I. Ob ecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná úprava slouží k provedení zákonného zmocnění v § 14 odst. 6 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), k vydání vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti formuláře pro uplatnění nároku na náhradu škody, která byla způsobena rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření podle § 9 až 11 tohoto zákona, které do tohoto zákona vložil zákon č. 270/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026.
Návrh vyhlášky stanovuje jednotlivé náležitosti formuláře žádosti, kterou budou poškození uplatňovat svůj nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření podle § 9 až 11 zákona č. 82/1998 Sb. vůči Ministerstvu spravedlnosti. Na jiné nároky se formulář nepoužije. Jednotlivé náležitosti vychází z dosavadní praxe, kdy informace jsou žadateli již v současnosti poskytovány jen v nestrukturované formě.
Formulář ve formátu PDF zveřejněný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti bude určený k ručnímu vyplnění a to zejména s ohledem na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, které mají ztížený přístup k výpočetní technice. Formulář bude možné podat v listinné nebo elektronické podobě. Ve formuláři bude možné uplatnit nároky na majetkovou škodu (např. ušlý zisk), nemajetkovou újmu a náklady za zastupování.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Ustanovení § 14 odst. 6 zákona č. 82/1998 Sb. stanovilo s účinností od 1. 1. 2026 povinnost pro poškozené uplatňovat nároky na náhradu škody, která vznikla v důsledku rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření (§ 9 až 11 tohoto zákona), pouze prostřednictvím formuláře. Zároveň stanovil, že k návrhu, který není podán na formuláři, se nepřihlíží. Náležitosti formuláře pak zákon ponechal na podzákonné právní úpravě. Bez přijetí navrhované právní úpravy by bylo poškozeným znemožněno uplatňovat nároky na náhradu škody podle § 9 až 11 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem vzhledem k sankci nepřihlížení.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem, vychází ze zmocňovacího ustanovení v příslušném zákoně a nestanovuje povinnost nad rámec zákonné úpravy.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná úprava není bezprostředně předmětem předpisů práva Evropské unie. Forma uplatňování nároků prostřednictvím formuláře je běžnou praxí v rámci Evropské unie (např. nařízení č. 861/2007). Uplatňování nároku prostřednictvím formuláře je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, neboť umožňuje transparentní, strukturované a efektivní uplatnění práv subjektu údajů. Formulář obsahuje pouze nezbytné údaje pro vyřízení nároku včetně ID datové schránky a platebního místa pro případ vyplacení přiznané náhrady. Navrhovaná úprava není v rozporu s judikaturou evropských soudních orgánů.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh sám o sobě žádné dopady nevyvolává, neboť základní náležitosti vyplývají již ze zákona č. 82/1998 Sb., který povinnost užití formuláře pro uplatnění nároků od 1. 1. 2026 stanovuje. Tvorba formuláře bude hrazena z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti bez nadpožadavků na státní rozpočet.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Není relevantní.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Je navrhována standardní účinnost k 1.1.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Návrh vyhlášky obsahuje pouze pět ustanovení včetně ustanovení o účinnosti. V prvním ustanovení je standardně vymezen předmět úpravy. Ve druhém pak jednotlivé náležitosti formuláře, které je potřeba uvést pro posouzení nároku (označení formuláře a úřadu, kterému je žádost adresována, údaje o poškozeném, popř. jeho zástupce, spisové značky řízení, označení druhu škodní události, označení relevantních skutečností a rozhodnutí, popis škody a její vyčíslení, způsob poskytnutí náhrady). Třetí ustanovení uvádí, jakým způsobem je možné podat tento formulář (listinně nebo elektronicky) a požadavky na podpis, které vyplývají z jiných právních předpisů. Poslední ustanovení se týká formátu formuláře v jakém bude dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti (PDF).
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná úprava neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh nepodléhá takové konzultaci.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh vyhlášky nestanovuje nové povinnosti pro fyzické nebo právnické osoby, neboť povinnost využívat pro uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu založil již samotný zákon v § 14 odst. 6 zákona č. 82/1998 Sb., který zakotvil i sankci nepřihlížení k návrhu v případě, že nebude podán na stanoveném formuláři. Navrhovaná úprava pouze stanovuje, jaké náležitosti je potřeba uvést pro posouzení nároku. Návrh tak jen strukturuje informace, které poškození v současnosti do svých žádostí o náhradu škody vůči státu již uvádí.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh se nedotýká podnikatelského prostředí České republiky.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrh nezakládá veřejnou podporu.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh sám o sobě nemá sociální dopady, neboť povinnost využití formuláře byla stanovena zákonem a tento prováděcí právní předpis pouze stanovuje náležitosti, které je nutno pro posouzení nároku uvést.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nemá dopady na rovnost mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nemá negativní dopad na životní prostředí, nároky jsou již v současnosti uplatňovány jak listinně, tak elektronicky, pouze nestrukturovaně. Návrh by mohl mít pozitivní dopady na životní prostředí, pokud žadatelé formulář vyplní a podají pouze elektronicky.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nemá žádné dopady na práva dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se nepředpokládají. Návrh vyhlášky je plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů. Osobní údaje zpracovávané v rámci formuláře budou určeny pouze pro posouzení nároku Ministerstvem spravedlnosti a jejich zveřejnění nebude možné. Zpracování těchto osobních údajů je opodstatněno již samotným posouzením nároku na náhradu škody uplatňovaným poškozeným u tohoto ministerstva. Údaje o poškozeném musejí být dostatečně identifikovány a odlišeny od jiných subjektů. Tyto údaje již poškozený žadatel do svých žádostí uvádí v současnosti, jen v nestrukturované formě.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Není navrhováno.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Nedošlo k žádné relevantní skutečnosti podle zákona o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení vymezuje předmět úpravy, tedy že tato vyhláška stanoví náležitosti formuláře pro žádosti o náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření podle § 9 až 11 zákona č. 82/1998 Sb.
Dále se ustanovení zabývá jednotlivými náležitostmi formuláře, které je potřeba uvést pro posouzení nároku. Mezi náležitosti formuláře vyhláška řadí: označení formuláře příslušným názvem, označení úřadu, kterému je žádost adresována (tím může být u těchto nároků pouze Ministerstvo spravedlnosti podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb.), údaje o poškozeném, které ho jednoznačně odliší od jiných subjektů (jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, je-li přiděleno, státní příslušnost nebo název či obchodní firma, identifikační číslo, je-li přiděleno, adresa sídla, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu, popř. bydliště, nemá-li adresu místa trvalého pobytu, adresa pro doručování, identifikátor datové schránky, byla-li zřízena, popř. další kontaktní údaje). Pro snadnou komunikaci s žadatelem, zejména při nutné součinnosti při doplňování podkladů, je uvedení kontaktních údajů klíčové.
V případě, že formulář podává za žadatele jeho zástupce, je nutné uvést informace i o tomto zástupci, zejména jméno, příjmení nebo název či obchodní firma, identifikační číslo, adresu místa trvalého pobytu nebo sídla, adresu pro doručování, popř. další kontaktní údaje.
Dalšími náležitostmi formuláře jsou: označení soudu, jehož rozhodnutí způsobilo škodu nebo nemajetkovou újmu, spisová značka řízení, kterého se věc týká, označení druhu škodní události (zda se jedná o vazbu, trest nebo ochranné opatření podle § 9, § 10 nebo § 11 zákona č. 82/1998 Sb.), označení rozhodnutí, popis škody nebo nemajetkové újmy, způsob jejího vyčíslení, výše požadované náhrady a způsob jejího poskytnutí.
K formuláři žadatel připojí i potřebné přílohy, například plnou moc, nebude-li prokázáno zastoupení odkazem do Registru zastoupení. Nedílnou součástí je datum a podpis žadatele.
K § 2
Navrhuje se standardní účinnost k 1. lednu 2026.