Důvodová zpráva k vyhlášce č. 572/2025 Sb.

Ustanovení § 190 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“) ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby každoročně, vždy s účinností od počátku kalendářního roku, zveřejnilo výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku, a to podle údaje zjištěného a publikovaného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

Paušální částka představuje jednu z možností, jak lze nahrazovat náklady, které zaměstnanci vznikají při práci na dálku; tato částka má, v případě že je poskytována, reprezentovat veškeré náklady, které by zaměstnanci při práci na dálku mohly vzniknout. Aby byl institut paušální částky využitelný pro nepodnikatelskou sféru a aby byl administrativně přívětivý z účetního hlediska, stanoví § 190a odst. 3 zákoníku práce, že se její výše určí vyhláškou na základě relevantních statisticky zjištěných údajů o nákladech komodit a služeb, které průměrný zaměstnanec při práci na dálku spotřebovává. Odstavec 4 citovaného ustanovení upravuje zmocnění k vydání příslušné vyhlášky vždy pro kalendářní rok a také pokud dojde ke změně výchozí statistické veličiny o více než 20 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrh vyhlášky tak, aby mohla pro kalendářní rok 2026 nabýt účinnosti právě od 1. ledna.⁠‌‌‌​​​‌‌‌‌​​‌​‌‌⁠

Podle ustanovení § 190a odst. 3 zákoníku práce platí, že výši paušální částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a stanoví ji podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu. Jako výchozí byla použita výše dotčeného údaje za měsíc červen 2023, již Český statistický úřad v souladu se zákonným zmocněním následně v průběhu následujících měsíců na základě zjištěných údajů postupně pravidelně indexuje. Pro účely meziresortního připomínkového řízení byla v textu vyhlášky použita aktuální částka za měsíc listopad 2025 stanovená v souladu s metodikou pro model výpočtu nákladů práce na dálku (jež je podrobně popsána v důvodové zprávě k zákonu č. 281/2023 Sb.).

Náklady, které byly zahrnuty do vyjádření průměrné spotřeby jsou plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu. Celková částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu. Mezi náklady, u kterých lze odůvodněně předpokládat lineární spotřebu, patří spotřeba plynných paliv, tuhých paliv a tepelné energie; domácnosti zpravidla vytápějí celý den na stejnou úroveň vnitřní teploty a spotřeba je tak dána exogenními jevy, proto se při výpočtu vychází z předpokladu, že vývoj spotřeby je během dne lineární, nebo je blízký lineární podobě. Spotřeba spojená s prací z domova je kalkulována jako 8/24 (čili hodiny práce z domova děleno hodinami celého dne), čímž by výsledný koeficient byl roven 1/3. Z důvodu eliminace rizika nadhodnocení spotřeby nespojené s prací z domova je získaný koeficient zaokrouhlen na celé desetiny dolů, čímž získáme hodnotu 0,3. Mezi náklady, u kterých se nepředpokládá lineární spotřeba, patří náklady na elektrickou energii, dodávky vody, odvádění odpadních vod kanalizací a sběr pevných odpadů. Těmto nákladům byl na základě analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí stanoven koeficient 0,4.

Na základě popsaného způsobu výpočtu byla výchozí částka za měsíc červen 2023 stanovena na 4,565 Kč za hodinu, tj. 4,60 Kč po zaokrouhlení. Částka stanovená na základě aktuálních údajů Českého statistického úřadu za listopad 2025 byla s ohledem na následný vývoj cen příslušných komodit a služeb stanovena na 4,70 Kč.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zmocněním obsaženým v § 190a odst. 4 písm. a) zákoníku práce. Ustanovení § 190a odst. 3 zákoníku práce zavazuje Ministerstvo práce použít pro stanovení výše paušální částky výhradně příslušný údaj Českého statistického úřadu o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu, což bude naplněno v okamžiku, kdy bude tento údaj zveřejněn; údaj použitý v návrhu vyhlášky je zpracován podle příslušné metodiky popsané výše.

Ustanovení § 190a odst. 4 písm. a) zákoníku práce pak ukládá zveřejnit výši paušální částky vždy v řádném termínu pro příslušný kalendářní rok. Toto zmocnění Ministerstvo práce a sociálních věcí přípravou návrhu vyhlášky před koncem předcházejícího kalendářního roku s optimálním předstihem naplňuje.

Návrh vyhlášky nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy Evropské unie a není s nimi v rozporu. Daná oblast není dotčena judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Nařízení vyhlášky se vydává každoročně na základě zmocnění v § 190a odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 281/2023 Sb., které ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí, aby každoročně, vždy s účinností od počátku kalendářního roku, zveřejnilo výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku, a to podle údaje zjištěného a publikovaného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

Navrhovaná vyhláška naváže na vyhlášku č. 474/2024 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025.

Návrh vyhlášky bude mít minimální přímý dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Vzhledem k tomu, že oproti loňskému roku dochází k drobnému poklesu částky, půjde navíc o dopad pozitivní, neboť dojde k mírnému poklesu mzdových, resp. platových nákladů.

Organizační složky státu, státní fondy a státní příspěvkové organizace si náklady v důsledku stanovení nové výše paušální částky při práci na dálku pokrývají v rámci schváleného rozpočtu příslušné kapitoly státního rozpočtu, v rámci schváleného rozpočtu státního fondu nebo v rámci schváleného rozpočtu příspěvkové organizace. Územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace si náklady taktéž pokryjí v rámci svých schválených rozpočtů. Dopad na podnikatelské prostředí ČR spočívá taktéž pouze v drobném snížení samotné částky paušální náhrady. Zaměstnavatelům, kteří využívají tento institut, tedy mírně klesnou mzdové náklady. Stejně jako u veřejných rozpočtů se však jedná o minimální dopad.

​Navrhovaná právní úprava je v souladu se zmocněním obsaženým v § 190a odst. 4 písm. a) zákoníku práce. Ustanovení § 190a odst. 3 zákoníku práce zavazuje Ministerstvo práce použít pro stanovení výše paušální částky výhradně příslušný údaj Českého statistického úřadu o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu, což bude naplněno v okamžiku, kdy bude tento údaj zveřejněn; údaj použitý v návrhu vyhlášky je zpracován podle příslušné metodiky popsané výše.

Ustanovení § 190a odst. 4 písm. a) zákoníku práce pak ukládá zveřejnit výši paušální částky vždy v řádném termínu pro příslušný kalendářní rok. Toto zmocnění Ministerstvo práce a sociálních věcí přípravou návrhu vyhlášky před koncem předcházejícího kalendářního roku s optimálním předstihem naplňuje.

Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.

Fyzických osob, které jsou zaměstnanci využívajícími tento institut, se návrh dotkne neutrálně, neboť paušální částka vyplácená v roce 2026 bude i nadále reflektovat relevantní statisticky zjištěné náklady, které zaměstnanci vznikají při práci na dálku. Částka sice bude mírně nižší než loni, to je však odrazem poklesu nákladů na práci na dálku.

V případě podnikajících fyzických osob a právnických osob, které jsou zaměstnavateli, dojde v případě využití tohoto institutu k drobnému snížení jejich mzdových nákladů.

​Návrh je koncipován zcela obecně, nebude mít tedy žádný zvláštní dopad na specifické skupiny obyvatel.

Návrh se nijak netýká životního prostředí a nemá na něj dopad.⁠‌‌‌​​​‌‌‌‌​​‌​‌‌⁠

10. ​ Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

​Dopad ve vztahu k zákazu diskriminace není žádný, neboť navrhovaná právní úprava je zcela obecná a neskýtá prostor ani pro nepřímou diskriminaci. Návrh respektuje zákaz diskriminace stanovený zákonem č. 198/2009 Sb.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná 17 zpracování osobních údajů , posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Návrh vyhlášky se netýká soukromí ani ochrany osobních údajů.

Z návrhu nevyplývá, a to ani nepřímo, žádné korupční riziko, částka je stanovena na základě statistických údajů ČSÚ a smluvní strany využívající institut paušální náhrady nákladů při práci na dálku jsou povinny stanovenou částku použít.

​Navrhovaná právní úprava není úpravou, která má dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

14. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Navrhovanou úpravou dojde k drobnému snížení částky poskytované jako paušální náhrada při práci na dálku, nicméně vzhledem k tomu, že jde o reflexi statistického poklesu nákladů vynakládaných zaměstnanci při práci na dálku, nelze očekávat žádný negativní dopad na rodiny – náklady budou jako dosud paušální částkou kryty.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na dynamický, vyvážený a udržitelný rozvoj území. Nemá rovněž dopad na hospodářsky a sociálně ohrožená území a strukturálně postižené regiony. Na územní samosprávné celky (kraje, obce) má dopad zcela minimální, a to v podobě mírně zvýšených nákladů na zaměstnance, kterým je paušální náhrada nákladů při práci na dálku poskytována.

Navrhovanou legislativou nedochází k věcné změně právní úpravy, který by zasáhla do oblasti digitalizace; lze konstatovat, že navrhované je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy; navrhovaným řešením nedojde k digitálnímu vyloučení specifických skupin osob k navrhovaným službám v důsledku digitalizace.

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování ​vykonávaly lobbistickou činnost.