Důvodová zpráva k zákonu č. 80/2013 Sb.

Zákonem o majetkovém vyrovnání s  církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, zákon č. 428/2012 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2013 k doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, o ustanovení

§ 18 odstavce 4 písmene e), podle něhož nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob příjmy z bezúplatného nabytí nemovitosti a movité věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a příjmy z jejich prvního prodeje. Dani z příjmů právnických osob tak v důsledku toho nepodléhá nejen příjem získaný bezúplatným nabytím uvedeného majetku od státu, ale ani jeho první prodej.⁠​‌​‌‌​​‌‌​‌​‌​​​⁠

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (sněmovní tisk 580) k uvedenému ustanovení uváděla: „Vypořádání v rámci církevních restitucí by však podléhalo režimu zdanění podle zákona o daních z příjmů. Je tudíž nutné tyto příjmy vyjmout z předmětu daně z příjmů. Proto se navrhuje upravit, že příjmy z bezúplatného nabytí nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona a příjmy z prvního prodeje bezúplatně nabytých nemovitých a movitých věcí podle tohoto zákona nejsou předmětem daně z příjmů.“

Výše uvedeným poplatníkům tak vzniká dvojí výhoda, osvobozením od daně z příjmu při bezúplatném nabytí majetku na straně jedné a osvobozením od daně z příjmu při jeho prvním prodeji na straně druhé. Předkladatel tohoto zákona spatřuje tuto kumulaci osvobození jako asymetrii daňového břemene, která může vést k vychýlení vnímání daňové spravedlnosti a rovného postavení před zákonem. Rovněž není možné přehlížet rizika dohlédnutelná právě v situaci prodeje majetku, např. pozemků, kdy cena jednoho z vlastníků ponese zátěž daňového břemene a cena ( respektive její výnos ) jiného vlastníka bude od daně oproštěna díky výše uvedenému osvobození, a to i přesto, že tyto mohou spolu přímo sousedit a držiteli mohou v obou případech být právnické osoby. Zakládat tuto nerovnost, právě a s ohledem na budoucí vzniklé situace umocněné cenovým vývojem daným ať už samovolným vývojem cen nebo změnou tržní hodnoty pozemků a nemovitostí změnou jejich užívání či změnou územní dokumentace, považuje předkladatel za krátkozraké.

Navrhovatel dále vychází z dohody učiněné ve věci projednání a schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Z výše uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů vypouští daňová výjimka v případě zdanění příjmů získaných prvním prodejem majetku nabytého podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Dopady navržené úpravy budou výhradně kladné. Předkladatel spatřuje zásadní přínos právě v podobě nemateriálního vnímání a zachování principu spravedlnosti v uplatňování břemene daní a zachování přiměřené rovnosti subjektů ekonomické soutěže mající ovšem dopočitatelné materiální souvislosti. Jakkoli je tedy spíše bráněno tomu, pohlížet na církve právě i pohledem exaktního nahlížení na rozsah převedeného majetku, možností jeho zhodnocení a schopnosti ovlivňovat ekonomiku našeho prostoru, včetně schopnosti ovlivňovat jeho ceny a tedy i schopnosti ovlivnit institut ceny obvyklé, je tento pohled nemožné opominout. Břemeno daní, v případě právnických osob činící 19% ze základu daně, je položkou zásadně ovlivňující cenu prodávajícího resp. konečný výnos po zdanění. Zvýhodnění jednoho prodávajícího nad druhým, právě odpuštěním břemene daně z příjmu by nepochybně vedlo ke kaskádovitému stupňování významu prvotně poskytnuté výhody a nelze vyloučit ani riziko postupné dominance nad ostatními subjekty volné soutěže cen.

Bližší vyčíslení dopadů na státní rozpočet v roce 2013 a dalších, by muselo vycházet z kvalifikace dvou zásadních proměnných. První z nich je sama ambice církví prodávat část nabytého majetku. Druhou je pak cena – odhadovaný výnos z prodeje majetku. Je mnoho situací, kde lze dovozovat nárůst ceny obvyklé v místě a čase, ať již prostým nárůstem ceny vlivem obecného růstu cen trhu nebo skokovým růstem ceny vlivem změny užívání, resp. změnou územní dokumentace v daném místě. S jistotou lze dovozovat, že fiskální význam zrušení osvobození bude v čase stoupat tak, jako budou stoupat ceny, resp. výnos z prodeje takového majetku. Dolní limit příjmů soustavy veřejných rozpočtů ( výnos daně z příjmu je sdíleným výnosem ) odhaduje předkladatel v řádu stovek miliónů korun.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR a posiluje princip rovnosti vlastníků při svobodném nakládání s majetkem a zdanění výnosů z něj plynoucích, stejně tak narovnává princip daňové symetrie. Ve věci poskytnutí výše uvedeného rušeného daňového zvýhodnění není Česká republika vázána žádnou mezinárodní smlouvou. ⁠​‌​‌‌​​‌‌​‌​‌​​​⁠

Z důvodu naléhavého obecného zájmu, zejména eliminace rizika prodlevy a nastolení právní jistoty, navrhovatel navrhuje, aby Poslanecká sněmovna postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.