Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 86/2025 Sb.

Ustanovení § 7o až 7w zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 65/2022 Sb.“) upravují nově možnost přechodu vybraných držitelů dočasné ochrany na dlouhodobý pobyt v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále také „zvláštní dlouhodobý pobyt“).

Dočasná ochrana se pro účely přechodu na jiná pobytová oprávnění chová jako vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o pobytu cizinců možnosti přechodu z tohoto typu dlouhodobého víza značně omezuje. Tato omezení proto dopadají i na držitele dočasné ochrany. Důvodem je po dobu ozbrojeného konfliktu tuto homogenní skupinu udržet ve stejném pobytovém režimu, a to zejména z důvodu cílené alokace jak po stránce personální, tak legislativní, organizační, technické a politické.⁠​‌‌​‌​​​​​‌​​​​‌⁠

Konflikt na Ukrajině již trvá téměř tři roky, a za tu dobu se řada osob, zejména těch, které přišly v počátku konfliktu, na území České republiky dobře etablovala, našla si zaměstnání, stabilní bydlení, naučila se český jazyk, zajistila si uznání diplomů či kvalifikací a vede zde plnohodnotný soběstačný život. Poptávka po vyslání signálu vůči těmto osobám, že jim chce Česká republika nabídnout usazení, přichází z více stran – zaměstnavatelé, samotní cizinci, nevládní sektor, akademické sféra. I jiné členské státy úzce či šířeji přechod umožňují. Novela zákona č. 65/2022 Sb. tak možnost přechodu na usazovací povolení k pobytu za daných podmínek umožňuje.

Přechod na jiné pobytové oprávnění stávající znění právní úpravy umožňuje (mimo specifické tituly) pouze omezenému okruhu osob s dočasnou ochranou - rodinným příslušníkům občanů České republiky/Evropské unie či občanů třetích zemí, které na území již dlouhodobě pobývají. Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status. Zvláštní dlouhodobý pobyt není pobytové oprávnění řešící pobyt po skončení dočasné ochrany, jedná se o doplňkovou variantu k trvající dočasné ochraně. Ti, kdo podmínky nesplní nebo o přechod do imigračního režimu zájem neprojeví, nadále setrvají v režimu dočasné ochrany.

Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, jsou konstruovány s přihlédnutím ke standardním podmínkám, které musí cizinec pro získání pobytu v České republice splnit. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. Předpokladem je i dostatečná míra adaptace na české prostředí spojená s délkou pobytu na území delší než 2 roky, v případě dětí pak plnění povinné školní docházky.

S ohledem na vysoký počet držitelů dočasné ochrany není v možnostech správního orgánu vést individuální správní řízení o tomto pobytu a obdobně i ze strany jiných orgánů státní správy vystavovat dílčí potvrzení pro potřeby tohoto individuálního správního řízení. Proces získání zvláštního dlouhodobého pobytu je proto koncipován s maximální mírou automatičnosti tak, aby byl realizovatelný s využitím stávajících kapacit správního orgánu. Základními prvky je automatické ověření splnění podmínek s využitím dat z informačních systémů státní správy bez nutnosti individuálního posouzení a následná online registrace. V souladu s unijní legislativou není vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dlouhodobý pobyt, možné upustit od vydání biometrického dokladu. Z tohoto důvodu je nutné po online registraci zachovat osobní návštěvu na pracovišti Ministerstva vnitra po účely sejmutí biometrických údajů a následného vydání průkazu o povolení k pobytu.

Online registrace se opakovaně osvědčila již při procesu prodloužení dočasné ochrany a jedná se o nástroj, který je držitelům dočasné ochrany dobře známý. Rovněž ověření plnění podmínek pro dlouhodobý pobyt prostřednictvím dat z informačních systémů státní správy přináší větší komfort a ulehčení pro cizince (povinnost prokázat splnění většiny podmínek nebude ležet na cizinci, správní orgán potřebné údaje získá z dat poskytnutých dotčenými orgány státní správy a vedenými v příslušných informačních systémech). Nepřímým pozitivním efektem může být v kontextu podmínky ekonomické soběstačnosti i vyšší motivace cizinců k výkonu legální práce spojené s odvody do příslušných systémů (sociální pojištění, daně).

Proces získání zvláštního dlouhodobého pobytu je rozčleněn do několika kroků. Zákon předpokládá konkretizaci časových a obsahových parametrů formou nařízení vlády.

Nařízení tedy má stanovit:

1. dobu k vyjádření zájmu o povolení k dlouhodobému pobytu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, tedy v souladu se zavedenou legislativní zkratkou o „zvláštní dlouhodobý pobyt“ (§ 7p odst. 6 zákona č. 65/2022 Sb.)

4. výši ročního úhrnného příjmu za stanovené období u zaměstnanců (§ 7q odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb.)

5. dobu, po kterou držitel dočasné ochrany nebyl příjemcem humanitární dávky (§ 7q odst.1 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb.)

7. výši základu daně z příjmů fyzických osob (§ 7q odst.1 písm. f) bod 1 zákona č. 65/2022 Sb.) v případě osob podávajících daňové přiznání do 1. května příslušného roku

8. pásmo paušálního režimu u daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7q odst.1 písm. f) bod 2 zákona č. 65/2022 Sb.)

9. částka, která se považuje za příjem u poplatníků uvedených v § 7q odst.1 písm. f) bod 2 zákona č. 65/2022 Sb.) a částka požadované výše příjmu.

Co se týče stanovení časových okamžiků (body 1 až 3), vycházejí zejména z procesu shromažďování relevantních dat, a to jednak od dotčených osob (resp. např. jejich zaměstnavatelů) směrem k věcnému gestorovi a následně od věcného gestora směrem k Ministerstvu vnitra. Data (termíny) jsou navržena tak, aby umožňovala zohlednění co nejaktuálnějších dat (údajů).

Částky jsou stanoveny na základě analýzy příjmových ukazatelů.

Důležitá data a částky stanovuje nařízení vlády takto:

Toto období bezprostředně navazuje na ukončené registrace k prodloužení dočasné ochrany a právě k 1. dubnu má Ministerstvo vnitra aktuální přehled o tom, které osoby pokračují v režimu dočasné ochrany.

Počátek doby je stanoven v návaznosti na dostupnost údajů od jiných rezortů a na období nutné pro jejich komplexní zpracování Ministerstvem vnitra. Konec doby se váže až ke konci kalendářního roku. S ohledem na fixaci splnění podmínek není nutné dobu registrace zkracovat. Zároveň není vhodné stanovit trvání i do dalšího kalendářního roku, protože po dobu trvání dočasné ochrany se rozbíhají registrace k jejímu prodloužení a je vhodné nekumulovat dvě náročné agendy.

Cestovní doklad – cestovní doklad je nutné mít platný hlavně pro účely dokončení procesu zisku zvláštního dlouhodobého pobytu. Na zpoždění v získání dokladu návrh zákona rovněž pamatuje stanovením náhradního termínu pro sejmutí biometrických údajů. S ohledem na to, že po převzetí průkazu o povolení k pobytu již cizinec spadá plně pod zákon o pobytu cizinců, je nutné, aby jako držitel povolení k dlouhodobému pobytu byl držitelem platného cestovního dokladu.

2 roky pobytu na dočasnou ochranu – 31. března 2025. Jedná se o datum, které navazuje na ukončený proces online registrace k prodloužení dočasné ochrany a Ministerstvo vnitra má tak aktuální přehled o osobám, které se k prodloužení registrovaly.

Zdravotní pojištění a nedoplatky na pojistném – k 31. března 2025. Snahou je eliminovat existenci mnoha rozhodných období, proto je i s ohledem na proces předání a následného zpracování dat volen stejný termín jako pro dobu pobytu na dočasnou ochranu.

Roční úhrnný příjem – za zdaňovací období roku 2024. Data má MPSV k dispozici zhruba v polovině roku 2025. Snahou je zohlednit data co nejaktuálnější.

Nepobírání humanitární dávky – 31. března 2025. Jedná se o datum, které navazuje na ukončený proces online registrace k prodloužení dočasné ochrany a Ministerstvo vnitra má tak aktuální přehled o osobám, které se k prodloužení registrovaly.

Poplatníci daně z příjmů – za zdaňovací období za rok 2024, daňové přiznání podané do 1. května 2025. Data má Generální finanční ředitelství k dispozici zhruba v polovině roku 2025. Snahou je zohlednit data co nejaktuálnější. Zpracování dat od poplatníků, kteří mohou podat daňové přiznání později, by zásadním způsobem zpozdilo celý proces, proto budou zohledněna jen daňová přiznání podaná do 1. května 2025.

Místo pobytu – k datu snímání biometrických údajů cizince. Cílem je eliminovat zisk zvláštního dlouhodobého pobytu osobami, které mají jako místo pobytu nahlášeno na tzv. ohlašovně.

Školní docházka – 31. března 2025. Jedná se o datum, které navazuje na ukončený proces online registrace k prodloužení dočasné ochrany a Ministerstvo vnitra má tak aktuální přehled o osobám, které se k prodloužení registrovaly. Zároveň se jedná o rozhodné datum, ke kterému probíhá pravidelný sběr údajů prováděný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze škol podle předpisů z oblasti školství.

Roční hrubý úhrnný příjem domácnosti byl stanoven na základě posouzení několika faktorů. Zvláštní dlouhodobý pobyt je určen pro ekonomicky soběstačné rodiny, které nepotřebují žádnou nebo jen minimální podporu od státu. To je zvýrazněno i nemožností vstoupit do systému nepojistných sociálních dávek. Legální definice ekonomické soběstačnosti neexistuje, při posuzování tak bylo přihlédnuto k jiným ukazatelům.

Na příjmové ose byly identifikovány dvě příjmové hranice jednotlivce, mezi kterými se pohybuje většina populace a které tedy byly pojímány jako odrazové můstky pro další zkoumání – jedná se o spodní a horní příjmové hranice, které ač nejsou dány přesnou pevnou částkou, lze stanovit zhruba rozpětí jejich oscilace.

Spodní hranicí u jednotlivce je částka pohybující se okolo 10.000 Kč, která zhruba ilustruje nárok na vstup do systému pomoci v hmotné nouzi. Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Osobou v hmotné nouzi je osoba či rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost (je-li odhlédnuto od jednorázové výpomocné dávky mimořádné okamžité pomoci). Je zjevné, že osoby s takto nízkými příjmy nelze považovat pro účely zvláštního dlouhodobého pobytu za ekonomicky soběstačné.

Za horní hranici u jednotlivce může být považována částka, která stále zakládá nárok na minimální příspěvek na bydlení za předpokladu, že náklady na bydlení jsou ve výši normativních nákladů (tj. jde o specifický poměr příjmů a nákladů). Liší se zejména dle velikosti obce a částka příjmů u jednotlivce se může pohybovat až mezi 40 až 50.000 Kč, kdy stále může vznikat nárok na příspěvek, byť v minimální výši (např. desítky či nižší stovky Kč). Příspěvek na bydlení a přídavek na dítě (tedy dávky systému státní sociální pomoci) jsou dávky, které nejsou nutně určeny jen pro ekonomicky nesoběstačné rodiny, proto je příjmová hladina poměrně vysoká.

Mezi další faktory, které byly brány do úvahy, bylo i řízení (ve smyslu managementu) tohoto typu imigračního opatření s usazovacím potenciálem. S ohledem na obtížné predikce zájmu o možnost přechodu, na nedostatečné kapacity zejména na straně Ministerstva vnitra a dále s ohledem na novátorské pojetí procesu zisku zvláštního dlouhodobého pobytu, je vhodné skupinu potenciálně úspěšných osob regulovat, aby celý proces proběhl co nejrychleji, aniž by zároveň ohrozil výkon ostatní migrační agendy. Bylo proto na vládní úrovni rozhodnuto v první vlně obsloužit cca. 15 % až 20 % ekonomicky aktivních osob. Toto procento má zahrnovat i osoby podnikající a jejich rodinné příslušníky a osoby, které si podávají daňové přiznání samy, a jejich rodinné příslušníky; tato skupina by však měla dle kvalifikovaného odhadu Ministerstva financí, resp. Generálního finančního ředitelství tvořit menšinu v porovnání se skupinou zaměstnanců, za které data Ministerstvu vnitra pošle Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. Česká správa sociálního zabezpečení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je orgánem odpovědným za sledování situace na trhu práce, dlouhodobě sleduje i trendy na trhu práce týkající se právě osob s udělenou dočasnou ochranou. S ohledem na stanovený cíl obsloužit v první vlně cca. 15 až 20% ekonomicky aktivních osob se na základě konzultace s Ministerstvem práce a sociálních věcí a na základě analýzy dat od České správy sociálního zabezpečení stanovuje výše ročního úhrnného příjmu u jednotlivce na 440.000 Kč. Za každou další osobu v domácnosti se poté připočítá 110.000 Kč. U těchto dalších členů domácnosti dochází ke kombinaci zvýšených, resp. dodatečných nákladů na životní potřeby a bydlení.

Zákon č. 65/2022 Sb. počítá se stanovením pevných částek, které budou považovány za dostatečný roční úhrnný příjem. S ohledem na nutnou jednoduchost celého procesu, který je odbřemeněn od standardních prvků správního řízení a je postaven na automatizaci pomocí zpracování dat dostupných od věcných gestorů, určená částka ročního úhrnného příjmu zohledňuje toliko počet osob v domácnosti, nezohledňuje tak individuální složení každé domácnosti, nerozlišuje mezi normativními či skutečnými náklady na bydlení a nerozlišuje ani velikost obce, kde domácnost žije.

Ilustrace stanovené hranice ročního úhrnného příjmu Jednotlivec 440 000 (36 667 měs.) Kč 1+1 550 000 (45 833 měs.) Kč 440 000+110 000 1+2 660 000 (55 000 měs.) Kč 1+3 770 000 (64 167 měs.) Kč 1+ x Jednotlivec + dále 110 000 Kč za každou další osobu (součet = jednotlivec + 110.000x Důležité poznámky pro snazší porozumění:

Nastavení této podmínky souvisí s klíčovým požadavkem ekonomické soběstačnosti, která by měla být dlouhodobého charakteru a nikoli nahodilá. Právě stanovení časového období, po kterou osoby v domácnosti nepobíraly humanitární dávku, by mělo svědčit o takové příjmové hladině a její udržitelnosti, která zajistí důstojný život i mimo nutnou účast v dávkovém systému.

Jedná se o stejné zdaňovací období jako u ostatních zaměstnanců.

Výše základu daně obecně s určitými menšími odchylkami odpovídá částce ročního úhrnného příjmu, proto je zvolena stejná částková hladina.

Jednotlivec (jednočlenná domácnost) - 440 000 Kč roční výše základu daně z příjmu fyzických osob

Dvě společně posuzované osoby (§ 7p odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb.) – 550 000 Kč ročně za domácnost.

Tři a více společně posuzovaných osob – 110 000 Kč ročně za třetí a každou další osobu připočtením k částce 550 000 Kč.

I., II., III. pásmo podle zákona o daních z příjmů

II. pásmo: 336 600 Kč ročně

III. pásmo: 514 800 Kč ročně

Výše požadovaného příjmu na domácnost činí:

Jednotlivec (jednočlenná domácnost) - 440 000 Kč ročně.

Dvě společně posuzované osoby (§ 7p odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb.) – 550 000 Kč ročně za domácnost.

Tři a více společně posuzovaných osob – 110 000 Kč ročně za třetí a každou další osobu připočtením k částce 550 000 Kč.

Institut paušální daně byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden zákonem, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony v souvislosti s paušální daní. Cílem úpravy bylo nahradit nepříliš využívaný institut stanovení daně paušální částkou (§ 7a zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. prosince 2020) tzv. paušálním režimem založeným na dobrovolné bázi, jehož hlavními znaky pro skupinu poplatníků splňujících zákonné podmínky jsou

Tyto výhody paušálního režimu však pro účely posouzení ekonomické soběstačnosti pro zisk zvláštního dlouhodobého pobytu v podstatě znemožňují určení přesné výše příjmu. S ohledem na to proto dochází k mechanickému nastavení příjmových parametrů, a to i s ohledem na výše stanovené pro zaměstnance.

Paušální režim se od 1. ledna 2023 upravuje v návaznosti na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč, a to tak, že dochází zároveň ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro možnost vstupu poplatníků do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na základě zvýšení limitu příjmů pro možnost vstupu do paušálního režimu jsou zavedena 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

Zákon o daních z příjmů vymezuje 3 pásma paušálního režimu , do kterých poplatníci mají možnost vstoupit na základě rozhodných příjmů ze samostatné činnosti dosažených za předcházející zdaňovací období. Mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu lze, na základě oznámení podaném poplatníkem, přecházet vždy od začátku zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období nelze zvolené pásmo paušálního režimu měnit.

Jedná se o horní limity rozhodných příjmů pro vstup do paušálního režimu, proto poplatníci splňující např. podmínku pro první pásmo mají možnost dobrovolně vstoupit i do vyššího pásma. Rozhodnými příjmy pro

II. pásmo:

III. pásmo:

Pro paušální režim platí, že:

Nařízení vlády stanovilo všechna pásma a stanovilo pro ně s ohledem na vyměřovací základ pro důchodové pojištění na základě dat od Ministerstva práce částky, které se pro jednotlivá pásma považují za příjem. Dále bylo nutné stanovit nutnou hranici příjmu, která bude odpovídat požadovaným příjmům stanovených pro ostatní kategorie ekonomicky aktivních osob. Je nutno si uvědomit, že pro jednotlivce bude fikce příjmu dostatečná pouze, je-li přihlášen ve III. pásmu. U cizinců přihlášených v nižších pásmech bude nutné, aby buď u nich samotných nebo v rámci domácnosti byl k dispozici i dostatečný jiný příjem, aby dosáhli na částku požadovanou nařízením.

Navrhovaná úprava nebude mít dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nebude mít bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nepovede k diskriminaci ani jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje ani jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.

Předkládaný návrh nařízení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 78 obsahujícím oprávnění vlády přijímat k provedení zákona a v jeho mezích nařízení.

Zákon č. 65/2022 Sb. přesně určuje situace, ve kterých má dojít k upřesnění nebo stanovení parametrů formou nařízení vlády.

Zvláštní dlouhodobý pobyt je národní forma povolení k pobytu.

Průkaz o povolení k pobytu bude vydán ve formě biometrického průkazu splňující náležitosti nařízení EU.

Návrh nařízení není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právem Evropské unie.

Přechod na zvláštní dlouhodobý pobyt je umožněn toliko ekonomicky soběstačným osobám, tedy osobám s dostatečným příjmem. Lze proto i do budoucna očekávat jejich ekonomický přínos pro Českou republiku.

V souvislosti s úpravou zákona č. 65/2022 Sb. (zákon č. 24/2025 Sb.), kterou se zavádí zvláštní dlouhodobý pobyt, dochází k úpravě i souvisejícího zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby i tento cizinec mohl nadále využívat práva na volný přístup na trh práce, tedy tak, jak jej mohl využívat jako držitel dočasné ochrany. Jedná se o výrazný benefit oproti běžnému dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, tzv. zaměstnanecké kartě. S ohledem na to, že nový typ dlouhodobého pobytu je určen primárně pro osoby v České republice již zaměstnané, není dán důvod pro to jim již vzniklé oprávnění volného přístupu na trh práce nově omezovat a nástroje regulace přístupu na trhu práce nejsou pro tuto skupinu cizinců potřeba.

Návrh nepřináší nové dopady na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty.

Návrh nařízení konkretizuje parametry procesu získání zvláštního dlouhodobého pobytu prostřednictvím procesu registrace předpokládané v zákoně č. 65/2022 Sb. Návrhem nebudou dotčena práva fyzických, ani právnických osob. Jelikož na zvláštní dlouhodobý pobyt neexistuje podle § 7o odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb. právní nárok, nebudou dotčena návrhem ani práva osob, které o zvláštní dlouhodobý pobyt projeví zájem.

Návrh nevytváří, ani nekonkretizuje, žádné povinnosti fyzických, ani právnických osob. Z tohoto důvodu neobsahuje „informativní přehled veřejnoprávních povinností“ žádné povinnosti z tohoto návrhu nařízení vlády vyplývající.

Žádný dopad do sociální oblasti nebyl identifikován. Zákon č. 66/2022 Sb. předpokládá nevpuštění držitelů průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, stejně jako cizinců s dočasnou ochranou, do českého sociálního nepojistného dávkového systému. Půjde o cizince, kteří mají být finančně soběstační a nemají být závislí na dávkách. Zůstane ale zachována možnost v individuálních případech poskytnout jim mimořádnou okamžitou pomoc v situacích, u kterých se nezkoumá podmínka bydliště. Zůstává rovněž možnost čerpat pojistné dávky.

Sociálně slabším držitelům dočasné ochrany, kteří nenaplní podmínky pro zvláštní dlouhodobý pobyt, zůstává zachována dočasná ochrana jako ochranný statut.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí.

Navrhovaná úprava nebude mít žádný dopad ve vztahu k bezpečnosti nebo obraně státu. Osoby usilující o zvláštní dlouhodobý pobytu budou podléhat standardnímu bezpečnostnímu prověření.

Údaje, které jsou v rámci procesu získání zvláštního dlouhodobého pobytu v širším smyslu využívány, jsou již příslušnými orgány nebo institucemi jinak zpracovávány. Celý proces registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu je dobrovolný, držitelé dočasné ochrany nemusejí vyjádřit zájem o tento typ pobytu. Zároveň jak vyjádření zájmu, tak registrace k pobytu vyžadují využití prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (zjednodušeně označováno jako tzv. NIA).

Výčet údajů, které budou tímto způsobem zpracovávány, i samotný účel jejich zpracovávání vyplývá z § 7q a 7r zákona č. 65/2022 Sb., ve znění zákona č. 24/2025 Sb. Návrh nařízení vlády již na takto nastavený účel využívání těchto údajů navazuje a sám jej dále nerozšiřuje. Odkazujeme na důvodovou zprávy k zákona č. 24/2025 Sb. (sněmovní tisk č. 727/0 z června 2024). Údaje již jednou (za jiným účelem) evidované příslušnými správci (§ 7r) budou v souladu s § 7q využity k ověření možnosti ​úspěšného provedení registrace. Jedná se tedy o nové slučitelné zpracování osobních údajů za jiným účelem, ​stanovený zákonem.

Návrhem není zakládána veřejné podpora.

Navrhovaná úprava nebude mít negativní dopad ve vztahu ke korupčním rizikům. Proces zisku zvláštního dlouhodobého pobytu je založen na online automatickém vyhodnocování.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na život rodin. Snahou zákona je zajistit stejný pobytový titul pro celou rodinu. Rodiny se vždy mohou rozhodnout setrvat na dočasné ochraně a nevstupovat do zvláštního dlouhodobého pobytu. Navíc, jde-li právě o společně posuzované rodiny, počítá se příjem celé domácnosti.

Nelze shledat relevantní dopad.

Návrh nařízení vlády představuje pouze parametrickou změnu. Hlavní zákon č. 65/2022 Sb. je digitálně progresivní.

Účinnost nařízení vlády je navržena ke dni 31. března 2025. Právě tento den bude rozhodným dnem pro vyhodnocení splnění řady podmínek registrace. Následujícího dne (1. dubna 2025) započne první fáze, ve které budou moci držitelé dočasné ochrany projevit svůj zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt.

​Jelikož návrh pouze doplňuje parametry a rozhodná období pro podmínky registrace stanovené již v zákoně č. 65/2022 Sb., požádal 1. místopředseda vlády a ministr vnitra o výjimku z povinnosti provést k návrhu hodnocení dopadů regulace (RIA).

S ohledem na blížící se termín účinnosti návrhu a na jeho rozsah dále požádal o zkrácení lhůty pro uplatnění připomínek na 10 pracovních dnů.

Předseda Legislativní rady vlády rozhodl svým dopisem č.j. 2095-2025-UVCR ze dne 13. ledna 2025, že se hodnocení dopadů regulace (RIA) neprovede ​ a že lhůta k uplatnění připomínek bude činit 10 pracovních dnů.