Důvodová zpráva k zákonu č. 59/2006 Sb.

Návrh zákona se předkládá na základě plánu práce vlády na rok 2005. Současná legislativa v oblasti životního prostředí se neustále vyvíjí jak na úrovni EHK a EU, tak v České republice. Vývoj odráží zkušenosti s existující legislativou, mezinárodní dohody, změny v technologii průmyslových procesů a události, které měly zásadní dopad na zdraví lidí nebo životní prostředí.

Dynamický proces rozvoje se projevil také u evropské směrnice o prevenci závažných havárií (směrnice EU Seveso II o prevenci závažných havárií), která ukládá přijmout systém opatření pro prevenci závažných havárií, přijaté v roce 1996 (96/82/EC on the major-accident hazards of certain industrial activities). Směrnice byla postupně doplněna o rozhodnutí Rady 98/685/ES o uzavření Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, Rozhodnutí Komise 98/433/ES o harmonizovaných kritériích pro uplatnění menšího množství požadavků na některé objekty a zařízení podle článku 9 směrnice Rady 96/82/ES, rozhodnutí Komise C(1999)856 o dotazníku ke směrnici Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s nebezpečnými látkami a rozhodnutí Komise K(2002/605/ES o dotazníku ke směrnici Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Původní text směrnice Seveso II byl v roce 2003 zásadně doplněn směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Změna směrnice je reakcí na závažné havárie minulých let – únik kyanidů z odkaliště dolu v rumunském Baia Mare v lednu 2000, které znečistily řeku Tiszu, požár skladiště pyrotechnických pomůcek („ohňostrojová havárie“) v květnu 2000 v holandském Enschede a požár a výbuch ve francouzské továrně na výrobu průmyslových hnojiv v Toulouse v září 2001. Směrnice 2003/105/ES musí být do národní legislativy uvedena do 1. července 2005.⁠​‌‌​‌​​​​​​‌​‌​​⁠

Směrnice Seveso II byla převedena do české legislativy v podobě zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Zákon byl změněn a doplněn v návaznosti na rozvoj legislativy v krizovém řízení, integrovaném záchranném systému, hasičském záchranném sboru a ze zkušeností získaných při implementaci legislativy na tomto úseku.

V současné době je nutné začlenit do platné legislativy harmonizovaná kritéria a požadavky směrnice 2003/105/ES. Zkušenosti státní správy a provozovatelů objektů a zařízení na které se zákon vztahuje, získané během 5 let implementace zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, umožňují také částečné zjednodušení legislativního procesu, včetně možnosti upuštění od vyžadování plnění některých vybraných povinností v odůvodněných případech.

Další rozsáhlý dodatek k původnímu zákonu by však vedl k jeho obtížné srozumitelnosti a proto předkladatel dal přednost vypracování nového znění zákona. Splnění požadavků existujícího zákona je zcela postačující i pro požadavky zákona nového.

Platnou právní úpravu na úseku prevence závažných havárií představuje zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb.

K provedení tohoto zákona byly vydány prováděcí předpisy, z nichž většina byla v roce 2004 novelizována nebo nahrazena novými. K dnešnímu dni platné prováděcí předpisy zahrnují:

Vydání nového zákona bude spojeno se zrušením všech výše uvedených prováděcích právních předpisů a vydáním nových vyhlášek a nařízení vlády. Znění existujících prováděcích předpisů však nebude přijetím nového zákona výrazně věcně změněno.

Předmětem úpravy je systém prevence závažných havárií v objektech a zařízeních, kde jsou umístěny vybrané nebezpečné látky. Základní podmínky pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí před následky havárií, ve kterých se účastní vybrané nebezpečné chemické látky a chemické přípravky byly vytvořeny již zákonem č. 353/1999 Sb. Nová úprava ponechává v platnosti tyto základní principy a dále je nově aplikuje na objekty a zařízení na chemickou a termickou úpravu a zušlechťování nerostů, včetně ukládání odpadů z této činnosti.

V definicích byly ponechány všechny pojmy uvedené ve směrnici a dále definice umístění nebezpečné látky a domino efektu, které jsou ve směrnici uvedeny v samostatných článcích. Mimo směrnici jsou zahrnuty pouze dva pojmy, a sice zóna havarijního plánování a scénář rozvoje závažné havárie, které jsou důležité pro oblast havarijního plánování.

Obecné podmínky udávají, jak postupují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby zjistily, do jaké míry se na ně další ustanovení zákona vztahují. Tato část byla rozšířena, ne však z hlediska nových povinností, ale z hlediska jednoznačnosti postupu výše uvedených osob. Vedle návrhu na zařazení do skupiny A nebo skupiny B byla dosavadní povinnost vypracování seznamu přítomných nebezpečných látek v případě nezařazení formalizována do protokolu o nezařazení, který je výchozím podkladem pro hodnocení domino efektu.

Zařazení do skupiny rozhodnutím krajského úřadu se ukázalo jako efektivní nástroj platného zákona a bylo ponecháno s drobnými úpravami i ve znění nového návrhu. Přesněji se specifikují podmínky, na základě kterých rozhodne krajský úřad o zařazení objektu nebo zařízení z důvodu možného domino efektu.

Popis procesu hodnocení rizik závažné havárie je uveden v samostatném paragrafu, neboť jeho výsledky se používají nejenom v bezpečnostní dokumentaci (bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva), ale také jako podklad při stavebním řízení pro nově vznikající objekty a zařízení.

Požadavky na zpracování bezpečnostní dokumentace zahrnující bezpečnostní program, bezpečnostní zprávu, plán fyzické ochrany a havarijní plány a provedení jejich aktualizace se nezměnily co do rozsahu, pouze se upřesnily některé z předepsaných kroků, což by mělo pomoci zpracovatelům při přípravě jednotlivých dokumentů. Pro objekty a zařízení, které požadovanou dokumentaci zatím nemají, (nebyla vyžadována dříve platnou legislativou) byly stanoveny nové termíny pro její zpracování. Byl konkretizován požadavek na posouzení bezpečnostní zprávy, který bude doplněn v prováděcím právním předpisu.

V souladu se Směrnicí se umožňuje v odůvodněných případech (malé riziko závažné havárie) omezení informací nebo vypuštění celých částí bezpečnostní dokumentace, pokud může být nahrazena jinou dokumentací mající všechny vyžadované náležitosti.

Pojištění patří k základním povinnostem provozovatelů a je přesně uvedeno, že pojišťovnou vyčíslené škody které mohou vzniknout mimo objekt nebo zařízení musí odpovídat možným dopadům, vyjádřeným v provedené analýze a hodnocení rizik.

Proti stávajícímu zákonu je přesně definováno, co je považováno za změnu objektu nebo zařízení a je stanoven postup oznamování a projednání této změny formou nového návrhu na zařazení a předložení aktualizovaného bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy.

Proti stávajícímu zákonu je upřesněna bezpečnostní dokumentace, která musí být předložena při schvalování žádosti o stavební povolení nové stavby nebo změny stavby a před uvedením stavby do užívání.

Rozsah účasti veřejnosti je zaměřen v souladu se směrnicí hlavně na projednávání dokumentace a jejích změn (záměrů na změny) v objektech a zařízeních zařazených do skupiny A a B. Rozšíření směrnice č. 96/82/ES na pyrotechnické látky vyvolalo vážné problémy, protože objekty výrobců výbušnin podléhají podle zákona č. 148/1998 Sb. režimu utajení („V“), zatím co návrh zákona v souladu se směrnicí 96/82/ES a Aarhuskou úmluvou vyžadují podávání informací o druhu a množství nebezpečných látek a aktivní účast veřejnosti. Návrh zákona přesně stanoví způsob nakládání s utajovanými skutečnostmi a dostupnost seznamu nebezpečných látek pro veřejnost.

Tato část akcentuje naši odpovědnost i za bezpečnost a informování veřejnosti v sousedních členských státech prostřednictvím jejich správních úřadů. Informování o závažné havárii je stejné jak pro subjekty v České republice, tak i v ostatních členských státech. Stejné je i právo na využívání údajů a poučení ze závažných havárií zveřejňované prostřednictvím evropské databáze.

Ministerstvo životního prostředí musí rovněž plnit požadavky na výměnu informací mezi sousedními členskými státy a s Komisí.

Do správních úřadů je v souladu s novými požadavky směrnice začleněna technická a výuková asistence, poskytovaná Českým bánským úřadem v souvislosti se zařazením některých báňských zařízení pod režim nově navrhovaného zákona.

Na rozdíl od stávajícího zákona je tato část přepracována v souladu s novými právními předpisy. Jednotlivé správní delikty jsou přesně definovány, tak aby byla zajištěna jejich vymahatelnost, při čemž maximální výše pokuty za jednotlivé správní delikty zůstala nezměněna. Nově se stanoví, kdy právnická nebo podnikající fyzická osoba za delikt neodpovídá a kdy zaniká odpovědnost za správní delikt. Je zdůrazněno přihlédnutí k závažnosti správního deliktu při stanovení výše pokuty.

K plnění ustanovení zákona jsou stanoveny v souladu se směrnicí lhůty. Je explicitně stanoveno, že rozhodnutí, která byla provozovatelům vydána před nabytím účinnosti nového zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona a řízení zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Nabytí účinnosti nově navrhovaného zákona je prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.

Do příloh jsou promítnuty změny uvedené ve směrnici. Týkají se rozlišení dusíkatých hnojiv, rozlišení pyrotechnických pomůcek a zahrnutí povrchových objektů chemické a tepelné úpravy a zušlechťování nerostů a skladování.

Nezbytnost přijetí navrhované právní úpravy plyne z požadavku zapracovat novelu a další doplňky (harmonizovaná kritéria) dříve přijatých směrnic na úseku prevence závažných havárií a to do 1. července 2005.

Novela směrnice rozšiřuje působnost zákona na základě zkušeností se závažnými haváriemi posledních let (Baia Mare, Enschede, Toulouse) dále upřesňuje některé požadavky, včetně podpory požadavku na tvorbu mechanismů užší spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany v rámci jednotlivých států, ale i mezi členskými státy (rozhodnutí Rady 2001/792/ES).

Pro usnadnění územního plánování se ukázalo užitečné sestavit databázi, která se bude používat pro hodnocení umístění objektů a zařízení s nebezpečnými látkami v blízkosti dopravních spojů, míst navštěvovaných veřejností, obytných, rekreačních a jinak významných oblastí.

Správním úřadům je v odůvodněných případech umožněno upustit od uvádění některých informací v bezpečnostní dokumentaci, které dříve nebylo v naší legislativě dostatečně specifikováno.

Na základě zkušeností s uplatněním legislativy na tomto úseku jsou dále navržena formulační upřesnění některých povinností, aby se předešlo různému výkladu v procesu implementace tohoto zákona.

Právní úprava týkající se prevence závažných havárií se řeší zrušením zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií a jeho nahrazením zákonem novým. Současně se ruší i platné prováděcí předpisy. Nové prováděcí předpisy však nebudou zásadně měnit současný věcný obsah.

Mezi právními předpisy, k nimž se návrh zákona o prevenci závažných havárií váže, je nutné zmínit zejména zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Nejdůležitějším prvkem nově navrhované úpravy vzhledem k současně platnému zákonu o prevenci závažných havárií je zakotvení faktu, že rozhodnutí vydané přede dnem účinnosti nového zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava nezakládá novou působnost správním úřadům.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Návrh nového zákona ukládá plnění povinností novým subjektům. Článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. Navrhovaná právní úprava bude zákonnou úpravou, proto je požadavek Listiny základních práv a svobod splněn.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s následujícími mezinárodními úmluvami a protokoly:

Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států, přijatá dne 17. března 1992 v Helsinkách (publikováno pod č. 58/2002 Sb.m.s.). Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 30 odst. 1 dne 19. dubna 2000.

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, přijatá dne 25.6.1998 v Aarhusu (publikováno pod č. 124/2004 Sb.m.s.).

Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá dne 25.2.1991 v Espoo (publikováno pod č. 91/2001 Sb.m.s.).

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), (vyhláška č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů,)

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), (vyhláška č. 8/1985 Sb.,ve znění sdělení vyhlášky č. 61/1991 Sb., sdělení č. 251/1991 Sb., sdělení č. 274/1996 Sb., sdělení č. 29/1998 Sb., sdělení č. 60/1999 Sb. a sdělení č. 9/2002 Sb.)

Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, podepsaná dne 14. prosince 1998 ve Vídni. (publikováno pod č. 139/2000 Sb.m.s).

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, podepsaná dne 24. října 1996 v Bonnu (publikováno pod č. 53/1999 Sb.).

Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech, podepsaná dne 23. listopadu 1998 v Bratislavě (publikováno pod č. 7/2001 Sb.m.s.).

Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách a závažných haváriích, podepsaná dne 17. června 1999 v Budapešti (publikováno pod č. 31/2001 Sb.m.s.).

Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích, podepsaná dne 19. září 2000 v Berlíně (publikováno pod č. 10/2003 Sb.m.s.).

Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, podepsaná dne 8. června 2000 ve Varšavě (publikováno pod č. 102/2003 Sb.m.s.).

Návrh změny je v souladu s příslušnými právními předpisy ES, kterými jsou:

Viz tabulka shody.

Finanční dopady na státní rozpočet a územní rozpočty byly pokryty v prvních letech působnosti zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. V letech 2000 až 2002 došlo k personálnímu posílení na centrální a regionální úrovni. Dotčené instituce byly v rámci možností státního rozpočtu v minulém období postupně posíleny tak, aby mohly úkoly dozoru a kontroly vykonávat. Významné změny pak nastaly po změně územního uspořádání České republiky, kdy převodem této problematiky ze zrušených okresních úřadů na krajské úřady došlo k výraznému snížení počtu pracovníků a nákladů. Podmínkou pro zabezpečení úkolů v nové oblasti výbušnin je však navýšení rozpočtu státní báňské správy o cca 900 tisíc Kč. Bez tohoto navýšení by nebylo možno zabezpečit kontrolu dodržování zákona, protože žádné jiné pracoviště nemá odborníky pro tuto oblast.

Nový zákon umožňuje v odůvodněných případech ustoupit od požadavku zpracovat vnější havarijní plán, což povede k úspoře nákladů rozpočtu krajského úřadu. Tím bude možno pokrýt zvýšení nákladů v důsledku zařazení cca 10 nových podniků.

Včasné přijetí nového zákona se začleněnými požadavky novely stávající směrnice zabrání udělení pokuty za neplnění požadavků Komise.

V souvislosti s vydáním nové právní úpravy se očekává, že dojde ke zvýšení celkového počtu podniků a zařízení, na které se bude zákon vztahovat pouze v jednotkách procent. Náklady podnikové sféry se budou pohybovat v řádu desítek miliónů.

V odůvodněných případech může být naopak ustoupeno od zpracování částí nových bezpečnostních dokumentů a existující dokumenty, zvláště dokumentace ISO/EMS, pokud obsahuje všechny náležitosti (nebo po doplnění) může být použito pro účely navrhovaného zákona. Uplatněním tohoto pravidla mohou klesnout náklady podnikatelské sféry v řádu několika desítek milionů.

Návrh nařízení vlády připraví Ministerstvo životního prostředí. Tento návrh bude svým obsahem a rozsahem odpovídat platnému nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole a bude obsahovat:

Vyhláška svým obsahem a rozsahem bude odpovídat platné vyhlášce č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií a bude obsahovat:

Vyhláška svým obsahem a rozsahem bude odpovídat platné vyhlášce č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie a bude obsahovat:

Vyhláška svým obsahem a rozsahem bude odpovídat platné vyhlášce č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a bude obsahovat:

Vyhláška svým obsahem a rozsahem bude odpovídat platné vyhlášce č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B a bude obsahovat:

Vymezuje se předmět zákona. V souladu s právem Evropských společenství je stanoven systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Na rozdíl od platné právní úpravy se zákon nově vztahuje na povrchové objekty a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky. V odstavci 3 jsou definovány objekty a zařízení, na které se zákon nevztahuje.

Definují se základní pojmy. Existující definice jsou uvedeny v nejvyšší možný soulad s definicemi Evropského společenství a krizovou legislativou a s potřebou jednoznačnější implementace zákona jak právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami, tak i správními úřady. K definicím uvedeným ve směrnici ES jsou přidány definice domino efektu a umístění nebezpečné látky, které jsou ve směrnici ES uvedeny v jiných článcích směrnice a definice zóny havarijního plánování a scénáře rozvoje závažné havárie, které jsou nezbytné pro havarijní plánování.

V souladu s právními předpisy ES se vymezuje postup právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby při hodnocení vztahu jimi užívaných objektů a zařízení k navrhovanému zákonu. Základním krokem je zpracování seznamu vybraného druhu a maximálního množství nebezpečných látek, které se mohou nahromadit v objektu nebo zařízení a porovnání těchto údajů s minimálním množstvím nebezpečné látky, určujícím pro zařazení do skupiny A nebo skupiny B, uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Odstavec 2 stanoví podmínky pro zařazení podniku nebo zařízení do méně rizikové skupiny A a odstavec 3 pro zařazení do rizikovější skupiny B.

V souladu s právními předpisy ES se vymezuje postup právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby v případě, kdy zjištěné množství nebezpečné látky nedosahuje minimálního množství nebezpečné látky, určujícího pro zařazení do skupiny A. V tomto případě tyto osoby vypracují protokol o nezařazení, který podle zjištěného množství nebezpečné látky buď uloží a stejnopis zašlou krajskému úřadu, nebo ho uloží pro případ případné kontroly.

Odstavec 3 stanoví formu a obsah protokolu o nezařazení.

V souladu s právními předpisy ES je stanoven obsah návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, který předkládá provozovatel krajskému úřadu. Vzor návrhu na zařazení je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. O podaném návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B rozhodne krajský úřad ve správním řízení.

V souladu s právními předpisy ES je stanoven postup krajského úřadu, vedoucí ke snížení rizika v důsledku pravděpodobnosti vzniku domino efektu. Na základě návrhů na zařazení a protokolů o nezařazení může krajský úřad zařadit objekt nebo zařízení do vyšší skupiny rizikovosti a uložit provozovatelům vzájemně se ohrožujících objektů nebo zařízení vzájemnou výměnu informací a zahrnutí rizik vyvolaných okolními provozy nebo zařízeními.⁠​‌‌​‌​​​​​​‌​‌​​⁠

V souladu s právními předpisy ES se vymezuje obsah analýzy a hodnocení rizika závažné havárie, kterou musí provozovatel zpracovat pro každý stávající nebo budoucí objekt nebo zařízení.

V souladu s právními předpisy ES je stanoven obsah a rozsah bezpečnostního programu, který předkládá ke schválení krajskému úřadu provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A. Bezpečnostní program obsahuje zásady prevence závažné havárie a strukturu a systém řízení bezpečnosti provozu nebo zařízení.

Je stanoven postup projednání a schválení bezpečnostního programu. Provozovatel je povinen postupovat podle schváleného bezpečnostního programu a seznámit s ním v nezbytném rozsahu zaměstnance a další osoby, zdržující se v objektu nebo u zařízení.

Způsob zpracování a aktualizace bezpečnostního programu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

V souladu s právními předpisy ES se upřesňuje obsah bezpečnostní zprávy a postup jejího zpracování. Provozovatel může využít dokumenty nebo části dokumentů, zpracované podle jiných právních předpisů, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům bezpečnostní zprávy nebo jsou v jejich smyslu doplněny a upraveny. Protože v roce 2005 bude většina bezpečnostních zpráv 5 let stará a musí dojít k jejich prověření, je uveden požadavek na jednotlivé kroky při posuzování bezpečnostní zprávy. Je uvedeno také zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu ministerstvem.

Obsah bezpečnostní zprávy je doplněn o jasně stanovený požadavek na uvedení aktualizovaného seznamu umístěných nebezpečných látek a dále o požadavek uvést jmenovitě organizace spolupracující na vypracování bezpečnostní zprávy. Proti stávajícím právním předpisům je stanoven postup posouzení bezpečnostní zprávy, její aktualizace a zprávy o jejím posouzení. Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizaci a zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy krajskému úřadu ke schválení.

Je stanoven postup projednání a schválení bezpečnostní zprávy. Provozovatel je povinen postupovat podle schválené bezpečnostní zprávy a seznámit s ní v nezbytném rozsahu zaměstnance a další osoby, zdržující se v objektu nebo u zařízení.

Ukládá provozovateli povinnost pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie mimo území podniku nebo zařízení a to jak odpovídající výše, tak doby do které a po kterou musí být objekt nebo zařízení pojištěny.

V souladu s právními předpisy ES jsou uvedena kritéria na jejichž základě může krajský úřad rozhodnout o omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě, pokud provozovatel dostatečně prokáže, že konkrétní nebezpečná látka, umístěná v objektu nebo zařízení nebo jakékoli jeho části, je ve stavu, který není schopen vyvolat nebezpečí závažné havárie. Dále je uveden postup správních úřadů v tomto případě.

V souvislosti s rizikem možného teroristického útoku je provozovatel povinen zpracovat a zavést plán fyzické ochrany, zahrnující zpracování dokumentu o opatřeních fyzické ochrany, jejich zavedení a provádění kontrol. Plán fyzické ochrany, jeho schvalování a kontrola dodržování jsou prováděny ve zvláštním režimu.

Provozovatel je povinen vypracovat vnitřní předpis fyzické kontroly objektu nebo zařízení v rozsahu, stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstva průmyslu a obchodu.

V souladu s právními předpisy ES je stanoven postup provozovatele po změně podmínek v objektu nebo zařízení. Za změny jsou považovány změna druhu nebo množství nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství, změna použité technologie a organizační změny, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Návrh na zařazení objektu nebo zařízení nebo aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy musí provozovatel předložit krajskému úřadu do jednoho měsíce po každé změně.

V souladu s právními předpisy ES je vnitřní havarijní plán nástrojem provozovatele objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A, stanovujícím opatření uvnitř objektu nebo zařízení k zabránění vzniku závažné havárie a při jejím vzniku ke zmírnění jejích následků. Zákon stanoví obsah vnitřního havarijního plánu, změny vyžadující jeho aktualizaci a povinnost provozovatele prověřit vnitřní havarijní plán nejméně jednou za 3 roky. Provozovatel musí s tímto plánem seznámit všechny zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení a postupovat podle něj v případě vzniku závažné havárie.

V souladu s právními předpisy ES je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B povinen vypracovat podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.

V souladu s právními předpisy ES může s uvedením důvodů krajský úřad rozhodnout s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě, že nebude pro objekt nebo zařízení zpracovávat vnější havarijní plán. V tomto případě musí krajský úřad informovat ministerstvo, které o tom uvědomí sousední stát.

Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu. V souladu s tím ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu písemných podkladů provozovatele pro stanovení zóny havarijního plánování a způsob provedení aktualizace podkladů.

Je stanoven postup krajského úřadu při stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu.

V souladu s právními předpisy ES jsou stanoveny povinnosti provozovatele při zřizování nových objektů nebo zařízení novou výstavbou nebo změnou stavby. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B, je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu.

V souladu s právními předpisy ES má veřejnost právo účasti při projednávání bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu. Stejné právo je také v případě změn v objektu nebo zařízení, které vedou ke změně bezpečnosti při jejich užívání. Je přesně stanoven způsob zpracování a projednávání bezpečnostní dokumentace s ohledem na utajované a zvláštní skutečnosti. Krajský úřad také zajišťuje zpřístupnění schváleného bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace veřejnosti.

V souladu s právními předpisy ES může provozovatel z výtisků návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, vypustit po projednání s krajským úřadem údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství, utajovaných skutečností anebo zvláštních skutečností z důvodů veřejné bezpečnosti nebo důvodů obrany státu.

Je stanoven postup projednávání a schválení návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

V souladu s právními předpisy ES je krajskému úřadu uloženo zpracovat a rozšířit informaci pro veřejnost v okolí objektů a zařízení zařazených do skupiny B, jejíž součástí je i postup v případě vzniku závažné havárie. Informace se aktualizuje po každé závažné změně v objektu nebo zařízení, nebo nejméně jednou za 5 let.

V souladu s právními předpisy ES je právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám uložena povinnost informovat o vzniku a následcích závažné havárie. Je stanoven další postup správních úřadů při zpracování a vyhodnocení informací o závažné havárii a poskytnutí informace Evropskému společenství.

Určují se správní úřady na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka.

Určuje se ministerstvo jako ústřední orgán státní správy na úseku prevence závažných havárií a stanoví se jeho činnosti a spolupráce v rámci státní správy v České republice a vůči Evropskému společenství.

Určuje se Ministerstvo vnitra jako kontaktní bod pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv.

Stanoví se povinnosti Českého báňského úřadu při posuzování úplnosti a odborné správnosti návrhů bezpečnostních dokumentů pro provozy a zařízení v oblasti výbušnin, chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů a přípravě odborné způsobilosti v rámci jeho působnosti.

Stanoví se povinnosti České inspekce životního prostředí při koordinaci a provádění společné inspekce objektů a zařízení provozovatelů, zařazených do skupiny A a skupiny B.

Upravují se povinnosti krajského úřadu na úseku prevence závažných havárií, včetně propojení požadavků prevence závažných havárií, územního plánování a dalších požadavků stavebního řízení. Krajský úřad má pravomoc ukládat pokuty a rozhodnout o zákazu užívání objektu a zařízení nebo jeho částí v případě, že provozovatel neplní povinnosti uložené zákonem a provozem objektu nebo zařízení hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku, nebo že k závažné havárii již došlo.

Stanoví se výčet, povinnosti a postup orgánů integrované inspekce prevence závažných havárií při provádění společné inspekce.

Kontrola u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádí nejméně jednou za 3 roky. Kontrola u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádí nejméně jednou ročně. Určuje se postup při provádění inspekce, tj. předmět kontroly, maximální lhůty na provedení kontroly u provozovatelů zařazených do skupiny A nebo skupiny B a vlastní postup České inspekce životního prostředí a ostatních orgánů.

Upravují se práva a povinnosti zaměstnanců provádějících kontrolu podle tohoto zákona.

Jsou stanoveny správní delikty, kterých se může dopustit právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo provozovatel při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.

Je stanovena výše pokuty za správní delikty vyjmenované v § 36 v rozmezí 100 tisíc až 5 milionů Kč. Výše pokut je zvolena jak z hlediska závažnosti možných důsledků neplnění povinností uložených zákonem, tak z hlediska výše pokut ukládaných ostatními zákony v oblasti životního prostředí.

Jsou stanoveny podmínky kdy právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá a kdy odpovědnost za správní delikt zaniká. Při určení výměry pokuty se přihlíží k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále je stanoveno, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad s výjimkou překročení množství nebezpečných látek uvedených v seznamu, které projednává Česká inspekce životního prostředí. Dále jsou stanoveny podmínky vybírání pokut a použití vybraných prostředků.

Deleguje finanční náklady při zajištění povinností ukládaných zákonem a přesně stanoví, za kterých podmínek může krajský úřad rozhodnout o zákazu užívání objektu nebo zařízení provozovatelem.

Stanoví, že působnost krajského úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti a tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů, vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

V přechodných ustanoveních jsou promítnuty lhůty, do kterých je nutno splnit jednotlivá ustanovení zákona. Tyto lhůty jsou převzaty z novely směrnice Evropského společenství a budou uplatněny především na objekty a zařízení, na které se zákon nově vztahuje po rozšíření jeho působnosti podle novely směrnice Evropského společenství. V ustanovení je explicitně stanoveno, že rozhodnutí vydaná podle dosud platného zákona 353/1999 Sb. před dnem účinnosti nově navrhovaného zákona se považují za rozhodnutí vydaná podle nového zákona.

Zrušuje se zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií v platném znění, včetně všech jeho prováděcích právních předpisů.

Zrušuje se včetně nadpisu část dvacátá druhá zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a změně některých souvisejících zákonů.

Zrušuje se včetně nadpisu část sto čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

Je stanovena účinnost zákona prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.

Tabulka I a tabulka II, udávající kvalifikační množství nebezpečných látek a přípravků pro zařazení objektů a zařízení do skupiny A nebo skupiny B se upravují a doplňují podle požadavků novely směrnice Evropského společenství. Jsou upravena také sčítací pravidla a postup jejich použití v případě, že v objektech nebo zařízeních není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím.

Je uveden vzor návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B. Proti původnímu zákonu jsou upraveny údaje o druhu a množství nebezpečných látek a je doplněn výpočet celkového množství nebezpečných látek, rozhodující pro zařazení.

Kritéria vymezující závažnou havárii jsou v podstatě převzata z dosud platného zákona, byly pouze upraveny odkazy na nové zákony a prováděcí předpisy.