I. Obecná část
A) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, stanovuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici peněžních příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Institut životního minima a existenčního minima je využíván zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na příslušné sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše. Hlavní využití životního a existenčního minima je od 1. října 2025 v zákoně č. 151/2025 Sb., ve znění zákona č. 360/2025 Sb. Další využití je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zde se jedná zejména o vazbu na dávku mimořádné okamžité pomoci; v přechodném období se vazba na životní a existenční minimum týká ještě příslušných rušených dávek pomoci v hmotné nouzi. Institut životního minima je využíván rovněž v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na porodné, v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a to ve stanovených případech jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči, popř. při určování nároku na snížení úhrady za příslušné služby nezaopatřenému dítěti, a v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zejména při stanovení výše příspěvku při pěstounské péči.
Uplatňuje se také při výpočtu výše nezabavitelné částky u exekucí a v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností. Jeho další využití je ve vztahu k dávkám pro osoby se zdravotním postižením, podpoře azylantů a ochraně cizinců, osvobození od rozhlasových a televizních poplatků apod.
Životní minimum ani existenční minimum od 1. ledna 2007 nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.
Vzhledem k významu životního a existenčního minima v systémech sociální ochrany jsou částky životního a existenčního minima podle zákona zvyšovány na základě vývoje příslušného indexu spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby.
Aktuální výše částek životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního minima. Toto nařízení bylo vydáno jako dočasné opatření a pozbývá platnosti 30. dubna 2026. Předpokládalo se, že od 1. května 2026 nabude účinnosti nová právní úprava, podle níž budou nové částky životního a existenčního minima stanoveny přímo zákonem. Dne 17. března 2026 byl však publikován zákon č. 35/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 360/2025 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který posouvá účinnost těchto zákonných úprav až na 1. října 2026. Vzhledem k tomu, že po 30. dubnu 2026 by vzniklo právní vakuum ohledně výše předmětných částek, je nezbytné posunout konec platnosti zmiňovaného nařízení vlády č. 361/2025 Sb., o stanovení částek životního minima a existenčního minima, a to z 30. dubna 2026 na 30. září 2026.
Cílem návrhu je zachovat částky životního a existenčního minima na stávající úrovni až do 30. září 2026 a tím zajistit kontinuitu právní úpravy před účinností nové úpravy částek životního minima od 1. října 2026.
Tento návrh nemění aktuální výše částek životního a existenčního minima, pouze prodlužuje zachování jejich současných výší do nabytí účinnosti změny zákona (tj. 1. října 2026). Jde tedy pouze o technickou úpravu. Navrhované řešení zajistí, aby příslušné instituty i nadále plnily svou funkci definovanou zákonem.
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Návrh nařízení vlády je nezbytné vydat v přímé návaznosti na zákon č. 35/2026 Sb., který odsouvá účinnost těch bodů novely č. 152/2025 Sb., které se týkají nové výše částek životního minima a existenčního minima a které budou napříště stanoveny přímo zákonem, z 1. května 2026 na 1. října 2026. V důsledku tohoto opatření je naprosto nezbytné prodloužit platnost stávajícího nařízení vlády č. 361/2025 Sb., které bylo přijato na přechodnou dobu, a v němž jsou aktuálně obsaženy výše částek životního a existenčního minima, z 30. dubna 2026 až na 30. září 2026 tak, aby nedošlo ohledně výše předmětných částek k právnímu vakuu. Návrh nařízení vlády je tedy plně v souladu se zákonem, k jehož provedení je určen, jakož i s generálním zmocněním vlády k vydání jejího nařízení podle čl. 78 Ústavy České republiky.
C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
D) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány platné výše částek životního a existenčního minima, nedojde k dalším dopadům na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.
E) Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrhem není zakládána veřejná podpora.
F) Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány platné výše částek životního a existenčního minima, nedochází k žádným dalším dopadům na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
G) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí, dopadů na rodiny a dopadů na životní prostředí
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o technické řešení a v souvislosti s tímto nařízením zůstávají zachovány platné výše částek životního a existenčního minima, nedochází k žádným sociálním dopadům, resp. dopadům na rodiny a specifické skupiny obyvatel.
Návrh nařízení vlády nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj žádný vliv.
H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh ve vztahu k zákazu diskriminace a z hlediska principu rovnosti mužů a žen neutrální.
I) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na ochranu soukromí ani ochranu osobních údajů, neboť jde pouze o změny technického charakteru.
J) Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.
K) Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost a obranu státu, neboť se této oblasti nijak nedotýká.
L) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá dopad na územní samosprávné celky.
M) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
N) Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Hodnocení dopadů regulace – RIA
K návrhu nařízení vlády nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA) na základě výjimky, která byla udělena dne 19. února 2026, pod č. j.: 7540-2026-UVCR, předsedou Legislativní rady vlády v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. Navrhovaný právní předpis obsahuje pouze změnu technického charakteru a nemění věcně žádný jiný právní předpis.
II. Zvláštní část
K čl. I
Z důvodů popsaných v obecné části důvodové zprávy dochází k posunu konce platnosti nařízení vlády č. 361/2025 Sb. z 30. dubna na 30. září 2026. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o novelu výše uvedeného nařízení vlády, která obsahuje toliko prolongaci platnosti původního nařízení a ustanovení o výši částek se nikterak přímo nedotýká, je nutno užít tzv. generálního zmocnění vlády k vydání nařízení, které je uvedeno v čl. 78 Ústavy.
K čl. II
Vzhledem k akutní nezbytnosti a z důvodu naléhavého obecného zájmu ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv je pro realizaci výše uvedeného opatření především s ohledem na nasazení informačních systémů naprosto nezbytné, aby předložený návrh nařízení vlády nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, každopádně však nejpozději před 1. květnem 2026, aby prolongace platnosti nařízení vlády č. 361/2025 Sb. plynule navazovala a nedošlo k právnímu vakuu.