I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 189/2018 Sb.“), předkládá Ministerstvo životního prostředí v návaznosti na zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Ustanovení dané novely zákona o ochraně ovzduší, na která navazuje předkládaný návrh nařízení vlády, nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Hlavním cílem navrhované novely nařízení vlády č. 189/2018 Sb. je provést v návaznosti na danou novelu zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.) transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (dále jen „směrnice RED III“) v částech týkajících se problematiky kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, zajištění minimálního podílu pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu a snižování emisí skleníkových plynů z kapalných pohonných hmot. Transpozice směrnice RED III v částech týkajících se problematiky plynných pohonných hmot je řešena právními předpisy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.
Právní úpravou v novele zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.), na kterou navazuje předkládaný návrh novely nařízení vlády, se od 1. 1. 2026 mění povinnosti v oblasti kapalných pohonných hmot. Jedná se zejména o následující:
▶ rozšíření okruhu povinných osob, které jsou povinné zajistit minimální podíl pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu a snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot, i na osoby dodávající na trh zkapalněný ropný plyn, zkapalněný zemní plyn, čistá biopaliva, případně jiné kapalné pohonné hmoty,
▶ rozšíření povinnosti zajištění minimálního podílu pokročilých biopaliv o povinný minimální podíl obnovitelných paliv nebiologického původu v roce 2030 a v následujících letech,
▶ stanovení prorůstové trajektorie minimálního podílu pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu do konce roku 2030,
▶ stanovení prorůstové trajektorie minimálního snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot za kalendářní rok a za kalendářní čtvrtletí do konce roku 2030,
▶ zjednodušení způsobu plnění povinného minimálního podílu pokročilých biopaliv a obnovitelných paliv nebiologického původu a snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot prostřednictvím jiného dodavatele pohonných hmot,
▶ zrušení možnosti zohlednění emisí z těžby do cíle snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot a
▶ formální úpravy v názvosloví vyvolané směrnicí RED III.
Vzhledem k tomu, že změny zavedené zákonem č. 42/2025 Sb. nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2026, navrhuje se nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády taktéž k tomuto datu.
Předkládanému návrhu novely nařízení vlády č. 189/2018 Sb. předcházela v letošním roce novelizace nařízením vlády č. 108/2025 Sb., které nabylo účinnosti dnem 1. 5. 2025. Cílem této novely bylo provedení transpozice směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1405, kterou se mění příloha IX směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o doplnění surovin pro výrobu biopaliv a bioplynu. Za účelem provedení transpozice dané směrnice Komise byl v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 189/2018 Sb. doplněn stávající seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv o nové položky a nově byl do této přílohy doplněn seznam surovin pro výrobu vyspělých biopaliv.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena
Navrhovaná novela nařízení vlády č. 189/2018 Sb. provádí zmocňovací ustanovení § 20a odst. 7 a § 21 odst. 13 zákona o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 42/2025 Sb.
Navrhovaná právní úprava plně odpovídá výše uvedeným zákonným zmocněním a je v jejich mezích.
Předkládaný návrh novely nařízení vlády č. 189/2018 Sb. je plně v souladu i se zákonem o ochraně ovzduší jako celkem.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovanou novelou nařízení vlády č. 189/2018 Sb. jsou transponovány následující předpisy Evropské unie:
▶ směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (směrnice RED III)
▶ směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice RED II)
Navrhovanou právní úpravou je do nařízení vlády č. 189/2018 Sb. zejména transponována výše uvedená směrnice RED III. Transpozice této směrnice bude dále zajištěna novelou vyhlášky č. 110/2022 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy, která je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, a to v návaznosti na zákon č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dále navrhovaná právní úprava zahrnuje několik změn, které představují upřesnění stávající transpozice směrnice RED II, tj. nejedná se o změny vyvolané směrnicí RED III.
Navrhovaná právní úprava je s výše uvedenými předpisy EU plně v souladu. Řešené oblasti se netýká žádná judikatura Soudního dvora EU, kterou by bylo třeba vzít v úvahu při přípravě navrhovaného nařízení vlády. Navrhovaná právní úprava je v souladu s obecnými právními zásadami práva EU, jako jsou zásada právní jistoty či zásada rovnosti.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Problematika využívání biopaliv, obnovitelných paliv nebiologického původu a problematika snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot je upravena zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 189/2018 Sb.
S ohledem na přijetí směrnice RED III je třeba adekvátně upravit znění daného nařízení vlády. V případě neprovedení navrhovaných úprav nařízení vlády by byla národní legislativa v rozporu s evropskou legislativou, a Česká republika by se tak vystavila riziku sankcí za neprovedení transpozice evropského práva.
Danou transpoziční právní úpravu v nařízení vlády č. 189/2018 Sb. je rovněž nezbytné provést v návaznosti na přijetí zákona č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon o ochraně ovzduší.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava je výhradně transpoziční povahy. V souvislosti s přijetím navrhovaných změn v nařízení vlády se neočekávají žádné hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ani významnější dopady na podnikatelské prostředí, dále žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel. Neočekávají se ani žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky. Dopady na životní prostředí lze předpokládat pozitivní.
Vzhledem k výše byla pro navrhované nařízení vlády udělena předsedkyní Legislativní rady výjimka z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace (RIA).
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a nebude mít žádné negativní dopady na rovné postavení mužů a žen.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh se netýká soukromí.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje korupční riziko.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady.
11. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Předložený návrh právní úpravy není takového charakteru, aby byl způsobilý vyvolat dopady v oblasti zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.
12. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Neobsahuje žádný mechanismus převodu veřejných prostředků, daňových úlev či jiného hospodářského zvýhodnění podniků.
13. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
K zavedení nových práv a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v dané oblasti došlo již novelou zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.). V navrhovaném nařízení vlády se jedná pouze o bližší specifikaci těchto práv a povinností. K dopadům na podnikatelské prostředí viz bod 5.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot )
K § 1
Předmět právní úpravy v nařízení vlády č. 189/2018 Sb. byl upraven tak, aby reflektoval zákonná zmocnění zavedená zákonem č. 42/2025 Sb.
V § 1 písm. a), c) a f) (původně písm. h)) dochází pouze k úpravě v názvosloví. Z předmětu právní úpravy bylo vypuštěno stávající písmeno f), které stanovilo, že dané nařízení vlády upravuje podmínky pro zohlednění obnovitelných paliv nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Tyto podmínky byly přesunuty přímo do zákona o ochraně ovzduší. V předmětu právní úpravy se dále zrušuje dosavadní písmeno g), které reflektuje zrušení možnosti zohlednění snížení emisí z těžby do snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot, k němuž došlo novelou zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.). V návaznosti na danou změnu v zákoně o ochraně ovzduší se zrušuje rovněž dosavadní písmeno k), jehož předmětem byly náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby.
Do seznamu implementovaných evropských směrnic v poznámce pod čarou č. 1 se v souvislosti s navrhovanou novelou doplňuje směrnice RED III. Naopak se z tohoto seznamu vypouští směrnice Rady (EU) 2015/652, která byla směrnicí RED III zrušena.
K § 2 písm. h) a i)
Na základě zrušení směrnice Rady (EU) 2015/652 směrnicí RED III se ruší definice obsažené v § 2 písm. h) až j) stávajícího znění nařízení vlády.
Nově se do § 2 doplňují definice oblasti těžby lesní biomasy a definice obnovy lesa, které byly obsaženy již ve směrnici RED II, ale v nařízení vlády doposud chyběly. Účelem doplnění těchto definic je tedy upřesnění stávající právní úpravy.
Oblastí těžby lesní biomasy je zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa, a ke které jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace, přičemž v ní panují dostatečně homogenní podmínky pro vyhodnocení, zda je tato biomasa využívána udržitelně a legálně. V případě České republiky se za zeměpisně vymezenou oblast považuje oblast vymezená jednotkami trvalého rozdělení lesa.
K § 3
V § 3 dochází k úpravě spojené s úpravou názvosloví zavedenou směrnicí RED II, kdy došlo k úpravě názvu kritérií udržitelnosti biopaliv na kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva. Jedná se o dodatečnou transpozici těchto terminologických změn.
Druhou změnou je nahrazení textu „emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty“ textem „základní hodnotě produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty“. Směrnice RED II/III používají pouze jednu hodnotu pro produkci emisí skleníkových plynů z fosilních pohonných hmot, a to ve výši 94 gCO 2ekv /MJ. Směrnice 2015/652/EU používala pro účely výpočtu snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot základní hodnotu 94,1 gCO 2ekv /MJ. Stávající znění nařízení vlády tak obsahuje dvě různé hodnoty pro produkci emisí skleníkových plynů z fosilních pohonných hmot. Zrušením směrnice 2015/652/EU a přesunutím výpočtu snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot do směrnice RED III zůstala platná pouze jedna hodnota pro produkci emisí skleníkových plynů z fosilních pohonných hmot, a to ve výši 94 gCO 2ekv /MJ. Novela nařízení vlády tak tuto změnu reflektuje a v souladu se zákonem o ochraně ovzduší používá pouze název „základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty“. V dané souvislosti se navrhuje rovněž změna základní hodnoty produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty v § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 189/2018 Sb.
Třetí změnou je upřesnění pojmu uvedení zařízení do provozu. Za toto datum je v souladu s ustanovením čl. 29 odst. 10 druhý pododstavec směrnice RED II považován okamžik, kdy začala fyzická výroba biopaliva, bez ohledu na to, zda se jedná o zkušební či „ostrý“ provoz. Jedná se o dodatečnou implementaci daného ustanovení.
K § 4
V tomto paragrafu dochází k upřesnění vymezení oblastí, z nichž zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet. Dílčí úpravy reflektují změny, které byly provedeny směrnicí RED III v článku 29 odst. 3 až 5 směrnice RED II.
K § 4a
V tomto paragrafu dochází k upřesnění vymezení oblastí, z nichž lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet. Dílčí úpravy reflektují změny, které byly provedeny směrnicí RED III v článku 29 odst. 6 směrnice RED II. Dále je v tomto paragrafu provedeno několik dílčích změn zpřesňujících předchozí textaci.
Česká republika má zaveden ucelený soubor právních předpisů, jejichž cílem je zajistit, že získávání lesní biomasy probíhá udržitelným způsobem. Jedná se zejména o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tyto předpisy stanovují požadavky na šetrné hospodaření, ochranu půdy, biodiverzity a obnovu lesních porostů, a vytvářejí tak robustní rámec pro udržitelné lesnické hospodaření.
V rámci prokazování plnění kritérií udržitelnosti lesní biomasy byla Českým sdružením pro biomasu (CZ Biom) vypracována národní analýza rizik, která byla uznána certifikačním systémem SURE – dobrovolným schématem schváleným Evropskou komisí pro ověřování souladu s požadavky směrnice RED. Tato analýza potvrzuje, že právní rámec ČR zajišťuje dostatečnou ochranu lesních ekosystémů, půdy a biodiverzity, a že hospodaření v lesích probíhá v souladu s principy udržitelnosti podle směrnice RED. Na základě této analýzy je tak v podmínkách České republiky pro prokázání splnění kritérií udržitelnosti postačující, aby hospodářský subjekt nakládající s lesní biomasou doložil, že postupuje v souladu s příslušnými právními předpisy upravujícími její získávání. Tím je zajištěno, že biomasa nepochází z oblastí, které by byly v rozporu s kritérii udržitelnosti stanovenými směrnicí RED, respektive § 4a.
K § 5
V § 5 odst. 1 je hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty obsažená ve zrušené směrnici Rady 2015/652/EU nahrazena hodnotou obsaženou ve směrnici RED III.
V § 5 odst. 2 je provedeno pouze přizpůsobení textu tak, aby odpovídalo novému zákonnému zmocnění.
K § 6 odst. 1
V § 6 odst. 1 jsou upraveny náležitosti zprávy o emisích tak, aby zpráva o emisích obsahovala informace nutné pro prokázání splnění povinností obsažených v § 19f odst. 1 a § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší.
S ohledem na zrušení možnosti zohlednění snížení emisí z těžby do snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot je z náležitostí zprávy o emisích v odstavci 1 odstraněno písmeno d).
K § 7a
Vzhledem k tomu, že způsob prokazování plnění kritérií úspor emisí skleníkových plynů z obnovitelných paliv nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku byl přesunut přímo do zákona o ochraně ovzduší (§ 21c), je § 7a z nařízení vlády pro nadbytečnost odstraněn.
K § 8
Vzhledem k tomu, že zákonem č. 42/2025 Sb. byla zrušena možnost zohlednění snížení emisí z těžby do snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, je § 8 z nařízení vlády pro nadbytečnost odstraněn.
K § 9
V § 9 jsou provedeny pouze dílčí změny. Kromě změn vyvolaných změnou terminologie ve směrnici RED II se jedná o změny, jejichž účelem je upřesnění stávající právní úpravy.
V rámci změn upřesňujících stávající právní úpravu v § 9 se zejména v odstavci 2 písm. a) doplňuje ustanovení, podle kterého je nutné v případě, že byla na výrobu daného produktu poskytnuta podpora (např. provozní podpora na výrobu pokročilého biopaliva) tuto informaci zavést do systému hmotnostní bilance a následně tuto informaci předat k dokumentům doprovázejícím odchozí dodávku udržitelných produktů. Jedná se zde o upřesnění transpozice směrnice čl. 30 odstavce 1 směrnice RED II.
K § 10
S ohledem na zrušení možnosti zohlednění snížení emisí z těžby do cíle snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot jsou z § 10 vypuštěny náležitosti dokladu o snížení emisí skleníkových plynů z těžby.
K příloze č. 1
V příloze č. 1 se upravuje bod č. 21. Tento bod v současném znění nařízení vlády obsahuje výčet odpadních a zbytkových vstupních surovin, u nichž je produkce emisí skleníkových plynů považována za nulovou. Nově se místo výčtu vstupních surovin v návaznosti na změnu ve směrnici RED III odkazuje na suroviny obsažené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 189/2018 Sb. V souvislosti se změnami ve směrnici RED III se upravují rovněž body 7 a 18. Změna v bodě 3 navazuje na změny v § 3, v němž se nově používá pouze pojem „základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty“ (viz odůvodnění k § 3).
S ohledem na zrušení směrnice 2015/652/EU se v tabulce v části D upravuje výhřevnost některých pohonných hmot tak, aby byla v souladu se směrnicí RED III.
K příloze č. 2
Stávající znění přílohy č. 2 provádí transpozici přílohy č. 1 směrnice 2015/652/EU týkající se výpočtu emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot. Směrnice RED III zrušila směrnici 2015/652/EU a postup výpočtu emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot zjednodušila a začlenila do článku 27 odst. 1 směrnice RED III. S ohledem na tuto změnu dochází k úpravě přílohy č. 2 tak, aby byla v souladu s postupem výpočtu emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot obsaženým v článku 27 odst. 1 směrnice RED III.
K příloze č. 5
V části A. (Náležitosti evidence podle § 9 odst. 1 písm. b) a d)) se do písmene k) doplňuje požadavek, aby se produkce emisí skleníkových plynů evidovala v členění na jednotlivé výrobní operace související s výrobou biopaliv (emise z pěstování plodin, emise z dopravy, emise z výroby atd.) tak, jak je to v současné době běžně členěno v rámci dobrovolných schémat. Dojde tak ke sladění požadavku českého schématu s požadavky dobrovolných schémat, které jsou schvalovány Evropskou komisí pro účely ověřování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
Dále se doplňuje písmeno n) dle kterého je nutné u jednotlivých dodávek evidovat, zda na výrobu produktu byla poskytnuta podpora a pokud ano, identifikaci této podpory. Tento požadavek vyplývá z článku 30 odst. 1 posledního pododstavce směrnice RED II.
K příloze č. 6
V části C (náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti) a části D (náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti) je upřesněno, že údaj o produkci emisí skleníkových plynů se uvádí i v členění na jednotlivé výrobní operace. Dále se doplňuje požadavek na uvedení informace o tom, zda na výrobu meziproduktu či biopaliva byla poskytnuta podpora (např. investiční či provozní).
S ohledem na zrušení možnosti zohlednění emisí z těžby do výpočtu snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot se z přílohy č. 6 odstraňují obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Vzhledem k tomu, že změny zavedené zákonem č. 42/2025 Sb. nabývají účinnosti 1. 1. 2026, navrhuje se nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády taktéž k tomuto datu.