I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení nového zvláště chráněného území s názvem Trkmanské louky v kategorii „národní přírodní památka“.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) ekosystémů slanomilných rákosin a ostřicových porostů,
b) ekosystémů subhalofilní poloruderální bylinné vegetace, s výskytem slanomilných druhů a
c) biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich populací, zejména populace kriticky ohroženého pcháče žlutoostenného ( Cirsium brachycephalum ).
Vyhlašované zvláště chráněné území se nachází na území Jihomoravského kraje v katastrálním území Rakvice. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 31,15 ha.
K zabezpečení národní přírodní památky Trkmanské louky se navrhuje vyhlásit ochranné pásmo, které se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Rakvice. Plocha ochranného pásma zabírá přibližně 9,41 ha.
Výměra zvláště chráněného území i jeho ochranného pásma byla zjištěna pomocí geografického informačního systému na základě polygonů, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu.
Hlavním důvodem vyhlášení národní přírodní památky je zajištění odpovídající ochrany území s výskytem ekosystémů slanomilných rákosin a ostřicových porostů, ekosystémů subhalofilní poloruderální bylinné vegetace, s výskytem slanomilných druhů a biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich populací, zejména populace kriticky ohroženého pcháče žlutoostenného ( Cirsium brachycephalum ). Podle dat získaných jak z výstupů mapování biotopů (přírodních typů stanovišť) a vybraných druhů organismů při provádění monitoringu soustavy Natura 2000, tak z výsledků oborových přírodovědeckých průzkumů, splňuje předmětné území podmínky pro vyhlášení ochrany v kategorii národní přírodní památka ve smyslu § 35 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o ochraně přírody a krajiny“).
Předmětné území je též součástí evropsky významné lokality Trkmanské louky (dále také jen „EVL“), je tak povinností České republiky zajistit této evropsky významné lokalitě odpovídající územní ochranu. Tato povinnost vyplývá z článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin, v platném znění. Za účelem splnění této povinnosti bylo přijato nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které pro část území předmětné evropsky významné lokality uvádí formu ochrany národní přírodní památka. Vyhlášením národní přírodní památky na předmětném území tak dojde k naplnění uvedené povinnosti vyplývající z nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
Území svou výměrou, přírodními hodnotami a vědeckým významem odpovídá zákonem stanovené definici národní přírodní památky.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Předmětné území nepodléhá v současné době zvláštní ochraně podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny.
Předmětné území je součástí evropsky významné lokality Trkmanské louky, vyhlášené přílohou č. 872 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis respektuje princip dělby moci, když jako právní předpis připravovaný ústředním správním orgánem coby reprezentantem moci výkonné je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydáván na základě a v mezích zákona. Ministerstvo životního prostředí je navrhovaný právní předpis zmocněno vydat ustanovením § 79 odst. 5 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojení s § 35 odst. 1 tohoto zákona.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška provádí zákon o ochraně přírody a krajiny, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní památku jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní památky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 5 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v platném znění. Nicméně přímo transpoziční charakter vůči těmto unijním předpisům, ani jiným navrhovaný právní předpis nemá.
Předložený návrh právního předpisu není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava není technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, neboť neurčuje ani nemění technickou specifikaci žádného výrobku.
6. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na materii upravovanou navrhovaným právním předpisem nedopadá působnost žádné z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
S vyhlášením zvláště chráněného území a ochranného pásma jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Náklady na péči o předměty ochrany národní přírodní památky budou hrazeny prostřednictvím dostupných ekonomických nástrojů, především národních dotačních programů v gesci Ministerstva životního prostředí a evropských dotačních programů. Odhad předpokládané orientační výše těchto nákladů činí cca 1 600 000 Kč/10 let.
Navrhovaná právní úprava jen nepatrně zvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti.
8. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná vyhláška má dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Vyhlášení národní přírodní památky zakládá na předmětném území regulaci, která zčásti vyplývá přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, zčásti pak právě z navrhované vyhlášky.
Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje v § 35 odst. 2 tzv. základní ochranné podmínky, které jsou platné pro všechny národní přírodní památky a které představují činnosti, jejichž vykonávání na území národní přírodní památky je bez povolené výjimky příslušným orgánem ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) zakázáno.
Z navrhované vyhlášky pak vyplývají tzv. bližší ochranné podmínky národní přírodní památky, které představují činnosti vázané na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.
Navrhovaná právní úprava tak přinese zejména vlastníkům a nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, mírnou administrativní zátěž, spojenou s povinností opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, event. výjimku pro provedení zakázaných činností. Nicméně vzhledem k charakteru těchto činností lze konstatovat, že při běžném užívání a obhospodařování svých nemovitých věcí nebudou vlastníci či nájemci prakticky nijak limitováni.
V souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny, byl záměr na vyhlášení národní přírodní památky s dotčenými vlastníky pozemků projednán, stejně jako s dotčenými obcemi a krajem.
Někteří z vlastníků dotčených pozemků uplatnili proti zařazení jejich pozemků do národní přírodní památky, popř. do jejího ochranného pásma námitky, o nichž bylo řádně rozhodnuto v souladu se správním řádem.
Kromě jednotlivých fyzických osob patří mezi vlastníky, kteří námitky uplatnili, také Moravská Agra a. s., Obec Rakvice a Zemědělské družstvo Rakvice.
Společnost Moravská Agra a. s. nesouhlasila se zařazením části pozemku v jejím vlastnictví do ochranného pásma. Námitce bylo v plném rozsahu vyhověno.
Obec Rakvice nesouhlasila se zařazením pozemků nebo jejich částí v jejím vlastnictví do území národní přírodní památky a dalších pozemků nebo jejich částí do ochranného pásma. Námitce bylo částečně vyhověno tak, že některé pozemky nebo jejich části původně zařazené do území národní přírodní památky byly přesunuty do ochranného pásma. Některé pozemky nebo jejich části byly z návrhu na vyhlášení národní přírodní památky nebo ochranného pásma vypuštěny. Proti tomuto rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podala Obec Rakvice rozklad. Následně ministryně životního prostředí vrátila prvoinstanční rozhodnutí k novému projednání. Ministerstvo životního prostředí poté vydalo nové rozhodnutí, ve kterém rozhodlo stejně jako v rozhodnutí prvoinstančním. Obec Rakvice proti tomuto rozhodnutí opět podala rozklad, nicméně ministr životního prostředí nové prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.
Zemědělské družstvo Rakvice nesouhlasilo se zařazením některých pozemků nebo jejich částí v jeho vlastnictví do území národní přírodní památky a dalších pozemků nebo jejich částí do ochranného pásma. Námitce bylo částečně vyhověno tak, že jeden pozemek byl z návrhu na vyhlášení ochranného pásma vypuštěn. Proti tomuto rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podalo Zemědělské družstvo Rakvice rozklad. Následně ministryně životního prostředí vrátila prvoinstanční rozhodnutí k novému projednání. Ministerstvo životního prostředí poté vydalo nové rozhodnutí, ve kterém rozhodlo stejně jako v rozhodnutí prvoinstančním. Zemědělské družstvo Rakvice proti tomuto rozhodnutí již rozklad nepodalo.
9. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaný právní předpis může mít vliv na podnikatelské prostředí České republiky, a to v rozsahu regulace některých činností popsané v předešlém oddíle a s tím související administrativní zátěže spojené s podáváním žádostí o souhlas k některým činnostem, event. výjimku ze zákazu některých činností v rámci základních ochranných podmínek.
10. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrhovaným právním předpisem není zakládána veřejná podpora.
11. Zhodnocení sociálních dopadů návrhu právního předpisu, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
13. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaný právní předpis předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí. Jeho cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území.
14. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na rodiny.
15. Zhodnocení dopadů na rodiny
16. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
17. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky se netýká soukromí.
18. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovaným právním předpisem není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. i) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany.
19. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihomoravském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované národní kategorii ochrany bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
20. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaný právní předpis není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Navrhovaným právním předpisem není zakládána žádná digitální služba veřejné správy.
Všechna zvláště chráněná území jsou na základě § 42 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d zákona o ochraně přírody a krajiny). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/.
Součástí údajů, které se o zvláště chráněných územích v Ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhovaná vyhláška tak po svém přijetí bude kromě publikace ve Sbírce zákonů promítnuta rovněž do příslušných záznamů o dotčených zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody.
21. Provedení hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA)
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Návrh vyhlášky je předkládán v souladu se Souhrnem návrhů vyhlášek na rok 2025 s vyznačením zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA), zveřejněným ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády, přičemž povinnost zpracování RIA pro tento návrh ze souhrnu nevyplývá.
22. Informace podle zákona o regulaci lobování
V souvislosti s přípravou, projednáváním a předložením návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje národní přírodní památka Trkmanské louky.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) ekosystémů slanomilných rákosin a ostřicových porostů,
b) ekosystémů subhalofilní poloruderální bylinné vegetace, s výskytem slanomilných druhů a
c) biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich populací, zejména populace kriticky ohroženého pcháče žlutoostenného ( Cirsium brachycephalum ).
Vyhlašovaná národní přírodní památka Trkmanské louky se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Rakvice. Její hranice je stanovena v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky.
K zabezpečení národní přírodní památky Trkmanské louky se navrhuje vyhlásit ochranné pásmo, které se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Rakvice. Jeho hranice je stanovena v příloze č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky.
Území národní přírodní památky a její ochranné pásmo jsou orientačně graficky znázorněny v příloze č. 3 k předloženému návrhu vyhlášky.
K § 2
Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní památky. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní památky provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
K § 2 odst. 1 písm. a)
Předměty ochrany jsou vázány na stávající druh a způsob využití pozemků. Změnou druhu pozemku nebo způsobu jeho využití se mohou změnit specifické podmínky jednotlivých biotopů, což může způsobit nežádoucí změny dochovaného přírodního prostředí a podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany.
K § 2 odst. 1 písm. b)
Umístění nebo povolení nových staveb anebo provádění terénních úprav může přímo i nepřímo zásadně ovlivnit cenné přírodní hodnoty v území a může tak přispět ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany.
K § 2 odst. 1 písm. c)
Nevhodně prováděná mechanizovaná příprava půdy může vést k poškození předmětu ochrany a provádění takových prací je proto třeba regulovat. Vzhledem k plošné distribuci předmětů ochrany je nutné u těchto potenciálních zásahů posoudit případné negativní dopady na tyto předměty ochrany, což zajistí posuzování příslušným orgánem ochrany přírody v rámci vydávání souhlasu. Podle § 35 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, zakázány. Souhlasu podle navrhovaného ustanovení vyhlášky tedy budou podléhat takové zemní práce, které nezpůsobí změny nebo poškození národní přírodní památky. K činnostem, které by mohly představovat změnu či poškození národní přírodní památky, je nezbytné povolení výjimky za základních ochranných podmínek národních přírodních památek, podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny.
K § 2 odst. 1 písm. d)
Vodní režim zásadním způsobem ovlivňuje biotopy předmětů ochrany Případné nevhodné zásahy do vodního režimu daného území a do koryt vodních toků by mohly mít negativní vliv na předměty ochrany.
K § 2 odst. 1 písm. e)
Umístění skládky, a to malého rozsahu nebo krátké doby trvání, může negativně ovlivnit vlastnosti biotopů na dané lokalitě nebo přímo ohrozit předměty ochrany.
K § 2 odst. 1 písm. f)
Používání chemických prostředků a hnojiv může přímo poškozovat předměty ochrany nebo měnit půdní chemismus na lokalitě a tím negativně působit na předměty ochrany, ať už přímo nebo nepřímo podporou expanzivních bylinných nebo dřevinných druhů. Hnojením se obsah živin v půdě zvyšuje, což vede k vytěsnění druhů předmětu ochrany ze společenstev a jejich nahrazení konkurenčně zdatnějšími rostlinami. Při aplikaci chemických látek pak dochází k přímé likvidaci rostlin. Při aplikaci biocidů dochází k přímé likvidaci rostlin a nevhodně zvoleným postupem mohou být ohrožena i cenná společenstva v širším okolí.
K § 2 odst. 1 písm. g)
Nevhodné umístění uvedených zařízení, zejména zařízení sloužících k chovu a péči o zvěř (vypouštěcí zařízení, oplocení, stavby pro krmivo, seníky, kůlny, korýtka, lizy pro zvěř, zásypy, krmné boudy a újediště), může ohrozit předměty ochrany. Nekontrolovaným zřizováním mysliveckých zařízení a vnaděním i přikrmováním zvěře může dojít k poškození významných společenstev, která jsou předmětem ochrany, a to v důsledku eutrofizace či jiné změny chemismu, mechanickým poškozením půdního povrchu a vegetace způsobeným soustředěním zvěře a vnášením ruderálních a nepůvodních druhů ze semen obsažených v krmivech.
K § 2 odst. 1 písm. h)
Uvedenou činností může dojít k poškození významných společenstev, která jsou předmětem ochrany, a to v důsledku eutrofizace či jiné změny chemismu, mechanickým poškozením půdního povrchu a vegetace způsobeným soustředěním zvěře a vnášením ruderálních a nepůvodních druhů ze semen obsažených v krmivech.
K § 3
Ustanovením § 3 navrhované vyhlášky je v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny pro území ochranného pásma vymezena činnost vázaná na souhlas orgánu ochrany přírody. Jedná se o pěstování rychle rostoucích dřevin a víceletých energetických plodin. Cílem návrhu této podmínky je předcházet omezení negativních vlivů na předměty ochrany, které by pěstování rychle rostoucích dřevin a víceletých energetických plodin v blízkosti jejich lokalit mohlo způsobit, a to například změnou vodního režimu území; dále je cílem omezení přístupu agrotechniky na území národní přírodní památky
K § 4
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se datum nabytí účinnosti navrhované vyhlášky stanoví ke dni 1. července 2026.