I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Cílem návrhu nařízení vlády je úprava pokynů k vyplnění vzorového poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. Návrh nařízení navazuje na novelu občanského zákoníku, jíž se transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2673 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2011/83/EU, pokud jde o smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku, a zrušuje směrnice 2002/65/ES (dále též „DMFS“), a je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 1820 odst. 2 občanského zákoníku.
Novela občanského zákoníku zavádí možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy uzavřené v on-line rozhraní prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku pro odstoupení od smlouvy. Současně se zavádí povinnost podnikatele o této možnosti spotřebitele informovat. Tuto informační povinnost může podnikatel splnit poskytnutím vzorového poučení o právu na odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví nařízení vlády č. 29/2023 Sb. Vzhledem k rozšíření informační povinnosti podnikatele je tak potřeba upravit nařízení vlády a doplnit příslušný pokyn k vyplnění vzorového poučení.
Návrhem nařízení vlády se tak stanoví konkrétní formulace, kterou má podnikatel použít pro informování spotřebitele o možnosti odstoupit od smlouvy online prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku pro odstoupení.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Směrnice CRD stanoví řadu informačních povinností, které musí podnikatel spotřebiteli sdělit v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, včetně informace o právu na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. Ve své Příloze I pak směrnice CRD zavádí harmonizované poučení o odstoupení a vzorový formulář pro odstoupení od těchto smluv. Toto vzorové poučení a formulář mají sloužit spotřebiteli pro snadnější odstoupení od smlouvy. Řádným poskytnutím informací podle vzorového poučení splní podnikatel informační povinnost o právu na odstoupení od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. i) občanského zákoníku.
Nařízení vlády č. 29/2023 Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv, představuje transpozici přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (dále také „CRD“). Směrnice CRD je v maximální harmonizaci, obsah vzorového poučení včetně pokynů k jeho vyplnění v nařízení vlády tak odpovídá evropské předloze.
Směrnice DMFS nyní směrnici CRD novelizuje a nově upravuje povinnost podnikatele umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy uzavřené v online rozhraní prostřednictvím online funkce pro odstoupení od smlouvy (tlačítko nebo obdobný ovládací prvek pro odstoupení od smlouvy dostupný v online rozhraní). V souvislosti s tím rozšiřuje i informační povinnost o právu na odstoupení od smlouvy a doplňuje přílohu I směrnice CRD o úpravu způsobu vyplnění vzorového poučení.
Nové požadavky směrnice ve vztahu k odstoupení od smlouvy online a příslušné informační povinnosti budou transponovány do občanského zákoníku. Změnu přílohy směrnice CRD je nutné do českého právního řádu provést prostřednictvím úpravy nařízení vlády č. 29/2023 Sb.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast uzavírání smluv na dálku. Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví) a s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod).
Návrh nařízení je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 1820 odst. 2 občanského zákoníku. Zmocnění se týká stanovení náležitostí vzorového poučení o právu na odstoupení od smlouvy, jehož prostřednictvím je možné splnit povinnosti stanovené v § 1820 odst. 1 písm. i) až k) občanského zákoníku.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná právní úprava je transpozicí směrnice DMFS. Předložený návrh je, spolu s příslušnou novelou občanského zákoníku, se směrnicí plně slučitelný. Návrh nařízení je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh nařízení vlády je v souladu s mezinárodními smlouvami, resp. mezinárodní smlouvy danou problematiku neupravují.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají zvýšené náklady na straně orgánů dozoru. Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se tak neočekávají.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Návrh nařízení představuje transpoziční úpravu, jejíž účinnost se odvíjí od data stanoveného příslušným předpisem EU. Směrnice DMFS v čl. 2 odst. 1 pododst. 2 stanoví, že nová pravidla se použijí od 19. června 2026. Navržené datum účinnosti nařízení vlády tedy odpovídá požadavku směrnice DMFS.
8. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Takovou úpravu návrh právního předpisu neobsahuje.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
9.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nařízení vlády se dotýká práv a povinností spotřebitelů a podnikajících fyzických a právnických osob, a to v oblasti informování spotřebitelů o odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku v online rozhraní.
Návrh nařízení vlády navazuje na novou povinnost podnikatelů umožnit spotřebiteli v případě smluv uzavřených na dálku v online prostředí odstoupit taktéž v online prostředí (§ 1830a občanského zákoníku) a související informační povinnost (§ 1820 odst. 1 písm. i) občanského zákoníku). Návrh nařízení upravuje obsah již nyní existujícího vzorového poučení o právu na odstoupení od smlouvy. Stanovením konkrétního způsobu vyplnění vzorového formuláře umožňuje podnikatelům snazší plnění jejich zákonných povinností při informování spotřebitele.
Ve vztahu k fyzickým osobám - spotřebitelům přináší navrhovaná právní úprava vyšší míru informovanosti o možnosti odstoupit od smlouvy v online prostředí, a tím směřuje ke zlepšení jejich postavení při sjednávání smluv online.
9.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Navržená úprava dopadne na obchodníky sjednávající smlouvy se spotřebiteli v online prostředí (např. e-shopy). Lze očekávat jednorázové náklady na úpravu vzorového poučení o odstoupení od smlouvy v souvislosti s doplněním informace o možnosti odstoupit od smlouvy online prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku pro odstoupení od smlouvy.
9.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem nařízení vlády se nezakládá žádná veřejná podpora.
9.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nemá negativní sociální dopady ani nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
9.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaná právní úprava se aplikuje vůči všem obchodníkům sjednávajícím smlouvy na dálku a všem spotřebitelům bez ohledu na pohlaví. Úprava tedy není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádné dopady na rovnost žen a mužů.
9.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na životní prostředí.
9.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na ochranu práv dětí.
9.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
9.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná změna nařízení vlády nemá ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů přímé dopady a nepřináší žádná nová práva ani povinnosti adresátů právní úpravy ve vztahu k této problematice.
9.10 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení vlády nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
10. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády nepřináší žádná korupční rizika.
11. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh nařízení vlády není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U návrhu nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh neupravuje poskytování žádné služby veřejné správy.
12. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Návrh představuje čistě technickou novelu s minimálními dopady, a proto byla podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5. 5 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace dopisem ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Evy Decroix, Ph.D., MBA, MPA pod č. j. 41061-2025-UVCR ze dne 22. října 2025 udělena výjimka z povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace.
13. Informace dle zákona o regulaci lobbování
-
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 29/2023 Sb.)
K příloze písm. a)
Do pokynů k vyplnění vzorového poučení o právu na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory se doplňuje konkrétní formulace, kterou má podnikatel použít pro informování spotřebitele o možnosti odstoupit od smlouvy online prostřednictvím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku pro odstoupení. Spolu s informací o možnosti odstoupit od smlouvy online podnikatel ve vzorovém poučení uvede také informaci o umístění tlačítka (např. na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci) a o tom, že spotřebitel obdrží potvrzení o přijetí odstoupení od smlouvy na trvalém nosiči dat (např. e-mailem).
Požadovaný text podnikatel do vzorového poučení doplní pouze v případě, kdy bude povinen umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy online prostřednictvím tlačítka podle § 1830a občanského zákoníku, tj. pouze u smluv uzavíraných distančním způsobem v online rozhraní (např. na e-shopu).
Vyplněním vzorového poučení podle požadavků nařízení vlády pak podnikatel podle § 1820 odst. 2 občanského zákoníku splní svou informační povinnost stanovenou v § 1820 odst. 1 písm. i) občanského zákoníku.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
V souladu se směrnicí se navrhuje účinnost od 19. června 2026.