I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navržené změny v novelizované vyhlášce č. 162/2017 Sb., o hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona, se zaměřují zejména na dosažení jednoznačnějšího vyznění stávajícího textu tak, aby lépe odpovídal potřebám praxe a byl schopen udržet adekvátní úroveň hodnocení bezpečnosti. Ve svém rozsahu se jedná o úpravy nevelké, zaměřené zejména na dílčí nedostatky právního předpisu, které byly odhaleny v průběhu uplynulé aplikační praxe. Lze konstatovat, že navržené úpravy nebudou mít zásadní dopad na plnění povinností adresátů prováděcího právního předpisu, nicméně bez jejich provedení by praxe vykazovala řadu nejednoznačností a nedostatků, které by mohly mít negativní dopady na zajišťování bezpečnosti. Proto je nezbytné vyhlášku novelizovat.
V souladu se schváleným Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 nebyla k návrhu prováděna RIA a zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace. Navržená vyhláška provádí zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon (dále jen „atomový zákon“). K vydání navržené vyhlášky je Státní úřad pro jadernou bezpečnost zmocněn ustanovením § 236 atomového zákona. V novelizaci lze spatřovat několik základních okruhů. První okruh se týká upřesnění definice velkého časného úniku a zavedení definice velkého úniku, které lépe odpovídají mezinárodní praxi a mezinárodním doporučením při aplikaci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti. Řada úprav drobnější povahy se týká právě takzvaného PSA, neboli pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, které je základním východiskem projektování jadrného zařízení a hodnocení jednotlivých potenciálních události, respektive až havárií, na jaderných zařízeních. Cílem úprav je upřesnění vyhlášky tak, aby v rámci PSA byly jednoznačně nastaveny metody provádění tohoto hodnocení a nedocházelo k redundancím nebo chybným postupům při tomto hodnocení bezpečnosti. Další důležitou oblastí je úprava požadavku na dokumentování tzv. periodického hodnocení bezpečnosti, PSR. Dosavadní právní úprava vykazovala určité nedostatky, zejména ve směru duplicitního formulování textu, který dostatečně nevystihoval praktickou potřebu, jak má být periodické hodnocení bezpečnosti nejen prováděno, ale zejména dokumentováno. Novinky v této oblasti by měly zajistit, že budou jednoznačně odlišeny různé fáze periodického hodnocení bezpečnosti a různá míra detailů výstupu periodického hodnocení bezpečnosti tak, aby následně výsledky periodického hodnocení bezpečnosti byly vhodným způsobem využitelné při udržování jaderné bezpečnosti a případně jejím dalším zvyšování. Dalším okruhem změn ve vyhlášce jsou změny související s tzv. zvláštními hodnoceními bezpečnosti. Ty zejména reflektují změny provedené v samotném prováděném zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a to zákonem č. 83/2025 Sb. Ten zavedl některé novinky, například postupy související s takzvaným zastaráváním systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení, jakož i novinky ve vymezení zvláštního hodnocení bezpečnosti s ohledem na různé provozní události. V tomto směru vyhláška provádí některé úpravy textu tak, aby odpovídaly textovým úpravám vyvolaným novelou č. 83/2025 Sb. Nepřináší tedy jenom věcné změny, ale i změny formální, nicméně se stále jedná o změny nevelkého charakteru. Cílem těchto změn je zohlednit ve zvláštním hodnocení bezpečnosti, resp. v různých typech zvláštního hodnocení bezpečnosti, nově zaváděné instituty, které se objevily v samotném atomovém zákoně, například již zmíněné zastarávání V neposlední řadě je podstatnou změnou navázání zvláštního hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti na šetření související provozní události, která potenciálně vyvolala snížení jaderné bezpečnosti. Výsledky tohoto šetření mají klíčový význam pro pochopení celé události a dopadů na bezpečnost, tedy i pro zvláštní hodnocení bezpečnosti. Je proto nezbytné, aby zvláštní hodnocení bezpečnosti bylo prováděno až v návaznosti na dosažené výsledky šetření a vyhláška nově stanovuje lhůtu, do kdy musí být toto zvláštní hodnocení bezpečnosti provedeno poté, co bylo šetření události uzavřeno. Celkově lze zhodnotit, že navržené úpravy vyhlášky jsou sice rozsahem nevelké, ale nezbytné pro budoucí správnou aplikaci vyhlášky a zejména pro zajištění bezpečnosti v širším kontextu.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Vyhláška č. 162/2017 Sb. upravuje různé způsoby hodnocení bezpečnosti, zejména v návaznosti na § 48 atomového zákona. Hodnocení bezpečnosti je jedním ze základních východisek úspěšného zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. Bez hodnocení bezpečnosti nelze prokázat, ale ani zajistit, potřebnou úroveň bezpečnosti v souladu s požadavky právních předpisů, zejména atomového zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Významnou roli v tomto směru hrají také mezinárodní doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a doporučení mezinárodních organizací činných v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména WENRA a NEA/OECD. Vyhláška se zabývá jednotlivými typy hodnocení bezpečnosti, stanovuje, jakou metodou mají být hodnocení bezpečnosti prováděna, jaká kritéria mají být při hodnocení bezpečnosti zohledněna a jakým způsobem mají být výsledky hodnocení bezpečnosti dokumentovány. Stávající právní úprava prošla zhruba osmi lety praktické aplikace, při níž byly odhaleny určité potřeby úpravy či změny prováděcího právního předpisu atomového zákona. Tyto úpravy nejsou velkého rozsahu, reflektují rovněž posuny v mezinárodních doporučeních a snaží se odrážet potřeby praktické aplikace.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh právního předpisu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky a vychází ze zásad pro formulování prováděcích právních předpisů, s plným respektem k výhradě zákona.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Z hlediska práva Evropské unie lze poznamenat, že vyhláška je zčásti transpoziční, reflektuje obecné požadavky obsažené ve 1. Směrnici Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, 2. Směrnici Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, Tyto směrnice v sobě mají obsažen velmi obecný požadavek provádět či zajistit hodnocení úrovně bezpečnosti a vyhláška na tento požadavek reaguje stanovením detailnějších kritérií a charakteristik, jak má toto hodnocení vypadat. V tomto směru, ve vztahu k evropské legislativě, nevykazuje stávající vyhláška nedostatky. Navržené novelizace se stávající transpozice dotknou, ovšem nikoli ve směru negativním, vždy ve směru prohloubení a zkvalitnění stávající právní úpravy, a tím i transpozice, a to právě proto, že požadavek obsažený ve směrnicích EU je velmi obecný.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které se týkají jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj charakter nemá negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Není relevantní.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Není relevantní.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část tohoto odůvodnění.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh neobsahuje ustanovení, které by bylo povahou technickým předpisem. Zabývá se toliko procesy hodnocení bezpečnosti, neklade technické požadavky, ani je nemodifikuje. Rovněž novelizovaná vyhláška nevykazuje tuto povahu.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Není relevantní.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1. Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrhem vyhlášky nedochází k dopadům na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
12.2. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh dopadá jak na podnikatele, tak na osoby nepodnikající. Z hlediska možné zátěže na podnikatele je třeba uvést, že návrh nepřináší nové povinnosti, pouze stávající úpravu v tomto směru zpřesňuje, popř. reformuluje ve směru vyšší srozumitelnosti a jednoznačnosti.
12.3. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh tuto oblast neupravuje, je z tohoto hlediska zcela neutrální.
12.4. Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh tuto oblast neupravuje, je z tohoto hlediska zcela neutrální.
12.5. Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh tuto oblast neupravuje, je z tohoto hlediska zcela neutrální.
12.6. Dopad na životní prostředí.
Návrh vyhlášky nebude mít vliv na životní prostředí. Jeho účelem je úprava požadavků na hodnocení bezpečnosti při činnostech v oblasti využívání jaderné energie. Vliv na životní prostředí může být okrajově velmi vzdálený a nepřímý, s ohledem na charakter požadavků, které mají za cíl posílit bezpečnost při těchto činnostech, však vždy pozitivní.
12.7. Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky nebude mít vliv na ochranu práv dětí.
12.8. Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh tuto oblast neupravuje, je z tohoto hlediska zcela neutrální.
12.9. Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany osobních údajů, a proto není ani hodnocen soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh vyhlášky nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika. Podrobnosti zákonem stanovených povinností jsou formulovány nezávisle, objektivně a bez potenciálu zjednání jakýchkoliv výhod.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není relevantní.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Během přípravy návrhu v období po nabytí účinnosti zákona o regulaci lobbování nedocházelo k jednáním majícím povahu lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 162/2017 Sb., o hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona)
K § 2 písm. f)
Formální změna textu v návaznosti na doplnění výčtu o další písmeno.
K § 2 písm. g)
Velikost takto stanoveného velkého časného úniku radioaktivních látek je relativní. Pro reaktory s malým obsahem radionuklidů v aktivní zóně (experimentální, SMR) je kritérium extrémně přísné v porovnání s úniky radioaktivních látek z velkých energetických reaktorů. Specifikací absolutní velikosti úniku radioaktivních látek (bez ohledu na počáteční množství) se dosáhne harmonizace mezi energetickými a malými reaktory.
K § 2 písm. h)
Praktická aplikace vyhlášky a souvisejících právních předpisů (zejm. vyhlášky č. 329/2017 Sb., o projektování jaderného zařízení) ukázala potřebu definovat nejen „velký časný únik“, který zohledňuje časové hledisko, ale také „velký únik“, který nebere v potaz plynutí času, resp. potřebu dostatečně rychlé reakce jaderného zařízení a jeho obsluhy. Oba dva instituty jsou nezbytné pro modelování průběhu havárií a jejich zvládání, tedy k zajištění jaderné bezpečnosti.
K § 5 odst. 2 písm. c)
Novela provádí textovou úpravu v zájmu uvedení do souladu s příbuznou právní úpravou ve vyhlášce č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení. Ta komplexně upravuje otázky hodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízení a používá v praxi zavedenou odbornou dikci. „Plošně působící iniciační události“ jsou fakticky iniciačními událostmi způsobenými vlastnostmi území, ve kterém je jaderné zařízení umístěno. V zájmu lepší srozumitelnosti a konzistence právní úpravy je žádoucí upravit textaci vyhlášky č. 162/2017 Sb. tímto způsobem.
K § 6 odst. 1 písm. f)
Ve stávajícím požadavku pravděpodobně došlo k záměně pojmů „kritéria přijatelnosti“ (KP) a „(minimální) kritéria úspěchu“ (MKÚ), resp. byl použit pojem „kritéria přijatelnosti“ jak pro KP, tak i pro MKÚ. Dále ve stávajícím požadavku chybí požadavek na stanovení kritéria pro přiřazení jednotlivých kategorií úniků radioaktivních látek analyzovaných v PSA 2. úrovně. Stávající požadavek požaduje kritérium (definici) pro nějaký únik radioaktivních látek a nebere v úvahu existenci několika kategorií úniku radioaktivních látek v PSA 2. úrovně (může být malý, velký, časný, pozdní atp.). Nová formulace je aplikovatelná i na případ, kdy by se v PSA 2. úrovně analyzovala jen jedna kategorie úniku radioaktivních látek, např. jen velký časný únik. Stávající požadavek na zabránění tavení jaderného paliva je také nekonzistentní s ostatními požadavky na PSA ve vyhlášce č. 162/2017 Sb., především s § 5 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. a) a b), ve kterých se požaduje sledovat v PSA už jen poškození jaderného paliva, nikoliv až tavení jaderného paliva (KP pro tyto jevy mohou být odlišné).
K § 6 odst. 1 písm. g)
Stávající požadavek na sledování radiační mimořádné události (RMU) není konzistentní s ostatními požadavky na PSA 1. úrovně ve vyhlášce č. 162/2017 Sb., především s § 5 odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. a) a b). Uvedené požadavky požadují sledovat poškození jaderného paliva, nikoliv RMU, jako koncový stav PSA 1. úrovně. Pro poškození jaderného paliva se v PSA 1. úrovně sestrojují stromy událostí dle § 6 odst. 1 písm. g), nikoliv pro vznik RMU. I když se tyto události mohou značně překrývat, kritéria pro RMU nejsou ekvivalentní kritériím pro poškození jaderného paliva. Dále je zohledněna změna v § 6 odst. 1 písm. f), viz výše, přičemž kritéria pro RMU opět nejsou ekvivalentní kritériím pro jednotlivé kategorie úniků radioaktivních látek definované v PSA 2. úrovně. Kategorie úniku radioaktivních látek, které je nutno analyzovat v PSA 2. úrovně, jsou stanoveny jinými požadavky vyhlášky (v současné době je to § 7 odst. 1 písm. c)).
K § 6 odst. 1 písm. i)
Zacyklení jsou odhalována automaticky programovými prostředky pro PSA, neboť při existenci zacyklení nelze spočítat model PSA. Požadavek na odhalení zacyklení je tak prakticky vždy automaticky plněn. Požadavek na odstranění zacyklení sám o sobě nezajišťuje jadernou bezpečnost, neboť nevhodným odstraněním (přerušením) zacyklení se mohou z modelu PSA odstranit důležité funkční závislosti mezi systémy nebo komponentami. Zohlednění funkčních závislosti mezi systémy nebo komponentami je předmětem § 6 odst. 2 písm. a). Z tohoto důvodu a s ohledem na existenci oprávněného požadavku na dokumentaci řešení zacyklení modelu v § 12 písm. j), je navrženo doplnění § 6 odst. 2 tak, aby zdůraznil potřebu zachování potřebných funkčních závislostí mezi systémy nebo komponentami i po odstranění zacyklení.
K § 6 odst. 1 písm. k)
Pojem „zařízení“ se ve vyhlášce č. 162/2017 Sb. používá především ve spojení „jaderné zařízení“, což však neodpovídá smyslu tohoto požadavku. V tomto požadavku pojmu „zařízení“ odpovídají „systémy, konstrukce a komponenty“, proto je potřebné tento termín použít i zde konzistentně např. s § 6 odst. 2 písm. a).
K § 6 odst. 1 písm. n)
Dosavadní požadavek byl formulován příliš široce. Jak plyne i z dalších ustanovení § 6, v rámci PSA jsou analyzovány pouze některé úniky radioaktivních látek, resp. jejich kategorie. Dosavadní dikce však vyžadovala provedení analýzy radiační mimořádné události nejen pro tyto kategorie úniků, nýbrž pro jakékoliv. Takový požadavek je prakticky nesplnitelný či zbytečně zatěžující.
K § 7 písm. c)
Úprava textu v návaznosti na zavedení nové definice „velkého úniku“.
K § 10 odst. 5 písm. b)
Paralelní novela vyhlášky č. 329/2017 Sb. zavádí pro institut, opsaný novelizovanou vyhláškou slovy „malých odchylek vlastností jaderného zařízení od jejich obvyklých hodnot stanovených právními předpisy, které jsou způsobilé vyvolat významné snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení“ termín „hranový efekt“. V zájmu konzistence atomového práva je tato změna promítnuta i do novelizované vyhlášky.
K § 10 odst. 5 písm. d)
Dosavadní formulace vyvolávala v praxi nejasnosti, zejména pojmovou nekonzistencí s ostatními texty vyhlášky a obtížně srozumitelným slovosledem. Je nutné upravit text tak, aby bylo jednoznačné, že významně neurčité elementy nemohou negativně ovlivňovat výsledky PSA.
K § 17 písm. f) bodu 1
Dosavadní textace vyvolávala interpretační nejasnosti stran toho, co má být předmětem hodnocení v této oblasti. „Systém zvládání havárií„ sám o sobě přímo v praxi hodnocen není, neodpovídá tomu ostatně ani označení této oblasti, ale je hodnocen význam či příspěvek PSA k fungování tohoto systému.
K § 18 písm. a) bodu 1
Termín „ohrožení“ zavádí v tomto kontextu novela atomového zákona č. 83/2025 Sb. Konkrétně v § 43 písm. d) se slovo „hrozbách“ nahrazuje slovem „ohroženích“, neboť výraz „hrozba“ je legislativou vyhrazen oblasti zabezpečení (Nuclear Security). Novela tedy uvádí text vyhlášky do souladu s aktuálním zněním prováděného zákona.
K § 18 písm. b) bodu 1
Uvedení do souladu s § 22 novelizované vyhlášky, který v tomto kontextu zmiňuje veškeré složky „bezpečnosti“ v širším smyslu.
K § 18 písm. e) bodu 3
Formální změna textu v návaznosti na doplnění výčtu o další písmeno.
K § 18 písm. e) bodu 5
Přesun stávajícího požadavku z § 17 písm. f) bodu 1, neboť se jedná o požadavek na systém zvládání havárií nikoliv o požadavek na PSA. V § 17 písm. f) bodě 1 je nově požadována podpora od PSA.
K § 21 odst. 3
Úprava odstavce 3 vychází z požadavků praxe a poznatků z aplikace požadavků na dokumentování procesu periodického hodnocení bezpečnosti. Záznamy o provedeném hodnocení musejí obsahovat především východiska pro hodnocení samotné, popis metodik hodnocení, případné odhalené odchylky a nápravná opatření. Některé z těchto položek nebyly dosud ve vyhlášce formulovány jednoznačně.
Zvláštní pozornost musí být věnována záznamům o hodnocení skutečného stavu systémů, konstrukcí a komponent, neboť jejich stav může významně ovlivnit úroveň bezpečnosti. Tento prvek nebyl dosud vyhláškou dostatečně regulován.
K § 21 odst. 4
Změny v odstavci 4 rovněž vycházejí z potřeb a poznatků praxe. Dílčí zprávy se mají zabývat oblastmi a být proto obecnější, souhrnnější, aby se z nich daly vyvozovat analytické závěry. Dosavadní právní úprava tuto skutečnost nezohledňovala s v podstatě pouze parafrázovala požadavky odstavce 3, což v praxi vedlo k nejasnostem a duplicitám v obou typech zpráv.
Nová dikce odstavce 4 klade důraz na získání celkového obrazu bezpečnostní situace v dané oblasti a vyvození závěrů, které umožní formulování navazujících strategií k udržení a posílení bezpečnosti.
K § 23 odst. 1
Novela reaguje na textovou úpravu § 48 odst. 3 písm. a) atomového zákona zákonem č. 83/2025 Sb.
K § 23 odst. 2
Novela reaguje na textovou úpravu § 48 odst. 3 písm. a) atomového zákona zákonem č. 83/2025 Sb.
K § 23 odst. 3
Novela reaguje na změnu v § 9 odst. 1 atomového zákona zákonem č. 83/2025 Sb. Ta opustila fyzikální spouštění jako povolovanou činnost a nahradila ji obecnějším uváděním do provozu. Tudíž i prvotní stanovení předpokládané životnosti jaderného zařízení, s nímž toto ustanovení pracuje, proběhne při uvádění do provozu jaderného zařízení.
K § 23 odst. 3 písm. a)
Proces zastarávání a jeho řízení, včetně programu zastarávání, je institutem nově zavedeným novelou atomového zákona zákonem č. 83/2025 Sb. V jeho rámci musí držitel povolení sledovat dostatečnou dostupnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení a jejich vyhovující technický stav. Při zvláštním hodnocení bezpečnosti k posouzení možností provozu jaderného zařízení nad původně zvažovanou životnost (známým mezinárodně jako LTO či LTE) patří zastarávání zařízení ke klíčovým aspektům, neboť nezvládnutí tohoto prvku vede v průběhu plynutí času ke snižování bezpečnosti. Vyhláška tedy nově zařazuje tento prvek do rozsahu tohoto zvláštního hodnocení bezpečnosti.
K § 23 odst. 3 písm. c)
Proces zastarávání a jeho řízení, včetně programu zastarávání, je institutem nově zavedeným novelou atomového zákona zákonem č. 83/2025 Sb. V jeho rámci musí držitel povolení sledovat dostatečnou dostupnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení a jejich vyhovující technický stav. Při zvláštním hodnocení bezpečnosti k posouzení možností provozu jaderného zařízení nad původně zvažovanou životnost (známým mezinárodně jako LTO či LTE) patří zastarávání zařízení ke klíčovým aspektům, neboť nezvládnutí tohoto prvku vede v průběhu plynutí času ke snižování bezpečnosti. Vyhláška tedy nově zařazuje tento prvek do rozsahu tohoto zvláštního hodnocení bezpečnosti.
K § 25 odst. 5
Zvláštní hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení probíhá v praxi současně s šetřením události, kterou došlo k možnému snížení bezpečnosti. V praxi dochází nezřídka k tomu, že šetření probíhá náročně a trvá relativně dlouhou dobu. Aby byly výsledky šetření zachyceny ve zvláštním hodnocení bezpečnosti, což nebylo v praxi vždy jasné, je nutné stanovit přesnou časovou souslednost obou procesů, což novela nyní činí. Lhůta 30 dnů po došetření je dle poznatků praxe dostačující k zapracování výstupů z šetření do zprávy ze zvláštního hodnocení bezpečnosti.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Účinnost novely vyhlášky č. 162/2017 Sb. je stanovena na 1. ledna 2026. Takto stanovené datum nabytí účinnosti respektuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv i nabytí účinnosti novely atomového zákona (zákon č. 83/2025 Sb.).