I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Návrh vyhlášky, kterým se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníku bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán na základě zmocnění obsaženého v § 104 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o prováděcí předpis, který je společný pro Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, Generální inspekci bezpečnostních sborů a zpravodajskou službu (legislativní zkratka „zpravodajská služba“ zavedena v zákoně č. 361/2003 Sb. pro Bezpečnostní informační službu a Úřad pro zahraniční styky a informace). V předloženém návrhu novely vyhlášky č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníku bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra reaguje obratem na změny, navržené Ministerstvem zdravotnictví k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů tak, aby se tyto dotkly i příslušníků bezpečnostních sborů.
Předloženým návrhem je pouze reagováno na již schválené nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které vláda schválila svým usnesením č. 700 ze dne 24. září 2025 (doposud nebylo publikováno ve Sbírce zákonů).
2. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající vyhláška č. 277/2015 Sb., která je předmětem novelizace, je po schválení nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, v rozporu s touto obecnou právní úpravou, a proto je žádoucí stávající vyhlášku upravit. Transpozice práva EU (směrnice 2009/148/ES) byla provedena obecným právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předkládana vyhláška zajišťuje pouze odškodňování.
Předložený návrh vyhlášky, kterým se mění vyhláška č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníku bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníku bezpečnostních sborů. Sjednocuje text, jež je novelizován v Seznamu nemocí z povolání, a to pro chronické onemocnění bederní páteře (kde dochází k zjednodušení textu klinických kritérií), pro rozšíření nemocí způsobených působením azbestovým prachem (karcinom žaludku, tlustého střeva a konečníku) a zpřesnění, že zdravotní potíže/bodové ohodnocení jsou u nemocí přenosných a parazitárních stejné i pro onemocnění covid-19.
Bodové hodnocení ve vyhlášce dříve uvedených nemocí se nijak nemění, dochází pouze k rozšíření nemocí o uvedené karcinomy v již existujících položkách. Žádná jiná oblast návrhem novely není dotčena.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je zpracován v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 104 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., podle něhož Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskou službou, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví upravuje a stanoví vyhláškou postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníku bezpečnostních sborů. Jedná se o právní normu, která bude vydána v působnosti Ministerstva vnitra v návaznosti na změny v nařízení vlády č. 290/2015 Sb. kterým se stanový seznam nemocí z povolání a nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem financí, Ministerstvem zdravotnictví, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a zpravodajskou službou.
Předkládaný návrh vyhlášky je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními právními předpisy České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Předložený návrh novely vyhlášky je v souladu s obecnými právními zásadami práva EU. Návrh novely vyhlášky je s právem EU plně slučitelný a je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně mezinárodní úmluvy č. 161 Mezinárodní organizace práce.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava spočívající v rozšíření spektra nemocí z povolání úprava by neměla nést žádné nároky na státní rozpočet ani na jiné veřejné rozpočty, a bude-li, bude vykryt v rámci schválených výdajových limitů dotčených kapitol rozpočtů bezpečnostních sborů, z nichž jsou vypláceny náhrady v souvislosti s odškodňováním příslušníků bezpečnostních sborů v rámci náhradového řízení.
Finanční dopady však nelze v současné době jakkoliv kvantifikovat a v podrobnostech si dovolujeme odkázat na materiály doprovázenící již schválené nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které vláda schválila svým usnesením č. 700 ze dne 24. září 2025 (doposud nebylo publikováno ve Sbírce zákonů).
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
Nejedná se o návrh právního předpisu projednávaného Poslaneckou sněmovnou.
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Předpokládána účinnost je 1. ledna 2026.
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Jedná se o prováděcí právní předpis vydávaný na základě zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaný právní předpis reaguje na již schválenou změnu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které vláda schválila svým usnesením č. 700 ze dne 24. září 2025 (doposud nebylo publikováno ve Sbírce zákonů).
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh právního předpisu není svojí povahou technickým předpisem.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou a nebyl s ní konzultován.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Předkládaný návrh vyhlášky nezakládá povinnosti fyzických nebo právnických osob. Rozšiřuje však právo příslušníka bezpečnostního sboru na posouzení nemoci jakožto nemoci z povolání.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Předkládaný návrh se ani vzdáleně nedotýká podnikatelského prostředí v České republice.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Předloženým návrhem není zakládána veřejná podpora.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Současný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost různých skupin obyvatel a nevedou k diskriminaci, neboť nijak nerozlišují ani neznevýhodňují a nestanovují pro žádnou skupinu obyvatel odlišné podmínky. Navrhovaná úprava nijak nediskriminuje osoby sociální slabé, osoby se zdravotním postižením (byť lze připustit, že podmínky služby v bezpečnostních sborech z podstaty zamětnávání takových osob neumožňují), ani národnostní menšiny.
V souvislosti s vyhláškou se nepředpokládají dopady na rodiny nebo specifické skupiny obyvatel ani ostatní dopady v sociální sféře.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Současný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost různých skupin obyvatel a nevedou k diskriminaci, neboť nijak nerozlišují ani neznevýhodňují a nestanovují pro žádnou skupinu obyvatel odlišné podmínky. Navrhovaná úprava nijak nediskriminuje muže ani ženy.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu životního prostředí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná úprava není úpravou, která má přímé nebo nepřímé dopady pro bezpečnost a obranu státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
S přijetím navrhované právní úpravy nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Předmětem navrhované právní úpravy není vedení zdravotnické dokumentace.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Vzhledem k obsahu právní úpravy nejsou s přijetím návrhu vyhlášky spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Nejsou navrhovány odchylky ve způsobu projednání právního předpisu.
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Nejde o případ možného lobování.
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna vyhlášky)
K celé vyhlášce
K bodu 1 a 7
Návrhem novely je nově uvedeno písm. d), neboť akutní a subakutní (akcelerované) formy silikózy jsou svou podstatou jiná, resp. specifická a závažnější onemocnění, než chronické formy či forma uvedená pod písmenem c) v této položce. Nelze je tedy zařadit pod stávající dosud uvedené formy nemoci a ani je hodnotit podle rentgenové klasifikace Mezinárodního úřadu práce. Písmeno c), tzv. silikóza, dle dynamiky má v podmínkách vzniku uvedenou podmínku věku, dá se tedy uznat jen u osob do 40 let věku, což u akutních a subakutních forem není vhodné omezení. V praxi tato potřeba změny vyvstává, neboť tyto případy se, i když ojediněle, vyskytují. Jedná se o velmi závažné formy, které vznikají po masivní expozici volnému krystalického oxidu křemičitého.
K bodu 2 a 3
Vzhledem k požadavkům vyplývajícím ze směrnice 2009/148/ES je nutno rozšířit Seznam nemocí z povolání o nádorová onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT), jež jsou způsobena pracovní expozicí z azbestu. Nádorová onemocnění z povolání jsou nejvýznamnější příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. Jsou způsobena především expozicí karcinogenním látkám, jako je i azbest. V této směrnici je uveden orientační seznam nemocí, které může expozice volným azbestovým vláknům přinejmenším vyvolávat, jsou to: azbestóza, mezoteliom, rakovina plic, trávicího ústrojí, hrtanu nebo vaječníků a nemaligní pleurální onemocnění. Expozice azbestu může také vést k rakovině žaludku, tlustého střeva nebo kolorektálnímu karcinomu
K bodu 4, 5, 11 a 12
Nárůst počtu hlášených nemocí z povolání od roku 2021 je způsoben uznáváním covid19 jako nemoci z povolání zejména u zdravotníků a pracovníků sociálních služeb poskytujících pečovatelskou péči. V “předcovidovém” období byl počet hlášených nemocí z povolání bez výraznějších změn, ročně bylo hlášeno cca 1 000 – 1 200 případů. Avšak od vzniku pandemie způsobené onemocněním covid-19 došlo k extrémnímu nárůstu předmětných nemocí jako nemoc z povolání (přes 5 000 tisíc uznaných nemocí jako nemoc z povolání pro covid-19/rok). K tomu, aby mohla být uznána nemoc z povolání pro předmětné onemocnění, musí být kromě klinických kritériích splněna i ta hygienická, jež jsou, že nemoc musí vzniknout při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy. Nově úpravou nařízení vlády jsou ukotvena klinická kritéria, jež stanovují, že nemocí z povolání je ta nemoc, jež je způsobená koronavirem SARS-CoV-2 přenosná z člověka na člověka a dalšími způsoby přenosu; jež byla objektivně prokázána a závažnost byla vyhodnocena nejméně jako středně těžká nebo onemocnění probíhalo s komplikacemi.
k bodu 6
Poslední novelizace nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, (účinná od 1. 1. 2023) byla provedena v roce 2021, kdy došlo k ukotvení nové položky č. 11 do kapitoly II přílohy nařízení vlády, a to pro nemoc - chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let za splnění klinických kritériích uvedených v této položce. Stejně tak byla stanovena i hygienická kritéria. Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. Úpravou dochází i k vypuštění kritéria, že pracovní neschopnost pro tuto diagnózu bude „v posledních třech letech“. U nemoci z povolání půjde o stavy trvalé, kdy postižené osoby prostě nebudou k původní vyvolávající práci zdravotně způsobilé.
K bodu 8, 9 a 10
Vzhledem k požadavkům vyplývajícím ze směrnice 2009/148/ES je nutno rozšířit Seznam nemocí z povolání o nádorová onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT), jež jsou způsobena pracovní expozicí z azbestu. Nádorová onemocnění z povolání jsou nejvýznamnější příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. Jsou způsobena především expozicí karcinogenním látkám, jako je i azbest. V této směrnici je uveden orientační seznam nemocí, které může expozice volným azbestovým vláknům přinejmenším vyvolávat, jsou to: azbestóza, mezoteliom, rakovina plic, trávicího ústrojí, hrtanu nebo vaječníků a nemaligní pleurální onemocnění. Expozice azbestu může také vést k rakovině žaludku, tlustého střeva nebo kolorektálnímu karcinomu.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Účinnost vyhlášky se stanoví v souladu s Legislativními pravidly vlády, a to od 1. ledna 2026, neboť neexistují důvody pro dřívější datum účinnosti předkládané vyhlášky.