I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky je předkládán na základě zmocnění podle § 41 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8 tohoto zákona o poštovních službách. Na základě zákona č. 332/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, došlo jednak k úpravě v § 34b odst. 7, kde bylo do výčtu oblastí, pro které stanovuje postup Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) vyhláška, přidáno zmocnění pro stanovení pobídek k nákladové efektivnosti, a dále nově bylo v § 34d odst. 8 přidáno zmocnění stanovit prováděcím právním předpisem metodiku posouzení, zda čisté náklady představují nespravedlivou zátěž. Cílem novely vyhlášky je stanovit postup Úřadu při posuzování, zda čisté náklady představují pro držitele poštovní licence nespravedlivou zátěž, a upřesnit metodiku stanovení pobídek k nákladové efektivnosti. Dále z dosavadní praxe a nového zmocnění Úřadu vyplynula potřeba úpravy ve struktuře vykazovaných informací stanovených v přílohách vyhlášky. Cílem úprav je především zohlednit v metodice výpočtu čistých nákladů změny ve způsobu poskytování základních poštovních služeb, zpřehlednit výpočet a tím minimalizovat potřebu případných požadavků Úřadu na dodatečné podklady od držitele poštovní licence k výpočtu čistých nákladů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, byla vydána v návaznosti na zákon č. 221/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon o poštovních službách tak, aby byla transponována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (tzv. třetí poštovní směrnice).Tato směrnice řeší metodiku výpočtu čistých nákladů v části B přílohy I. Zákon o poštovních službách v § 34b vymezuje pojem čisté náklady držitele poštovní licence a obecný postup jejich výpočtu. Vyhláška č. 466/2012 Sb. stanoví konkrétní postup při výpočtu čistých nákladů, vymezuje nehmotné a tržní výhody a definuje doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2013. Vyhláška č. 466/2012 Sb. byla vydána na základě zmocnění Českého telekomunikačního úřadu obsaženého v § 41 odst. 1 zákona o poštovních službách, konkrétně k provedení jeho § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8 tohoto zákona, tj. k vydání prováděcího právního předpisu o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby a prováděcího předpisu, který určí postup úřadu při posouzení, zda čisté náklady představují nespravedlivou zátěž. Stávající znění vyhlášky zcela nepokrývá novelizované zmocnění, zvláště při zohlednění pobídek k efektivnosti a nespravedlivé finanční zátěže, a proto vznikla potřeba její aktualizace. Rozsah a odůvodnění jednotlivých změn je detailněji popsán ve zvláštní části důvodové zprávy.
3. Zhodnocení souladu navrhované úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Navrhovaná právní úprava je realizací zmocnění Úřadu obsaženého v § 41 odst. 1 zákona o poštovních službách, konkrétně k provedení jeho § 34b odst. 7 a § 34d odst. 8, tj. k vydání prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví postup výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby a postup při posouzení, zda čisté náklady představují nespravedlivou zátěž. Pojmy používané v navrhované právní úpravě odpovídají textu zákona a další pojmy v ní používané vycházejí rovněž z těchto pojmů a jsou s nimi v souladu. Předkládaná novela vyhlášky je v souladu se zákonem o poštovních službách a v jeho mezích, když určuje postup pro stanovení, zda čisté náklady představují nespravedlivou zátěž, upřesňuje metodiku stanovení pobídek k nákladové efektivnosti a upravuje strukturu předkládaných podkladů pro výpočet čistých nákladů. Vyhláška je rovněž v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Oblast poštovních služeb upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění pozdějších změn. Ustanovení § 34b bylo do zákona o poštovních službách zapracováno zákonem č. 221/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon o poštovních službách za účelem transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (tzv. třetí poštovní směrnice). Směrnice 97/67/ES, ve znění pozdějších změn, řeší problematiku výpočtu čistých nákladů v části B přílohy I. Podle třetí poštovní směrnice se čistými náklady spojenými s povinností všeobecných služeb rozumí veškeré náklady, které se týkají praktického poskytování všeobecných služeb (zde základní služby) a které jsou pro ně nezbytné. Čisté náklady na všeobecné služby se vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady určeného poskytovatele všeobecných služeb, který vykonává povinnosti všeobecných služeb a téhož poskytovatele poštovních služeb, který povinnosti poštovních služeb nevykonává. Při výpočtu se zohlední všechny další důležité faktory, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které poskytovatel poštovních služeb určený k poskytování všeobecných služeb získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek nákladové efektivnosti. Ustanovení § 34d (resp. § 34c ve znění zákona účinném do 31. 12. 2015), které stanovuje způsob financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž bylo do zákona o poštovních službách zapracováno zákonem č. 221/2012 Sb., bylo opakovaně novelizováno, naposledy zákonem č. 332/2025 Sb. Na odvětví poštovních služeb je aplikován evropský právní rámec, který má za cíl vytvořit jednotná pravidla pro dané služby obecného hospodářského zájmu na území EU. Podle článku 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie tyto služby podléhají pravidlům hospodářské soutěže. Zásadním právním rámcem, který definuje, za jakých podmínek je umožněno poskytnout náhrady (kompenzace) za poskytování služby obecného hospodářského zájmu, jsou čtyři právní prameny: 1. Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02). 2. Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (K (2011) 9380). 3. Sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2012/C 8/03). 4. Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Altmark (C-280/00). Vyhláška č. 466/2012 Sb. je s jejich požadavky v souladu, předkládaný návrh novely této vyhlášky je rovněž v souladu s požadavky směrnice 97/67/ES i právním rámcem EU týkajících se pravidel pro poskytování kompenzace za poskytování služby obecného hospodářského zájmu. Návrh vyhlášky není v rozporu s právem Evropské unie ani jeho obecnými právními zásadami. Rovněž není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie. V souladu s uvedenými předpisy je poskytnutí náhrady za plnění povinnosti poskytovat základní služby notifikováno Evropské komisi. Slučitelnost poskytnutí úhrady České poště, s.p. potvrdila Evropská komise vydáním rozhodnutí v těchto řízeních: · SA.45281 - Czech Post - State compensation of the USO net costs for 2013-2017 – PN (rozhodnutí ze dne 19. 2. 2018); · SA.55208 - Czech Post USO compensation for the period 2018-2022 (rozhodnutí ze dne 25. 7. 2022); · SA.104103 - Compensation of the postal licence holder (Česká pošta, s.p.) for the net cost of USO 2023-2024 (rozhodnutí ze dne 3. 2. 2025); · SA.116631 - Czechia - Compensation to Czech Post for the net cost of the obligation to provide Universal Postal Service (rozhodnutí ze dne 25. 7. 2025, dosud nebylo zveřejněno). Výpočet čistých nákladů předložený Evropské komisi ve všech výše uvedených řízeních byl proveden podle metodiky stanovené ve vyhlášce č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby, ve znění účinném v době přípravy podkladů. Metodika výpočtu čistých nákladů stanovená v aktuálním znění vyhlášky (ve znění vyhlášky č. 187/2019 Sb.) byla shodně použita v řízeních SA.55208, SA.104103 a SA.116631. Podle této metodiky se čisté náklady vypočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů (tj. nákladů, kterým se držitel poštovní licence vyhnul, pokud by mu nebyla uložena povinnost) a přírůstkových výnosů (tj. výnosů, o které by držitel poštovní licence přišel, kdyby služby poskytoval bez uložené povinnosti). Současně se zohlední veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové efektivnosti. Stávající právní úprava explicitně nedefinuje metodiku stanovení pobídky k nákladové efektivnosti. Za dostatečnou pobídku k nákladové efektivnosti je považován limit pro úhradu čistých nákladů stanovený v § 34d zákona o poštovních službách, protože výše čistých nákladů vždy převyšovala stanovený limit pro kompenzaci (výši ověřených čistých nákladů a výši kompenzace zveřejňuje Úřad každoročně ve výroční zprávě), Česká pošta, s.p. tedy musela část čistých nákladů financovat ze svých zdrojů, což jí nutilo být nákladově efektivní. EK ve svých rozhodnutích potvrdila (srov. bod 200 rozhodnutí ve věci SA.104103, resp. bod 234 rozhodnutí ve věci SA.55208), že zvolená metodika použitá k výpočtu čistých ušetřených nákladů spojených s povinností poskytovat všeobecné služby navržená českými orgány splňuje požadavky Rámce evropské unie pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (dále jen „Rámec SOHZ“). Předložený návrh vyhlášky metodiku výpočtu čistých nákladů nemění. Vzhledem k navýšení limitu pro úhradu čistých nákladů zákonem č. 332/2025 Sb., je třeba provést úpravy v navazujícím prováděcím předpise. Aby navýšením limitu nedocházelo k potenciálnímu oslabení a zmínění pobídek k efektivnosti v případě, že by ověřená výše čistých nákladů nedosáhla limitu stanoveného v zákoně, je změna limitu spojena se zmocněním k vydání prováděcího předpisu stanovujícího postup Úřadu při posuzování pobídek k efektivnosti při ověřování a výpočtu čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž a pro posuzování této nespravedlivé zátěže. Tímto prováděcím předpisem je tato vyhláška, která doplňuje stávající vyhlášku a nově zavádí metodiku pro stanovení pobídek k nákladové efektivnosti a pro posouzení nespravedlivé zátěže. Evropské komisi byly změny týkající se úhrady čistých nákladů oznámeny dne 10. 10. 2025 (čj.: SA.120630), do doby rozhodnutí Evropské komise platí, že podle ustanovení § 34e odst. 3 zákona o poštovních službách Úřad nevydá rozhodnutí podle § 34c odst. 2 nebo § 34d odst. 2 tohoto zákona ani nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti poskytnutí předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. Rámec SOHZ se pobídkám ke zvyšování efektivity věnuje v bodech 39.-41. Dle Rámce SOHZ mohou mít pobídky ke zvyšování efektivity řadu podob, aby co nejlépe vyhovovaly specifické situaci každého případu a odvětví. Jakýkoliv pobídkový mechanismus ke zvyšování efektivity musí spočívat na objektivních a měřitelných kritériích, která podléhají transparentnímu hodnocení ex-post, které provádí subjekt nezávislý na poskytovali SOHZ. Návrh vyhlášky stanovuje metodiku pro pobídky k nákladové efektivnosti, která je založena na účetních údajích držitele poštovní licence, údajích o objemech poskytnutých základních služeb a údajích o inflaci publikovaných ČNB. Ověřování čistých nákladů, tedy i stanovení pobídky k nákladové efektivnosti, provádí Úřad. Předkládaná metodika je v souladu s požadavky Rámce SOHZ, neboť je založená na předem definovaných objektivních a měřitelných kritériích a podléhá ex-post ověření na držiteli poštovní licence nezávislému subjektu.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Vyhláška č. 466/2012 Sb. má dopad na státní rozpočet prostřednictvím každoroční platby ze státního rozpočtu za účelem kompenzace čistých nákladů z poskytování základních služeb vzniklých držiteli poštovní licence za dané účetní období. Výše čistých nákladů je dána rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu vydaným podle § 34b odst. 6 zákona o poštovních službách. Novelou zákona o poštovních službách (zákon č. 332/2025 Sb.) došlo ke změně limitu, od kterého se čisté náklady nepovažují za nespravedlivou zátěž. Novela vyhlášky pouze konkretizuje postup Úřadu při posuzování nespravedlivé zátěže a pobídek k efektivnosti a sama o sobě nevytváří požadavek na prostředky ze státního rozpočtu (výše kompenzace stanovená postupem podle této vyhlášky nemůže překročit výši limitu pro úhradu stanovenou v § 34d odst. 2 zákona o poštovních službách). Výše ověřených čistých nákladů stanovená podle navrhovaného znění vyhlášky bude shodná nebo nižší než stanovená podle aktuálně účinného znění. Vyšší ve srovnání se současným stavem může být pouze kompenzace. Výše kompenzace se odvíjí od maximální výše úhrady stanovené zákonem o poštovních službách (§ 34d) a dosáhne maximálně výše ověřených čistých nákladů, resp. limitu stanoveného v § 34d odst. 2 zákona o poštovních službách, podle toho, která z těchto částek bude nižší. Ve vyhlášce nově definované postupy při stanovení pobídky k nákladové efektivnosti a pro posuzování nespravedlivé zátěže nejsou způsobilé zvýšit kompenzaci čistých nákladů ve srovnání s tím, že by se vyhláška neměnila. Výši pobídky k nákladové efektivnosti nelze dopředu vyčíslit, nicméně nemůže dojít k situaci, že by částka čistých nákladů byla vyšší než v případě, že by tento institut zaveden nebyl. Postup stanovení pobídky k nákladové efektivnosti a způsob jejího započtení je podrobně popsán v části II: Zvláštní část, k § 5 a § 6. Srovnáme-li potenciální výši ověřených čistých nákladů vypočtených podle stávajícího a novelizovaného znění vyhlášky, pak výše ověřených čistých nákladů může být podle novelizovaného znění vyhlášky shodná nebo nižší než podle stávajícího znění, v žádném případě nemůže být vyšší. Tomu brání ustanovení § 6 odst. 4 novelizovaného znění, kde je definováno, že v případě, že koeficient efektivnosti je vyšší než nula (situace, kdy celkové náklady na poskytování základních služeb jsou v daném roce nižší, než v roce předchozím při zohlednění inflace a proporčně i poklesu poptávky), bude pobídka k nákladové efektivnosti započtena v nulové výši.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Navrhuje se standardní účinnost dnem 1. ledna 2026.
8. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
9. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh takové ustanovení neobsahuje.
10. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh takové konzultaci nepodléhá.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
11.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Vyhláška č. 466/2012 Sb. dopadá na držitele poštovní licence. Návrh novely vyhlášky má dopad na držitele poštovní licence v podobě potřeby dodatečných podkladů pro výpočet pobídek k efektivnosti a posouzení nespravedlivé zátěže. Podklady vychází z účetní evidence držitele poštovní licence.
11.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Vyhláška č. 466/2012 Sb. dopadá na držitele poštovní licence. Na jiné podnikatelské subjekty vyhláška přímý dopad nemá.
11.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh se oblasti veřejné podpory úzce dotýká, veřejná podpora jím však zakládána není. Veřejná podpora spočívající v úhradě čistých nákladů z poskytování základních služeb vyplývá ze zákona o poštovních službách. Předmětný návrh jen konkretizuje postup, jakým jsou čisté náklady počítány.
11.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopady v oblasti sociální, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí nebyly identifikovány.
11.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh tyto aspekty neupravuje.
11.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá dopady na životní prostředí.
11.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá dopady na ochranu práv dětí.
11.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
11.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh se netýká soukromí.
12. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Vzhledem k předmětu právní úpravy nejsou spatřována žádná korupční rizika.
13. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Návrh je projednáván standardní cestou.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Návrh nebyl předmětem lobbování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky č. 466/2012 Sb. )
K celé vyhlášce
V úvodní větě se doplňuje odkaz na odstavec 1 doplněný v mezidobí do § 41 a v návaznosti na rozšíření zmocnění (kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže Kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže), resp. jeho nový výskyt v § 34d odst. 8 doplňuje odkaz na toto ustanovení.
K § 3b odst. 4
Z dosavadní praxe vyplynulo, že předmětné ustanovení, které dopředu stanovuje dobu platnosti hodnoty WACC vázanou na dobu platnosti poštovní licence, nevyhovuje praktickému využití. Upravený text má zajistit možnost Úřadu provádět aktualizaci hodnoty WACC v případě změny makroekonomických podmínek tak, aby výpočet čistých nákladů odrážel aktuální situaci.
K § 5 odst. 2
Jedná se pouze o systematické přesunutí již existujícího ustanovení (§11 odst. 1) do ustanovení upravujícího výpočet čistých nákladů, § 11 nově upravuje jen kritéria posuzování nespravedlivé zátěže.
K § 5 odst. 3
Dané ustanovení upravuje vzorec pro výpočet čistých nákladů tak, aby zohledňoval pobídky k nákladové efektivnosti (výpočet pobídky viz § 6 odst. 2 a 3) Do vzorce je nově přidána pobídka k nákladové efektivnosti (PkNK), která se odečte od rozdílu přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů, jinak se výpočet čistých nákladů nemění. Srovnáme-li čisté náklady vypočtené podle platného a novelizovaného znění vyhlášky, mohou být podle novelizovaného znění vyhlášky buď nižší (odečte se pobídka k nákladové efektivnosti) nebo shodné (pobídka k nákladové efektivnosti je rovna nule podle novelizovaného § 6 odst.4).
K § 6
Účelem nové úpravy § 6 je upřesnit postup Úřadu při zohlednění pobídek k efektivnosti poskytování základních služeb, jak ukládá § 34b odst. 7 zákona o poštovních službách. Čisté náklady vzniklé z poskytování základních poštovních služeb mohou představovat veřejnou podporu za služby všeobecného veřejného zájmu a je nutné provést posouzení, zda se jedná o veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem. Rámec Evropské komise pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (dále jen „Rámec SGEI“) v odstavci 39-43 definuje postup stanovení pobídek ke zvyšovaní efektivity. Rámec SGEI připouští, že pobídky ke zvyšování efektivity mohou mít řadu podob, například předem stanovit pevnou úroveň vyrovnávací platby, která předvídá a začleňuje nárůst efektivity, který lze u podniku očekávat během doby trvání pověřovacího aktu. V jiných případech mohou členské státy v pověřovacím aktu vymezit cíle efektivity produkce, takže úroveň vyrovnávací platby závisí na rozsahu, v jakém byly cíle splněny. Pobídkový mechanismus ke zvyšování efektivity musí spočívat na objektivních a měřitelných kritériích, která jsou stanovena v pověřovacím aktu a podléhají transparentnímu hodnocení ex-post, které provádí subjekt nezávislý na poskytovateli základních služeb. Nárůstu efektivity by mělo být dosaženo bez snížení kvality poskytované služby a měly by být přitom dodrženy normy stanovené v právních předpisech EU. Dle navržené úpravy se za neefektivní bude považovat takový způsob poskytování základních služeb, kdy celkové vynaložené náklady na poskytování základních služeb budou vyšší než v předchozím roce a toto navýšení nebude odpovídat nárůstu poptávky po základních službách. Jinými slovy, čisté náklady nebudou kráceny pouze v případě, že nedojde meziročně ke zvýšení celkových vynaložených nákladů na základní služby (po očištění od vlivů držitelem poštovní licence nezaviněným, jako je inflace a pokles objemů základních služeb). V případě, že dojde ke zvýšení nákladů, čisté náklady budou kráceny o hodnotu tzv. pobídky k efektivnosti vypočtené způsobem definovaným v § 6 odst. 3. Pro posouzení, zda jsou celkové náklady na poskytování základních služeb vyšší nebo nižší než v předchozím roce, bude Úřad postupovat podle vzorce v § 6 odst. 2. Vzorec byl sestaven tak, aby hodnocení bylo založeno na objektivních a měřitelných kritériích, které je možné transparentně ex-post Úřadem ověřit. Jako vstupní hodnoty do vzorce budou použity výstupy z oddělené evidence nákladů a výnosů vedené podle vyhlášky č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, a průměrná roční míra inflace. Výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů ověřené osobou odborně způsobilou je držitel poštovní licence povinen předložit Úřadu vždy nejpozději 31. července za předchozí účetní období. Průměrná roční míra inflace je vypočtena a publikována Českým statistickým úřadem. Pro stanovení trendu změny objemu poskytnutých služeb budou použity údaje o počtu poštovních zásilek a poštovních poukazů, jejichž podání nebo dodání držitel poštovní licence poskytoval v rámci základních služeb uvedených v poštovní licenci. Tyto údaje má Úřad též k dispozici. Období 5 let pro stanovení trendu je v regulatorní praxi obecně považováno za dostatečné pro očištění mimořádných výkyvů a pravděpodobně zajistí rovnováhu mezi předvídatelností a efektivnosti [Viz bod 27 Sdělení Komise Sdělení Komise o výpočtu nákladů kapitálu u starší infrastruktury v souvislosti s přezkumem vnitrostátních oznámení v odvětví elektronických komunikací EU prováděným Komisí (Text s významem pro EHP) 2019/C 375/01 - Publications Office of the EU (europa.eu)]. Odstavec 4 definuje postup zohlednění pobídky k efektivnosti v případě, že koeficient efektivnosti bude pro posuzovaný rok roven nebo vyšší než nula (tj. v situaci, kdy celkové náklady na poskytování základních služeb byly, po zohlednění vlivů na držiteli poštovní licence nezávislých, v daném roce shodné, nebo nižší než v roce předchozím). V tomto případě se uplatní pobídka k efektivnosti v nulové výši. Odstavec 5 upravuje postup Úřadu v prvním roce poskytování základních služeb v případě, že poštovní licence byla udělena jinému poskytovateli, než v předchozím období a nejsou tedy k dispozici pro výpočet potřebné vstupní údaje.
K § 8 odst. 2 písm. e)
Úprava byla provedena za účelem zpřesnění textu. V případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky na jinou provozovnu nebo jiné místo zajišťující obsluhu zákazníků, je toto třeba zohlednit pro všechny provozovny, které by držitel poštovní licence v alternativním scénáři neprovozoval, nikoliv pouze pro ty z nich, kterou jsou ztrátové. Možnost uzavřít provozovnu i případě, že dosáhne zisku, vyhláška za předem definovaných podmínek připouští již ve stávajícím znění. Nejedná se tedy o věcnou změnu ve výpočtu čistých nákladů.
K § 8 odst. 2 písm. g)
Úprava byla provedena v návaznosti na aktuální judikaturu. SDEU v rozsudku T-561/18 (Dánsko vs. Evropská komise) ze dne 5. května 2021 potvrdil stanovisko Evropské komise, že je nezbytné, aby alternativní scénář popisoval stabilní situaci, při níž se neberou v úvahu náklady spojené s přechodem poskytovatele univerzální služby do režimu, kdy plněním poskytovatel univerzální služby již pověřen není [viz Rozsudek T-561/18 – Dánsko vs. EK, bod 126].
K § 11
Úprava tohoto paragrafu je vyvolána změnou § 34d zákona o poštovních službách. Dosavadní právní úprava (před novelou zákona o poštovních službách č. 332/2025 Sb.) v § 34d odst. 2 definovala konkrétní výši čistých nákladů, které představují nespravedlivou zátěž (Úřad určil nespravedlivou zátěž ve výši ověřených čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1 500 000 000 Kč). Tato definice byla dostatečně konkrétní a nebylo třeba stanovit postup Úřadu při posouzení, zda čisté náklady představují nespravedlivou zátěž, prováděcím právním předpisem. Zákonem č. 332/2025 Sb. došlo k doplnění § 34d odst. 8, který stanoví, že kritéria pro posouzení nespravedlivé finanční zátěže při postupu Úřadu podle odst. 2 stanoví prováděcí právní předpis. Uvedený metodický postup vychází ze zavedené praxe při posuzování, zda čisté náklady z poskytování univerzální služby jsou pro daný podnik nadměrnou (nepřiměřenou) zátěží v elektronických komunikací. Evropský soudní dvůr k této věci uvádí [Rozsudek ve věci C‑389/08, čl. 42 a Rozsudek ve věci C 222/08, č. 49]: „Z dvacátého prvního bodu odůvodnění směrnice 2002/22 v tomto ohledu vyplývá, že záměrem zákonodárce Společenství bylo navázat mechanismy náhrady čistých nákladů, jež mohou podniku vzniknout z poskytování univerzální služby, na existenci nadměrné zátěže pro tento podnik. Zákonodárce Společenství, který měl za to, že čisté náklady na univerzální službu nutně nepředstavují nadměrnou zátěž pro všechny dotčené podniky, měl v této souvislosti v úmyslu vyloučit, aby každý čistý náklad na poskytování univerzální služby dával automaticky nárok na náhradu. Za těchto podmínek je nespravedlivou zátěží, jejíž existenci musí vnitrostátní regulační orgán konstatovat před poskytnutím jakékoli náhrady, zátěž, která je pro každý dotčený podnik nadměrná vzhledem k jeho schopnosti ji unést s přihlédnutím k souhrnu vlastností podniku, zejména k úrovni jeho vybavení, k jeho hospodářské a finanční situaci, jakož i k jeho podílu na trhu.“ V současnosti je tento princip překlopen do aktuálně platné směrnice 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace do bodu 243 odůvodnění.
K označení přílohy příloze
V příloze vyhlášky je z důvodu přehlednosti uvedena struktura požadovaných informací pro výpočet čistých nákladů graficky ve formě tabulek. Tabulky obsahují informace o nákladech a výnosech držitele poštovní licence potřebné pro výpočet čistých nákladů. Do tabulek byla promítnuta potřeba detailnější struktury některých vykazovaných informací. Současně byly z tabulek vypuštěny některé údaje, které nebyly pro potřeby regulačního orgánu při výkonu jeho kompetenci nezbytné a byly pro držitele poštovní licence zatěžující. Tabulka č. 1 zobrazuje celkovou hodnotu vypočtených čistých nákladů. V tabulce č. 1 došlo k doplnění pobídek k efektivnosti a ke změnám ve vysvětlivkách z důvodu změny v tabulce č. 5 a v nové tabulce č. 5a. Tabulka č. 2 se věcně neměnila a zobrazuje vyčíslení celkové hodnoty nehmotných a tržních výhod. V tabulce č. 3 byl odstraněn sloupec „dd“, který se stal nadbytečný v důsledku úpravy v § 8 odst. 2 písm. g). Tabulka č. 4 obsahuje vyčíslení ztráty výnosů vzniklé v důsledku uzavření provozoven v alternativním scénáři. Do tabulky bylo přidáno členění ztráty výnosů dle jednotlivých segmentů zákazníků z důvodu přesnějšího výpočtu ztráty výnosů dle jednotlivých segmentů zákazníků. Do tabulky byl nově zařazen sloupec „Ušetřené náklady na přepravu a třídění (Kč)“, který zohledňuje úsporu nákladů na procesech přeprava a třídění v důsledku snížení objemu zásilek z důvodu uzavření provozovny. Tabulka č. 5 zobrazuje údaje potřebné k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny ve způsobu dodávání. V tabulce došlo ke změně struktury sloupců v důsledku změny doručování v základním i alternativním scénáři. Tabulka č. 5a byla nově zařazena za účelem vyčíslení ztráty výnosů vzniklé v důsledku změn v režimu dodávání listovních zásilek v alternativním scénáři. Tabulka je rozčleněna dle jednotlivých segmentů zákazníků, u kterých je vypočtena ztráta výnosů. Do výpočtu vstupují „Výnosy (Kč)“ a „Váha ztracených výnosů (%)“. Sloupec „Ušetřené náklady“ vyjadřuje náklady, které budou ušetřeny v důsledku snížení poptávky v alternativním scénáři. Tabulka č. 6 se věcně neměnila a zobrazuje vyčíslení nákladů kapitálu. Nově zařazená tabulka č. 7 definuje údaje nutné pro výpočet efektivnosti.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Zákon č. 332/2025 Sb. v čl. II Přechodná ustanovení stanovuje, že nárok držitele poštovní licence na úhradu předběžných čistých nákladů a čistých nákladů za zúčtovací období, které bylo započato po 31. prosinci 2024 se posuzuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V praxi to znamená, že žádost o čisté náklady bude podle novelizovaného ustanovení zákona poprvé posuzována v roce 2026, kdy budou ověřovány čisté náklady vzniklé v roce 2025.
Účinnost vyhlášky je stanovena shodně se zákonem č. 332/2025 Sb., tedy na 1. ledna 2026.