I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Navrhovaná vyhláška Ministerstva zemědělství je prováděcím předpisem k § 1 odst. 8 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění poslední novely č. 287/2025 Sb. Tato novela rozšiřuje od 1. ledna 2026 působnost Státního pozemkového úřadu o povinnost provádět monitoring eroze zemědělské půdy a současně zmocnila Ministerstvo zemědělství k vydání vyhlášky, která závazně stanoví postup při tomto monitoringu a vymezí odpovědnost jednotlivých subjektů při hlášení a záznamu o vzniku erozní události.
Vyhláška proto stanoví právně závazný postup, jehož cílem je:
a) zajistit jednotný a včasný způsob hlášení a evidence erozních událostí,
b) vymezit povinnosti Státního pozemkového úřadu a dalších subjektů podílejících se na monitoringu,
c) zvýšit právní jistotu uživatelů zemědělské půdy a transparentnost postupů,
d) zajistit spolehlivá data jako podklad pro vyhodnocení plnění standardů hospodaření se zemědělskou půdou,
e) vytvořit kvalitní základ pro navrhování účinných protierozních opatření v rámci národní i evropské politiky ochrany půdy.
Závazná úprava monitoringu eroze, která byla do zákona vložena novelou č. 287/2025 Sb., má za cíl zvýšit ochranu zemědělského půdního fondu a snížit negativní dopady erozních procesů. Vyhláška proto zajišťuje praktické provedení této zákonné změny a reaguje na potřebu sjednotit postupy v celé republice.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Dosavadní právní rámec byl založen zejména na vyhlášce č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, a na metodickém postupu Státního pozemkového úřadu z roku 2016. Tyto dokumenty však vymezovaly monitoring pouze rámcově a v praxi se ukázaly jako nedostatečně vymahatelné. Hlášení erozních událostí nebyla prováděna jednotně, v řadě případů nebyla data včas zaznamenávána do elektronické aplikace a nebylo možné ověřit jejich správnost na základě fotodokumentace či místního šetření. Z tohoto důvodu je navrhováno komplexní řešení postupu Státního pozemkového úřadu v rámci monitoringu eroze.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem a není v rozporu ani s ostatními součástmi právního řádu České republiky.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh vyhlášky je technického rázu, upravuje postup Státního pozemkového úřadu a vychází ze zákona č. 503/2012 Sb., který se rovněž netýká unijních právních předpisů.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava se netýká žádných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republiky vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh vyhlášky předpokládá jednorázové náklady spočívající v rozšíření funkcionalit stávající aplikace Monitoring eroze ve výši 1,1 mil Kč, které budou hrazeny z rozpočtové kapitoly předkladatele.
7. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení.
-
8. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
-
9. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Viz zvláštní část důvodové zprávy.
10. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh vyhlášky neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo technickým předpisem.
11. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Návrh vyhlášky nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
12.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Navrhovaná vyhláška neukládá žádné nové povinnosti pro fyzické a právnické osoby. Stanoví pouze závazný postup pro monitoring eroze zemědělské půdy, který je součástí již existujících povinností v oblasti ochrany půdy. Vyhláška se zaměřuje na specifikaci postupu a odpovědnosti při hlášení erozních událostí, aniž by měnila nebo rozšiřovala povinnosti subjektů, které již byly stanoveny zákonem a souvisejícími předpisy.
12.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Návrh vyhlášky se netýká práv a povinností podnikatelů, nemá proto žádný dopad na podnikatelské prostředí.
12.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Navrhovanou vyhláškou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož nenaplňuje kumulativní znaky stanovené unijním právem – zejména neposkytuje hospodářskou výhodu, není selektivní povahy a neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje hospodářskou soutěž.
12.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady v sociální oblasti.
12.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh vyhlášky se netýká otázek rovnosti mužů a žen.
12.6 Dopad na životní prostředí.
Návrh vyhlášky bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, a to zavedením efektivního nástroje sledování erozních událostí.
12.7 Dopad na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky se netýká ochrany dětí.
12.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh vyhlášky se netýká oblasti bezpečnosti a obrany státu.
12.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Aplikace Monitoring eroze nezpracovává a neukládá žádné osobní údaje.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Návrh neobsahuje žádné mechanismy pro poskytování finančních prostředků, dotací nebo jiných ekonomických výhod, které by mohly vytvářet prostor pro korupční jednání. Současně zavedení jednotného postupu přispívá k vyšší transparentnosti procesů a předcházení nahodilému či rozdílnému postupu v praxi, což naopak riziko korupce snižuje.
14. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
-
15. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V rámci přípravy návrhu vyhlášky nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná vyhláška nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.
II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení stanoví, že předmětem vyhlášky je úprava závazného postupu Státního pozemkového úřadu při monitoringu eroze zemědělské půdy. Tento monitoring je klíčovým nástrojem pro ochranu zemědělské půdy a prevenci její degradace způsobené erozními procesy. Postup vymezený vyhláškou poskytuje právní rámec pro systematické sledování eroze a zajišťuje odpovědnost a transparentnost při monitorování těchto událostí.
K § 2
Ustanovení definuje klíčové pojmy, které jsou nezbytné pro správné pochopení a aplikaci monitoringu eroze. Tyto pojmy mají za cíl zajistit jednotnost a přesnost při vyhodnocování a hlášení erozních jevů na zemědělské půdě. Definování těchto pojmů je zásadní pro praktické použití vyhlášky, jelikož umožňuje jasnou identifikaci a kategorizaci erozních projevů, čímž se zajišťuje konzistentní postup na území celé České republiky. Tyto definice odpovídají vědecké praxi z oboru pedologie a meteorologie.
K § 3
Ustanovení podrobně specifikuje postupy, jakými Státní pozemkový úřad provádí monitoring eroze. Popisuje, jakým způsobem budou erozní události hlášeny, zaznamenávány a jaká evidence bude prováděna. V současné době nejsou k dispozici prostředky pro zaznamenání každé erozní události, která na zemědělské půdě v České republice nastane. Z tohoto důvodu je využita možnost nahlášení erozní události kýmkoliv, kdo tuto událost v terénu zaznamená. Zároveň se počítá s využitím vlastní činnosti Státního pozemkového úřadu, což zamezuje čekání na vnější podnět, i když je Státnímu pozemkovému úřadu známa lokalita vzniku erozní události. Pro další použití informací o erozní události je nutné, aby záznam každé události obsahoval minimální sadu informací a fotografickou dokumentaci viditelných projevů eroze na zemědělské půdě.
K § 4
Ustanovení zakládá povinnost Státního pozemkového úřadu zveřejňovat prostřednictvím monitoringu eroze záznamy o erozních událostech.
K § 5
Datum nabytí účinnosti bylo v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpis, stanoveno na 1. července 2026.