I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Žofínský prales v kategorii „národní přírodní rezervace“.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) ekosystémů květnatých a acidofilních bučin, podmáčených smrčin a společenstev lesních pramenišť, včetně pralesovitého porostu dlouhodobě ponechaného samovolnému vývoji, vlastního Žofínského pralesa,
b) populace vzácného a ohroženého druhu rostliny, dvouhrotce zeleného ( Dicranum viride ), včetně jejího biotopu.
Vyhlašované zvláště chráněné území se nachází na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Pivonice u Pohorské Vsi. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 441,61 ha.
Ochranné pásmo se nevyhlašuje, k zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy bude v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších, předpisů sloužit ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m od hranice národní přírodní rezervace.
Výměra zvláště chráněného území byla zjištěna pomocí geografického informačního systému na základě polygonů, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu.
Hlavním důvodem vyhlášení národní přírodní rezervace je zajištění odpovídající ochrany území s výskytem přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů a vzácných druhů organismů v řešené lokalitě. Podle dat získaných jak z výstupů mapování biotopů (přírodních typů stanovišť) a vybraných druhů organismů při provádění monitoringu soustavy Natura 2000, tak z výsledků oborových přírodovědeckých průzkumů, splňuje předmětné území podmínky pro vyhlášení ochrany v kategorii národní přírodní rezervace ve smyslu § 28 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Předkládaný záměr zohledňuje současný stav znalostí přírodních hodnot celého území. Nově vyhlašovaná národní přírodní rezervace obsáhne plochy velmi cenných porostů bučin, podmáčených smrčin a pramenišť, které v současnosti dosahují hodnot národního významu. Rozloha současné národní přírodní rezervace Žofínský prales (cca 102 ha, z toho je 75 ha původních pralesovitých porostů) je nevelkým ostrovem a rozšířením obdobně citlivé péče i na dosud zachovalé porosty ve zbytku navrhované národní přírodní rezervace dojde k podpoře nejen toho nejcennějšího lesního komplexu, ale i k šíření vyznaných a koncentrovaných organismů, kteří se zde vyskytují. Celý komplex (cca 441 ha) tak vytvoří vhodné podmínky pro další existenci a rozvoj populací zvláště chráněných druhů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
V současné době je předmětné území součástí národní přírodní rezervace Žofínský prales a přírodní rezervace Pivonické skály. Předmětné území je též součástí evropsky významné lokality Žofínský prales - Pivonické skály, vyhlášené přílohou č. 274 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb., a rovněž je součástí ptačí oblasti Novohradské hory vyhlášené nařízením vlády č. 602/2004 Sb.
V souvislosti s vyhlášením nové národní přírodní rezervace Žofínský prales bude muset dojít ke zrušení stávající národní přírodní rezervace Žofínský prales vyhlášené vyhláškou MŽP ze dne 11. června 2004 č. 381/2004 Sb. a přírodní rezervace Pivonické skály vyhlášené nařízením Jihočeského kraje ze dne 14.11.2013 č. 19/2013, z důvodu územního překryvu. V případě vyhlášky č. 381/2004 Sb. je podle § 90 odst. 12 zákona č. 114/1992 Sb. MŽP kompetentní zrušit vyhláškou dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie přírodní rezervace nebo přírodní památka, a to v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona, nebo za podmínek stanovených v § 45. MŽP v této souvislosti připravilo, samostatnou vyhláškou, zrušení výše uvedené národní přírodní rezervace Žofínský prales z roku 2004. V případě přírodní rezervace Pivonické skály je kompetentní k jejímu zrušení, v souladu s § 77a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., místně příslušný kraj (nařízením).
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis respektuje princip dělby moci, když jako právní předpis připravovaný ústředním správním orgánem coby reprezentantem moci výkonné je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydáván na základě a v mezích zákona. Ministerstvo životního prostředí je navrhovaný právní předpis zmocněno vydat ustanovením § 79 odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 28 odst. 1 tohoto zákona.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní rezervaci jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území zejména menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní rezervace a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 5 písm. h) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v platném znění. Nicméně přímo transpoziční charakter vůči těmto unijním předpisům, ani jiným navrhovaný právní předpis nemá.
Předložený návrh právního předpisu není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na materii upravovanou navrhovaným právním předpisem nedopadá působnost žádné z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
S vyhlášením zvláště chráněného území a ochranného pásma jsou spojeny náklady na vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Náklady na péči o předměty ochrany NPR budou hrazeny prostřednictvím dostupných ekonomických nástrojů, především národních dotačních programů v gesci MŽP a evropských dotačních programů. Odhad předpokládané orientační výše těchto nákladů činí cca 2 500 000 Kč/10 let.
Navrhovaná právní úprava jen nepatrně zvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti, a naopak sníží administrativní zátěž Jihočeského kraje, jako příslušného orgánu ochrany přírody pro stávající přírodní rezervaci Pivonické skály. Lze očekávat, že v důsledku omezení hospodaření v lesích národní přírodní rezervace, spočívajícího zejména v ponechání převažující rozlohy lesů samovolnému vývoji nebo ve snížení obvyklé výše těžby dřeva, bude každoročně proplácena náhrada újmy za ztížení lesního hospodaření ve výši cca 2,7 miliónů Kč. Újma za ponechání lesa samovolnému vývoji se však ve stávající národní přírodní rezervaci Žofínský prales proplácí již v současnosti, a to ve výši cca 2,33 miliónů Kč.
8. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná vyhláška má dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Vyhlášení národní přírodní rezervace zakládá na předmětném území regulaci, která zčásti vyplývá přímo ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zčásti pak právě z navrhované vyhlášky.
Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje v § 29 tzv. základní ochranné podmínky, které jsou platné pro všechny národní přírodní rezervace a které představují činnosti, jejichž vykonávání na území národní přírodní rezervace je bez výjimky povolené příslušným orgánem ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) zakázáno. Dále zákon o ochraně přírody a krajiny reguluje výkon rybářského a mysliveckého práva a rovněž lesnictví na území národních přírodních rezervací (§ 30 a 31 zákona).
Z navrhované vyhlášky pak vyplývají tzv. bližší ochranné podmínky národní přírodní rezervace, které představují činnosti vázané na souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.
Navrhovaná právní úprava tak přinese zejména vlastníkům a nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, mírnou administrativní zátěž, spojenou s povinností opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, event. výjimku pro provedení zakázaných činností.
V souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny, byl záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace s dotčenými vlastníky pozemků projednán, stejně jako s dotčenými obcemi a krajem.
V rámci projednávání byla k záměru na vyhlášení uplatněna jedna námitka od Obce Pohorská Ves, která nesouhlasila s vyhlášením národní přírodní rezervace na území Obce Pohorská Ves. Námitce nebylo vyhověno.
9. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaný právní předpis může mít vliv na podnikatelské prostředí České republiky, a to v rozsahu regulace některých činností popsané v předešlém oddíle, a s tím související administrativní zátěž spojenou s podáváním žádostí o souhlas k některým činnostem, event. výjimku ze zákazu některých činností v rámci základních ochranných podmínek (§ 29 a § 43 zákona č. 114/1992 Sb.).
10. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrhovaným právním předpisem není zakládána veřejná podpora.
11. Zhodnocení sociálních dopadů návrhu právního předpisu, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
12. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
13. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaný právní předpis předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí. Jeho cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území.
14. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
15. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na rodiny.
16. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
17. Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky se netýká soukromí.
18. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovaným právním předpisem není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. i) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany.
19. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihočeském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované národní kategorii ochrany bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Navrhovaná právní úprava naopak administrativní zátěž Krajského úřadu Jihočeského kraje sníží, neboť již nebude příslušným orgánem ochrany přírody pro stávající přírodní rezervaci Pivonické skály.
20. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaný právní předpis není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Navrhovaným právním předpisem není zakládána žádná digitální služba veřejné správy.
Všechna zvláště chráněná území jsou na základě § 42 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d zákona o ochraně přírody a krajiny). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/.
Součástí údajů, které se o zvláště chráněných územích v Ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhovaná vyhláška tak po svém přijetí bude kromě publikace ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv promítnuta rovněž do příslušných záznamů o dotčených zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody.
21. Provedení hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA)
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Návrh vyhlášky je předkládán v souladu se Plánem přípravy vyhlášek na rok 2025, přičemž povinnost zpracování RIA pro tento návrh ze souhrnu nevyplývá.
22. Informace podle zákona o regulaci lobování
V souvislosti s přípravou, projednáváním a předložením návrhu vyhlášky nebyly ze strany lobbovaných osob vedeny žádné lobbistické kontakty ve smyslu § 2 a 12 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.
II. Zvláštní část
K celé vyhlášce
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Žofínský prales v kategorii „národní přírodní rezervace“. Hlavním důvodem vyhlášení národní přírodní rezervace je zajištění odpovídající ochrany území s výskytem přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů a vzácných druhů organismů v řešené lokalitě. Podle dat získaných jak z výstupů mapování biotopů (přírodních typů stanovišť) a vybraných druhů organismů při provádění monitoringu soustavy Natura 2000, tak z výsledků oborových přírodovědeckých průzkumů, splňuje předmětné území podmínky pro vyhlášení ochrany v kategorii národní přírodní rezervace ve smyslu § 28 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
K § 1
Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje národní přírodní rezervace Žofínský prales.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) ekosystémů květnatých a acidofilních bučin, podmáčených smrčin a společenstev lesních pramenišť, včetně pralesovitého porostu dlouhodobě ponechaného samovolnému vývoji, vlastního Žofínského pralesa,
b) populace vzácného a ohroženého druhu rostliny, dvouhrotce zeleného ( Dicranum viride ), včetně jejího biotopu.
Vyhlašovaná národní přírodní rezervace Žofínský prales se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním území Pivonice u Pohorské Vsi. Její hranice je stanovena v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky.
Ochranné pásmo se nevyhlašuje, k zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy bude v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších, předpisů sloužit ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m od hranice národní přírodní rezervace.
Území národní přírodní rezervace a její ochranné pásmo jsou orientačně graficky znázorněny v příloze č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky.
K § 2
Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s § 28 odst. 1, resp. § 44 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní rezervace. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní rezervace provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
K § 2 písm. a)
Provádění změny dokončených staveb nebo provádění změn staveb před jejich dokončením může zásadně přímo nebo nepřímo negativně ovlivnit cenné přírodní hodnoty v území a může tak přispět ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany.
K § 2 písm. b)
Mikrolokality výskytu některých ochranářsky významných druhů mohou být nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu vážně poškozeny nebo zcela zničeny, stejně tak může být skládkami narušena celistvost biotopů. Některé materiály mohou navíc při dlouhodobém uložení způsobit změnu půdního chemismu v území a tím negativně ovlivnit předměty ochrany buď přímo nebo i nepřímo podporou expanzivních bylinných nebo dřevinných druhů. Skládkování dřeva nebo jiného chemicky inertního materiálu za předpokladu, že bude skládkován u cest a jen po nezbytně nutnou dobu, je bez předpokládaného negativního vlivu na předměty ochrany.
K § 2 písm. c)
Geologické práce spojené se zásahem do území často vytváří nevratné změny do morfologie území a zásahy do půdy i horninového podloží mají negativní vliv na odtokové poměry povrchových a podzemních vod. Těmito pracemi může být silně poškozen předmět ochrany (zejm. pomáčené smrčiny a prameniště).
K § 2 písm. d)
Pořádání akcí s velkým počtem účastníků, zejména v nevhodném období (např. doba hnízdění) nebo v místech s vysokým zastoupením předmětů ochrany by mohlo přírodní hodnoty a předměty ochrany národní přírodní rezervace poškodit, případně i zničit. Jde především o rušení živé přírody, které je nežádoucí zejména v jarním a na začátku letního období. Ochranná podmínka umožní včas nežádoucím vlivům předcházet, popř. navrhovat termíny realizace těchto akcí mimo období, ve kterých by mohlo dojít k negativnímu působení na předměty ochrany národní přírodní rezervace.
Hranice 100 účastníků byla stanovena jako praktický kompromis, který na jedné straně nepředstavuje nadměrnou administrativní zátěž pro orgán ochrany přírody (tak, aby běžné menší akce nevyžadovaly souhlas), a na straně druhé umožňuje včasnou kontrolu a prevenci rizik souvisejících s negativními dopady hromadných akcí na předměty ochrany NPR (např. rušení živočichů), zejména v citlivých obdobích, např. v době hnízdění. Nastavení hranice 100 osob představuje administrativně zvládnutelný práh pro nejpřísněji chráněnou kategorii maloplošných zvláště chráněných území.
K § 2 písm. e)
V bližší ochranné podmínce je navrženo na souhlas orgánu ochrany přírody vázat úpravy povrchu pozemních komunikací (ve smyslu § 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou použití materiálu stejného nebo obdobného geologického původu. Cílem návrhu bližší ochranné podmínky je předcházet úpravám povrchu pozemcích komunikací v národní přírodní rezervaci materiály, které by mohly vést k nežádoucím změnám chemismu půd v okolí cest nebo které by mohly narušit přírodní krajinný ráz (vzhled) území.
K § 2 písm. f)
Bližší ochranná podmínka je navržena s cílem předcházet negativním vlivům spojeným s volným pohybem psů v přírodě, tzn. s vyrušováním, případně usmrcováním (predací) ptáků (zejména druhů hnízdících na zemi) a savců. Výkon práva myslivosti v národní přírodní rezervaci je nezbytné zachovat v rozsahu zajišťujícím rovnováhu mezi stavy býložravé zvěře a přirozenou obnovou dřevinné složky lesních ekosystémů. Problematiku pohybu loveckých psů v honitbách upravuje legislativa na úseku myslivosti (srov. např. § 10, § 14, § 35 zákona o myslivosti). Navržená bližší ochranná podmínka na rozdíl od zákona o myslivosti sleduje ochranu všech potenciálně dotčených volně žijících živočichů (ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně přírody), nejen zvěře (ve smyslu zákona o myslivosti). Bližší ochranná podmínka se nevztahuje na asistenční a vodicí psy.
K § 3
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se jako datum nabytí účinnosti navrhované vyhlášky stanoví ke dni 1. července 2026.