zákon č. 89/2017 Sb.

A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které

poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo životního prostředí

1. 1. 2017

Implementace práva EU: Ano

- uveďte termín stanovený pro implementaci: 1. 1. 2017

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne

Nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 bylo přijato s cílem chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů s ohledem na jejich nežádoucí dopady na klima. Snížením emisí fluorovaných skleníkových plynů má přispět k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Analýza dopadů k tomuto nařízení EU č. 517/2014 je veřejně dostupná pod názvem „SWD(2012) 364 - Impact assessment review of Regulation (EC) No 842/2006 on certain fluorinated greenhouse gases“. Analýza uvádí, že v roce 2010 činily emise fluorovaných skleníkových plynů na úrovni EU cca 110 mil. tun CO2 ekv, tj. cca 2 % celkových emisí skleníkových plynů. Analýza také uvádí, že snížení emisí skleníkových plynů na požadovanou úroveň vyvolá v rámci EU celkové čisté náklady pro průmysl o velikosti až cca 1 500 mil. EUR/rok.

2. Cíl návrhu zákona

Nejzásadnější body a cíle novely zákona č. 73/2012 Sb. jsou v návaznosti na implementaci evropské legislativy (zejm. nařízení č. 517/2014) tyto:

1. Upravení podmínek provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší; 2. Upravení ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty; 3. Doplnění sankčních ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.

3. Agregované dopady návrhu zákona

http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/legislation/docs/swd_2012_364_en.pdf 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

- Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění implementace nařízení č. 517/2014 – bod 1.3.1, 2.3.1, 3.3.1

- Zachování současného příjmu MŽP ze správních poplatků na vystavení certifikátu - cca 400 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Zachování současných administrativních nákladů MŽP jako certifikačního subjektu - cca 152 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Administrativní náklady MŽP na informační povinnosti - cca 4,6 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Náklady vyplývající z rozšíření pravomocí ČOI – bod 3.3.1

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

- Navýšení poptávky po instalacích zařízení a zvýšení příjmů certifikovaných subjektů – cca 100 mil. Kč/rok – bod 1.3.1

- Navýšení nákladů subjektů v případě nutnosti zajistit odbornou instalaci - cca 100 mil. Kč/rok – bod 1.3.1

- Zvýšení administrativních nákladů prodejců zařízení na vedení záznamů - cca 1,46 mil. Kč/rok

– bod 1.3.1

- Administrativní náklady hodnotících subjektů na žádosti o povolení - cca 42 Kč/žádost – bod 2.3.1

- Administrativní náklady hodnotících subjektů na zveřejňování informací - cca stovky Kč/subjekt

– bod 2.3.1

- Administrativní náklady atestačních subjektů na poskytování informací - 0 až cca 1 500 Kč/rok/subjekt – bod 2.3.1

- Zvýšení příjmů certifikovaných subjektů – bod 3.3.1

- Náklady stávajících provozovatelů na zajištění kontroly těsnosti (cca 5 000 zařízení) – cca jednotky tisíc Kč/rok/provozovatel – bod 3.3.1

- Náklady provozovatelů při uvádění zařízení na trh (cca 33 tis. Ks/rok) - cca stovky Kč až jednotky tisíc Kč/zařízení – bod 3.3.1

- Jednorázové náklady na instalaci systému detekce úniků f-plynů (cca 1 000 zařízení) – celkem cca 50 mil. Kč – bod 3.3.1

- Náklady na zajištění kontroly systému detekce úniků F-plynů - cca 2 až 5 tis. Kč/rok/zařízení – bod 3.3.1

- Administrativní náklady provozovatelů na informační povinnosti – cca stovky Kč/rok/provozovatel – bod 3.3.1

- Náklady provozovatelů na zajištění znovuzískání F-plynů - cca 800 až 4 000 Kč/provozovatel – bod 3.3.1

- Administrativní náklady dotčených provozovatelů na nově doplněné povinnosti – cca stovky Kč/rok/subjekt – bod 3.3.1

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne

3.4 Sociální dopady: Ne 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano

- Zamezení úniku F-plynů do ovzduší v případě neodborné instalace – bod 1.3.1

- Vyšší informovanosti současných provozovatelů o možnostech použití alternativních plynů – bod 2.3.1

- Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k zajištění ochrany ozonové vrstvy a klimatu Země, zamezení úniků F-plynů a regulovaných látek do ovzduší – bod 3.3.1

1 Podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

1.1 Důvod předložení a cíle

1.1.1 Definice problému

Podle nařízení (ES) 1005/2009 čl. 11 odst. 4 již nelze od 1. 1. 2015 používat hydrochloruhlovodíky při údržbě nebo opravě stávajících zařízení. V tomto smyslu je třeba aktualizovat vedení záznamů evidenčních knih zařízení. Novelizace se týká mj. vedení záznamů o likvidaci chladicího zařízení a údajů o dalším nakládání s regulovanými látkami znovuzískanými z tohoto zařízení. Účelem je kontrolovatelnost správného nakládání s regulovanou látkou. Možnost přechodu na jinou regulovanou látku již není aktuální, proto nemá smysl upravovat v zákoně takovou možnost.

Nehermeticky uzavřená zařízení se podle čl. 11 odst. 5 nařízení 517/2014 mohou prodávat konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný s čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014. Tuto povinnost je třeba implementovat do novely zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (dále jen zákon, zákon č. 73/2012 Sb.). Smyslem této právní úpravy je zabránit neodborné instalaci klimatizačních jednotek, při které často dochází k únikům fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů).

1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Současný zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, reguluje pouze podmínky provozu zařízení obsahujícího regulované látky a fluorované skleníkové plyny (§ 4), ale již více nespecifikuje podmínky uvádění na trh nehermeticky uzavřených zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny. Dosavadní stav je, že pro správnou instalaci nehermeticky uzavřených zařízení je vyžadována instalace certifikovanou osobou, ale v praxi se tak neděje. Prodejci právě naopak inzerují některé klimatizační jednotky jako instalovatelné uživatelem. Porušení této části nařízení č. 517/2014 je v současné době nekontrolovatelné, což má za následek úniky fluorovaných skleníkových plynů v důsledku neodborného zacházení.

1.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 1.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“):

a) Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo) jako ústřední správní úřad v oblasti ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země;

b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP); Přímo dotčené subjekty, na které dopadají povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 1.3.1 „Dopady na podnikatelské subjekty“)

c) osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek;

d) osoba provozující zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny;

e) certifikovaná osoba k zneškodnění regulované látky;

f) osoby, které prodávají konečnému spotřebiteli nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny;

g) certifikované osoby, které provádí instalaci nehermeticky uzavřených zařízení plněných fluorovanými skleníkovými plyny.

1.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je provedení implementace článku 11(5) nařízení (EU) č. 517/2014 a aktualizace evidence záznamů. V širším kontextu je cílem právní úpravy v oblasti regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů snížení emisí těchto látek. Emise těchto látek má negativní dopady na ozonovou vrstvu a na klimatický systém planety, jejich redukce tak má za cíl omezit globální změnu klimatu a nárůst teploty.

1.1.5 Zhodnocení rizika

Mezi hlavní rizika zachování současného stavu patří nedodržení implementace evropské legislativy a sankce s tím spojené. Dále lze definovat rizika spojená s nedostatečnými záznamy vedenými provozovateli v evidenční knize, obtížnou kontrolovatelnost správného nakládání s regulovanými látkami, resp. emise regulovaných látek při nesprávném zacházení a riziko úniků fluorovaných skleníkových plynů v důsledku neodborné manipulace s nehermeticky uzavřenými zařízeními obsahujícími fluorované skleníkové plyny. Neodborná manipulace s nehermeticky uzavřenými systémy může vést k úniku celé náplně, a tedy k významně vyšším emisím fluorovaných skleníkových plynů, než například v případě závady na chladícím okruhu s následkem postupného úniku, který bývá obvykle brzy odhalen (díky snížení účinnosti zařízení).

1.2 Návrh variant řešení

1.2.1 Varianta 0

Zachování současného stavu, tj. bez evidence certifikovaných osob, které provedou instalaci, resp. pokračování stavu, kdy jsou klimatizační jednotky instalovány neodborně.

1.2.2 Varianta 1

Navrhuje se stanovit výslovný zákaz instalace nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny jinou než certifikovanou osobou.

Dále se doplňuje povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, dle které smí toto zařízení prodat pouze, pokud budou mít písemnou smlouvou zajištěno, že instalaci provede certifikovaná osoba. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výrobní číslo instalovaného nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny a číslo certifikátu certifikované osoby, která instalaci provede.

Povinnost prodejce zajistit, aby instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny provedla certifikovaná osoba, obvykle bude znamenat, že součástí prodeje zařízení bude rovněž „povinná služba“ spočívající v instalaci nakoupeného zařízení certifikovanou osobou a bez „povinné služby“ nebude možné zařízení koupit. V praxi se předpokládá, že prodejce, který nese odpovědnost za zajištění odborné instalace, bude obvykle nabízet prodej nehermeticky uzavřeného zařízení společně s jeho odbornou instalací. Prodejce nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny bude současně povinen všechny smlouvy o instalaci pro účely kontroly uchovat po dobu 5 let.

V rámci připomínkových řízení byla také zvažována možnost, že by povinnost zajištění odborné instalace předmětného zařízení mohla být splněna nikoli prodejcem ale samotným konečným uživatelem zařízení. Konečný uživatel by prodejci před prodejem sdělil číslo certifikátu certifikované osoby, která instalaci předmětného zařízení provede. Od této možnosti bylo na základě diskuse s připomínkovými místy upuštěno z důvodu možnosti obcházení povinnosti instalace zařízení certifikovanou osobou tím, že uživatel prodejci nahlásí číslo certifikátu, které je veřejně dostupné, avšak následně instalaci nahlášenou certifikovanou osobou neprovede.

1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zachování současného znění zákona č. 73/2012 Sb. představuje negativní dopady na státní rozpočet z důvodu případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny v případě nezajištění implementace nařízení EU č. 517/2014.

Dopady na podnikatelské subjekty

Dle odhadu odboru ochrany ovzduší se celkový počet neodborných instalací pohybuje ve

výši cca 10 000/rok, což při odhadu ceny jedné instalace cca 10 000 Kč bez DPH

představuje potenciální ztrátu certifikovaných subjektů v případě, že dochází k neodborné

instalaci, ve výši cca 100 mil. Kč/rok. Současně lze za současného stavu uvažovat úsporu

finančních prostředků v případě, že subjekty nejsou povinny zajistit instalaci zařízení

certifikovanou osobou a dochází k neodborné instalaci, která činí cca 100 mil. Kč/rok.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Současný stav nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Současný stav nepředstavuje dopady v sociální oblasti.

Dopady na životní prostředí

V případě, že není kontrolována odborná instalace nehermeticky uzavřených zařízení plněných fluorovanými skleníkovými plyny autorizovanými osobami, může dojít i dochází k úniku fluorovaných skleníkových plynů, které negativně ovlivňují životní prostředí. Dle odhadu odboru ochrany ovzduší MŽP (2015) se celkový počet neodborných instalací pohybuje ve výši cca 10 000/rok. Každá takováto neodborná manipulace s nehermeticky uzavřenými systémy přináší značné riziko úniku celé náplně, a tedy k významně vyšším emisím fluorovaných skleníkových plynů s nežádoucím dopadem na klima.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovanou variantou 1 dochází k implementaci nařízení EU č. 517/2014 a odstranění rizika případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny.

Dopady na podnikatelské subjekty

Navrhovanou variantou 1 se předpokládá zvýšení administrativní zátěže prodejců, kteří mají povinnost uchovávat písemné smlouvy o tom, že instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení provede certifikovaná osoba. Lze očekávat poměrně značné množství záznamů, neboť se předmětná změna týká sériově vyráběných výrobků pro domácnosti nebo kanceláře. Hrubý

Odhad	Počet	Čas na záznam	Celkové náklady
Svaz chladicí a klimatizační techniky (SCHKT) odhad	cca 70 tis. instalací ročně	cca 5 minut	cca 1,46 mil. Kč
Počet prodejců	cca 500	-	-
Průměrná zvýšení administrativní zátěže na prodejce	-	-	cca 3 000 Kč/rok

Pramen/zdroj: (není uveden)

Parametr	Hodnota
Počet instalací/rok	70 000
Časová zátěž/1 záznam	5 minut
Celková časová zátěž/rok	5 833 hodin
Hodinové náklady dle Metodiky MPO (2013)	250 Kč
Administrativní zátěž na 1 záznam	21 Kč
Roční administrativní zátěž	1 458 000 Kč

Zdroj: vlastní dle konzultací s SCHKT, 2015 a MPO, 2013.

Popis

Detaily

Varianta 1 předpoklady

Dále předpokládá pozitivní dopady pro cca 4 100 subjektů (dle databáze certifikovaných osob MŽP cca 500 certifikovaných právnických osob a cca 3 600 certifikovaných fyzických osob nebo fyzických osob podnikajících), protože již nebude možné si nehermeticky uzavřené zařízení nainstalovat svépomocí a bude nutné využít služeb certifikovaných subjektů. Příjmy těchto subjektů vzrostou o úplatu za instalaci, která byla doposud montována svépomocí. Dle konzultací je celkový počet instalací cca 70 tis. ročně, s odhadem 10-15 % neodborných instalací, což znamená zvýšení o cca 7 000 až 10 500 instalací ročně. Celkový počet neodborných instalací je odhadován na cca 10 000/rok, což při ceně cca 10 000 Kč bez DPH představuje zvýšení příjmů o cca 100 mil. Kč/rok. O podobnou částku lze odhadnout i náklady subjektů na odbornou instalaci.

Subjektům v případě nutnosti zajistit odbornou instalaci se odhaduje zvýšení nákladů.

Dopady na územní samosprávné celky	Odhad
Obce, kraje	Navrhovaná varianta 1 se nepředpokládají dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady	Odhad
Sociální dopady	Navržená varianta 1 nepředpokládá sociální dopady.

Dopady na životní prostředí	Odhad
Zavedení povinnosti vedení záznamů o certifikovaných osobách	Sníží pravděpodobnost úniku plynů při neodborné manipulaci. Dle odhadu MŽP je cca 10 000 neodborných instalací ročně. Únik 1 kg fluorovaných plynů má dopad jako několik tun CO2. Navrhovaná opatření jsou přísná.

1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů

Varianta	Stručný obsah	Přínosy	Hodnocení	Náklady	Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014 Riziko zvýšené administrativní -zátěže *
Podnikatelské subjekty	Ztráta finančních Úspora finančníchprostředků
Varianta 0 současný stav	prostředků v případě,certifikovaných cca 100 mil. Kč/rokcca 100 mil. Kč/rok že dochází ksubjektů v případě, neodborné instalaciže dochází k neodborné instalaci
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Úniky F-plynů do ovzduší z důvodu***** neodborné instalace
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění**** - implementace nařízení č. 517/2014 Odstranění rizika zvýšené administrativní * - zátěže
Podnikatelské subjekty	Navýšení poptávky poZvýšení instalací zařízení aadministrativních povinnost provádětzvýšení příjmůcca 100 mil. Kč/roknákladů (AN)cca 1,46 mil. Kč/rok
Varianta 1	instalacicertifikovanýchprodejců - vedení certifikovanousubjektůzáznamů osobouNavýšení nákladů subjektů v případě cca 100 mil. Kč/rok nutnosti zajistit odbornou instalaci
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Zamezení úniku F- plynů do ovzduší v ***** případě neodborné instalace

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

subjekt	počet subjektů	poznámka
certifikační	1	Ministerstvo životního prostředí
hodnotící	4	např. SCHKT s.r.o.
atestační	16	např. Školicí středisko CHKT a TČ, s. r. o.

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/autoklimatizace/$FILE/OOO-Seznam_AS-20141106.pdf

Zdroj: MŽP, 2015.

Tabulka 4: Shrnutí kompetencí dle jednotlivých navrhovaných variant

Varianta 0	Varianta 1	Varianta 2
Povolení od MŽP	Povolení od MŽP	Povolení od MŽP
MŽP a hodnotící a
Certifikační subjekt	MŽP	MŽP	certifikační subjekt
dle povolení od MŽP

2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V současné době je certifikačním subjektem pouze ministerstvo, které nese administrativní náklady spojené s vydáním certifikátu: evidence žádosti na podatelně, na sekretariátu, v případě špatných údajů či chybějících příloh kontaktování žadatele, vytvoření certifikátu, parafování vedoucím oddělení, podpis ředitele odboru, vyplnění údajů pro odeslání datovou schránkou, předání k elektronickému podpisu, kompletace doručenek a certifikátů, zaslání kopií ČIŽP. Celkově se dle konzultací s odborem ochrany ovzduší jedná o průměrnou časovou náročnost na rozhodnutí o vydání certifikátu a související

agendu ve výši cca 1 hodina na vydání jednoho certifikátu. V zákoně jsou vypsané

jednotlivé skupiny činností, pro které se certifikáty vydávají, v praxi se jedná o 3 základní druhy certifikátů (podle jednotlivých nařízení). Jedná se o 1 certifikát dle nařízení (ES) č. 303/2008 pro F- plyny v chladicích a mrazicích zařízeních, klimatizacích a tepelných

čerpadlech, který platí i pro regulované látky (cca 360 za rok). Dále 1 certifikát pro požární ochranu (dle nařízení (ES) č. 304/2008 (cca 25 za rok) a 1 certifikát dle nařízení č. 305/2008 pro elektrická spínací zařízení (cca 15 za rok). Ministerstvo tak zpracovává průměrně cca 400 žádostí ročně (v letech 2011–2014), což za předpokladu 13. platové třídy

a hodinových nákladech 380 Kč (MV, 2007) referenta ministerstva, představuje roční

administrativní zátěž ministerstva cca 152 tis. Kč (viz tabulka 5).

Tabulka 5: Odhadovaná administrativní zátěž ministerstva na vydávání certifikátů

Parametr	Hodnota
Časová náročnost na vydání certifikátu	1 hodina
Hodinové náklady dle Metodiky MPO (2013)	380 Kč
Průměrný počet vydávaných certifikátů za rok	400
Celková administrativní zátěž MŽP na vydávání certifikátů	152 000 Kč/rok

Zdroj: vlastní dle konzultací s odborem ochrany ovzduší, 2015 a MV, 2007.

Popis	Hodnota
Vystavení certifikátu je spojeno se správním poplatkem ve výši	1 000 Kč
Za současného nastavení kompetencí ministerstva k vydávání certifikátu se tak jedná o příjmy ministerstva	cca 400 tis. Kč/rok ze správních poplatků od žadatelů o vystavení certifikátu

Zachováním současného stavu lze dále předpokládat případné riziko sankcí ze strany EU, které budou České republice uděleny v případě, že neprovede požadovanou legislativní změnu v návaznosti na implementaci nařízení (EU) č. 517/2014.

Dopady na podnikatelské subjekty

Zachování současného stavu nepředstavuje dopady na podnikatelské subjekty.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Současný stav nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Současný stav nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Nezakotvená povinnost zveřejňovat možné alternativy pro fluorované skleníkové plyny na webu hodnotících subjektů může vést nižší informovanosti současných provozovatelů zařízení o možnostech použití alternativních plynů.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž ministerstva jako certifikačního subjektu zůstává obdobná jako v provedené analýze pro variantu 0, kdy byla administrativní zátěž spojené s vydáním certifikátu kvantifikována ve výši cca 152 tis. Kč/rok (viz tabulka 5). Obdobně je zachován také příjem ministerstva cca 400 tis. Kč/rok ze správních poplatků od žadatelů o vystavení certifikátu.

Další administrativní náklady pro ministerstvo vyplývající z povinnosti ministerstva vést a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým bylo vydáno osvědčení. Administrativní zátěž spočívá v nahrávání osob s osvědčením do databáze.

Jedná o činnost, která zabere dle konzultací cca 1 hodinu měsíčně, tj. celkem cca 12 hodin

ročně. Při předpokladu průměrných hodinových nákladů referenta ministerstva 380 Kč (MV, 2007) činí celková roční administrativní zátěž cca 4 560 Kč. Tato nová administrativní povinnost bude vykonávána v rámci současné agendy ministerstva bez dodatečných finančních požadavků.

Navrhovanou variantou 1 dále dochází k implementaci nařízení (EU) č. 517/2014 a odstranění rizika případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny.

Dopady na podnikatelské subjekty

U hodnotících subjektů lze navrhovanou variantou 1 očekávat mírné navýšení administrativní zátěže spojené s přiložením seznamu členů zkušební komise včetně profesních životopisů k žádosti o povolení činnosti hodnotícího subjektu. Předpokládaná časová náročnost je cca 10 minut, tj. při předpokladu hodinových nákladů v předmětné činnosti podnikání 250 Kč (MPO, 2013) cca 42 Kč na 1 žádost o povolení činnosti hodnotícího subjektu.

Další z nově zakotvených povinností hodnotícího subjektu je zveřejňování informací o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o zákonných povinnostech při nakládání se zařízeními, která jsou jimi vybaveny. Jelikož směrnice nijak více nestanovuje rozsah zveřejňovaných informací, tak nelze předpokládat, že by úprava webových stránek popř. jiný způsob zveřejňování informací, představoval pro dané subjekty zvýšené administrativní náklady. Lze tak předpokládat, že nově navrhované povinnosti budou představovat zvýšení administrativních nákladů hodnotících subjektů cca v řádu stovek Kč/rok na 1 hodnotící subjekt.

Do zákona implementovaná povinnost uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení má dopad na hodnotící subjekty. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší a dotčenými subjekty minimáně 3 ze 4 hodnotících subjektů školení již pořádají. Odhadnuté náklady na školení souvisí se zajištěním lektora, místnosti, pomůcek, učebních podkladů, zařízení na ukázku jednorázově cca v řádu tisíců až desetitisíců Kč na 1 hodnotící subjekt, které však může být plně či částečně kryto ze vstupního poplatku na tyto školení. ESTO plus v současné době pořádá dle konzultací 1krát až 2krát ročně čtyřdenní školení, u kterého činí poplatek pro účastníka 10 000 Kč. Na školení bývá obvykle cca 5 až 10 účastníků. SCHKT s. r. o. v současné době dle konzultací pořádá osmidenní školící kurz pro minimálně 5 zájemců, u kterého činí poplatek pro účastníka 2 000 Kč bez DPH na den, tj. 14 000 Kč bez DPH pro 1 účastníka na 8 denní školící kurz. KaS s. r. o. předpokládá náklady školení ve výši cca 500 až 1 000 Kč na účastníka. Lze předpokládat, že účastnické poplatky hodnotícím subjektům plně pokryjí náklady na organizaci školení a nově navržená povinnost tak nebude pro subjekty znamenat negativní dopady.

Rozšíření povinností atestačních subjektů na poskytování seznamu osob, které úspěšně složili teoretickou a praktickou zkoušku, v měsíčních intervalech, má dopady na administrativní náklady atestačních subjektů. Tuto administrativní zátěž lze odhadnout maximálně na cca 30 minut (tj. 6 hodin ročně pro jeden subjekt). V současné době ministerstvo eviduje 16 atestačních subjektů. Pravidelně každý měsíc koná školení dle konzultací jen 1 atestační subjekt. Pro tento subjekt by nová povinnost za předpokladu hodinových nákladů dle Metodiky MPO (2013) 250 Kč činila cca 1 500 Kč/rok. Dalších 7 subjektů koná školení nepravidelně v průběhu roku. Zbytek subjektů školení většinou nekoná. Subjekty ministerstvu hlásí měsíc předem termíny jednotlivých školení. Nicméně se předpokládá, že daný měsíc nekonal subjekt školení, nemusí ministerstvu zasílat data ani hlásit, že nekonal školení. Zvýšení administrativních nákladů z důvodu rozšíření informačních povinností lze tak pro dotčené atestační subjekty odhadovat v rozmezí od nulového dopadu na náklady až po cca 1 500 Kč/rok pro minoritní počet subjektů.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Navržená varianta 1 nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Navržená varianta 1 nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Uveřejnění alternativ pro fluorované skleníkové plyny na webu hodnotících subjektů povede k větší informovanosti současných provozovatelů zařízení a budoucí provozovatelé zařízení se snadněji dostanou k informacím o možnostech použití alternativních plynů. Tyto skutečnosti mají potenciálně pozitivní dopad na životní prostředí a ochranu ozonové vrstvy Země.

c) Varianta 2

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Částečné převedení kompetencí při vydávání certifikace mezi ministerstvo a hodnotící a certifikační subjekt dle navržené varianty 2 předpokládá umožnění vydávání certifikátů jiným subjektem než je ministerstvo. Průměrný počet vydávaných certifikátů za rok je dle analýzy současného stavu ve variantě 0 cca 400 certifikátů za rok. Uvažované relativní rozdělení vydávání tohoto počtu certifikátů dle navržené varianty 2 ilustruje tabulka 6.

Relativní	Výdejcerozdělení	Předmět certifikace certifikátu vydávaných certifikátů
Instalace, servis a údržba chladících a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahující regulované látky a F-plyny	MŽP	Skladování halonů pro potřeby jejich kritického použití podle Nařízení č. 1005/2009 Zdroj: vlastní dle konzultací s Odborem ochrany ovzduší, 2015.
Instalace, servis a údržba systémů požární ochrany obsahující regulované látky a F-plyny		Navrhovanou variantou 2 tak lze předpokládat částečné snížení současné celkové průměrné administrativní zátěže ministerstva spojené s vydáním certifikátu, která v současné době činí dle analýzy pro variantu 0 cca 152 tis. Kč/rok (viz tabulka 5). Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší se však předpokládá, že by část kompetencí spojených s evidencí certifikátů musela zůstat na MŽP. Jedná se zejména o vedení databáze certifikovaných osob, vydávání kopií certifikátů, změny certifikátu, uchovávání certifikátů). Lze tak předpokládat, že by k významné úspoře administrativních nákladů pro MŽP nedošlo a MŽP by i nadále muselo vykonávat činnosti, které znamenají z celkové agendy na vydávání certifikátu cca 50 %. Navrhovanou variantou 2 tak lze předpokládat cca 50 % snížení administrativní zátěže ministerstva na vydávání certifikátů, která by činila cca 76 tis. Kč/rok.

Tabulka 7: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Stručný obsah	Přínosy	Hodnocení	Náklady	Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Příjem MŽP zeAdministrativní správních poplatkůnáklady MŽP jako cca 400 tis. Kč/rokcca 152 tis. Kč/rok na vystavenícertifikačního certifikátusubjektu Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	Varianta 0 současný stav- -
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Nižší informovanosti současných -provozovatelů o** možnostech použití alternativních plynů
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Příjem MŽP zeAdministrativní správních poplatkůnáklady (AN) MŽP cca 400 tis. Kč/rokcca 152 tis. Kč/rok na vystaveníjako certifikačního certifikátusubjektu Odstranění rizika sankcí ze strany EU AN MŽP na a zajištění**** cca 4,6 tis. Kč/rok informační povinnosti implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	AN hodnotícíh -subjektů na žádosti occa 42 Kč/žádost povolení úprava povinností AN hodnotících hodnotícího, subjektů na atestačního a-cca stovky Kč/subjekt zveřejňování certifikačního
Varianta 1	informací subjektu; zachování AN hodnotících současných -subjektů na pořádání- kompetencí při školení vydávání certifikátů AN atestačních 0 až cca 1 500 -subjektů na Kč/rok/subjekt poskytování informací
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Vyšší informovanosti současných provozovatelů o** možnostech použití alternativních plynů
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Pokles příjmů MŽP Snížení AN MŽP naze správních cca 76 tis. Kč/rokcca 400 tis. Kč/rok vydávání certifikátů poplatků na vystavení certifikátu Odstranění rizika sankcí ze strany EU AN MŽP na a zajištění**** cca 4,6 tis. Kč/rok informační povinnosti implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	Příjem hodnotících aAN subjektů certifikačníchoprávněných k subjektů zevykonávání činnosti cca 400 tis. Kč/rokcca 76 tis. Kč/rok správních poplatkůhodnotícího a na vystavenícertifikačního certifikátusubjektu AN hodnotících a certifikačních subjektů z důvoducca stovky úprava povinností - převodu částiKč/rok/subjekt hodnotícího, certifikačních atestačního a kompetencí certifikačního subjektu;částečné AN hodnotících
Varianta 2 rozdělení kompetencí	-subjektů na žádosti occa 42 Kč/žádost při vydávání povolení certifikace mezi ministerstvo aAN hodnotících hodnotící asubjektů na -cca stovky Kč/subjekt certifikační subjektzveřejňování informací
AN hodnotících -subjektů na pořádání- školení
AN atestačních 0 až cca 1 500 -subjektů na Kč/rok/subjekt poskytování informací
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Vyšší informovanosti současných provozovatelů o** - možnostech použití alternativních plynů
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

2.4 Návrh řešení

2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 2 3. Varianta 0 Doporučujeme variantu 1. S převedením kompetencí vydávání certifikátů na hodnotící subjekty dle navržené varianty 2 by vznikl problém při uchovávání záznamů, kdy není praktické, aby byly certifikáty uloženy na různých místech. Hodnotící subjekty by musely pravděpodobně přeposílat certifikáty na ministerstvo, které by fungovalo jako centrála, tudíž by část administrativní zátěže zůstala na ministerstvu (kopie certifikátů, změny, opravy, vedení databáze certifikovaných osob) a navíc by se vytvořila administrativa nová, kvůli zajištění přeposílání. Analyzovaná varianta 2 by tak znamenala spíše marginální úsporu administrativních nákladů. Dalším problematickým bodem by mohlo být přenesení kompetencí vydávání rozhodnutí, které se řídí správním řádem č. 500/2004 Sb., na soukromé subjekty. Navržená varianta 1by měla podle MŽP zajistit přiměřenou kontrolu nad procesem vydávání certifikátů orgánem veřejné moci, eliminovat v dostatečné míře korupční rizika, a zároveň sledovat smysl a účel právní úpravy obsažené ve směrnicích/nařízeních EU. Oprávnění vydávat certifikáty se tak jeví jako vhodnější ponechat v kompetenci ministerstva a nepřevádět je na soukromé subjekty.

3 Doplnění sankčních ustanovení a rozšíření pravomocí ČOI

3.1 Důvod předložení a cíle

3.1.1 Definice problému

Za současného stavu existuje nevymahatelnost některých ustanovení daných evropskou legislativou, pro která chybí odpovídající sankce. V současné době není v zákoně ukotveno kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh a chybí některé sankce na povinnosti ustanovené v nařízení (ES) č. 1005/2009 a nařízení (EU) č. 517/2014. Nezavedení sankcí by mohlo mít za následek řízení o porušení Smlouvy a případné sankce pro ČR.

Nařízení (EU) č. 517/2014 zavádí jednotku „tuna ekvivalentu CO2“, která zohledňuje i potenciál globálního oteplování (GWP). Z tohoto důvodu je nutné v zákoně sjednotit jednotku podle předpisů EU.

3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době není v zákoně ukotveno kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh a dále chybí některé sankce na povinnosti ustanovené v nařízení (ES) č. 1005/2009 a nařízení (EU) č. 517/2014. Množství fluorovaných skleníkových plynů je v zákoně č. 73/2012 Sb. uvedeno v kilogramech, na rozdíl od jednotky používané v nařízení (EU) č. 517/2014 („tuna ekvivalentu CO2“).

Dle současného znění § 14 zákona také Česká obchodní inspekce není oprávněná ukládat opatření k nápravě v případě zjištění závažného porušení povinností dle zákona.

3.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 3.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“):

a) Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo, MŽP);

b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP);

c) Česká obchodní inspekce (ČOI); Přímo dotčené subjekty, na které dopadají povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 3.3.1 „Dopady na podnikatelské subjekty“)

d) certifikované osoby;

e) provozovatel zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny;

f) provozovatel chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, systémů požární ochrany, chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrických spínacích zařízení nebo Organických Rankinových cyklů;

g) provozovatel chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě;

h) osoba, která provádí likvidaci silničních vozidel na konci jejich životnosti;

i) certifikovaná osoba, která znovuzíská fluorované skleníkové plyny;

j) výrobce, dovozce a vývozce fluorovaných skleníkových plynů;

k) osoba, která použila jako vstupní surovinu fluorované skleníkové plyny;

l) osoba, která uvedla na trh fluorované skleníkové plyny;

m) dovozce zařízení přednaplněného fluorovaným skleníkovým plynem;

n) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je povinna oznámit uvedení na trh nejméně 10 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů;

o) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, vykonávající funkci atestačního subjektu;

právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání provádějící opravu nebo likvidaci klimatizací motorových vozidel s obsahem fluorovaných skleníkových plynů;

q) právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která prodává fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení;

r) právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která nakupuje fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, prodává fluorované skleníkové plyny;

s) výrobce fluorovaných sloučenin.

3.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je sjednocení jednotek podle nařízení (EU) č. 517/2014 a stanovení sankcí na nové povinnosti, z důvodu prevence poškozování životního prostředí vypouštěním regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů.

3.1.5 Zhodnocení rizika

Navrhované nové sankce se týkají například vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry, svěření činnosti uvedené v § 10 odst. 1 nebo 2 osobě bez certifikátu, či nepřijetí preventivních opatření k zamezení neúmyslného vypouštění. Nezavedení sankcí k těmto činnostem by mohlo mít za následek ignorování zákazů a povinností při nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny a potenciální poškození životního prostředí únikem látek do atmosféry, resp. nebyly by naplněny cíle nařízení EU č. 517/2014. Hlavním rizikem vyplývajícím z nezavedení odpovídajících sankcí je rovněž nedodržování harmonogramu snižování výroby a spotřeby fluorovaných skleníkových plynů a jejich emise v důsledku neodborné manipulace.

3.2 Návrh variant řešení

3.2.1 Varianta 0

Současný znění zákona nezahrnuje některé sankce na stanovené povinnosti, dále nestanovuje kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh. Množství fluorovaných skleníkových plynů je v zákoně č. 73/2012 Sb. uvedeno v kilogramech, na rozdíl od jednotky používané v nařízení (EU) č. 517/2014 („tuna ekvivalentu CO2“).

3.2.2 Varianta 1

Navrhovanou variantou 1 dochází k rozšíření pravomocí ČOI, kdy je pravomoc ukládat opatření k nápravě při porušení povinností, které je ČOI oprávněna dle tohoto zákona kontrolovat, rozšířena i na Českou obchodní inspekci a upřesnění pravomocí ČOI při kontrolování uvádění výrobků na trh bez patřičného označení.

Navrhovaná varianta 1 dále v návaznosti na nařízení č. 517/2014 zavádí a upřesňuje přestupková ustanovení a ustanovení týkající se správních deliktů, kdy dochází k rozšíření rozsahu činností, kdy se právnická nebo fyzická osoba podnikající dopustí správního deliktu, zavedení správního deliktu. Úprava sankčních ustanovení vychází z povinností uvedených v nařízení č. 517/2014. Odůvodnění výše pokut je obsažené ve zvláštní části důvodové zprávy. Vyšší pokuty jsou stanoveny tam, kde přímo hrozí riziko ignorování zákazů a povinností při nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny a potenciální poškození životního prostředí únikem látek do atmosféry. Naopak nižší pokuty jsou stanoveny spíše u podpůrných opatření, jako je ohlašování nebo evidence.

Dále navrženou variantou 1 dochází ke sjednocení jednotek podle nařízení č. 517/2014, kdy jsou jednotky převedeny na jednotku ekvivalentu CO2.

3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V současném znění zákona chybí některé sankční a kontrolní povinnosti navazujících na evropskou legislativu a hrozí riziko sankcí za nezajištění implementace příslušných ustanovení.

Dopady na podnikatelské subjekty

Zachování současné situace nepředpokládá dopady na podnikatelské subjekty.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Zachování současné situace nepředpokládá dopady územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Zachování současné situace nepředpokládá sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Zachování současné situace může mít negativní dopady na životní prostředí z důvodů chybějících sankcí pro některé provozovatele zařízení a činnosti, které mohou mít negativní vliv na zajištění ochrany ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek podle článku 3 odst. 4 nařízení č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a před fluorovanými skleníkovými plyny.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrženou variantou 1 dochází k rozšíření diskreční pravomoci ČOI, kdy je ČOI nově oprávněna k ukládání opatření k nápravě při porušení zákonných povinností, které je ČOI oprávněna kontrolovat. Ze samotného oprávnění k ukládání opatření k nápravě nevyplývají dopady na administrativní ani jiné náklady ČOI.

Navrhovaná varianta 1 dále stanovuje pravomoci ČOI při kontrolování uvádění výrobků na trh. Předpokládá se oprávnění ČOI při kontrole štítků, druhu a množství F-plynů, hermetické uzavření, způsob a umístění označení. Dle e-mailové komunikace s ČOI nebude pro tyto činnosti dle předběžného odhadu nutné navýšit velikost úvazků a nepředpokládá se tak výrazně vyšší časová náročnost na výkon agendy pracovníků ČOI a nevznikají tak dodatečné finanční požadavky na činnost ČOI.

Dopady na podnikatelské subjekty

Samotný převod jednotek na jednotku ekvivalentu CO2 nepředpokládá dopady na administrativní náklady současných provozovatelů těchto zařízení. Díky přepočtu na jednotky ekvivalentu CO2 však mohou některá zařízení spadnout do kategorie, pro které je potřeba dodržovat zákonné povinnosti. Na základě doplnění zařízení a převodu jednotek dochází k úpravě zákonných povinností provozovatelů zařízení u zařízení obsahující nejméně 5 tun ekv. CO2 fluorovaných skleníkových plynů. Tito provozovatelé musí provést kontrolu těsnosti certifikovanou osobou. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší MŽP činí náklady na

Zařízení	zajištění kontroly těsnosti	Varianta 0	Varianta 1	těsnosti zařízení	kontrolu těsnosti
Chladící mrazící	anárůst o cca 90 %; 18 000	cca 500 – 4 000 Kč	0,5 – 4 mil. Kč
Klimatizace	méně než 20 nárůst o cca	cca 500 – 5 000 Kč	0,75 – 6 mil. Kč
Tepelná čerpadla	%; 800 1 500 Elektrické 0 (nebyla)	stovky cca 500 – 5 000 Kč	stovky tisíc Kč
spínací povinnost	nárůst o cca 20 %; 1 000	cca stovky Kč	stovky tisíc Kč
Požární ochrana			3 000

Zdroj: vlastní dle konzultací s odborem ochrany ovzduší, 2015

Celkově lze dle konzultací s odborem ochrany ovzduší shrnout, že se zvýší počet zařízení, u kterých bude muset provozovatel provádět kontrolu těsnosti o cca 5 000 zařízení, pro které lze uvažovat celkové zvýšení nákladů v řádech cca jednotek tisíců Kč/rok na jednoho provozovatele dotčených zařízení a celkové dopady na všechny provozovatele dotčených zařízení v řádu cca jednotek milionů Kč/rok v závislosti na velikosti zařízení a dalších aspektech. Pro většinu provozovatelů zařízení s povinností kontroly těsnosti bude nutné vynaložit uvedené náklady jednou ročně, některá větší zařízení (cca 5 %) dvakrát ročně.

Kromě těchto nákladů stávajících provozovatelů zařízení na provedení kontroly těsnosti lze uvažovat náklady provozovatelů nových zařízení před jejich uvedením do provozu. Ročně je nově do provozu uváděno odhadem dle konzultací s odborem ochrany ovzduší cca 33 000 ks/ročně chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, klimatizací, systémů požární ochrany, elektrických spínacích zařízení nebo organických Rankinových cyklů obsahující fluorované skleníkové plyny, které tuto povinnost doposud při uvádění do provozu neměly. Pro tato zařízení tak lze uvažovat celkové zvýšení nákladů na provedení kontroly těsnosti v řádech stovek až jednotek tisíců Kč na jedno zařízení v závislosti na velikosti zařízení a dalších aspektech.

o cca 1 000 zařízení. Cena technologie je dle konzultací cca 30 tis. Kč/kus a cena 1 instalace cca 20 tis. Kč. Pro jednoho provozovatele se tak může jednat o jednorázové zvýšení nákladů o cca 50 tis. Kč/zařízení a pro všechny dotčené provozovatele celkově o cca 50 mil. Kč.

Kromě nákladů na instalaci lze pro tento počet zařízení a jejich provozovatele uvažovat i náklady na zajištění minimálně roční kontroly systému detekce úniku. Roční zvýšení

Tabulka neobsahuje organické Rankinovy cykly, které jsou také dotčeny navrženou úpravou zákona, nicméně se v ČR se jedná o jednotky kusů a dle konzultace nebude změna kategorie častá.

nákladů pro každého provozovatele na zajištění kontroly systému detekce lze odhadnout na

cca 2 000 – 5 000 Kč/rok.

Úpravou zákonných povinností provozovatelů vést, uchovávat a popř. zpřístupnit ČIŽP, MŽP nebo Evropské komisi záznamy o zařízeních, se předpokládají minimální náklady na dotčené provozovatele chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, včetně jejich okruhů nebo systémů požární ochrany, chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrických spínacích zařízení nebo organických Rankinových cyklů, které obsahují stanovené fluorované skleníkové plyny. Provozovatelé mají za povinnost vést evidenční knihu již nyní a její případné zpřístupnění tak znamená velmi nízké náklady

v řádech cca stovek Kč ročně na jednoho provozovatele.

Navržená varianta 1 dále doplňuje správní delikt pro provozovatele chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě a pro provozovatele zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny. Provozovatelé těchto zařízení musí zajistit znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení na konci jeho životnosti certifikovanou osobou. Dle konzultací se jedná o náklady

Subjekt	Počet	Povinnosti / upřesnění	Časová zátěž na 1 subjekt	Odhadované náklady
Dovozce zařízení	předkládat Evropské komisi	0,5 hod, tj. cca 15 - 30 komunikačních kroků	cca 125 Kč/11x/rok	přednaplněného f-plynu
PO nebo podnikající FO	szajistit ověření přesnosti údajů auditorem;	1x/rok	cca 10 jednotek	oznámit uvedení
Právnická osoba nebo podnikající jednotky	informace v návodech k výrobkům	jednorázově	cca 250 - 500 Kč	použití nebo v popisech
fyzická osoba	použití nebo v popisech	1 h, tj. cca 250 Kč	cca 15-40	zahrnutí obsažených
Výrobce nebo oprávnění jiného dovozce	k použití jeho kvót	Max. 1 hod, tj. cca 250 Kč/11x/rok	základě požádání Komise	odpovídající množství f-plynů nebo na základě požádání
Prohlášení o shodě	předložit důkazy o aktivní činnosti	1x/rok	cca 250 Kč	zařízení s velikostí a účinností, je náplně 40 tun ekv. CO2

Zdroj: vlastní dle konzultace s odborem ochrany ovzduší; MPO, 2013.

Záhlaví 1	Záhlaví 2	Záhlaví 3	Záhlaví 4	Záhlaví 5
Stručný obsah	Přínosy	Hodnocení	Náklady	Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	- -
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	Varianta 0 současný stav
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Cybějící sankce pro činnosti negativně působící na ochranu**** ozonové vrstvy a klimatu Země
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Odstranění rizika sankcí ze strany EU Rozšíření pravomocí a zajištění**** *** ČOI implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	Náklady stávajících Zvýšení příjmůprovozovatelů na cca jednotky tisíc certifikovaných***zajištění kontroly Kč/rok/provozovatel subjektůtěsnosti (cca 5 000 zařízení) Náklady provozovatelů přicca stovky až -uvádění zařízení najednotky tisíc trh (cca 33 tis.Kč/zařízení Ks/rok) Jednorázové náklady na instalaci systému -cca 50 mil. Kč detekce úniků f-plynů (cca 1 000 zařízení) Náklady na zajištění cca 2 až 5 tis. implementace-kontroly systému Kč/rok/zařízení nařízení č. 517/2014 -detekce úniků f-plynů doplnění a upřesnění přestupkových aAN provozovatelů nacca stovky -
Varianta 1 sankční infor­mační povinnosti	Kč/rok/provozovatel	ustanovení; rozšíření pravomoci ČOI přiNáklady kontrolování uváděníprovozovatelů nacca 800 až 4 000 - výrobků na trhzajištěníKč/provozovatel znovuzískání f-plynů AN dotčených provozovatelů nacca stovky - nově doplněnéKč/rok/subjekt povinnosti
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k zajištění ochrany ozonové vrstvy a **** klimatu Země, zamezení úniků f- plynů a regulovaných látek do ovzduší

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

Oblast	Popis
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění**** - implementace nařízení č. 517/2014 Odstranění rizika zvýšené administrativní * - zátěže
Podnikatelské subjekty	Navýšení poptávky poZvýšení instalací zařízení aadministrativních povinnost provádětzvýšení příjmůcca 100 mil. Kč/roknákladů (AN)cca 1,46 mil. Kč/rok
Varianta 1	instalacicertifikovanýchprodejců - vedení certifikovanousubjektůzáznamů osobouNavýšení nákladů subjektů v případě cca 100 mil. Kč/rok nutnosti zajistit odbornou instalaci
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Zamezení úniku F- plynů do ovzduší v ***** případě neodborné instalace

Pramen/zdroj: [uveďte zdroj]

Zdroje a subjekty	Popis a náklady
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Příjem MŽP ze administrativních správních poplatků cca 400 tis. Kč/rok cca 152 tis. Kč/rok na vystavení certifikátu jako certifikační subjekt Odstranění rizika sankcí ze strany EU AN MŽP na a zajištění cca 4,6 tis. Kč/rok informační povinnosti implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	AN hodnotící subjektů na žádosti cca 42 Kč/žádost povolení úprava povinností AN hodnotících, hodnotícího, subjektů na atestačního a zveřejňování certifikační informací
Varianta 1	subjektu; zachování AN hodnotících současných subjektů na pořádání kompetencí při školení vydávání certifikátů AN atestačních 0 až cca 1 500 Kč/rok/subjekt poskytování informací
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Vyšší informovanost současných provozovatelů o možnostech použití alternativních plynů

Tabulka 12: Shrnutí navržené varianty: Hodnotící a certifikační subjekty

Tabulka 13:Shrnutí navržené varianty: Doplnění sankčních ustanovení a rozšíření pravomocí ČOI

Oblast	Popis
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty	Odstranění rizika sankcí ze strany EU Rozšíření pravomocí a zajištění ČOI implementace nařízení č. 517/2014
Podnikatelské subjekty	Náklady stávajících provozovatelů na cca jednotky tisíc Kč/rok/provozovatel; zvýšení příjmů; zajištění kontroly těsnosti (cca 5 000 zařízení); náklady na instalaci systému detekce úniků f-plynů (cca 1 000 zařízení); náklady na zajištění implementace kontroly systému nařízení č. 517/2014; doplnění a upřesnění přestupkových povinností
Varianta 1	Sankční informační povinnosti; rozšíření pravomocí ČOI při kontrolách uvádění výrobků na trh; zajištění povinností provozovatelů
Územní samosprávné celky (obce, kraje)	- -
Sociální dopady	- -
Životní prostředí	Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k ochraně ozonové vrstvy a klimatu Země, zamezení úniků f-plynů a regulovaných látek do ovzduší
Vliv na dopady	Bez dopadů, velmi nízké, nízké, střední, vysoké, velmi vysoké; některé dopady nelze kvantifikovat kvůli nedostupnosti dat; kvalitatívní vyhodnocení

U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat předpokládané dopady z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci důvodová zpráva tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celé důvodové zprávy. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla

v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

otokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku chráněné čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, není absolutním právem, neboť tentýž článek přiznává smluvním státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Úmluva nepodmiňuje přípustné zásahy do vlastnického práva v dané oblasti jejich objektivní nezbytností, ale vyhrazuje státům právo určit, co za nezbytné považují. Při ukládání povinností, které omezují užívání majetku, musí smluvní stát naplnit podmínky zákonnosti, legitimity a proporcionality.

Podmínka zákonnosti je naplněna tím, že zásah je v případě předkládaného návrhu zákona stanoven právním předpisem, který odpovídá podstatným vnitrostátním požadavkům z hlediska ústavnosti, je dostupný (předpis bude vyhlášen ve Sbírce zákonů) a předvídatelný. Navrhovaná úprava vymezuje povinnosti při nakládání s majetkem jasně a chrání tak adresáty povinností před svévolným uplatňováním orgány veřejné správy. Podmínka legitimity je rovněž naplněna, neboť veškeré zásahy do vlastnického práva obsažené v navrhované úpravě jsou nezbytné z důvodu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Konečně je splněna i podmínka proporcionality, když jedinec není s ohledem na vyčíslení předpokládaných nákladů nucen nést individuální břemeno, jež by bylo možné označit za nadměrné, tedy takové, které by ohrožovalo jeho samotnou existenci v rovině majetkových poměrů (zejména s ohledem na hrozbu ukončení podnikání či úpadku). Navrhovaná opatření jsou pro osoby nakládající s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny jako adresáty povinností únosná a nepředstavují nepřiměřenou zátěž.

Překladatel také ověřil slučitelnost sankčních ustanovení obsažených v navrhované úpravě s článkem 7 Úmluvy, tj. se zásadou uložení trestu jen na základě zákona. V tomto článku se odráží princip legality a požadavky na jasnou a předvídatelnou úpravu správního trestání, zejména z hlediska předvídatelnosti hrozících postihů. Z čl. 7 Úmluvy vyplývá, že nikdo nesmí být uznán vinným z přestupku nebo správního deliktu, který v době, kdy byl spáchán, ještě nebyl přestupkem nebo správním deliktem. Taktéž je zakázáno uložit přísnější sankci, než kterou bylo možno uložit v době spáchání přestupku nebo správního deliktu. Uvedené v sobě odráží zásadu nullum crimen sine lege praevia (zákaz zpětného působení zákona, který zhoršuje postavení pachatele). Návrhem jsou do zákona doplňovány nové skutkové podstaty správních deliktů, popř. měněny stávající. Platí, že odpovědnost za přestupek nebo správní delikt se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Podle nové úpravy se však posoudí i přestupek nebo správní delikt spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele příznivější. Předmětná pravidla vyplývají z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (viz též § 7 odst. 1 zákona o přestupcích, jehož analogické užití připouští také soudní judikatura, neboť je ve prospěch pachatele správního deliktu).

S ohledem na uvedené lze konstatovat soulad návrhu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Návrhu zákona se dotýkají následující předpisy Evropské unie:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2068 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát štítků výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2067 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla a chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů obsahující fluorované skleníkové plyny, a na certifikaci společností, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující fluorované skleníkové plyny, a podmínky pro vzájemné uznávání těchto certifikací.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2066 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob provádějících instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu elektrických spínacích zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ze stacionárních elektrických spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.

Prováděcí nařízení komise (EU) 2015/2065 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát oznámení školicích a certifikačních programů členských států.

Nařízení Komise (EU) č. 1191/2014 ze dne 30. října 2014, kterým se stanoví formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech.

Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na školicí programy a podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení o školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.

Nařízení Komise (ES) č. 304/2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci společností a pracovníků a podmínky pro vzájemné uznávání certifikace, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Jedním z hlavních cílů navrhované právní úpravy je adaptace zákona na nové nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. V návaznosti na toto nařízení návrh upravuje zejména nové skutkové podstaty správních deliktů.

S výše uvedenými předpisy Evropské unie je návrh plně v souladu.

E Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace

Oblast upravená tímto návrhem a změny obsažené v návrhu nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační.

F Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava v oblasti nakládání s osobními údaji obsahuje zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vytvoření a vedení informačního systému certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Stanoví se údaje, které budou v tomto systému evidovány. Databáze bude sloužit kontrolním orgánům (Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce a celní úřady) k ověření, že kontrolovaná osoba je skutečně držitelem certifikátu či osvědčení. Databáze bude dále sloužit pro kontrolu prodejcům chladiv a zákazníkům, zda určitá osoba je držitelem certifikátu či osvědčení. Podle čl. 11 (4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy mohou prodejci prodávat fluorované skleníkové plyny pouze podnikům, které jsou držiteli příslušného certifikátu či osvědčení. Dále mají provozovatelé zařízení povinnost provádět kontrolu těsnosti podle čl. 4 nařízení. Provozovatelé zařízení musí zajistit, že kontrolu těsnosti provede pouze držitel příslušeného certifikátu či osvědčení. Cílem vytvoření informačního systému je umožnit těmto provozovatelům vyhledat ve svém okolí certifikované osoby či osoby s osvědčením, které jsou oprávněny jim kontrolu těsnosti provést. Prodejcům fluorovaných skleníkových plynů databáze umožní ověřit, že osoba, které fluorované skleníkové plyny prodávají, je držitelem certifikátu či osvědčení. Databáze také umožní Ministerstvu životního prostředí evidovat všechny osoby, kterým byl Ministerstvem životního prostředí vydán certifikát, případně osoby, které získaly osvědčení od atestačního subjektu. Návrh uvádí úplný uzavřený výčet osobních údajů shromažďovaných a zpracovávaných Ministerstvem životního prostředí a omezuje rozsah těchto údajů na nezbytné minimum. Na nezbytné minimum je omezen rozsah údajů, které budou zveřejňovány. Sbíranými a do systému vkládanými údaji mají dle návrhu být název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, číslo certifikátu nebo osvědčení o školení a datum jeho vydání, adresa nebo sídlo certifikované osoby, adresa nebo sídlo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, telefonní číslo nebo adresa elektronické pošty certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení. Z těchto shromažďovaných údajů budou z výše uvedených důvodů název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, číslo certifikátu nebo osvědčení o školení a datum jeho vydání, adresa nebo sídlo certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, veřejně dostupné.

G Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády.

V rámci zhodnocování korupčních rizik navrhovaného řešení byla zvolena metodika založená na těchto základních kritériích:

přiměřenost;

efektivita;

odpovědnost;

opravné prostředky;

kontrolní mechanismy.

Jak již bylo uvedeno výše, hlavním cílem předloženého návrhu je provést adaptaci zákona č. 73/2012 Sb. na nové nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Návrh upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Navrhuje se změna ustanovení týkajících se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů a doplňují se sankční ustanovení a povinnosti pro vybrané provozovatele zařízení. V návaznosti na zkušenosti z praxe dochází k rozšíření pravomocí České obchodní inspekce k ukládání nápravných opatření a projednávání správních deliktů.

Návrh je ve všech uvedených upravovaných oblastech svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Návrhem nedochází k neúměrnému rozšíření kompetence některého orgánu. Navrhovaná regulace umožňuje implementaci nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 stanovených opatření do praxe a jejich efektivní vynucování. Navrhovaná úprava stanoví odpovědnost příslušných orgánů ochrany ovzduší jasně a konkrétně. Návrh nesměřuje k nadměrnému soustředění pravomocí u některého z orgánů. Níže je provedeno detailní zhodnocení korupčního rizika ve vztahu k hlavnímu okruhu novelizace spočívajícímu v úpravě správních deliktů za porušení povinností stanovených v přímo použitelném nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Z vyhodnocení vyplývá, že navrhovaná právní úprava není spojena s korupčním rizikem a obsahuje, respektive využívá stávající, mechanismy předcházení korupčním rizikům. Ve vztahu k ostatním změnám, u kterých se jedná o doplnění a upřesnění již platné a účinné právní úpravy, má Ministerstvo životního prostředí za to, že navrhovaná úprava nemá vliv na míru korupčních rizik.

Zhodnocení korupčních rizik provedené dle výše uvedených kritérií:

Přiměřenost

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem přiměřenosti, neboť umožní, aby povinnosti stanovené v novém nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 pro osoby nakládající s fluorovanými skleníkovými plyny bylo možné v České republice vymáhat a jejich neplnění sankcionovat. Povinnost členského státu stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce vyplývá z čl. 25 samotného nařízení.

Efektivita

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem efektivity, neboť všem osobám nakládajícím s fluorovanými skleníkovými plyny bude hrozit sankce v případě, že budou postupovat v rozporu s povinnostmi nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Navrhované řešení je tak umožní efektivní vynucování povinností stanovených v nařízení.

Odpovědnost

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem odpovědnosti, neboť je v návrhu jasně stanoveno, které správní delikty projednává Česká inspekce životního prostředí a které Česká obchodní inspekce.

Opravné prostředky

Navrhované řešení plně zajišťuje efektivní opravné prostředky proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy již v průběhu kontroly. Tyto prostředky jsou upraveny kontrolním řádem, kterým se práva a povinnosti kontrolujícího a kontrolovaného v rámci kontroly řídí. Kontrolovaná osoba tak má podle § 10 odst. 1 kontrolního řádu např. právo namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrole nebo podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. Protokol o kontrole vždy musí obsahovat poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a skutečnosti, komu se podávají. Námitky se vyřizují postupem podle § 14 kontrolního řádu. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Námitky lze vyřídit i v rámci navazujícího řízení o přestupku nebo o správním deliktu. Proti případnému rozhodnutí České inspekce životního prostředí nebo České obchodní inspekce o přestupku či o správním deliktu je možné v souladu se zákonem o přestupcích a správním řádem podat řádný opravný prostředek (odvolání). O této možnosti musí být v rozhodnutí o přestupku nebo o správním deliktu účastník poučen. Subsidiárně se aplikují také řádné a mimořádné opravné prostředky podle správního řádu.

Kontrolní mechanismy

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem vhodných kontrolních mechanismů, neboť jak bylo popsáno výše, prokazatelně existují funkční systémy regulující průběh kontroly (tj. postup kontroly stanovený kontrolním řádem) a současně i funkční systémy přezkoumávání případného rozhodnutí o přestupku nebo o správním deliktu vydaného v návaznosti na zjištění porušování povinností v rámci kontroly zdroje (tj. opravné prostředky dle přestupkového zákona a správního řádu).