Důvodová zpráva k vyhlášce č. 80/2026 Sb.

Nedílnou součástí zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky je kvalitně fungující vojenské letectví, které musí reagovat jak na velké množství bezpečnostních rizik a hrozeb, tak i na neustálé změny probíhající v civilním letectví. S ohledem na nezbytnost neustálého zvyšování úrovně připravenosti státu k obraně musí vojenské letectví vyhovovat požadavkům, které vyplývají z úkolů plněných ozbrojenými silami České republiky. Jako součást letectví všeobecného, vojenské letectví reaguje také na neustále se zvyšující požadavky na bezpečnost létání. Navrhovaná právní úprava proto v maximální možné míře reflektuje postupy zavedené v civilním letectví pro schvalování typu vojenské letecké techniky a povolování provozu vojenských bezpilotních letadel.

S ohledem na aktuální zkušenosti je vytvoření optimálních podmínek pro zavádění a provozování vojenských bezpilotních letadel jednou z priorit rezortu Ministerstva obrany. K naplnění těchto požadavků v nemalé míře přispěje i předkládaný návrh vyhlášky, jehož převážná část se vztahuje k vojenským bezpilotním letadlům. Kategorizace a schvalování vojenských bezpilotních letadel s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím z druhu jejich provozu usnadní rychlé a bezproblémové zavádění této vojenské letecké techniky do národního prostředí vojenského letectví. Tento způsob posuzování a schvalování bezpilotních letadel vychází ze způsobu posuzování bezpilotních systémů v rámci Evropské unie a ve velké míře je s nezbytnými vojenskými specifiky uplatňován i ve sféře vojenského letectví jednotlivých členských států NATO.⁠‌‌​​​​​​‌​‌​​‌​​⁠

Cílem návrhu vyhlášky je důsledné provedení zákonné úpravy obsažené v zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ozbrojených silách ČR“), vztahující se k vojenské letecké technice a dále precizace znění vyhlášky tak, aby odpovídala aktuálním potřebám vojenského letectví. Zákonná úprava kategorizace vojenských bezpilotních letadel a způsobu jejich schvalování byla změněna tak, že základním přístupem je nově posuzování a hodnocení míry rizika vyplývajícího z konkrétního druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla, která tak již nepodléhají stejnému způsobu certifikace jako pilotovaná letadla (např. JAS-39 Gripen, L-159 Alca), čímž se u některých typů usnadní a urychlí jejich schvalování. Návrh vyhlášky v návaznosti na to konkretizuje proces posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel, kdy základním kritériem je míra rizika, které provoz daného typu vojenského bezpilotního letadla představuje pro všeobecný letový provoz a v něm zapojené i nezapojené osoby a majetek, včetně osob a majetku na zemi, to vše s ohledem na jejich parametry a úkoly, pro které jsou určeny.

V návaznosti na míru rizika je v návrhu vyhlášky upraveno rozdělení vojenských bezpilotních letadel do tří kategorií dle druhu provozu, a to na vojenská bezpilotní letadla s otevřeným druhem provozu, se specifickým druhem provozu a s certifikovaným druhem provozu. Podrobně je popsán proces povolování provozu vojenských bezpilotních letadel, včetně pravidel pro provádění posuzování a hodnocení rizik a způsobu hodnocení těchto rizik. K posuzování vojenských bezpilotních letadel se vztahují návrhy čtyř zcela nových příloh (č. 6, 7, 8 a 9) vyhlášky. Jedná se o přílohu specifikující kategorii vojenských bezpilotních letadel s otevřeným druhem provozu, v další příloze jsou specifikovány parametry a oblasti, které jsou posuzovány pro stanovení míry rizika. V navazující příloze je metodicky popsán proces a způsob hodnocení míry rizika vyplývající z provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla. V samostatné příloze je stanoven vzor povolení k provozování vojenského bezpilotního letadla, jehož součástí je i vymezení podmínek, za kterých lze dané bezpilotní letadlo provozovat. Tyto podmínky budou stanoveny v návaznosti na předpokládaný provoz daného typu vojenského bezpilotního letadla a vyhodnocení míry rizika tohoto provozu. V rámci podmínek mohou být definována i zmírňující (mitigační) opatření, která snižují identifikovaná rizika.

Předkládaný návrh vyhlášky dále upravuje ustanovení, jejichž změna vyplývá z aktuálních požadavků, jako je například úprava přílohy č. 1, kdy došlo k zrevidování určené vojenské letecké techniky, která podléhá posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do provozu, včetně její kategorizace. V souvislosti s novou zákonnou úpravou schvalování významných změn vojenské letecké techniky došlo k revizi vzorů osvědčení, které jsou obsaženy v přílohách vyhlášky, a k jejich doplnění.

Současně však bylo s ohledem na problematickou digitalizaci příloh v e-Sbírce nutné vyměnit kompletně všechny přílohy za nové, jelikož se ukázalo, že systém e-Legislativa nedovolí přílohy novelizovat tak, jak bychom potřebovali. Pro přehlednost změn však jako přílohu k této důvodové zprávě poskytujeme dokument, kde jsou všechny změny dobře viditelné.

Návrh je předkládán v souvislosti s novelizací zákona o ozbrojených silách ČR a je v souladu s novelizovaným zmocněním uvedeným v § 35p, k jehož provedení je vyhláška vydávána. Ministerstvo obrany je nově zmocněno stanovit vyhláškou vzor doplňkového typového osvědčení, vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví a vzor doplňkového osvědčení typové způsobilosti. Ministerstvo obrany je dále také zmocněno stanovit kategorie vojenských bezpilotních letadel, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky, a kategorie vojenských bezpilotních letadel, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky, včetně pravidel pro provádění posuzování a hodnocení rizik, způsobu hodnocení rizik, náležitosti žádosti o povolení k provozu a doklady, které je nutno přiložit, a vzor povolení k provozu vojenských bezpilotních letadel.

Kategorizace a způsob schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky musí odpovídat stále se zvyšujícím požadavkům na bezpečnost létání. Vzhledem k novelizaci zákona o ozbrojených silách ČR (provedené zákonem č. 174/2025 Sb.) úprava obsažená ve stávající vyhlášce č. 154/2011 Sb. neodpovídá aktuálním požadavkům vojenského letectví, a to zejména v oblasti povolování provozu vojenských bezpilotních letadel. Neboť až do přijetí novely zákona o ozbrojených silách ČR ​v květnu 2025 musela vojenská bezpilotní letadla splňovat stejná kritéria certifikace jako pilotovaná letadla (např. JAS 39 Gripen, L-159 Alca). Zákonná úprava kategorizace vojenských bezpilotních letadel a způsobu jejich schvalování byla proto změněna tak, že základním přístupem je posuzování a hodnocení míry rizika vyplývajícího z konkrétního druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla.

Proto je nezbytné v návaznosti na změny zákona o ozbrojených silách ČR konkretizovat kategorie vojenských bezpilotních letadel na základě identifikace rizik souvisejících s druhem provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla. Dále je nutno stanovit pravidla pro posuzování a hodnocení rizik a způsob stanovení míry rizika provozu daného typu bezpilotního letadla. V závislosti na míře rizika spojeného s druhem provozu pak bude vojenské bezpilotní letadlo posuzováno a bude mu vydáváno povolení k provozu.

Navrhovaná právní úprava reaguje nejen na potřeby Ministerstva obrany, ale respektuje v maximální možné míře i požadavky v oblasti civilního letectví tak, aby bylo zajištěno bezpečné využívání vzdušného prostoru civilními a vojenskými letadly.

Navrhovaná vyhláška je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ústavními principy demokratického právního státu, zakotvenými v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nichž lze státní moc uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Vyhláška je vydávána na základě výslovného zákonného zmocnění obsaženého v § 2 odst. 8 písm. d) a § 35p zákona o ozbrojených silách ČR, ve znění pozdějších předpisů, a v jeho mezích. Návrh právního předpisu tedy nepřekračuje rámec zákonného zmocnění ani nezasahuje do práv a povinností, které jsou vyhrazeny zákonné úpravě.

Návrh vyhlášky je rovněž v souladu s ostatními součástmi právního řádu České republiky. Navržená právní úprava je prováděcím právním předpisem k zákonu o ozbrojených silách České republiky a je s tímto zákonem plně v souladu, zejména pokud jde o úpravu podmínek schvalování typu vojenské letecké techniky, kategorizace vojenských bezpilotních letadel a povolování jejich provozu. Vyhláška svým obsahem navazuje i na ustanovení zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu, v jakém je nutno zohlednit bezpečnostní a technické požadavky společné pro civilní a vojenské letectví.

Z uvedených důvodů je možné konstatovat, že návrh vyhlášky je v plném souladu s ústavním pořádkem i s ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Předkládaný návrh vyhlášky neimplementuje právo Evropské unie a není s ním v rozporu. Neodporuje judikatuře soudních orgánů Evropské unie ani obecným právním zásadám práva Evropské unie.

V rámci Evropské unie není oblast vojenského letectví regulována, neboť otázka národní bezpečnosti je v pravomoci jednotlivých členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, v platném znění, (označované také jako „základní“ nařízení) v čl. 2 odst. 3 a odst. 5 předpokládá spolupráci orgánů civilních a vojenských s cílem zajistit v rámci vzdušného prostoru bezpečnost a interoperabilitu systémů.

Ačkoli se právo Evropské unie na vojenské letectví nevztahuje, užívání společného vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb civilnímu letovému provozu a provozování letišť se smíšeným letovým provozem (vojenský i civilní letový provoz) předpokládá každodenní spolupráci s civilními orgány z oblasti letectví, včetně vzájemné interoperability systémů za účelem dosažení maximální bezpečnosti létání.

Předkladatel při zpracování návrhu vyhlášky, která převážně řeší úpravu vztahující se k vojenským bezpilotním letadlům, vycházel také z prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019, o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, a dále z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019, o bezpilotních systémech a o provozování bezpilotních systémů ze třetích zemí.

Navrhovaná právní úprava proto plně respektuje principy, smysl a účel právních předpisů Evropské unie a v maximální možné míře se Evropské úpravě civilního letectví přibližuje. S ohledem na specifika vyplývající z plněných úkolů nicméně zachovává a zakotvuje odlišnosti nezbytné pro letectví vojenské.

Návrh vyhlášky lze tedy označit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Předkládaný návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Z působnosti vyhlášky (§ 4 odst. 3) jsou výslovně vyloučena ta bezpilotní letadla, která nejsou určena k opakovanému použití (vzlet, pohyb ve vzduchu a přistání). Jedná se zejména o tzv. vyčkávací munici (loitering munition), která je z povahy věci určena jako zbraň k jednorázovému použití, nikoli o specifický druh vojenské letecké techniky.

Ve vztahu k mezinárodnímu humanitárnímu právu, zejména čl. 36 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám ze dne 12. 8. 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) – sdělení č. 168/1991 Sb., předkladatel konstatuje, že návrhem vyhlášky, jakožto podzákonného prováděcího právního předpisu k zákonu o ozbrojených silách ČR, nedochází k zavádění nového druhu zbraně, neboť obsahem předmětného návrhu je zejména podrobnější úprava kategorizace, posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel (pojmově zakotvených v § 35 písm. a) zákona o ozbrojených silách ČR) s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím z druhu jejich provozu.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné finanční dopady do rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, resp. na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty.

Není navrhováno.

Účinnost návrhu vyhlášky se navrhuje k 1. červnu 2026. Důvodem je potřeba rychle reagovat na změny v oblasti obrany, což povede ke zvyšování schopností ozbrojených sil. Zjednodušení podmínek pro zavádění a provozování vojenských bezpilotních letadel je na základě vyhodnocení aktuálních zkušeností z války na Ukrajině zásadní. Masové rozšíření bezpilotních prostředků na soudobém bojišti ukazuje jejich nezastupitelnou roli a zároveň nutnost mít nastavený funkční právní rámec pro jejich zavádění do výzbroje. Dalším důvodem pro navrhované datum je potřeba přijmout prováděcí předpis k již existující zákonné právní úpravě, která zaručí vyšší právní jistotu žadatelům o schvalování typu vojenské techniky.

Viz dále.

Návrh vyhlášky neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem.

Návrh nepodléhá konzultaci.

Dopady navržených úprav na práva a povinnosti fyzických a právnických osob lze zhodnotit pozitivně. Navrhovaná úprava výrazně zjednoduší proces schvalování způsobilosti vojenských bezpilotních letadel. Vojenská bezpilotní letadla s nižší mírou rizika vyplývající z jejich provozu (otevřený druh provozu a specifický druh provozu) nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky. U těchto bezpilotních letadel bude povolení k provozu vydáno na základě hodnocení rizik. Pouze vojenská bezpilotní letadla s certifikovaným druhem provozu budou podléhat schválení způsobilosti typu stejně jako pilotovaná letadla.

Ve srovnání s procesem schvalování typu vojenské letecké techniky, kterému by podléhalo vojenské bezpilotní letadlo v případě certifikovaného druhu provozu, v procesu vyhodnocení míry rizik pro povolení specifického druhu provozu vojenského bezpilotního letadla se předpokládá časová úspora cca několika let oproti dosavadnímu způsobu schvalování. Jako příklad lze uvést poslední dva případy schválení typu jak pro pilotované letadlo, tak pro vojenské bezpilotní letadlo, kdy celý proces trval pět let (od podání žádosti žadatelem, přes předložení prokázání shody žadatelem až po vydání rozhodnutí Ministerstva obrany o typovém osvědčení). Předkladatel předpokládá, že proces vyhodnocení míry rizik pro povolení provozu vojenského bezpilotního letadla u specifického druhu provozu bude reálně probíhat v řádu několika měsíců, popřípadě u již zkušeného žadatele v řádu několika týdnů. U otevřeného druhu provozu se předpokládá časová náročnost cca do dvou týdnů.

Standardní proces schválení typu vojenské letecké techniky znamená provedení cca 300 zkoušek u vojenského bezpilotního letadla nebo cca 2800 zkoušek u pilotovaného letadla, ke splnění požadavků jednotlivých bodů stanovené předpisové základny pro schvalovaný typ (protokoly a metodiky). V porovnání s procesem schvalování typu vojenské letecké techniky tak proces vyhodnocení míry rizik pro povolení specifického provozu bude zahrnovat pouze provedení a vyhodnocení jediné analýzy.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Jednoznačným nastavením kritérií pro schvalování a povolování provozu vojenských bezpilotních letadel dojde ke snížení administrativní zátěže a časové náročnosti nejen pro Ministerstvo obrany, ale i pro podnikatelské subjekty, které se zabývají vývojem, výrobou nebo provozem vojenských bezpilotních letadel. Konkrétní způsob snížení administrativní zátěže a časové náročnosti je uveden v předchozím bodě.

Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný sociální dopad a nepřináší dopady na specifické skupiny obyvatel nebo na osoby se zdravotním postižením. Ve vztahu k národnostním menšinám je neutrální a nepřináší negativní dopady.

Předkládaný návrh vyhlášky nezasahuje do principu zákazu diskriminace. Navrhovaná právní úprava nemá ve vztahu k rovnosti mužů a žen žádné dopady.

Návrh nemá žádné přímé dopady na životní prostředí.

Předkládaný právní předpis nemá žádné dopady na děti (nijak nezasahuje do jejich práv).

Navrhovaná úprava má pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu. Schopnost rychle reagovat na změny je v oblasti obrany jednou z klíčových pro zvyšování schopností ozbrojených sil. Zjednodušení podmínek pro zavádění a provozování vojenských bezpilotních letadel je na základě vyhodnocení aktuálních zkušeností z války na Ukrajině zásadní. Masové rozšíření bezpilotních systémů na soudobém bojišti ukazuje jejich nezastupitelnou roli a zároveň nutnost mít nastavený funkční právní rámec pro jejich zavádění do výzbroje. Jednoznačné stanovení kritérií a podmínek provozu vojenských bezpilotních letadel výrazně ovlivní jak efektivitu jejich zavádění, tak i jejich bezpečné provozování v ozbrojených silách České republiky.

Navrhovanou změnou vyhlášky dojde také ke zlepšení podmínek v oblasti bezpečnosti létání s ohledem na rizika, která přináší provoz vojenských bezpilotních letadel. Konkrétní úprava v oblasti posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel v závislosti na charakteru jejich provozu přispěje k minimalizaci rizik tohoto provozu.

Navrhovaná úprava zakládá nové zpracování osobních údajů, a to vzhledem k nově navrhovanému ustanovení § 12f odst. 1 písm. a) vyhlášky.

Účelem zpracování osobních údajů je vydání povolení k provozování vojenského bezpilotního letadla.

Navrhovaná úprava rozšiřuje potenciální okruh osob, o kterých mají být shromažďovány a zpracovávány osobní údaje týkající se vlastníka či provozovatele vojenského bezpilotního letadla v rámci řízení o žádosti o vydání povolení k provozování vojenského bezpilotního letadla. Navrhovanou úpravou však nedochází k rozšiřování struktury zpracovávaných osobních údajů, neboť se bude jednat o typově naprosto shodné osobní údaje, jaké jsou již nyní vyžadovány pro obdobné účely u jiných kategorií vojenské letecké techniky, a to např. dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) či § 12 odst. 1 písm. a) účinného znění vyhlášky č. 154/2011 Sb. Lze tedy předpokládat, že v důsledku přijetí novely vyhlášky by nemělo v zásadě dojít ke zpracovávání jiných kategorií osobních údajů než těch, které jsou již Ministerstvem obrany zpracovávány pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky či vydávání osvědčení o způsobilosti vojenské letecké techniky (do níž náležejí mimo jiné i vojenská bezpilotní letadla).

Předpokládaná změna je tak pouze kvantitativní co do množství podaných žádostí, nikoliv kvalitativní co do rozsahu a struktury zpracovávaných osobních údajů, které jsou shodné s osobními údaji vyžadovanými již v obecném ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) účinného znění vyhlášky.

Jiné dopady vzhledem k ochraně soukromí se nepředpokládají.

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik. Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem zákona o ozbrojených silách České republiky a je přiměřený účelu stanovení podrobností k jeho provedení.

Návrh vyhlášky nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Navrhované změny vyhlášky jsou takového charakteru, že v zásadě lze vyloučit jakýkoliv vliv této novelizace na vznik korupčního prostředí, a to zejména s ohledem na stanovení jednoznačných kritérií a podmínek výkonu státní správy v této oblasti.

Návrh vyhlášky nepřináší žádný dopad na rodiny.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady ani negativní vliv na územně samosprávné celky.

Návrh vyhlášky je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy. Předkladatel respektuje všechny zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy a nevytváří podmínky pro digitální vyloučení.

V rámci přípravy návrhu vyhlášky nebylo zaznamenáno lobbování, jež by podléhalo zákonné úpravě podle zákona o regulaci lobbování.

K úvodní větě vyhlášky

V úvodní větě vyhlášky byl aktualizován odkaz na § 2 zákona o ozbrojených silách ČR, jež byl novelizován zákonem č. 39/2025 Sb., a rovněž byl aktualizován odkaz na ustanovení § 35p, jež byl novelizován zákonem č. 174/2025 Sb.

Odkaz na zákonné zmocnění nad § 1 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 39/2025 Sb.

Navrhovaná úprava znění písmena c) reflektuje změnu terminologie obsažené v zákoně o ozbrojených silách ČR (viz § 35 a násl.). Jedná se o sladění terminologie v textu vyhlášky s tímto zákonem, kdy pojem „letadla bez pilota“ je nahrazen pojmem „vojenská bezpilotní letadla“. Smyslem nové právní úpravy vztahující se k bezpilotním letadlům je jejich následná kategorizace na základě identifikace rizik souvisejících s druhem provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla.

Navrhovaná úprava předmětného ustanovení směřuje ke sladění terminologie, kdy text vyhlášky v odstavci 2 reflektuje znění § 35 písm. d) zákona o ozbrojených silách ČR.

Navrhovaná úprava předmětného ustanovení směřuje k sjednocení textu jednotlivých ustanovení vyhlášky popisujících stejnou oblast (§ 2 a § 3). Nově je popis letecké přepravy unifikován slovním spojením „…k dopravě osob, vysazování aeromobilních jednotek, přepravě materiálu…“

Navrhuje se úprava popisu a rozdělení vojenských vrtulníků směřující ke zpřesnění terminologie a sladění s ustanovením § 2 vyhlášky. K tomu směřuje i doplnění nové kategorie vojenských vrtulníků, kdy cvičné vrtulníky jsou vyčleněny ze speciálních vrtulníků a jsou uvedeny jako samostatná kategorie v § 3 odst. 4 vyhlášky.

Navrhovaná úprava předmětného ustanovení směřuje k sjednocení textu jednotlivých ustanovení vyhlášky popisujících stejnou oblast (§ 2 a § 3). Nově je popis letecké přepravy unifikován slovním spojením „…k dopravě osob, vysazování aeromobilních jednotek anebo přepravě materiálu.“

Nově vložený odstavec definuje novou kategorii cvičných vrtulníků. Tyto koncepčně a konstrukčně jednoduché vrtulníky slouží k výcviku posádek vrtulníků a nejsou využívány jiným způsobem.

Na základě definice nové kategorie cvičných vrtulníků v odstavci 4 se ze stávajícího znění odstavce 5 vypouští slovo „výcviku“.

Navrhovaná úprava ustanovení § 4 reaguje na novelizované znění § 35 zákona o ozbrojených silách ČR, kdy došlo ke zrušení váhových limitů u vojenských bezpilotních letadel a doplňuje členění vojenské letecké techniky dle zmocnění v § 2 odst. 8 písm. d) zákona o ozbrojených silách.

Za účelem hodnocení rizik a následné kategorizace vojenských bezpilotních letadel dle § 35ea a v souvislosti s nově vkládanými § 12a až § 12g této vyhlášky je provedeno rozdělení vojenských bezpilotních letadel dle jejich koncepce anebo principu letu, které mají přímý vliv na míru rizika jejich provozu.

V odst. 2 jsou demonstrativním způsobem uvedeny obecné úkoly, k jejichž plnění mají vojenská bezpilotní letadla sloužit.

Úprava navrhovaná v odst. 3 výslovně stanovuje, že za vojenské bezpilotní letadlo, jakožto druh vojenské letecké techniky, se považuje pouze takové vojenské bezpilotní letadlo, které je určeno k opakovanému použití (vzlet, pohyb ve vzduchu a přistání). Tím je výslovně vyloučena působnost vyhlášky na tzv. vyčkávací munici, která je z povahy věci určena k jednorázovému použití.

Odkaz na zákonné zmocnění nad § 6 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 39/2025 Sb.

Odkaz na zákonné zmocnění nad § 7 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 39/2025 Sb.

Navrhovaná úprava v odst. 1 písm. c) reaguje na terminologickou změnu provedenou v § 35 zákona o ozbrojených silách ČR.

Terminologické změny v odst. 1 písm. f) a g) a odst. 5 a 6 reflektují úpravy názvů služeb a druhů zabezpečení letového provozu v rezortu Ministerstva obrany.

Navrhovaná úprava odstavce 1 zpřesňuje znění v návaznosti na změnu § 35e zákona o ozbrojených silách ČR. Návrh respektuje logickou a časovou posloupnost jednotlivých kroků při schvalování nebo uznání typu vojenské letecké techniky.

Vypuštění odstavce 2 je navrhováno vzhledem ke skutečnosti, že souhlas s použitím ve vojenském letectví se vydává dle znění zákona o ozbrojených silách ČR pouze pro vojenské letadlové části nebo zařízení, a to v souvislosti se schvalováním typu této kategorie vojenské letecké techniky. V návaznosti na tuto úpravu je navrhována úprava § 11 a vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví byl přesunut do přílohy č. 4.

V návaznosti na novelizaci § 35p písm. d) zákona o ozbrojených silách ČR bylo ustanovení odstavce 5 upraveno tak, aby odpovídalo platnému znění zákona a do ustanovení byly doplněny vzory souhlasu s použitím ve vojenském letectví a doplňkového osvědčení typové způsobilosti, které je vydáváno po schválení významných změn typu vojenské letecké techniky.

Procesu schvalování významných změn typu podléhají změny, které mohou mít podstatný vliv na fungování daného typu vojenské letecké techniky. U výrobků vojenské letecké techniky se za významnou změnu považuje změna, která má podstatný vliv na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiky nebo jiné charakteristiky ovlivňující letovou způsobilost výrobku, a kde je to použitelné, na charakteristiky působící na životní prostředí jako jsou hluk, únik paliva a emise zplodin.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 12 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

Navrhované znění odstraňuje z textu vyhlášky historicky věcnou nesprávnost, neboť v souvislosti se zápisem vojenského letadla do Vojenského leteckého rejstříku České republiky se dle § 35b zákona o ozbrojených silách ČR přiděluje od roku 2011 poznávací značka, nikoli trupové číslo.

Do vyhlášky se vkládá nová část sedmá, která upravuje pravidla a způsob hodnocení rizik za účelem zařazení vojenského bezpilotního letadla do příslušné kategorie, stanovení podmínek jeho provozu a vydání povolení k provozu.

Navrhovaná úprava rozpracovává proces posuzování a schvalování vojenských bezpilotních letadel, kdy při určení kategorií vojenských bezpilotních letadel jsou zohledňována specifika jejich provozu a úkolů, které mají plnit. Základním kritériem pro posouzení a schvalování vojenských bezpilotních letadel je posouzení možných rizik, které jejich používání představuje pro ostatní provoz ve vzdušném prostoru a pro osoby a majetek na zemi.

Tento koncept se uplatňuje nejen v rámci civilního letectví, ale i v členských státech NATO v rámci letectví vojenského. Obdobnou úpravu obsahuje také prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, která zavádí pro civilní bezpilotní letadla jednotlivé kategorie provozu „OPEN“, „SPECIFIC“ a „CERTIFIED“, a to z hlediska posouzení možných rizik spojených s provozem jednotlivých typů bezpilotních letadel.

Podobný proces bude aplikován i v rezortu Ministerstva obrany, kdy se navrhovaná úprava vztahuje nejen na vojenská bezpilotní letadla provozovaná v rámci ozbrojených sil České republiky, ale i na vojenská bezpilotní letadla, která mohou být provozovaná civilními provozovateli vojenské letecké techniky, jako například LOM PRAHA, s.p., který se podílí na výcviku vojenského leteckého personálu.

​ K § 12a

Základní kategorizace vojenských bezpilotních letadel je obsažena v novém ustanovení § 35ea odst. 3 zákona o ozbrojených silách ČR, a to na vojenská bezpilotní letadla, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky a na vojenská bezpilotní letadla, která schválení typu nepodléhají. Navrhované ustanovení na základě hodnocení rizik provozu dále dělí vojenská bezpilotní letadla, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky, a to na kategorii vojenských bezpilotních letadel s otevřeným druhem provozu a na kategorii vojenských bezpilotních letadel se specifickým druhem provozu.

Navrhované ustanovení upravuje definici a zařazení vojenského bezpilotního letadla do kategorie s otevřeným druhem provozu (nízké riziko), a to na základě splnění omezení uvedených v odkazované příloze č. 6. Samotný způsob hodnocení rizik za účelem zařazení vojenského bezpilotního letadla do této kategorie je dále upraven v § 12e.

Navrhované ustanovení upravuje definici a zařazení vojenského bezpilotního letadla kategorie se specifickým druhem provozu (střední riziko). Skutečnost, že se vojenské bezpilotní letadlo zařadí do kategorie specifického druhu provozu, vyplyne z předběžného hodnocení rizik popsaného v § 12e tím, že nesplní omezení stanovená pro otevřený druh provozu a po provedení detailního hodnocení rizik v souladu s přílohami č. 7 a 8 se nebude jednat o certifikovaný druh provozu vojenského bezpilotního letadla.

V kategorii vojenských bezpilotních letadel, která podléhají schválení typu vojenské letecké techniky, jsou pouze bezpilotní letadla s certifikovaným druhem provozu. Jedná se o bezpilotní letadla, jejichž provoz představuje vysokou míru rizika pro ostatní provoz ve vzdušném prostoru a pro osoby a majetek na zemi.

U této kategorie vojenských bezpilotních letadel je proces jejich schvalování nejsložitější. Povolení k provozu této kategorie vojenských bezpilotních letadel bude vydáno až po schválení typu dle ustanovení § 35e zákona o ozbrojených silách ČR.

Výslovně se stanovuje, že pokud je u vojenského bezpilotního letadla navrhován certifikovaný druh provozu, hodnocení rizika podle části sedmé vyhlášky se neprovádí, neboť se bude postupovat podle § 35e zákona o ozbrojených silách ČR.

Návrh ustanovení vymezuje pravidla a způsob provádění hodnocení rizik. Hodnocení rizik je prováděno žadatelem a jeho rozsah závisí na navrhovaném druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla.

Pokud je žadatelem pro vojenské bezpilotní letadlo navrhován otevřený druh provozu, provádí se předběžné hodnocení rizik, v rámci kterého žadatel posoudí, zda navrhovaný provoz vojenského bezpilotního letadla splňuje všechna omezení stanovená v příloze č. 6.

Pokud bezpilotní letadlo nesplňuje požadavky pro zařazení do otevřené kategorie provozu, bude vždy zařazeno do jedné z vyšších kategorií druhu provozu. V takových případech je žadatelem zpracováváno vždy detailní hodnocení rizik. Obsahem detailního hodnocení rizik je vždy jejich identifikace, která se provádí vyhodnocením všech oblastí a parametrů uvedených v příloze č. 7 vyhlášky, a následně vyhodnocením míry rizika postupem podle přílohy č. 8 vyhlášky.

Předmětem posouzení v rámci detailního hodnocení rizik jsou nejen technické parametry vojenského bezpilotního letadla, ale i jeho schopnosti, resp. vlastnosti, a komplexnost možného použití celého vojenského bezpilotního systému, jako je schopnost samostatné navigace a automatického letu po naprogramované trati i v případě vysazení datového spojení, vybavení zbraňovými systémy, které umožňují použití raket, pum atd., schopnost přepravy jiného nebezpečného materiálu, zaměřování cílů, přenos datového spojení, možné způsoby ukončení letu apod.

Součástí je i posouzení charakteru provozu na zemi a ve vzduchu bez použití zmírňujících opatření, a to zejména s ohledem na povahu plněného úkolu v přímém dohledu pilota či za jeho hranicí, posouzení scénáře a typu zamýšlených úkolů s ohledem na schopnosti systému, jako je přímá podpora bojové činnosti, průzkum, předávání souřadnic vyhledaných cílů, převoz materiálu atd. A to vše s ohledem na to, zda let bude probíhat ve dne či v noci, dle pravidel pro let podle přístrojů či pouze za viditelnosti (IFR/VFR), a za jakých meteorologických podmínek (VMC - Meteorologické podmínky pro let za viditelnosti /IMC - Meteorologické podmínky pro let podle přístrojů).

Ustanovení vymezuje náležitosti žádosti o povolení k provozu a doklady, které je nutno k žádosti přiložit. Žadatel musí mimo jiné zpracovat záměr použití vojenského bezpilotního letadla, kde definuje, v jakém standardním scénáři a prostředí se bude vojenské bezpilotní letadlo pohybovat. Na základě záměru použití žadatel provede hodnocení rizik a navrhne kategorii druhu provozu.

Mezi základní scénáře patří provoz za přímé vizuální viditelnosti, za rozšířené vizuální viditelnosti, mimo přímou vizuální viditelnost, za přímé radiové viditelnosti, mimo přímou radiovou viditelnost. Mezi základní typy úkolů patří například zpravodajské úkoly (elektronický boj), střežení objektů, detekce nebo identifikace osob, vozidel apod., monitorování shromáždění osob, lokalizace a monitorování přírodních katastrof, havárií apod., transport materiálu, výcvik a ukázky na veřejnosti.

Zásadním podkladem, který musí být žadatelem doložen, je provedené hodnocení rizik a návrh druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla, včetně navrhovaných omezení.⁠‌‌​​​​​​‌​‌​​‌​​⁠

Ministerstvo obrany posoudí veškeré doložené podklady zejména žadatelem provedené hodnocení rizik. U kategorie s otevřeným druhem provozu (nízké riziko) se posuzuje soulad konceptu provozu s parametry (kritérii) definovanými v příloze č. 6. Pokud předpokládaný provoz bude vyhovovat těmto omezením, budou vojenská bezpilotní letadla zařazena do této kategorie. Vojenských bezpilotních letadel v této kategorii druhu provozu bude minimum, vzhledem k charakteru převážné většiny úkolů plněných v rámci ozbrojených sil České republiky. Ministerstvo obrany posoudí, zda vojenské bezpilotní letadlo spadá do navrhované kategorie a v případě, že tomu tak bude, vydá povolení k provozu pro dané bezpilotní letadlo.

Vojenská bezpilotní letadla, která přesahují stanovená kritéria, budou zařazena vždy do jedné z vyšších kategorií provozu za předpokladu, že úspěšně proběhne proces jejich schválení. U vojenských bezpilotních letadel se specifickým druhem provozu bude Ministerstvem obrany posuzováno žadatelem provedené detailní hodnocení rizik. V závislosti na vyhodnocené míře rizik budou stanoveny podmínky provozu daného vojenského bezpilotního letadla včetně zmírňujících opatření tak, aby konečná rizika provozu byla co nejnižší a byla v souladu s požadavky kladenými na tuto kategorii provozu bezpilotních letadel, tedy odpovídala střednímu riziku. Podmínky provozu včetně případných zmírňujících opatření budou zahrnuty ve vydávaném povolení k provozu.

Pokud míru rizika provozu bezpilotního letadla nelze snížit ani zmírňujícími opatřeními, vojenské bezpilotní letadlo s vysokým rizikem provozu bude obligatorně zařazeno do kategorie s certifikovaným druhem provozu, tedy bude nutno postupovat podle § 35e zákona o ozbrojených silách ČR.

Ministerstvem obrany vydávané povolení k provozu vojenského bezpilotního letadla bude vždy obsahovat vymezení kategorie provozu, tedy zda se jedná o otevřený, specifický nebo certifikovaný druh provozu. V povolení k provozu budou dále vymezeny podmínky a omezení, které jsou pro daný druh provozu stanoveny. V praxi se bude jednat o podmínky a omezení vyplývající z aplikovaných zmírňujících opatření. Plnění těchto podmínek a omezení bude z úrovně Ministerstva obrany kontrolováno.

V rámci podmínek uvedených v povolení k provozu Ministerstvo obrany stanoví opatření ke zmírnění rizik, která jsou nezbytná pro splnění navrhované cílové úrovně bezpečnosti provozu, kterými jsou opatření k lokalizaci rizika pro osoby na zemi nebo provozní omezení ve vzdušném prostoru. Jedná se například o omezení zeměpisného prostoru, ve kterém se provoz uskutečňuje, omezení trvání délky letu nebo časového plánu, ve kterém se provoz uskutečňuje atd. Dále se jedná o systémové zmírnění rizik například prostřednictvím zavedení obecných pravidel létání nebo společné struktury a služeb vzdušného prostoru. Rovněž sem lze zahrnout i aplikaci schopností samotného vojenského bezpilotního letadla vypořádat se s možnými nepříznivými provozními podmínkami, přizpůsobení vlastností konstrukce a výkonnosti bezpilotního letadla, zefektivnění organizačních faktorů (provozní postupy a postupy údržby), nastavení odpovídající úrovně odborné způsobilosti pracovníků podílejících se na bezpečnosti letu včetně minimalizace rizika lidské chyby. Jedná se například o dostupnost prostředků ke zmírnění rizika srážky, dostupnost systémů omezujících energii dopadu nebo křehkost bezpilotního letadla, konstrukce bezpilotního letadla podle uznávaných standardů a bezpečnost při poruše.

Robustnost navržených zmírňujících (mitigačních) opatření musí odpovídat bezpečnostním cílům a rizikům zamýšleného provozu, a to tak, aby každá fáze provozu byla bezpečná.

V rámci podmínek uvedených v povolení k provozu budou stanoveny také požadavky na odbornou způsobilost obsluhy vojenských bezpilotních letadel, která nepodléhají schválení typu vojenské letecké techniky. Tato obsluha nebude zařazena do vojenského leteckého personálu, neboť nebude držitelem průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu, ale přesto musí být držitelem osvědčení k provádění letové činnosti dle vojenského předpisu Let-1-6/L2. Toto osvědčení je vydáváno po absolvování základního teoretického kurzu, typového výcviku a závěrečného semináře, který je organizován odborem dohledu nad vojenským letectvím sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany.

Nově se do přílohy č. 9 vkládá vzor povolení k provozu vojenského bezpilotního letadla, jako výsledek hodnotícího procesu uvedeného v předchozích ustanoveních vyhlášky.

Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v přečíslování původní části sedmé, a to v důsledku vložení nové úpravy v oblasti vojenských bezpilotních letadel, která je nově vkládána jako část sedmá vyhlášky.

Část se nově nazývá Sedmá A, neboť systém e-legislativa neumožňuje přečíslování částí, pouze jejich vložení.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 13 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 14 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

Navrhovaná úprava textu ustanovení vychází z evropské legislativy, konkrétně z nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, které mimo jiné stanovuje periodicitu kontrol letové způsobilosti letadel jedenkrát za rok.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 15 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 16 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

K zabezpečení zachování letové způsobilosti letadla jsou v praxi vydávány nejen dodatečné instrukce, ale i příkazy, které jsou imperativní, a provozovatel letadla je povinen je aplikovat ve stanovené časové lhůtě. Proto ustanovení § 16 odst. 1, které respektuje nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů.

Do odst. 2 byl přesunut původní text § 17 odst. 2 z důvodu, že jeho dosavadní umístění v § 17 bylo vzhledem k věcné úpravě § 17 chybné, a správně věcně náleží do úpravy obsažené v § 16.

Dosavadní znění § 16 odst. 2 bylo přesunuto do nově vytvořeného odst. 3.

Odkaz na zákonné zmocnění pod názvem § 17 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb.

Vzhledem k legislativní změně úpravy znění § 16 dochází k vypuštění znění odst. 2 a odstranění číselného označení odst. 1.

Odkazy na zákonná zmocnění byly aktualizovány na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb. Přílohy byly přečíslovány.

Odkaz na zákonné zmocnění pod § 21 byl aktualizován na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb. Příloha byla přečíslována.

K PŘÍLOHÁM OBECNĚ

Jak již bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, s ohledem na problematickou digitalizaci příloh v e-Sbírce je nutné (i s ohledem na budoucí novelizace) vyměnit kompletně všechny přílohy za nové. Ukázalo se totiž, že systém e-Legislativa nedovolí přílohy novelizovat tak, jak bychom potřebovali.

Nicméně nedochází ke kompletní věcné změně. Jednotlivé změny jsou konkrétně popsány. Pro přehlednost změn jako přílohu k této důvodové zprávě poskytujeme dokument, kde jsou všechny změny dobře viditelné.

K Příloze č.1

Navrhovaná úprava přílohy č. 1, včetně jejího názvu, spočívá v odstranění duplicit, zpřesnění znění v návaznosti na změnu zákona o ozbrojených silách ČR.

U výrobků vojenské letecké techniky bylo navrženo vypuštění poslední věty, neboť tato je duplicitní k ustanovení vztahujícímu se k letecké výzbroji. Z tohoto ustanovení (§ 6 vyhlášky) jednoznačně vyplývá, že vše, co může ovlivnit bezpečné užívání vojenské letecké techniky, podléhá schválení v procesu schvalování vojenské letecké techniky, což je nepochybně také munice.

U vojenských letadlových částí nebo zařízení byla z názvu vypuštěna letecká munice, neboť letecká munice dle § 6 odst. 2 patří do letecké výzbroje. Nadpis byl tedy upraven tak, aby odpovídal textu vyhlášky. Uvedení letecké munice v nadpisu je nesystematické a zcela nadbytečné.

V bodu 2.4.16 u vojenských letadlových částí nebo zařízení je navrhováno zpřesnění ustanovení tak, aby se posuzovala pouze ta výstroj posádek letadel, která je spojená s konstrukcí letadla, vojenskými letadlovými částmi nebo zařízeními, a může tedy mít vliv na způsobilost vojenského letadla nebo vojenské letadlové části nebo zařízení. U ostatních částí výstroje posádek letadel toto není účelné, jelikož výrobce toto neprovádí, a tudíž neposkytuje k těmto letadlovým částem nezbytné údaje. Navrhovanou úpravou bude snížena administrativní zátěž bez vlivu na bezpečnost létání.

V bodu 2.6. jsou slova letecké zbraně a letecká munice nahrazeny slovy letecká výzbroj v návaznosti na ustanovení § 6 textu vyhlášky.

U vojenských leteckých pozemních zařízení dochází v bodě 3.3. z důvodu změny znění § 1 a § 4 vyhlášky ke sjednocení používané terminologie.

U vojenských leteckých pozemních zařízení dochází v bodě 3.4. k rozlišení jednotlivých podkategorií leteckých trenažerů a simulátorů. Kategorizace je provedena v souvislosti s vydáváním osvědčení o typové a provozní způsobilosti, kdy v certifikátech je nezbytné odlišit jednotlivé podkategorie této techniky.

Úplným letovým simulátorem (FFS – Full Flight Simulator) se rozumí replika pilotní kabiny nebo popřípadě pracoviště pozemní řídící stanice, provedená ve skutečné velikosti konkrétního typu nebo provedení, modelu a série, včetně sestavy úplného vybavení a počítačových programů nutných k předvádění letadla v pozemním a letovém provozu, systému vizuální orientace poskytujícího výhled z pilotní kabiny a pohybového systému.

Letovým výcvikovým zařízením (FTD – Flight Training Device) se rozumí replika přístrojů konkrétního typu letadla, vybavení, panelů a řízení v otevřeném nebo uzavřeném prostoru pilotní kabiny provedená ve skutečné velikosti, včetně sestavy vybavení a softwarových programů nutných k předvádění letadla v pozemních a letových podmínkách v rozsahu systémů instalovaných v zařízení. Nevyžaduje pohybový systém ani systém vizuální orientace, s výjimkou FTD úrovně 2 a 3 pro vrtulníky, u kterých se systémy vizuální orientace vyžadují.

Trenažérem letových a navigačních postupů (FNPT – Flight and Navigation Procedures Trainer) se rozumí výcvikové zařízení představující prostředí pilotní kabiny nebo pilotního prostoru, včetně sestavy vybavení a počítačových programů nutných k předvádění typu nebo třídy letadla v letovém provozu v rozsahu odpovídajícímu tomu, jak systém funguje v letadle.

Z tohoto důvodu byl kompletně přepracován obsah bodu 3.4.

U vojenských leteckých pozemních zařízení dochází v bodě 3.6. k terminologickým změnám v souvislosti s navrhovanou změnou ustanovení § 7 vyhlášky reflektujícího úpravy názvů služeb a druhů zabezpečení letového provozu v rezortu Ministerstva obrany a technologický pokrok v oblasti letectví.

U vojenských leteckých pozemních zařízení dochází v bodě 3.7. k vložení podbodu 3.7.5 - speciální pozemní prostředky pro zabezpečení provozu dopravních letadel, a to z důvodu identifikovaného nedostatku právní úpravy v této oblasti.

U vojenských leteckých pozemních zařízení dochází v bodě 3.8. k vypuštění podbodu 3.8.3 z důvodu duplicity s podbodem 3.6.7. U následujících podbodů bylo přistoupeno k jejich přečíslování.

K Příloze č. 2

V návaznosti na navrhovanou úpravu § 8 odst. 2 se navrhuje vypustit stávající přílohu č. 2, jejímž obsahem je vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví. Obsah stávající přílohy č. 2 je nově přesunut do přílohy č. 4. Nově příloha č. 2 obsahuje dosavadní přílohu č. 3, a to vzor osvědčení o zápisu letadla do vojenského leteckého rejstříku České republiky.

K Příloze č. 3

Příloha č. 3 obsahuje dosavadní přílohu č. 4.

K Příloze č. 4

Pořadí jednotlivých vzorů bylo upraveno v návaznosti na pořadí navrhované ve znění § 11 odst. 5 návrhu vyhlášky. Do přílohy se navrhuje přesunout z původní přílohy č. 2 vzor souhlasu s použitím ve vojenském letectví. Dále se navrhuje doplnit vzor doplňkového osvědčení typové způsobilosti, které je vydáváno po schválení významných změn typu vojenských leteckých pozemních zařízení.

K Příloze č. 5

U vzorů osvědčení o hlukové způsobilosti byl na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb. aktualizován odkaz na tento zákon (bod č. 9 vzorů). Obdobným způsobem byl upraven i odkaz u vzoru osvědčení o provozní způsobilosti, u kterého byla zároveň rovněž doplněna druhá (rubová) strana osvědčení (obdobně jako u stávajícího vzoru osvědčení o provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu).

K Příloze č. 6

V souvislosti s nově zaváděnou povinností provádění hodnocení rizik provozu vojenských bezpilotních letadel postupem podle nové části sedmé vyhlášky se navrhuje nové znění přílohy č. 6, jehož obsahem je výčet omezení stanovených pro vojenská bezpilotní letadla, která budou provozována v otevřeném druhu provozu.

Navrhovaný výčet omezení vychází z obecně platných pravidel pro provoz civilních bezpilotních letadel v otevřeném druhu provozu na území států Evropské unie a představuje minimální standard omezení pro bezpilotní letadla v nejjednodušším, tj. otevřeném druhu provozu, který dle zkušeností představuje zásadně nejnižší riziko pro ostatní provoz ve vzdušném prostoru a pro osoby a majetek na zemi.

K Příloze č. 7

Detailní hodnocení rizik zahrnuje posouzení rizika provozu bez použití zmírňujících opatření s ohledem na druh provozu a podmínky, za nichž bude provoz vojenského bezpilotního letadla probíhat. Míra rizika provozu vojenského bezpilotního letadla v jednotlivých oblastech definovaných v § 35ea zákona o ozbrojených silách ČR je hodnocena na základě celé řady parametrů. Výčet těchto parametrů nemůže být s ohledem na neustálý dynamický vývoj v oblasti bezpilotních letadel taxativní.

U technických parametrů, které mohou ovlivnit provoz vojenského bezpilotního letadla, jsou posuzovány zejména maximální vzletová hmotnost, rozměry letadla, rychlost letu, maximální dolet, taktický dolet, dostup, maximální doba letu a provozní omezení.

U vlastností, účelu použití a vybavení je z hlediska bezpečnosti provozu vojenského bezpilotního letadla posuzována zejména schopnost samostatné navigace, schopnost automatického letu po naprogramované trati i v případě vysazení datového spojení, schopnost automatického letu po naprogramované trati při vysazení nebo ztrátě signálu satelitních navigačních systémů, vybavení zbraňovými systémy, schopnost přepravy jiného nebezpečného materiálu, zaměřování cílů, přenos datového spojení, možné způsoby ukončení letu.

U charakteru provozu na zemi a ve vzduchu jsou těžištěm posuzování zejména ty parametry, které mohou mít přímý vliv na způsob nebo účel provozu vojenského bezpilotního letadla. Jedná se zejména o takové parametry jako je provoz za přímé vizuální viditelnosti, provoz za rozšířené vizuální viditelnosti, provoz mimo přímou vizuální viditelnost, provoz za přímé radiové viditelnosti, provoz mimo přímou radiovou viditelnost, zpravodajské úkoly (elektronický boj), přímá podpora bojové činnosti, střežení objektů, detekce anebo identifikace osob či vozidel, monitorování shromáždění osob, lokalizace a monitorování přírodních katastrof, havárií aj., transport materiálu, výcvik, ukázky na veřejnosti atd.

U prostředí, ve kterém bude vojenské bezpilotní letadlo provozováno, je posuzována zejména třída vzdušného prostoru, hustota leteckého provozu, reliéf a charakter krajiny a hustota osídlení.

Cílem hodnocení parametrů způsobilosti a dosažené úrovně výcviku obsluhy je zjištění náležité odborné kompetence a předepsané zdravotní způsobilosti obsluhy s ohledem na navrhovaný provoz vojenského bezpilotního letadla. Taxativně budou posuzovány následující parametry: splnění požadavků z hlediska zdravotní způsobilosti, četnost lékařských prohlídek, splnění požadavků na vzdělání, splnění požadavků pro výcvik na daný typ, dovednosti a znalosti prováděných činností a dosažení stupně bojové připravenosti.

Jedním ze signifikantních faktorů ovlivňujících provoz vojenského bezpilotního letadla v závislostí na navrhovaném druhu provozu je především fyzická a psychická zátěž obsluhy při výkonu letové činnosti. Vzhledem k této skutečnosti jsou mezi hodnocené parametry zařazeny zejména: zátěž pilota během letové činnosti, stresový a únavový management a ergonomie vojenského bezpilotního systému.

Rovněž systém údržby a odborná erudice údržbového personálu hraje jednu ze zásadních rolí při hodnocení druhu provozu vojenského bezpilotního letadla. Z hlediska systému údržby tak bude hodnocena kompetence provozovatele k údržbě, vymezení rolí personálu údržby, způsobilost personálu údržby, náročnost údržby bezpilotního letadla, časové limity a nároky na související vybavení a zabezpečení.

K příloze č. 8

Příloha je zpracována v návaznosti na § 12c a § 12e vyhlášky. Cílem přílohy č. 8 je detailně popsat pravidla a způsob hodnocení rizik provozu vojenského bezpilotního letadla v intencích zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 35p písm. e) zákona o ozbrojených silách ČR.

V návrhu přílohy je metodicky popsán způsob stanovování závažnosti vlivu jednotlivých oblastí a parametrů, způsob provádění výpočtů a porovnání k určení hodnotícího čísla. Dále jsou zde vydefinovány podmínky pro druh provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla odpovídající konkrétnímu hodnotícímu číslu.

Příloha obsahuje popis detailního hodnocení rizik včetně jednotlivých fází tohoto hodnocení, které provádí žadatel. Prostřednictvím detailního hodnocení závažnosti a pravděpodobnosti každého rizika a zohledněním dopadů na ostatní provoz ve vzdušném prostoru a na osoby a majetek na zemi se vytváří komplexní přehled rizik navrhovaného druhu provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla. Tento podrobný profil rizik je posléze vstupem pro následující fáze, při nichž jsou aplikována cílená opatření ke zmírnění rizik za účelem snížení celkového rizika navrhovaného druhu provozu na přijatelnou úroveň. Zmírňující opatření jsou navrhována žadatelem pro snížení míry rizika provozu daného typu vojenského bezpilotního letadla, např. ohrožení ostatního letového provozu lze eliminovat stanovením povinnosti provedení konkrétního letu bezpilotního letadla pouze v za tímto účelem aktivovaném vzdušném prostoru.

Jedná se o postupy a procesy, které vycházejí ze způsobu posuzování bezpilotních systémů v rámci Evropské unie. Při detailním posouzení rizik provozu vojenského bezpilotního letadla jsou jednotlivým parametrům nebo jejich skupinám přiděleny váhy, na jejichž základě je stanoveno hodnoticí číslo, jež odpovídá riziku, které s sebou nese hodnocený druh provozu vojenského bezpilotního letadla. Na základě jeho hodnoty jsou pak voleny podmínky provozování, druh provozu a případná zmírňující (mitigační) opatření.

Příloha stanovuje jednotlivé fáze detailního hodnocení rizik, jakož i jejich popis.

Úvodní fází, kterou celý proces detailního hodnocení rizik začíná, je fáze spočívající v popisu konceptu druhu provozu vojenského bezpilotního letadla. V této fázi žadatel pro účely hodnocení rizik a s použitím příslušných oblastí a parametrů uvedených v příloze č. 7 podrobně popíše navrhovaný záměr použití vojenského bezpilotního letadla. V tomto popisu uvede všechny známé informace o plánovaném využití vzdušného prostoru a přelétávaných oblastí vojenským bezpilotním letadlem tak, aby bylo následně umožněno identifikovat všechna potencionální rizika pro ostatní provoz ve vzdušném prostoru a pro osoby a majetek na zemi.

Cílem druhé fáze je určení základního pozemního rizika druhu provozu vojenského bezpilotního letadla. Jeho hodnotu stanovuje pomocí tabulky č. 1 žadatel na základě znalosti oblastí a parametrů popsaných v první fázi. Takto stanovené základní pozemní riziko lze prostřednictvím použití vhodných zmírňujících opatření v dalších krocích při znalosti ostatních parametrů uvedených v textu u této fáze /písm. b), c) a d)/ snížit na hodnotu konečného pozemního rizika.

Záměrem třetí fáze je určení základního vzdušného rizika druhu provozu, jehož hodnotu stanovuje pomocí tabulky č. 2 žadatel na základě znalosti oblastí a parametrů popsaných v první fázi. Takto stanovené základní vzdušné riziko lze prostřednictvím použití vhodných zmírňujících opatření v dalších krocích při znalosti ostatních parametrů uvedených v textu u této fáze /písm. c), d) a e)/ snížit na hodnotu konečného vzdušného rizika.

Ve fázích čtyři a pět je zakotven způsob aplikace zmírňujících opatření strategického a taktického charakteru.

Pro snížení základního pozemního nebo vzdušného rizika bude moci žadatel využít postupy a hodnoty obsažené v pokynech zpracovávaných a pravidelně aktualizovaných odborem dohledu nad vojenským letectvím Ministerstva obrany, které principiálně vycházejí z pravidel pro bezpilotní systémy „eRules“, vydávaných evropskou agenturou pro bezpečnost v letectví (EASA) pro oblast civilního letectví.

Zmírňující opatření jsou definována a aplikována tak, aby rizika provozu vojenského bezpilotního letadla byla po jejich aplikaci co nejnižší a byla tak v souladu s požadavky kladenými na specifický druh provozu vojenského bezpilotního letadla, tedy odpovídala střednímu riziku. Zmírňující opatření budou následně zahrnuta i v podmínkách provozu v povolení k provozu vojenského bezpilotního letadla vydaného v souladu s § 35ea zákona o ozbrojených silách ČR.

Ve fázi šesté je upraven postup pro stanovení hodnotícího čísla s využitím tabulky č. 3. V závislosti na vstupních parametrech může hodnotící číslo nabývat hodnot v rozsahu I až VI. Takto stanovené hodnotící číslo odpovídá riziku, které s sebou nese hodnocený druh provozu vojenského bezpilotního letadla, a na základě jeho hodnoty jsou pak voleny podmínky provozu na základě porovnání integrity podmínek provozu u provozovatele v následující fázi.

Obligatorně se stanovuje, že pokud i přes aplikaci mitigačních opatření dosahuje konečné pozemní riziko hodnoty vyšší než 7, hodnotící číslo se nestanovuje a druh provozu vojenského bezpilotního letadla bude spadat vždy do certifikovaného druhu provozu, a tedy podléhat schválení způsobilosti typu dle ustanovení § 35e zákona o ozbrojených silách ČR.

V posledních dvou fázích pak žadatel provede porovnání hodnotícího čísla s úrovní integrity podmínek provozu, a rovněž uváží rizika pro provoz v přilehlém vzdušném prostoru a pro osoby a majetek v přilehlých oblastech na zemi.

S ohledem na konkrétní hodnotící číslo žadatel ve fázi porovnání hodnotícího čísla s úrovní integrity podmínek provozu zhodnotí, zda je kompetentní k provozování daného typu vojenského bezpilotního letadla v konkrétním navrhovaném druhu provozu podle popisu konceptu navrhovaného druhu provozu uvedeného ve fázi první. Žadatel tedy posoudí, zda a v jakém rozsahu splňuje všechny podmínky pro provoz daného typu vojenského bezpilotního letadla ve specifickém druhu provozu.

Na závěr je žadatel povinen zabývat se rizikem, které představuje ztráta řízení letu vedoucí k narušení přilehlých oblastí na zemi a/nebo přilehlého vzdušného prostoru provozu vojenského bezpilotního letadla. Posuzované prostory jsou názorně uvedeny v obrázku č. 1.

Pokud po vyhodnocení rizik v této fázi je míra rizika stále příliš vysoká, je nutné pro provoz vojenského bezpilotního letadla splnit podmínky pro certifikovaný druh provozu nebo bude nutno ze strany žadatele navrhovaný druh provozu (popis konceptu) předefinovat a provést nové detailní hodnocení rizik.

Obrázek č. 1

K Příloze č. 9

V nové příloze č. 9 je v souladu s odkazem § 12g vyhlášky doplněn vzor povolení k provozu vojenských bezpilotních letadel.

K Příloze č. 10

Na základě identifikované potřeby rozšíření výčtu určených leteckých pozemních zařízení, u nichž je třeba vést příslušné záznamy o provozu a údržbě, a za účelem zpřehlednění celé úpravy, došlo k nahrazení obsahu původní přílohy č. 7 novou přílohou č. 10.

K Příloze č. 11

Příloha č. 11 obsahuje dosavadní přílohu č. 8.

K Příloze č. 12

Příloha č. 12 obsahuje dosavadní přílohu č. 9.

K Příloze č. 13

U obou vzorů uvedených v příloze č. 13 byl na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb. aktualizován v preambuli odkaz na tento zákon.

K Příloze č. 14⁠‌‌​​​​​​‌​‌​​‌​​⁠

U vzoru osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice byl na základě novely zákona o ozbrojených silách ČR provedené zákonem č. 174/2025 Sb. aktualizován v preambuli odkaz na tento zákon.