 %. Produkce absolventů za posledních 10 let je tak nízká, že její udržení dalších 10 let nenahradí očekávatelné odchody lékařů oboru do důchodu, neboť poměr počtu absolventů 2015-2024 k počtu aktivních lékařů ve věku 60+ je 14,3 %.
k) Pneumologie a ftizeologie (4 body)
Zařazení oboru pneumologie a ftizeologie do seznamu nedostatkových oborů reaguje na krizovou situaci v lůžkové péči a reálnou hrozbu jejího zhroucení, přičemž tento negativní vývoj by mohl být zvrácen rozvolněním požadavků na maximální možný počet školenců na školitele.
Personální situace v oboru pneumologie a ftizeologie je v posledních letech velmi závažná. Pneumologové chybí prakticky ve všech regionech v ČR. Počtem lékařů pracujících ve věku nad 60 let se pneumologové řadí na čelní pozice při vyhodnocování lékařských oborů. Důsledkem nedostatku pneumologů je uzavírání nebo snižování počtu plicních lůžek ve stávajících zdravotnických zařízeních, někdy maskované administrativním převodem do společného lůžkového fondu pod hlavičkou interních oddělení. I velká zařízení fakultního typu mají potíže zajistit kontinuitu fungování celého spektra potřebné péče zajišťovaného pneumology. Nedostatek lékařů v Odborných léčebných ústavech výrazně omezuje kapacitu a funkčnost následné lůžkové péče pro pacienty s chronickými plicními nemocemi, vede ke snižování počtu lůžek pro tyto pacienty, kteří nemohou být v domácím ošetřování, ale ani nepotřebují akutní lůžkovou péči. V privátních ambulancích vázne generační obměna. Bez výchovy mladých pneumologů hrozí do budoucna zhroucení pneumologické péče, přitom respirační choroby patří mezi nejčastější a nejzávažnější onemocnění. Z těchto důvodů je potřeba podpořit stávající školitele ve zdravotnických zařízeních a umožnit jim vychovat si co nejvíce mladých pneumologů vlastními silami pro všechny oblasti – akutní lůžkové péče, ambulantní péče a péče v Odborných léčebných ústavech.
l) Psychiatrie (4 body)
S ohledem na obecný zájem a postupující reformu psychiatrické péče byl do seznamu nedostatkových oborů zařazen i obor psychiatrie. Ministerstvo zdravotnictví rovněž tímto krokem reaguje na zjištění kontrolní akce NKÚ č. 23/22 „Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity“, které zmiňují, že „v ČR se nedaří dosáhnout optimálních personálních kapacit pro poskytování péče, stále chybí více než polovina potřebných specialistů v oboru psychiatrie.“.
Dle expertního stanoviska IPVZ je kapacita vzdělavatelů/školitelů v oboru ohrožena nebo je nedostatečná. Dle expertního stanoviska MZD je daný obor kapacitně ohrožen či nedostatečně zajištěn. Podíl úvazků lékařů nad 60 let věku je 22,3 %. Podíl absolventů oboru za posledních 5 let, kteří nepracují ve veřejném zdravotním pojištění, je 21,7 %.
K § 2
Nabytí účinnosti této vyhlášky se navrhuje k 1. 1. 2026, tedy současně s datem spuštění informačního systému veřejné správy Administrace vzdělávání ve zdravotnictví, resp. nabytí účinnosti prováděné právní úpravy (zákon č. 236/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), což se jeví jako vhodné a vzájemně potřebné. Systém Administrace zjednoduší administrativní postupy spojené se specializačním vzděláváním zdravotnických pracovníků, lékařů i nelékařů, zautomatizuje a urychlí náročnou agendu akreditací poskytovatelů zdravotních služeb a zajistí přehlednější a plynulejší průběh vzdělávání lékařů a přihlašování na zkoušky.