Důvodová zpráva k zákon č. 89/2024 Sb.

Vymezuje se věcný rozsah zákona o volbách do Parlamentu, který se zužujena zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, zvláštní podmínky aktivního a pasivního volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb do obou komor Parlamentu ČR, a to v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o správě voleb. Zákon o správě voleb upravuje společná pravidla výkonu státní správy voleb, tedy pravidla společná pro všechny druhy voleb. Dosavadní ustanovení volebních zákonů jsou proto v rozsahu materie nově svěřované zákonu o volbách o správě voleb z těchto zákonů vyjmuta.

Ustanovení se upravuje v návaznosti na připravovanou novou koncepci Sbírky zákonů a mezinárodních smluv jakožto platformy pro vyhlašování závazných právních předpisů, mezinárodních smluv a jiných aktů stanovených zákonem, která bude vedena jak v elektronické podobě, tak i v podobě listinné. Vzhledem k tomu, že podle zákona č. 222/2016 Sb. je částka Sbírky zákonů a mezinárodních smluv především „zpřístupňována“ (a v některých případech „rozesílána“), nahrazuje se uveřejnění rozhodnutí o vyhlášení voleb vyhlášením tohoto rozhodnutí.

Vypouští se ustanovení, jaký den se považuje za den vyhlášení voleb. Tento pojem upravuje společně pro všechny druhy voleb zákon o správě voleb.

Zrušuje se ustanovení o době a místě hlasování, neboť právní úprava územního vymezení voleb, dnů voleb a doby hlasování je obsažena v obecných ustanoveních zákona o správě voleb.

Vypouští se úprava překážek ve výkonu volebního práva, úprava stálého a zvláštního seznamu voličů, voličských průkazů, celá soustava volebních orgánů pro volby do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky včetně jejich konkrétních úkolů a rovněž problematika informování voličů. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb, v části první (obecná ustanovení), v části druhé upravující volební orgány, v části třetí upravující informační systém správy voleb a v části sedmé upravující hlasování v jiném volebním okrsku a je společná pro všechny druhy voleb.

Vytvořením informačního systému správy voleb a jednotného (centrálního) seznamu voličů se ruší dosavadní rozdrobená sktruktura stálých seznamů voličů vedených u jednotlivých obecních úřadů a zvláštních seznamů voličů vedených u zastupitelských úřadů.

Nově si bude moci volič zažádat o voličský průkaz u kteréhokoliv obecního úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče) nebo zastupitelského úřadu.

Výčet volebních orgánů zůstává v zákoně o správě voleb v zásadě nezměněn, některé úkoly se jen upřesňují.

Způsob delegace do okrskových volebních komisí a jejich ustavování je podstatně dotčen zavedením informačního systému správy voleb, konkrétně registrem okrskových volebních komisí.

Pojem „politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát“ se nahrazuje pojmem „volební strana nebo její kandidát“. To souvisí s jednotným pojmem „volební strana“, který zavádí zákon o správě voleb pro všechny druhy voleb.

Volební stranou je míněn ten subjekt, který je oprávněn podat kandidátní listinu. Výčet těchto subjektů je pak upraven v jednotlivých zákonech o volbách. Kandidátem se rozumí fyzická osoba, kterou volební strana navrhuje na kandidátní listině ke zvolení a je jí přiznáno právo volit. Nezávislým kandidátem je kandidát, který je zároveň volební stranou.

Pojem „správní delikt“ se nahrazuje pojmem „přestupek“. Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání. Tento zákon používá jednotný terminologický pojem „přestupek“, a to i pro správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, s výjimkou disciplinárních deliktů.

Vypouští se ustanovení, na základě nichž je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí oprávněn v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti týkající se financování volební kampaně využívat údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců a základního registru osob.

To souvisí se zákonem o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým se odstraňují různorodé právní tituly pro využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů pro výkon agend. Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se nově odvíjí od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působností konkrétního orgánu veřejné moci v agendě.

Účinností zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tj. od 1. července 2017, podléhají skutkové podstaty přestupků fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob stejnému obecnému režimu, proto odpadl důvod pro jejich oddělenou úpravu. Tím spíše, že postihují tatáž jednání a hrozí za ně stejné správní tresty. Z tohoto důvodu se vypouští ustanovení § 16h, neboť skutkové podstaty přestupků podnikajících fyzických osob a právnických osob (do této kategorie patří rovněž kandidující politické strany a politická hnutí nebo politické strany a politická hnutí zastoupené v koalici) se přesouvají do ustanovení § 16g.

V návaznosti na to se vypouštějí společná ustanovení ke správním deliktům (§ 16i) včetně toho, že uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Toto platí i bez výslovné úpravy s ohledem na odlišný objekt skutkových podstat přestupků ve volebních zákonech. Výše uvedené ustanovení se nahrazuje úpravou příslušnosti k projednávání přestupků (původně upravena v § 16g odst. 3 a § 16h odst. 3 a 4), a to v souladu s obvyklou systematikou ve společných ustanoveních k přestupkům. Místní příslušnost k projednání přestupků fyzických osob by měla být navázána na údaj jednoznačně určitelný pro každou osobu, proto se nahrazuje pojem „bydliště“ pojmem „adresa místa trvalého pobytu“ s tím, že se doplňuje pravidlo pro případ, že podezřelý z přestupku nemá místo trvalého pobytu.

Zároveň není třeba výslovně upravovat rozpočtové určení pokut uložených krajským úřadem, neboť z obecní právní úpravy rozpočtového určení příjmů z pokut [§ 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] vyplývá, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří pokuty příjem státního rozpočtu, nebo rozpočtu obce nebo kraje. V případě pokut uložených krajským úřadem, bude tedy příjem příjmem rozpočtu kraje.

Vypouští se úprava týkající se náležitostí a vybavení volební místnosti, postupu při zahájení, přerušení a ukončení hlasování a dále ustanovení upravující zásady a způsoby hlasování včetně asistence ve volební místnosti a možnosti hlasovat do přenosné volební schránky. Rovněž se vypouštějí ustanovení upravující provádění kontrol při hlasování a sčítání hlasů ve volební místnosti a přítomnost při sčítání hlasů ve volební místnosti.

Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb, a to v části šesté (organizace hlasování), v části osmé (podpora osob se znevýhodněním při výkonu práva volit), v části deváté (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací) a v části desáté (odborná způsobilost, kontrola a financování státní správy voleb).

Vzhledem k tomu, že překážky výkonu volebního práva jsou definovány v zákoně o správě voleb (v ustanovení upravujícím společnou podmínku výkonu volebního práva), vypouští se z tohoto důvodu odkaz na ustanovení § 2 písm. b), které bylo z výše uvedeného důvodu zrušeno. Obecnou překážkou pasivního volebního práva (práva být volen) zůstává pro všechny druhy voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Zrušuje se překážka práva volit spočívající v omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Svéprávnost k výkonu práva volit (aktivní volební právo) tedy nelze omezit.

Výslovně se stanoví, že volební kraje (vyšší územní samosprávné celky) jsou volebním obvodem pro volby do Poslanecké sněmovny. S pojmem volební obvod pracuje zákon o správě voleb. Volební obvody jsou specifikovány v jednotlivých zákonech o volbách.

Podle dosavadní právní úpravy losovala Státní volební komise vždy před volbami do Poslanecké sněmovny jeden volební kraj, kterému se podřadily zvláštní volební okrsky v zahraničí. Podřazení znamená, že všichni voliči hlasující ve zvláštním volebním okrsku hlasují pro kandidáty uvedené na hlasovacích lístcích vylosovaného volebního kraje, a tudíž hlasy voličů ze zahraničí se přičítají k hlasům za vylosovaný volební kraj.

Tabulka znázorňuje podíl voličů hlasujících v zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny v jednotlivých letech vůči celkovému počtu hlasujících voličů v kraji, kterému byly zvláštní volební okrsky losem podřazeny.

S ohledem na to, aby jeden volební kraj nevykazoval nepřiměřený přírůstek voličů, který se dále promítá i do přidělování mandátů, je účelné rozdělit hlasy voličů ze zahraničí do dvou vylosovaných volebních krajů. Zavádí se pravidlo, že jednomu vylosovanému kraji budou podřazeny zvláštní volební okrsky spadající pod zastupitelské úřady, jejichž sídlo je na území Evropy, a druhému vylosovanému kraji budou podřazeny ostatní zvláštní volební okrsky. Rozdělení na tyto dvě skupiny je přibližně, co do počtu voličů, rovnoměrné.

Pokud jde o Velvyslanectví České republiky v Nikósii v ostrovním státě Kypr, který geograficky náleží k Asii, kulturně však k Evropě, jeho sídlo se nachází na území Evropy; Kypr vstoupil do EU jako de facto rozdělený na dvě části, územím EU je však celý ostrov. Volební kraje, ze kterých bude Státní volební komise losovat, se nově omezují pouze na kraje, v nichž nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana pro volby do Poslanecké sněmovny uvést na kandidátní listině, je vyšší než 30. Nejvyšší možný počet kandidátů pro jednotlivé volební kraje je stanoven v příloze č. 2 zákona o volbách do Parlamentu. Podle tohoto pravidla se tak bude losovat pouze z krajů: Hlavní město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Ve srovnání s ostatními jde o velké volební kraje, kde je celkový počet odevzdaných hlasů cca 600 tisíc. Hlasy zaslané ze zahraničí v těchto volebních krajích tak nemohou, ani při očekávaném nárůstu, způsobit nepřiměřenou disproporci vůči hlasům odevzdaným „domácími“ voliči.

Při losování postupuje Státní volební komise tak, aby v týchž volbách nebyl pro obě skupiny zvláštních volebních okrsků vylosován tentýž volební kraj.

Stanoví se, v jakých případech může volič ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku. Jde o případy, kdy volič hlasuje na voličský průkaz (jako tomu bylo doposud) a nově, učinil-li oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Jde o nový zvláštní způsob hlasování, kdy volič v oznámení označí okrsek (jiný, než ke kterému je příslušný), v němž hodlá hlasovat.

Institut voličského průkazu i oznámení o hlasování v jiném okrsku jsou obecně upraveny v zákoně o správě voleb a v zákoně o volbách do Parlamentu se upravuje pouze jejich územní uplatnění.

Vzhledem k zavedení jednotného seznamu voličů bude moci volič o voličský průkaz požádat u kteréhokoliv obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče). Obdobné platí pro oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku.

Ustanovení o podávání kandidátních listin je celé nově formulováno, neboť se v něm koncentrují všechna specifika týkající se podávání kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny. Naopak pravidla, která jsou společná pro všechny druhy voleb a jsou upravena v zákoně o správě voleb, se vypouštějí, aby nebyla duplicitní s obecnou právní úpravou.

Vypouštějí se tedy náležitosti kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny včetně obecných pravidel pro jejich podávání, dále postup při projednávání a registraci kandidátních listin, institut vzdání se a odvolání kandidatury a postup při zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Tato materie je zahrnuta v části čtvrté zákona o správě voleb upravující registrační řízení společně pro všechny druhy voleb.

Výslovně je zde stanoveno, kdo může podat kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny (typ volební strany). Jednotný pojem „volební strana“ zavádí zákon o správě voleb. Tak jako doposud, koalice musí mít ve všech volebních krajích, v nichž kandiduje, stejné složení. Rovněž nadále platí, že jednotlivé volební strany nemusí podat kandidátní listinu ve všech volebních krajích.

Nově není možné doplňování kandidátů či změna jejich pořadí po podání kandidátní listiny. Doplňovat a měnit kandidáty není možné ani tehdy, pokud volební strana podala kandidátní listinu dříve, než uplynula lhůta pro její podání. Volební strany mají dostatečný časový prostor, aby již v době podání kandidátní listiny předložily definitivní kandidátku co do počtu i pořadí kandidátů. Dodatečná možnost změn nepřiměřeně zatěžuje kontrolu kandidátních listin a registrační řízení, a to i za situace, kdy je využíván registr kandidátních listin. Tím není dotčena možnost odvolání kandidáta či vzdání se kandidatury. Institut vzdání se a odvolání kandidatury je upraven v zákoně o správě voleb.

Příspěvek na volební náklady se nahrazuje obecným pojmem „poplatek za registraci kandidátní listiny“, jehož předmětem je právě řízení o registraci kandidátní listiny. Výše poplatku zůstává neměnná, tj. 19 000 Kč. Příjmem státního rozpočtu je poplatek za registraci kandidátní listiny ve výši 19 000 Kč, byla-li kandidátní listina volební strany zregistrována, a rovněž všechny úroky vzniklé na účtu správce poplatku (jímž je příslušný registrační úřad), vedeného u České národní banky (ohledně úroků to vyplývá z § 33 odst. 7 rozpočtových pravidel). Nezaplatí-li volební strana poplatek za registraci kandidátní listiny, vyzve ji registrační úřad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby nejpozději ve lhůtě do 53 dnů přede dnem voleb tento poplatek uhradila. Lhůta 53 dnů pro dodatečnou úhradu poplatku za registraci je navržena tak, aby registrační úřad měl dostatek času na ověření uhrazení poplatku za registraci, než o podané kandidátní listině rozhodne. Nezaplacení tohoto poplatku je důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V případě zaslání vyšší částky vrátí registrační úřad volební straně pouze přeplatek, a to automaticky do 1 měsíce od vzniku přeplatku. V případě zaslání nižší částky lze výkladem dovodit, že registrační úřad vyzve volební stranu pouze k doplacení rozdílu.

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí a distribuce hlasovacích lístků. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb. V ustanovení je pouze ponecháno, že hlasovací lístky se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.

Všechny zastupitelské úřady zajistí tisk nebo namnožení hlasovacích lístků s využitím elektronického náhledu hlasovacího lístku z informačního systému voleb.

Sjednocuje se název paragrafu s ostatními volebními zákony. Dále se koncepčně sjednocuje úprava hlasování s ostatními volebními zákony s přihlédnutím k tomu, že obecné způsoby hlasování společné pro všechny druhy voleb jsou upraveny zákonem o správě voleb.

Ve volebním zákoně zůstává upraven jen specifický postup pro způsob hlasování v daných volbách. Zatímco pro volby do Poslanecké sněmovny se nic nemění, ve volbách do Senátu je změna hlasování dána tím, že se navrhuje sadu hlasovacích lístků nahradit jedním hlasovacím lístkem, na kterém budou všichni kandidáti uvedeni společně.

Vypouští se postup okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při zjišťování výsledků hlasování. Tato materie je zahrnuta v zákoně o správě voleb v části deváté upravující organizaci zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací.

V ustanovení § 41 jsou upravena specifika posuzování hlasovacích lístků pro volby do Poslanecké sněmovny, tj. sčítání hlasů a sčítání přednostních hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům. V návaznosti na to se upravuje nadpis tohoto ustanovení.

Ostatní postupy při sčítání hlasů volebními komisemi, které jsou společné pro všechny druhy voleb, jsou zahrnuty v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací). Podmínky pro neplatnost hlasu jsou nově uvedeny v zákoně o správě voleb, na který tento zákon odkazuje.

V ustanovení jsou ponechány pouze náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. Úprava týkající se vyhotovení a podepsání zápisu je obsažena v zákoně o správě voleb s tím, že tento zákon výslovně odkazuje na jednotlivé volební zákony, pokud jde o obsah zápisu.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali.

Nahrazení pojmu „do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ pojmem „do výpisu voličů“ souvisí se zavedením seznamu voličů jako jednotné centrální databáze. Ostatní legislativně technické úpravy vyplývají ze zavedení jednotného pojmu „volební strana“ v zákoně o správě voleb.

Výslovně se do zákona zavádí možnost využití sčítacích archů, které okrskovým volebním komisím poskytne Český statistický úřad elektronicky (zejména zveřejněním na jeho internetových stránkách). Jedná se o pomocný nástroj k usnadnění sčítání preferenčních hlasů, který je již v praxi běžně poskytován a využíván.

Ustanovení § 43 upravující předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování zpracovaného okrskovou volební komisí za volební okrsek České statistickému úřadu se zrušuje. Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb. V souvislosti s tím se zrušují dále odkazy na toto ustanovení.

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb (zavedení seznamu voličů jako jednotné centrální databáze). Blíže viz odůvodnění k § 42.

Nově se navrhuje, aby Český statistický úřad přebíral výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky na svém kvalifikovaném „krajském“ pracovišti (nikoliv tedy na krajském úřadě, kde si zřídí pouze pro tento účel své dočasné pracoviště), což lépe odpovídá současným technickým možnostem ČSÚ, který fakticky zpracovává celkový výsledek voleb v kraji.

Dále se sjednocuje právní úprava podepisování zápisu o výsledku voleb s ostatními volebními zákony.

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající ze zavedení jednotného pojmu „volební strana“ v zákoně o správě voleb.

Navrhuje se výslovně doplnit i odkaz na odstavec 3 v § 48, aby nevznikaly žádné výkladové pochybnosti v souvislosti s výpočtem mandátů ve volebním kraji. Navrhované doplnění je reakcí na povolební soudní přezkum ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Návrh na neplatnost volby kandidáta byl u Nejvyššího správního soudu projednáván pod č.j. Vol 202/2021; obdobný návrh byl podán také pod č.j. Vol 23/2021.

Upřesňuje se postup předání zjištěných výsledků hlasování Českým statistickým úřadem Státní volební komisi, která schvaluje zápis o výsledku voleb. Institut odepření podpisu na zápisu se spojuje s tím, že člen Státní volební komise učiní výhradu při podpisu zápisu, která se (v podobě důvodů odepření podpisu) uvede v samostatné příloze k zápisu, a je součástí volební dokumentace.

Zápis o výsledku voleb se doplňuje o nové náležitosti obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 42).

Vypouští se ustanovení o tom, že Státní volební komise po podepsání zápisu o výsledku voleb vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb sdělením ve Sbírce zákonů. Tento úkol je uveden mezi úkoly Státní volební komise v zákoně o správě voleb, který upravuje soustavu volebních orgánů a jejich konkrétní úkoly, které zabezpečují.

Nově se zavádí, aby všechny relevantní údaje pro výplatu příspěvků pro politické strany a politická hnutí (příspěvek na úhradu volebních nákladů, stálý příspěvek a příspěvek na mandát), které vyplácí Ministerstvo financí, bylo možné zjistit přímo ze zápisu Státní volební komise, které je veřejně publikováno ve Sbírce zákonů.

Doposud byly tyto údaje Ministerstvu financí poskytovány buď Poslaneckou sněmovnou nebo ČSÚ, nebo si je Ministerstvo financí zjišťovalo pracně samo na základě zápisů o výsledcích voleb v jednotlivých krajích a v hlavním městě Praze.

V případě koalice, kdy se příspěvky vyplácí jednotlivým politickým stranám či hnutím tvořícím koalici, je nutno znát složení koalice.

•stálý příspěvek

Podle § 20 zákona č. 424/1990 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích náleží politickým stranám a politickým hnutím, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů, stálý příspěvek.

Do zápisu Státní volební komise se proto navrhuje přímo uvést seznam těch volebních stran, které získaly nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů.

Na základě § 20 odst. 6 zákona 424/1991 Sb. činí stálý příspěvek ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč.

Pro výplatu příspěvku je tedy nutno znát i procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro volební stranu z celkového počtu platných hlasů, a to tak, aby bylo zjistitelné i další započetí 0,1 % hlasů. Z tohoto důvodu bude v zápise uvedené procento vyjádřené na dvě desetinné místa (např. 3,22) s tím, že v případě započetí dalšího 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo (např. 3,2205.. % se uvede jako 3,23 %). Nutno uvést, že se nejedená o běžné „zaokrouhlování“, nýbrž údaj je upraven pouze pro účely výplaty stálého příspěvku tak, aby na jedné straně nebylo nutné uvádět celé procentní vyjádření a na druhé straně zachovalo vypovídající hodnotu, zda hlasy započaly i 0,1 % hlasů.

Úprava procentního vyjádření ovšem může v krajních případech způsobit zmatečnost volebních výsledků. Např. volební strana obdrží 2,99526… %, což se uvede jako 3 %, což může nabádat, že volební straně vzniknul nárok na stálý příspěvek. Z tohoto důvodu je nutné v zápise výslovně uvést seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 %, a tedy mají nárok na příspěvek, a až následně pro tyto strany bude zjišťováno procentní vyjádření podle písmene f).

•příspěvek na úhradu volebních nákladů

Podle § 85 volebního zákona má volební strana, která ve volbách do Poslanecké sněmovny získala 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů.

Pro tento účel se zavádí do zápisu nové písmeno, které výslovně uvede, které volební strany na příspěvek dosáhly. Výpočet je pak odvislý od počtu odevzdaných hlasů, který je již nyní zjistitelný ze zápisu.

•příspěvek na mandát

Pro výplatu příspěvku na mandát podle § 20 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb. je nutno v zápise určit, kolik poslanců bylo zvoleno za danou volební stranu. Tento údaj je uvedený již v dosavadním, nově označeným písm. g).

V případě koalice ovšem nárok vzniká té politické straně či hnutí, kterou byl zvolený poslanec navržen. Tento údaj je proto nutné do náležitostí zápisu doplnit.

Vypouští se úprava týkající se ukončení činnosti okrskové a zvláštní okrskové volební komise. Tato problematika je upravena zákonem o správě voleb společně pro všechny druhy voleb. Ukončení činnosti komise představuje definitivní konec působení konkrétní komise ve volbách.

Navrhuje se v textu zákona upravit důvody zániku postavení náhradníka, neboť tato problematika není dosud výslovně řešena (oproti § 57 zákona o volbách do zastupitelstev obcí či § 50 zákona o volbách do zastupitelstev krajů).

V rámci toho je stanoven též postup při vzdání se postavení náhradníka, který se podobá postupu při vzdání se mandátu poslance. Nepřipadá však v úvahu prohlášení náhradníka na schůzi Sněmovny, jelikož náhradník není poslancem. Postavení náhradníka se pochopitelně lze vzdát pouze předtím, než se náhradník stane poslancem. Stane-li se náhradník poslancem, připadá v úvahu jen zánik poslaneckého mandátu z důvodů uvedených v čl. 25 Ústavy.

Zavádí se také povinnost předsedy Poslanecké sněmovny oznámit zánik postavení náhradníka nejpozději v úvodu nejbližší schůze Sněmovny. Tato informace by totiž mohla být užitečná zejména pro náhradníky, kteří by si tak polepšili v pořadí a zvýšila se u nich pravděpodobnost povolání k výkonu mandátu.

Vzhledem k tomu, že překážky výkonu volebního práva jsou definovány v zákoně o správě voleb (v ustanovení upravujícím obecné podmínky výkonu volebního práva), vypouští se z tohoto důvodu odkaz na ustanovení § 2 písm. b), které bylo z výše uvedeného důvodu zrušeno. Obecnou překážkou pasivního volebního práva (práva být volen) zůstává pro všechny druhy voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Zrušuje se překážka práva volit spočívající v omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Svéprávnost k výkonu práva volit (aktivní volební právo) tedy nelze omezit.

Uvedená ustanovení upravují pravidla fixace územního vymezení senátních volebních obvodů. V zásadě jde o převzetí sněmovního tisku 529 ve znění pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru z volebního období 2017 – 2021, do kterého se promítl kompromis parlamentních stran o řešení stálosti senátních volebních obvodů.

Zůstává zachováno 81 senátních volebních obvodů. Jejich územní vymezení je stanoveno v příloze tohoto zákona jako doposud, avšak nově je pro větší přehlednost provedeno taxativním výčtem obcí nebo katastrálních území, případně jejich částí.

Sídla senátních obvodů jsou zachována stejně jako dosavadní územní vymezení s jen drobnými úpravami, které jsou blíže popsány v odůvodnění přílohy č. 3 tohoto zákona.

Pro speciální případy, které si vyžádají změnu územního vymezení senátních volebních obvodů (např. při sloučení obcí, z nichž každá náleží do jiného volebního obvodu, nebo případ, kdy se k obci připojí jiná obec ze sousedního volebního obvodu), jsou stanovena obecná pravidla, ke kterému volebnímu obvodu dané území patří.

V nově navrženém ustanovení § 59a se upravují podrobná pravidla pro předložení vládního návrhu zákona měnícího vymezení senátních volebních obvodů z důvodu zachování rovnosti volebního práva. Vládě se ukládá povinnost předkládat v letech, kdy se nekonají volby jedné třetiny senátorů, Poslanecké sněmovně a Senátu zprávu o počtech voličů v jednotlivých volebních obvodech pro volby do Senátu včetně procentuální odchylky v jednotlivých volebních obvodech od průměrného počtu voličů na volební obvod. Komory Parlamentu vezmou tuto zprávu v souladu se svými jednacími řády na vědomí.

Dosavadním kritériem, které poměřovalo velikost volebních obvodů, byl počet obyvatel (tento počet zahrnuje všechny osoby, které jsou na území obvodu hlášeny k nějaké formě pobytu, tedy včetně cizinců a osob mladších 18 let). Nerovnoměrné geografické rozložení cizinců a osob mladších 18 let (nevoličů) může ovlivnit rovnost ve váze hlasů. Princip rovnosti volebního práva tedy nejen pojmově vede k tomu, že kritériem pro revize území volebních obvodů by měl být počet voličů.

Kritérium průměrného počtu voličů v dosavadních podmínkách nebylo použitelné, neboť neexistuje jednotná celostátní evidence voličů. Spolehlivé údaje o počtech voličů v členění podle volebních obvodů do Senátu budou k dispozici se spuštěním navrhovaného jednotného seznamu voličů, který bude součástí informačního systému správy voleb.

Volební obvody pro volby do Senátu se zavádí jako účelové územní prvky vedené v RÚIAN (odložená účinnost od 1. 1. 2027).

Pokud volič požádal o voličský průkaz nebo učinil oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku, a to u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu, může na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů hlasovat v kterémkoli volebním okrsku v rámci volebního obvodu, ve kterém je přihlášen k trvalému pobytu, pokud se zde volby do Senátu konají. Pokud takový volič nemá trvalý pobyt v České republice a je u něj v seznamu voličů zapsaný údaj o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, může hlasovat na území kteréhokoli volebního obvodu, kde se volby do Senátu konají.

Institut voličského průkazu i oznámení o hlasování v jiném okrsku jsou obecně upraveny v zákoně o správě voleb a v zákoně o volbách do Parlamentu se upravuje pouze jejich územní uplatnění.

Vzhledem k zavedení jednotného seznamu voličů bude moci volič o voličský průkaz požádat u kteréhokoliv obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče). Obdobné platí pro oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku.

Zákon o volbách do Parlamentu terminologicky rozlišuje listinu se jmény a příjmeními kandidátů pro volby do Poslanecké sněmovny (kandidátní listina) a listinu se jménem a příjmením kandidáta pro volby do Senátu (přihláška k registraci). V návaznosti na jednotnou terminologii zákona o správě voleb se tyto užívané pojmy sjednocují na pojem kandidátní listina.

Ustanovení o podávání kandidátních listin je celé nově formulováno, neboť se v něm koncentrují všechna specifika týkající se podávání kandidátek pro volby do Senátu. Naopak pravidla, která jsou společná pro všechny druhy voleb a jsou upravena v zákoně o správě voleb, se vypouštějí, aby nebyla duplicitní s obecnou právní úpravou.

Volební stranou je míněn i nezávislý kandidát, který je povinen připojit ke kandidátní listině petici podporující jeho kandidaturu.

Výslovně se stanoví, že k petici nebo části petice, která byla podána až po lhůtě pro podání kandidátní listiny, se nepřihlíží. Tento přístup vyplýval doposud pouze z judikatury (rozhodnutí NSS sp. zn. Vol 85/2017). Znamená to, že jsou-li v rámci projednání kandidátní listiny shledány vady v petici (např. nedostatečný počet podpisů, nesprávné údaje o petentovi), nelze tyto vady zhojit doplněním dalších petentů nebo opravou údajů v době, kdy již uplynula lhůta pro podávání kandidátní listiny. Registrační úřad tudíž k odstranění těchto vad ani nevyzývá. Pokud by ke kandidátní listině podávané nezávislým kandidátem nebyl zjevně přiložen dostatečný podpis podpisů na petici a kandidátní listina trpěla i dalšími vadami, nebylo by opodstatněné vyzývat ani k odstranění těchto dalších vad, neboť nedostatečný počet podpisů na petici je sám o sobě důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V takovém případě by registrační úřad zaslal zmocněnci pouze sdělení o skutečnostech, které vyplynuly z projednání kandidátní listiny, a následně by vydal rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny. Obdobná úprava a postup se uplatňuje i na petice, které jsou předkládány v souvislosti s volbou prezidenta republiky a volbami do zastupitelstev obcí.

Vypouštějí se tedy náležitosti kandidátních listin pro volby do Senátu včetně obecných pravidel pro jejich podávání, dále postup při projednání a registraci kandidátních listin včetně pravidel pro případ zrušení činnosti politické strany nebo politického hnutí po provedené registraci a institut vzdání se a odvolání kandidatury. Tato materie je zahrnuta v části čtvrté zákona o správě voleb upravující registrační řízení společně pro všechny druhy voleb.

Oproti dosavadní právní úpravě v případě, že dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po zaregistrování kandidátní listiny se při zjišťování výsledků hlasování k této politické straně nebo k tomuto politickému hnutí a kandidátům, které navrhly, nepřihlíží. Toto pravidlo obsažené v zákoně o správě voleb se uplatní pro všechny druhy voleb, tj. i ve volbách do Senátu. V těchto volbách jde o změnu oproti dosavadní právní úpravě, kdy se na takového kandidáta hledělo jako na nezávislého, avšak bez nutnosti dodatečného doložení petice.

Kauce se nahrazuje poplatkem za registraci kandidátní listiny, jehož předmětem je řízení o registraci kandidátní listiny pro volby do Senátu. Výše poplatku zůstává neměnná, tj. 20 000 Kč. Příjmem státního rozpočtu je poplatek za registraci kandidátní listiny, byla-li kandidátní listina volební strany zregistrována, nebo nezíská-li kandidát v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 % z celkového počtu platných hlasů, a to ke dni vyhlášení výsledků prvního kola, a rovněž všechny úroky vzniklé na účtu správce poplatku (jímž je příslušný registrační úřad), vedeného u České národní banky (ohledně úroků to vyplývá z § 33 odst. 7 rozpočtových pravidel). Nezaplatí-li volební strana poplatek za registraci kandidátní listiny, vyzve ji registrační úřad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby nejpozději ve lhůtě do 53 dnů přede dnem voleb tento poplatek uhradila. Lhůta 53 dnů pro dodatečnou úhradu poplatku za registraci je navržena tak, aby registrační úřad měl dostatek času na ověření uhrazení poplatku za registraci, než o podané kandidátní listině rozhodne. Nezaplacení tohoto poplatku je důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V případě zaslání vyšší částky vrátí registrační úřad volební straně pouze přeplatek, a to automaticky do 1 měsíce od vzniku přeplatku. V případě zaslání nižší částky lze výkladem dovodit, že registrační úřad vyzve volební stranu pouze k doplacení rozdílu.

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí a distribuce hlasovacích lístků. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb v části čtvrté. V ustanovení je pouze ponecháno, že hlasovací lístky pro volby do Senátu se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.

Nově se upravuje podoba hlasovacího lístku pro volby do Senátu tak, že všichni kandidáti budou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Před údaji o každém kandidátovi bude uveden čtvereček. Volič provede volbu tak, že zakřížkuje kandidáta ve čtverečku před jeho jménem. Důvody této změny jsou zejména ekonomické a ekologické a jsou popsány v obecné části důvodové zprávy. Tato forma hlasovacího lístku také lépe odráží většinový volební systém, ve kterém sady hlasovacích lístků jsou spíše výjimečné.

Vypouští se obecný postup okrskové volební komise při zjišťování výsledků hlasování a posuzování neplatnosti hlasovacího lístku. Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

V ustanovení § 70 je ponechán specifický postup okrskové volební komise při rozdělení a sčítání hlasovacích lístků pro volby do Senátu. V návaznosti na to se upravuje nadpis tohoto ustanovení.

Změněná podoba hlasovacího lístku pro volby do Senátu se promítá též do posuzování hlasovacích lístků okrskovou volební komisí a zjišťování počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty. Proto důvody neplatnosti hlasu obecně upravené v zákoně o správě voleb se rozšiřují o další případy.

V ustanovení jsou ponechány pouze náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. Úprava týkající se vyhotovení a podepsání zápisu je obsažena v zákoně o správě voleb s tím, že tento zákon výslovně odkazuje na jednotlivé volební zákony, pokud jde o obsah zápisu.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali.

Nahrazení pojmu „do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ pojmem „do výpisu voličů“ souvisí se zavedením seznamu voličů jako jednotné centrální databáze. Rovněž se vypouští postup při předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování okrskovou volební komisí Českému statistickému úřadu. Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb.

Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, který plní funkci registračního úřadu, se nahrazuje obecným pojmem „registrační úřad“, a to v návaznosti na jednotnou terminologii užívanou zákonem o správě voleb. Zákon o správě voleb upravuje přehled registračních úřadů pro jednotlivé volby a jejich úkoly, které se vztahují k registraci kandidátních listin.

V návaznosti na to se pak upravují osoby, které mohou podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu, který vyhotovuje Český statistický úřad. Jednou z nich je vedoucí registračního úřadu, jímž se rozumí v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu (tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy). V obcích, kde není funkce tajemníka zřízena nebo kde není tajemník ustaven, plní úkoly vedoucího úřadu starosta (není-li starosta, pak místostarosta).

Dále se sjednocuje právní úprava podepisování zápisu o výsledku voleb s ostatními volebními zákony.

Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu, který vyhotovuje Český statistický úřad, se doplňuje o nové náležitosti obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 71).

Výslovně se stanoví, že ustanovení § 75 se vztahuje na první kolo voleb.

Dále se sjednocuje postup pro řešení situace pro případ, že po prvním kole voleb do Senátu obdrželo více kandidátů (tedy více než dva) stejný počet hlasů, a to s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navržená úprava nemá vliv na volební systém. Nově budou postupovat do druhého kola všichni kandidáti se shodným počtem hlasů z prvního místa, případně vítězný kandidát prvního kola voleb a všichni kandidáti, kteří shodně získali druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů. V případě rovnosti hlasů ve druhém kole voleb nebude zvolen žádný z kandidátů. V takovém případě se konají opakované volby.

Upouští se od systému losování v případě rovnosti hlasů kandidátů jak po prvním kole, tak i po druhém kole voleb, kdy by se losem určili dva postupující kandidáti. Losování není zákonem o volbách do Parlamentu kompetenčně upraveno. Výkladem se dovozovalo, že losování by provedl Český statistický úřad, a to počítačově matematickým algoritmem. K této situaci doposud nikdy nedošlo.

Upravuje se obdobně jako je tomu ve volbě prezidenta republiky postup pro případ, kdy se kandidát před druhým kolem voleb své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře.

Hlasovací lístky pro druhé kolo voleb musejí být vytištěny na papíru jiné barvy než pro první kolo.

Ostatní provedené legislativně technické úpravy vyplývají ze zákona o správě voleb.

Navrhuje se, aby pro účely výplaty všech příspěvků politickým stranám či hnutím, Ministerstvo financí zjistilo relevantní údaje nezbytné pro nárok a výplatu příspěvků přímo ze zápisu Státní volební komise, které je publikováno ve Sbírce zákonů. Výsledky voleb do Senátu jsou relevantní pro nárok a výplatu příspěvku na mandát podle § 20 zákona č. 424/1991 Sb. Konkrétně je nezbytný údaj o tom, za kterou politickou stranu či hnutí byl senátor zvolen.

Celkové výsledky voleb do Senátu vyhlašuje Státní volební komise na základě § 8 písm. e) nového zákona o správě voleb. Náležitosti zápisu Státní volební komise ovšem v případě voleb do Senátu nejsou zákonem výslovně upraveny, a to ani v dosavadním volebním zákoně. Ustanovení § 73 odst. 6 volebního zákona pouze stanovuje povinnost Českého statistického úřadu předat Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody. Ty odrážejí výsledky se základními údaji ze zápisů převzatých od jednotlivých pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu.

Pro účel výplaty příspěvku na mandát se proto výslovně uvádí, že souhrnné výsledky, které jsou potažmo zveřejňovány ve Sbírce zákonů, obsahují u zvoleného kandidáta i údaj o volební straně, za kterou kandidoval, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.

I ve druhém kole voleb budou postoupivší kandidáti uvedeni na společném hlasovacím lístku s tím, že budou řazeni podle stejného principu jako v kole prvním, tj. v pořadí dle vylosovaného čísla z prvního kola.

Vypouští se úkol Státní volební komise vztahující se k vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb a rovněž úprava týkající se ukončení činnosti okrskové volební komise. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb.

Upřesňuje se, do kdy musí prezident republiky vyhlásit opakované volby.

Výslovně se stanoví, že v opakovaných volbách a opakovaném hlasování je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které by příslušelo senátorovi zvolenému ve druhém kole voleb konaných v řádném termínu, obdobně jako tomu je u doplňovacích voleb do Senátu

Ostatní legislativně technické úpravy jsou provedeny v návaznosti na zákon o správě voleb.

Upřesňuje se doba, do kdy musí prezident republiky vyhlásit doplňovací volby do Senátu, obdobně jako v případě opakovaných voleb do Senátu a v případě, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Prodlužují se lhůty volebního procesu tak, aby byl zajištěn obdobný časový prostor volebním stranám a jejich kandidátům pro volební kampaň jako při řádných volbách do Senátu, dostatečný čas pro činnost volebních orgánů, logistiku a výrobu hlasovacích lístků.

Prezident republiky vyhlásí volby do 10 dnů po zániku mandátu senátora a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním. Zároveň se volby nemohou konat později než 90 dnů poté, co zanikl mandát senátora. To znamená, že od vyhlášení voleb do jejich konání musí být alespoň 80 dnů. Aby termín voleb připadl při dodržení výše uvedených lhůt na pátek a sobotu, bude muset podle konkrétní situace dojít k jejich vyhlášení třeba již pátý den z desetidenní lhůty pro tento úkon.

Vypouští se právní úprava nároků členů okrskových a zvláštních okrskových volebních komisí a úprava hrazení výdajů volebních orgánů spojených s výkonem státní moci při zajištění voleb. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb, která je společná pro všechny druhy voleb.

V souvislosti se sjednocením pojmu „kandidátní listina“ pro všechny druhy voleb se zrušuje odkaz na přihlášku k registraci.

Ruší se povinnost Poslanecké sněmovny sdělovat údaje Ministerstvu financí, neboť všechny relevantní údaje budou přímo zjistitelné ze zápisu Státní volební komise, který je publikován ve Sbírce zákonů.

Speciálním případem je opět, náleží-li příspěvek na úhradu volebních nákladů koalici. V tomto případě se příspěvek vyplatí přímo politickým stranám či hnutím, které koalici tvoří, a to rovným dílem, není-li dohoda o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice. Je-li taková dohoda, vyplatí se příspěvek na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice dle této dohody, pokud je Ministerstvu financí doručena ve lhůtě, tj. do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

V případě změny výsledků voleb na základě soudního přezkumu (která se nepublikuje ve Sbírce zákonů), která by mohly mít dopad na výplatu příspěvku, je Ministerstvo vnitra povinno informovat o tom Ministerstvo financí.

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb (zavedení jednotného pojmu volební strana a zavedení seznamu voličů jako jednotné centrální databáze).

Dále se sjednocuje název oddílu pátého s názvy oddílů v ostatních volebních zákonech.

Vypouští se úprava soudního přezkumu ve věcech registrace kandidátních listin a v návaznosti na to i příslušnost soudů v těchto věcech a dále úprava soudního přezkumu ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličů.

Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb.

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající ze zákona o správě voleb, v němž jsou obsažena zmocňovací ustanovení k úpravě v prováděcím právním předpise (vyhlášce).

Ustanovení upravující souběh voleb, lhůty a vyloučení správního řádu se vypouští. Tato materie společná pro všechny druhy voleb je obsažena v zákoně o správě voleb.

Z volebního obvodu č. 68 Sídlo: Opava se vypouští z důvodu chybného duplicitního uvedení obec Moravice. Tato obec je již zahrnuta ve volebním obvodu č. 64 Sídlo: Bruntál, kde se volby do Senátu konaly v roce 2022. K duplicitě došlo tak, že tato obec byla na základě senátního pozměňovacího návrhu při projednávání novely zákona o volbách do Parlamentu (později publikovaného ve Sbírce zákonů jako zákon č. 114/2016 Sb.) začleněna do volebního obvodu č. 64 Sídlo: Bruntál, avšak současně nebyla vyjmuta z volebního obvodu č. 68 Sídlo: Opava, do kterého do té doby patřila.

V senátním obvodu č. 68 Sídlo: Opava, kde je totožná obec Moravice podle současně platné přílohy č. 3 k zákonu o volbách do Parlamentu taktéž zahrnuta, se budou volby do Senátu konat už v roce 2024. Je proto třeba, aby účinnost tohoto novelizačního bodu byla dřívější – v ustanovení o účinnosti změnového zákona (viz dále) se proto navrhuje účinnost tohoto novelizačního bodu k 1. lednu 2024.

Zůstává zachováno 81 senátních volebních obvodů i jejich sídla. Jejich územní vymezení je v zásadě stejné jako doposud, avšak nově je pro větší přehlednost provedeno taxativním výčtem obcí nebo katastrálních území, případně jejich částí.

K úpravě sídla dochází pouze u volebního obvodu č. 66 Sídlo: Olomouc. Statutární město Olomouc je dle nyní platné přílohy č. 3 k zákonu o volbách do Parlamentu sídlem dvou volebních obvodů, a to volebních obvodů č. 61 a č. 66. Registračním úřadem pro volby do Senátu v obou zmíněných volebních obvodech je Magistrát města Olomouce. Zatímco volební obvod č. 61 je vymezen tak, že se v něm nachází statutární město Olomouc, do volebního obvodu č. 66 statutární město Olomouc vůbec nezasahuje. Statutární město Olomouc prostřednictvím Magistrátu města Olomouce opakovaně v pravidelných hodnotících zprávách k senátním volbám a rovněž v rámci připomínkových řízení k volební legislativě doporučuje, a to zejména z důvodu jasnosti a přehlednosti, změnit sídlo volebního obvodu č. 66 na jiný pověřený obecní úřad, který je součástí volebního obvodu č. 66. Pro svou polohou se nejvhodnějším sídlem tohoto volebního obvodu jeví pověřený obecní úřad Litovel, který je i obecním úřadem s rozšířenou působností. Jedná se toliko o změnu sídla volebního obvodu, tj. změnu registračního úřadu, nikoliv o změnu v územním vymezení tohoto senátního obvodu.

Upravují se pouze některé volební obvody na území hlavního města Prahy, neboť hranice většiny pražských volebních obvodů v současné době nerespektují hranice městských částí (ve volbách tak volí pouze část občanů městské části), v některých případech dochází i k dělení okrsků. Navrženým řešením dojde ke scelení území volebních obvodů tak, aby hranice volebních obvodů respektovaly hranice městských částí a tím i hranice volebních okrsků všude tam, kde je to možné.

S ohledem na zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, v jehož důsledku v Plzeňském kraji dochází ke změně územní struktury okresů Domažlice a Plzeň-jih, jsou z volebního obvodu č. 11 Sídlo: Domažlice do volebního obvodu č. 7 Sídlo: Plzeň – město převedeny obce: Bukovec, Čečovice, Černovice, Holýšov, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov a Všekary.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Volby do Senátu v roce 2026, které se pravidelně konají v souběhu s volbami do zastupitelstev obcí, budou rovněž první volby, pro které budou okrskové volební komise a Český statistický úřad zjišťovat a uvádět v zápisu údaje podle nového znění ustanovení. Účelem je poskytnout dostatečný časový prostor Českému statistickému úřadu pro odpovídající úpravu závazného systému zjišťování výsledků voleb. Díky přechodnému ustanovení se tedy nová pravidla nebudou vztahovat na příp. doplňovací, mimořádné volby do Senátu.

Vymezuje se věcný rozsah zákona o volbách do zastupitelstev krajů, který se zužujena zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev krajů, zvláštní podmínky aktivního a pasivního volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb, a to v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o správě voleb. Zákon o správě voleb upravuje pravidla státní správy voleb společná pro všechny druhy voleb. Dosavadní ustanovení volebních zákonů jsou proto v rozsahu materie nově svěřované zákonu o správě voleb z těchto zákonů vyjmuta.

Pevný termín konání voleb do zastupitelstev krajů (a do zastupitelstev obcí) bude upraven na ústavněprávní úrovni, neboť má dopad na vymezení volebního období zastupitelů, které je stanoveno Ústavou. Pro tento účel je možné využít vládní návrh novely Ústavy, který je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk č. 378. V zákoně o volbách do zastupitelstev krajů (a dále i v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí) se pro větší srozumitelnost a vzhledem ke kontextu dosavadního ustanovení parafrázuje znění navrhovaného čl. 102 odst. 2 Ústavy ze zmíněného vládního návrhu novely Ústavy, přičemž se i do něj se navrhuje doplnit upřesnění, že volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.

Výslovně se stanoví, že vyšší územní samosprávné celky jsou volebním obvodem, s výjimkou hlavního města Prahy, kde volby probíhají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. S pojmem volební obvod pracuje zákon o správě voleb. Volební obvody jsou pak specifikovány v jednotlivých zákonech o volbách.

Ustanovení se upravuje v návaznosti na připravovanou novou Sbírku zákonů a mezinárodních smluv. Vzhledem k tomu, že podle zákona č. 222/2016 Sb. je částka Sbírky zákonů a mezinárodních smluv především „zpřístupňována“ (a v některých případech „rozesílána“), nahrazuje se uveřejnění rozhodnutí o vyhlášení voleb vyhlášením tohoto rozhodnutí.

Vypouští se ustanovení, jaký den se považuje za den vyhlášení voleb. Tento pojem upravuje společně pro všechny druhy voleb zákon o správě voleb.

Vzhledem k tomu, že doba hlasování a dny voleb jsou společné pro všechny volby, je tato úprava obsažena v zákoně o správě voleb v jeho obecných ustanoveních.

Obecné překážky výkonu volebního práva jsou formulovány v zákoně o správě voleb. Zrušuje se překážka práva volit spočívající v omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Svéprávnost k výkonu práva volit (aktivní volební právo) tedy nelze omezit. Další překážky pak stanoví zákony upravující jednotlivé druhy voleb. Pro volby do zastupitelstev krajů zůstává překážkou práva volit a být volen (aktivního i pasivního volebního práva) omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a pro právo volit ještě výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí. Dále se rozšiřují důvody omezení výkonu volebního práva o překážku spočívající v omezení osobní svobody z důvodu výkonu zabezpečovací detence. Tato překážka je legitimní, neboť stejně jako osoba ve výkonu trestu odnětí svobody ani chovanec ve výkonu zabezpečovací detence nemůže být objektivně volen do zastupitelstva, stejně jako nemůže aktivně ovlivňovat výkon správy kraje či obce.

Vypouští se celá soustava volebních orgánů pro volby do zastupitelstev krajů včetně jejich konkrétních úkolů. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb v části druhé upravující volební orgány. Výčet volebních orgánů zůstává v zákoně o správě voleb v zásadě nezměněn.

Způsob delegace do okrskových volebních komisí a jejich ustavování je podstatně dotčen zavedením informačního systému správy voleb, konkrétně registrem okrskových volebních komisí.

Ustanovení o podávání kandidátních listin je celé nově formulováno, neboť se v něm koncentrují všechna specifika týkající se podávání kandidátek pro volby do zastupitelstev krajů. Naopak pravidla, která jsou společná pro všechny druhy voleb a jsou upravena v zákoně o správě voleb, se vypouštějí, aby nebyla duplicitní s obecnou právní úpravou.

Je zde stanoven typ volební strany, který je oprávněn podat kandidátní listiny; s pojmem „volební strana“ pracuje dále zákon o správě voleb.

Vypouští se tedy náležitosti kandidátních listin pro volby do zastupitelstev krajů včetně obecných pravidel pro jejich podávání, dále postup při projednávání a registraci kandidátních listin a institut vzdání se odvolání kandidatury. Tato materie je zahrnuta v části čtvrté zákona o správě voleb upravující registrační řízení společně pro všechny druhy voleb.

Nově není možné doplňování kandidátů či změna jejich pořadí po podání kandidátní listiny. Doplňovat a měnit kandidáty není možné ani tehdy, pokud volební strana podala kandidátní listinu dříve, než uplynula lhůta pro její podání. Volební strany mají dostatečný časový prostor, aby již v době podání kandidátní listiny předložily definitivní kandidátku co do počtu i pořadí kandidátů. Dodatečná možnost změn nepřiměřeně zatěžuje kontrolu kandidátních listin a registrační řízení, a to i za situace, kdy je využíván registr kandidátních listin. Tím není dotčena možnost odvolání kandidáta či vzdání se kandidatury. Institut vzdání se a odvolání kandidatury je upraven v zákoně o správě voleb.

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí a distribuce hlasovacích lístků. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb v části čtvrté. V ustanovení je pouze ponecháno, že hlasovací lístek se zhotovuje pro každou volební stranu zvlášť.

Vypouští se úprava volebních okrsků a úprava stálého seznamu voličů. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb v části první (obecná ustanovení) a v části třetí upravující informační systém správy voleb. Vytvořením informačního systému správy voleb a jednotného (centrálního) seznamu voličů se ruší dosavadní rozdrobená sktruktura stálých seznamů voličů vedených u jednotlivých obecních úřadů a zvláštních seznamů voličů vedených u zastupitelských úřadů.

Stanoví se, v jakých případech může volič ve volbách do zastupitelstva kraje hlasovat v kterémkoli volebním okrsku, avšak v rámci volebního obvodu, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Jde o případy, kdy volič hlasuje na voličský průkaz (jako tomu bylo doposud) a nově, učinil-li oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Jde o nový zvláštní způsob hlasování, kdy volič v oznámení označí okrsek (jiný než, ke kterému je příslušný), v němž hodlá hlasovat.

Institut voličského průkazu i oznámení o hlasování v jiném okrsku jsou obecně upraveny v zákoně o správě voleb a v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů se upravuje pouze jejich územní uplatnění.

Vzhledem k zavedení jednotného seznamu voličů bude moci volič o voličský průkaz požádat u kteréhokoliv obecního úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče) nebo zastupitelského úřadu. Obdobné platí pro oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku.

Vypouští se úprava týkající se informování voličů, náležitostí a vybavení volební místnosti, postupu při zahájení hlasování a dále ustanovení upravující zásady hlasování včetně asistence ve volební místnosti a možnosti hlasovat do přenosné volební schránky. Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb, a to v části šesté (organizace hlasování) a v části osmé (podpora osob se znevýhodněním při výkonu práva volit).

Z důvodu duplicity se dále vypouští úprava zákazu zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů ve vymezené době (ta je již obsažena v hlavě IX. upravující volební kampaň, konkrétně v § 56a odst. 7 zákona).

Ponechává se pouze specifická úprava hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstev krajů. Obecné způsoby hlasování společné pro všechny druhy voleb jsou upraveny zákonem o správě voleb.

Materie související s průběhem hlasování a sčítání hlasů ve volební místnosti, která se vypouští (odpovědnost za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí, zákaz poskytování informací o průběhu voleb, postup při přerušení a ukončení hlasování, provádění kontrol při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti a přítomnost při sčítání hlasů ve volební místnosti), je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb, a to zejména v části šesté a části deváté.

Také problematika sčítání hlasů okrskovou volební komisí je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb.

V ustanovení § 39 jsou ponechána specifika posuzování hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstev krajů, tj. sčítání hlasů a sčítání přednostních hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům. V návaznosti na to se upravuje nadpis tohoto ustanovení. Ostatní postupy při sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi, které jsou společné pro všechny druhy voleb, jsou zahrnuty v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací). Podmínky pro neplatnost hlasu jsou nově uvedeny v zákoně o správě voleb, na který tento zákon odkazuje.

V ustanovení § 40 jsou ponechány náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování včetně využití pomocných hlasovacích lístků pro sčítání přednostních hlasů. Úprava týkající se vyhotovení a podepsání zápisu je obsažena v zákoně o správě voleb s tím, že tento zákon výslovně odkazuje na jednotlivé volební zákony, pokud jde o obsah zápisu.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali.

Výslovně se do zákona zavádí možnost využití sčítacích archů, které okrskovým volebním komisím poskytne Český statistický úřad elektronicky (zejména zveřejněním na jeho internetových stránkách). Jedná se o pomocný nástroj k usnadnění sčítání preferenčních hlasů, který je již v praxi běžně poskytován a využíván.

Ostatní legislativně technické úpravy vyplývají z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb (zavedení jednotného pojmu volební strana pro všechny druhy voleb a zavedení seznamu voličů jako jednotné centrální databáze).

Vypouští se postup okrskové volební komise při předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu, neboť tento postup je upraven společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb v části deváté (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

Navrhuje se, aby Český statistický úřad přebíral výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky na svém kvalifikovaném „krajském“ pracovišti (nikoliv tedy na krajském úřadě, kde si zřídí pouze pro tento účel své dočasné pracoviště), což lépe odpovídá současným technickým možnostem ČSÚ, který fakticky zpracovává celkový výsledek voleb v kraji.

Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje se doplňuje obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 40).

Navrhuje se, aby pro účely výplaty všech příspěvků politickým stranám či hnutím, Ministerstvo financí zjistilo relevantní údaje nezbytné pro nárok a výplatu příspěvků přímo ze zápisu Státní volební komise, který je publikován ve Sbírce zákonů. Výsledky voleb do zastupitelstev krajů jsou relevantní pro nárok a výplatu příspěvku na mandát podle § 20 zákona č. 424/1991 Sb. Konkrétně je nezbytný údaj o tom, za kterou politickou stranu či hnutí byli zastupitelé zvoleni. Tento údaj je již uveden v zápisu o výsledku voleb do zastupitelstev krajů pod nově označeným písm. i). Ovšem v případě koalice, kdy se příspěvek vyplácí jednotlivým politickým stranám či hnutím tvořícím koalici, je nutno znát i složení koalice a který člen koalice kandidáta navrhnul. Tyto údaje se doplňují do zápisu.

Krajský úřad nově předá druhý podepsaný stejnopis zápisu o výsledku voleb neprodleně Českému statistickému úřadu. Podepsaný zápis je podkladem pro zveřejnění výsledků za volební kraj.

Ostatní legislativně technické úpravy jsou upřesňující nebo vyplývají z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb.

Pojem „politická strana, politické hnutí a koalice“ se nahrazuje pojmem „volební strana“. To souvisí s jednotným pojmem „volební strana“, který zavádí zákon o správě voleb pro všechny druhy voleb.

Volební stranou je míněn ten subjekt, který je oprávněn podat kandidátní listinu. Výčet těchto subjektů je pak upraven v jednotlivých zákonech o volbách.

Celkové výsledky voleb do Senátu vyhlašuje Státní volební komise na základě § 8 písm. e) nového zákona o správě voleb, proto se tento úkol Státní volební komise vypouští ze zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Náležitosti zápisu Státní volební komise ovšem v případě voleb do zastupitelstev krajů nejsou zákonem výslovně upraveny, a to ani v dosavadním volebním zákoně.

Celkové výsledky ovšem doposud odrážely základní údaje o výsledcích převzatých ze zápisů od jednotlivých krajských úřadů.

Pro účel výplaty příspěvku na mandát se proto výslovně uvádí, že celkové výsledky, které jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů, obsahují i zvolené kandidáty a jejich náhradníky, a to s údajem o volební straně, za kterou kandidovali, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.

Dále se ruší úprava týkající se ukončení činnosti okrskové volební komise. Tato úprava společná pro všechny volby je obsažena v zákoně o správě voleb v části páté (ustavování a činnost okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí).

Sjednocuje se vymezení doby pro vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva kraje s úpravou o vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva obce podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tato osvědčení budou tedy vydávána nejpozději do ustavujícího zasedání zastupitelstva. Osvědčení o zvolení jsou v praxi zvoleným členům zastupitelstva kraje i obce zpravidla vydávána právě na ustavujícím zasedání, přičemž lhůty pro jeho konání, které jsou standardně počítány od okamžiku marného uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost hlasování či neplatnost voleb, jsou stejné v krajském i obecním zřízení. Pokud by byl počátek doby pro vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva kraje vázán až na uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost hlasování či neplatnost voleb (nikoli na marné uplynutí lhůty pro možné podání návrhu na soudní přezkum), mohlo by být vydání takového osvědčení zbytečně brzděno.

Sjednocuje se terminologie označení „dodatečných voleb“ a „dodatečného hlasování“ vyhlášených v případě, že nedojde ke zvolení zastupitelstva kraje v důsledku toho, že soud shledá oprávněným návrh neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, a to na „opakované volby“ a „opakované hlasování“. Z tohoto důvodu se mění i nadpis tohoto ustanovení.

Na mimořádné volby jako jsou opakované volby a opakované hlasování do zastupitelstva kraje, se použijí obdobně i ustanovení zákona o správě voleb.

Doplňují a upřesňují se způsoby podání rezignace na mandát člena zastupitelstva kraje. Nově se bude moci člen zastupitelstva kraje osobně vzdát mandátu přímo na zasedání zastupitelstva, což zajistí dostatečnou průkaznost tohoto aktu. U písemné rezignace je požadován navíc z důvodu zabránění zneužití tohoto institutu úředně ověřený podpis člena zastupitelstva kraje. Nově bude možné podat i elektronickou rezignaci, a to prostřednictvím datové schránky nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem zaslanou na adresu elektronické pošty podatelny kraje. Výslovně se zakotvuje možnost vzdání se mandátu k pozdějšímu dni, než je den doručení rezignace či den, kdy se člen zastupitelstva osobně vzdá mandátu na zasedání zastupitelstva.

Navrhuje se, aby řízení o zániku mandátu člena zastupitelstva kraje vedlo namísto ministra vnitra Ministerstvo vnitra, které tak případně rozhodne i o zániku mandátu. Výkon této agendy, který byl doposud vázán přímo na osobu ministra vnitra, je značně nepraktický, když se o zániku mandátu vede správní řízení podle části druhé správního řádu a jen obtížně (a nikoli nesporně) se dovozuje, že jednotlivými úkony v řízení může ministr pověřovat konkrétní zaměstnance ministerstva.

Sjednocuje se okamžik zániku mandátu člena zastupitelstva kraje se zánikem mandátu člena zastupitelstva obce. Návrh podaný soudu proti usnesení, kterým zastupitelstvo kraje vyslovilo zánik mandátu zastupitele, tak bude mít odkladný účinek. To znamená, že mandát člena zastupitelstva kraje nezanikne, jako tomu bylo doposud, okamžikem, kdy zánik vyslovilo příslušné zastupitelstvo (v takovém případě dnem následujícím nastoupil náhradník z kandidátní listiny téže politické strany), ale až dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení zastupitelstva, případně rozhodnutí ministra vnitra o zániku mandátu zrušeno, nebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání takového návrhu soudu.

Doplňují a upřesňují se způsoby zániku postavení náhradníka. Nově se bude moci náhradník vzdát svého postavení též elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky nebo podepsaným uznávaným elektronickým podpisem a zaslaným na adresu elektronické pošty podatelny kraje (obdobně jako u rezignace na mandát člena zastupitelstva obce). U písemného vzdání se postavení náhradníka se navíc vyžaduje z důvodu zabránění zneužití tohoto institutu úředně ověřený podpis náhradníka. Rezignaci na postavení náhradníka postačí doručit kraji.

Výslovně se stanoví, že v případě, kdy vzdání se postavení náhradníka bude doručeno kraji až v okamžik, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva kraje, bude se na toto vzdání nahlížet jako na vzdání se mandátu člena zastupitelstva kraje.

Upravuje se, aby návrh na konání nových voleb zasílal Ministerstvu vnitra namísto ředitele krajského úřadu krajský úřad. Jedná se o agendu, kterou by prakticky i tak obstarával úřednický aparát krajského úřadu a není žádný důvod tento úkol personifikovat na osobu ředitele krajského úřadu.

Na nové volby se aplikují nejen ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev krajů, ale i ustanovení zákona o správě voleb.

Vypouští se úprava soudního přezkumu ve věcech registrace kandidátních listin. Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb v části dvanácté. V návaznosti na to se ruší odkaz na odstavec 2 v § 48 odst. 6.

Navržené legislativně technické úpravy vyplývají ze zákona o správě voleb (zavedení seznamu voličů jako jednotné centrální databáze).

Vypouští se právní úprava nároků členů okrskových volebních komisí. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb, která je společná pro všechny druhy voleb, v části páté. Z tohoto důvodu se vypouští z nadpisu hlavy VIII název této materie a zrušuje se nadpis § 56.

Pojem „správní delikt“ se nahrazuje pojmem „přestupek“. Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání. Tento zákon používá jednotný terminologický pojem „přestupek“, a to i pro správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, s výjimkou disciplinárních deliktů.

Vypouští se ustanovení, na jejichž základě je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí oprávněn v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti týkající se financování volební kampaně využívat údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců a základního registru osob.

To souvisí se zákonem o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým se odstranily různorodé právní tituly pro využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů pro výkon agend. Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se odvíjí od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působností konkrétního orgánu veřejné moci v agendě.

Účinností zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tj. od 1. července 2017, podléhají skutkové podstaty přestupků fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob stejnému obecnému režimu, proto odpadl důvod pro jejich oddělenou úpravu. Tím spíše, že postihují tatáž jednání a hrozí za ně stejné správní tresty. Z tohoto důvodu se vypouští ustanovení § 58 odst. 1, neboť skutkové podstaty přestupků podnikajících fyzických osob a právnických osob se přesouvají do ustanovení § 57. Této změně odpovídají i navazující technické změny a změny v nadpisech. Ustanovení § 58 pak bude obsahovat pouze přestupky kandidujících politických stran a politických hnutí.

V návaznosti na to se vypouštějí společná ustanovení ke správním deliktům (§ 58a) včetně toho, že uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Toto platí i bez výslovné úpravy s ohledem na odlišný objekt skutkových podstat přestupků ve volebních zákonech. Výše uvedené ustanovení se nahrazuje úpravou příslušnosti k projednávání přestupků (původně upravena v § 57 odst. 2 a § 58 odst. 3 a 4), a to v souladu s obvyklou systematikou ve společných ustanoveních k přestupkům. Místní příslušnost k projednání přestupků fyzických osob by měla být navázána na údaj jednoznačně určitelný pro každou osobu, proto se nahrazuje pojem „bydliště“ pojmem „adresa místa trvalého pobytu“ s tím, že se doplňuje pravidlo pro případ, že podezřelý z přestupku nemá místo trvalého pobytu.

Zároveň není třeba výslovně upravovat rozpočtové určení pokut uložených krajským úřadem, neboť z obecní právní úpravy rozpočtového určení příjmů z pokut [§ 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] vyplývá, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří pokuty příjem státního rozpočtu, nebo rozpočtu obce nebo kraje. V případě pokut uložených krajským úřadem bude tedy příjem příjmem rozpočtu kraje.

Označení druhu voleb (dodatečných a opakovaných) se sjednocuje se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí.

Ustanovení upravující zmocnění k vydání prováděcích „volebních“ vyhlášek, lhůty, úlohu ředitele krajského úřadu jako volebního orgánu, výdaje volebních orgánů, souběh voleb a vyloučení správního řádu se v návaznosti na souběžně předkládaný zákon o správě voleb vypouštějí.

Úprava lhůt, hrazení výdajů volebních orgánů spojených s výkonem státní moci při zajištění voleb a pravidla při souběhu voleb jsou upravena jednotně v zákoně o správě voleb.

V tomto zákoně jsou rovněž obsažena zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích „volebních“ vyhlášek.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Vymezuje se věcný rozsah zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a to v souladu se Směrnicí Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky. Věcný rozsah se zužuje na zvláštní pravidla výkonu státní správy voleb do zastupitelstev obcí, zvláštní podmínky aktivního a pasivního volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb, a to v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o správě voleb. Zákon o správě voleb upravuje obecná pravidla výkonu státní správy voleb, společná pro všechny druhy voleb. Dosavadní ustanovení volebních zákonů jsou proto v rozsahu materie nově svěřované zákonu o správě voleb z těchto zákonů vyjmuta.

Pevný termín konání voleb do zastupitelstev obcí (a do zastupitelstev krajů) bude upraven na ústavněprávní úrovni, neboť má dopad na vymezení volebního období zastupitelů, které je stanoveno Ústavou. Pro tento účel je možné využít vládní návrh novely Ústavy, který je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk č. 378. V zákoně o volbách do zastupitelstev obcí (stejně jako v zákoně o volbách do zastupitelstev krajů) se pro větší srozumitelnost a vzhledem ke kontextu dosavadního ustanovení parafrázuje znění čl. 102 odst. 2 z výše zmíněného vládního návrhu novely Ústavy, přičemž se i do něj navrhuje doplnit upřesnění, že volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.

Upřesňuje se dosah obecného pojmu „obec“ pro specifické územní samosprávné celky. Zákon pak dále pracuje pouze s tímto ustáleným pojmem.

Ustanovení se upravuje v návaznosti na připravovanou novou Sbírku zákonů a mezinárodních smluv podle zákona č. 222/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že podle tohoto zákona je částka Sbírky zákonů a mezinárodních smluv především „zpřístupňována“ (a v některých případech „rozesílána“), nahrazuje se uveřejnění rozhodnutí o vyhlášení voleb vyhlášením tohoto rozhodnutí.

Vypouští se ustanovení, jaký den se považuje za den vyhlášení voleb. Tento pojem upravuje společně pro všechny druhy voleb zákon o správě voleb.

Vzhledem k tomu, že doba hlasování a dny voleb jsou společné pro všechny volby, je tato úprava obsažena v zákoně o správě voleb v jeho obecných ustanoveních.

V zásadě se ponechává původní textace odchylky od dvoudenních voleb, která se vztahuje na nové, dodatečné a opakované volby a opakované hlasování v komunálních volbách. Vypouští se toliko nadbytečné odkazy na příslušné paragrafy zákona o volbách do zastupitelstev obcí, z nichž některé jsou v důsledku přesunu úpravy do zákona o správě voleb zrušeny.

Do ustanovení je zapracován název Sbírky zákonů a mezinárodních smluv s tím, že za účelem odstranění pochybností se výslovně počítá s mezinárodními smlouvami publikovanými v předchozích obdobných sbírkách (tedy především stávající Sbírce mezinárodních smluv).

Vypouští se zavedení legislativní zkratky „volič“, protože definice pojmu voliče je upravena v zákoně o správě voleb - voličem je fyzická osoba, které zákon o volbách přiznává právo volit.

Předkládané znění zároveň sjednocuje podmínky výkonu volebního práva jednotlivých skupin voličů při volbách do zastupitelstev obcí.

Obecné překážky výkonu volebního práva jsou formulovány v zákoně o správě voleb. Zrušuje se překážka práva volit spočívající v omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Svéprávnost k výkonu práva volit (aktivní volební právo) tedy nelze omezit. Další překážky pak stanoví zákony upravující jednotlivé druhy voleb. Pro volby do zastupitelstev obcí zůstává překážkou práva volit a být volen (aktivního a pasivního volebního práva) omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a pro právo volit ještě výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí. Dále se rozšiřují důvody omezení výkonu volebního práva o překážku spočívající v omezení osobní svobody z důvodu výkonu zabezpečovací detence. Tato překážka je legitimní, neboť stejně jako osoba ve výkonu trestu odnětí svobody ani chovanec ve výkonu zabezpečovací detence nemůže být objektivně volen do zastupitelstva, stejně jako nemůže aktivně ovlivňovat výkon správy kraje či obce. V § 5 odst. 1 se zrušuje část věty za středníkem, neboť s přihlédnutím k § 1 odst. 3 se členem zastupitelstva obce rozumí rovněž člen zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

Provedené legislativně technické změny nezasahují věcně do úpravy neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva obce. Do nově navržených ustanovení se promítá ustálený pojem obec, který je vysvětlen v obecných ustanoveních zákona.

Vypouští se celá soustava volebních orgánů pro volby do zastupitelstev obcí včetně jejich konkrétních úkolů. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb v části druhé upravující volební orgány. Výčet volebních orgánů zůstává v zákoně o správě voleb v zásadě nezměněn.

Jedinou změnou oproti dosavadní právní úpravě je, že registračním úřadem pro volby do zastupitelstev obcí je vždy pověřený obecní úřad a nikoli i obecní úřad v obcích, v nichž rada obce zřídila alespoň 2 odbory (šlo o neurčitou a proměnlivou skupinu obcí, mnohdy s nejasnostmi, zda odbory splňují podmínku, že byly zřízeny radou obce).

Způsob delegace do okrskových volebních komisí a jejich ustavování je podstatně dotčen zavedením informačního systému správy voleb, konkrétně registrem okrskových volebních komisí.

V ustanovení je upraven typ volební strany, který je oprávněn podat kandidátní listinu pro volby do zastupitelstev obcí.

Zrušuje se možnost kandidatury volební strany typu sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, neboť tento typ volební strany je čím dál častěji zneužíván uskupeními, která jsou svým charakterem sdružením nezávislých kandidátů, avšak chtějí se vyhnout nutnosti sběru podpisů na petici tím, že se zaštítí některou politickou stranou nebo politickým hnutím, které jim pro tyto účely své „služby“ nabídnou, a to i bez toho, aby se politické zaměření nezávislých kandidátů jakkoli překrývalo s programovými cíli této politické strany nebo hnutí.

Tento typ volební strany nemusí podle právní úpravy ve volebním zákoně mítna kandidátní listině žádného člena navrženého dotčenou politickou stranou nebo hnutím a název politické strany či hnutí se ani nemusí promítat v názvu volební strany. Vzhledem k tomu, že typ volební strany se na hlasovacím lístku neuvádí, může takové uskupení u voličů vzbuzovat dojem, že jde o sdružení nezávislých kandidátů, aniž by však muselo podporu své kandidatury dokládat sběrem potřebného počtu podpisů na petici.

Zavedení požadavku, aby politická strana či hnutí musely na kandidátní listinu navrhnout alespoň jednoho kandidáta, nebo aby jejich název musel být součástí názvu volební strany, není dostatečnou zárukou, že by tento typ volební strany nebyl nadále v komunálních volbách zneužíván k obcházení požadavku na předložení petice.

Možnost společné kandidatury politických stran nebo hnutí a nezávislých kandidátů však zůstává zachována, neboť politické strany, politická hnutí nebo jejich koalice, které vystupují jako volební strany, mohou na svých kandidátkách uvádět i nezávislé kandidáty, kteří nejsou členy žádného politického subjektu. Stejně tak není vyloučeno ani to, aby na kandidátní listině sdružení nezávislých kandidátů figuroval kandidát, který je členem některé politické strany, nebo politického hnutí.

Ustanovení o podávání kandidátních listin je celé nově formulováno, neboť se v něm koncentrují všechna specifika týkající se podávání kandidátek pro volby do zastupitelstev obcí. Naopak pravidla, která jsou společná pro všechny druhy voleb a jsou upravena v zákoně o správě voleb, se vypouštějí, aby nebyla duplicitní s obecnou právní úpravou v zákoně o správě voleb.

Výslovně se stanoví, že k petici nebo části petice, která byla podána až po lhůtě pro podání kandidátní listiny, se nepřihlíží. Tento přístup vyplýval doposud pouze z judikatury k volbě prezidenta republiky (rozhodnutí NSS sp. zn. Vol 85/2017). Znamená to, že jsou-li v rámci projednání kandidátní listiny shledány vady v petici (např. nedostatečný počet podpisů, nesprávné údaje o petentovi), nelze tyto vady zhojit doplněním dalších petentů nebo opravou údajů v době, kdy již uplynula lhůta pro podávání kandidátní listiny. Registrační úřad tudíž k odstranění těchto vad ani nevyzývá. Pokud by ke kandidátní listině podávané nezávislým kandidátem nebo sdružením nezávislých kandidátů nebyl zjevně přiložen dostatečný podpis podpisů na petici a kandidátní listina trpěla i dalšími vadami, nebylo by opodstatněné vyzývat ani k odstranění těchto dalších vad, neboť nedostatečný počet podpisů na petici je sám o sobě důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V takovém případě by registrační úřad zaslal zmocněnci pouze sdělení o skutečnostech, které vyplynuly z projednání kandidátní listiny, a následně by vydal rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny. Obdobná úprava a postup se uplatňuje i na petice, které jsou předkládány v souvislosti s volbami do Senátu a volbou prezidenta republiky.

V souvislosti se zřízením informačního systému správy voleb již nadále nebude registrační úřad uveřejňovat potřebný počet podpisů na peticích na úřední desce, ale prostřednictvím tohoto informačního systému. Zároveň se zkracuje lhůta pro toto uveřejnění z 85 na 81 dnů.

Zavádí se nová povinnost obecního úřadu informovat o počtu volených zastupitelů příslušný registrační úřad. Podle současné právní úpravy počet volených zastupitelů na následující období určuje postupem podle zákona o obcích dosavadní zastupitelstvo obce. Nicméně, v mnoha případech daný obecní úřad není zároveň registračním úřadem (podle nového zákona o správě voleb budou registračními úřady pouze pověřené obecní úřady) a obec dle současné právní úpravy nemá povinnost sdělit volený počet zastupitelů registračnímu úřadu. Přitom tento počet je nezbytný pro podávání kandidátních listin a následné registrační řízení - volební strana může uvést na kandidátní listině nejvíce tolik kandidátů, kolik se jich volí do příslušného zastupitelstva a kandidáty nad nejvyšší stanovený počet musí registrační úřad škrtnout. Důsledkem absence této povinnosti je, že registrační úřady musí údaj aktivně od jednotlivých obecních úřadů zjišťovat.

Z důvodu komplexnosti se jeví jako účelné spojit tento úkol s povinností uveřejnit rozhodnutí zastupitelstva na úřední desce stanovenou doposud v § 68 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Ovšem, jelikož obě povinnosti více souvisí s volebním procesem a nikoliv s obecními pravidly zakotvenými v zákoně o obcích, navrhuje se přesunout tuto materii do zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Nově není možné doplňovat kandidáty ani měnit jejich pořadí po podání kandidátní listiny. Výše uvedené není možné ani tehdy, pokud volební strana podala kandidátní listinu dříve, než uplynula lhůta pro její podání. Volební strany mají dostatečný časový prostor, aby již v době podání kandidátní listiny předložily definitivní kandidátku co do počtu i pořadí kandidátů. Dodatečná možnost změn nepřiměřeně zatěžuje kontrolu kandidátních listin a registrační řízení, a to i za situace, kdy je využíván registr kandidátních listin. Tím není dotčena možnost odvolání kandidáta či vzdání se kandidatury. Institut vzdání se a odvolání kandidatury je upraven v zákoně o správě voleb.

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí a distribuce hlasovacích lístků, a losování pořadí volebních stran. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v části čtvrté zákona o správě voleb. V ustanovení jsou ponechána pouze specifika hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstev obcí. Hlasovací lístky s formátem A4 a větším se tisknou oboustranně.

Zrušuje se ustanovení upravující vytváření volebních okrsků. Právní úprava volebních okrsků, jakožto základních územních jednotek pro všechny druhy voleb, je obsažena v zákoně o správě voleb v jeho obecných ustanoveních. Nově bude namísto starosty stanovovat volební okrsky obecní úřad. Tato změna se jeví jako účelná, neboť ve větších obcích (městech) zabezpečení těchto svých úkolů starosta stejně svěřoval zaměstnancům obecního úřadu a v malých obcích, kde starosta mnohdy nemá k dispozici žádné zaměstnance obecního úřadu, je nucen sám zabezpečit i úkoly obecního úřadu.

Upřesňuje se úprava volebních obvodů. Namísto starosty bude zveřejňovat seznam vytvořených volebních obvodů, počet členů zastupitelstva obce, kteří mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, a potřebný počet podpisů pro nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů obecní úřad, který je současně povinen tyto údaje sdělit příslušnému registračnímu úřadu.

Vypouští se úprava vedení stálého seznamu voličů a dodatku k němu, a to v návaznosti na obecně platnou úpravou obsaženou v části třetí zákona o správě voleb.

Vytvořením informačního systému správy voleb a jednotného (centrálního) seznamu voličů se ruší dosavadní rozdrobená sktruktura stálých seznamů voličů vedených u jednotlivých obecních úřadů.

Shora uvedená úprava se nahrazuje územním uplatněním institutu voličského průkazu a oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Nově tedy budou moci voliči i ve volbách do zastupitelstev obcí hlasovat na voličský průkaz, a to v kterémkoli volebním okrsku v rámci svého volebního obvodu. Novinkou je rovněž oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku. Jde o nový institut, kdy volič v oznámení označí konkrétní okrsek (jiný, než ke kterému je příslušný), v němž hodlá hlasovat.

Institut voličského průkazu i oznámení o hlasování v jiném okrsku jsou obecně upraveny v zákoně o správě voleb.

Vzhledem k zavedení jednotného seznamu voličů bude moci volič o voličský průkaz požádat u kteréhokoliv obecního úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče) nebo zastupitelského úřadu. Obdobné platí pro oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku.

Volič bude moci hlasovat na voličský průkaz v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze v rámci „své“ městské části nebo městského obvodu, a to z důvodu předejití možnému zneužití ze strany voličů spočívajícímu ve dvojím hlasování. Zároveň se tím zamezí vysokému výskytu případů, kdy by údaj o počtu voličů, kterým byla vydána úřední obálka, byl pro volby do zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů nižší než počet odevzdaných úředních obálek, případně hlasovacích lístků, k čemuž by docházelo vhledem k tomu, že by nebylo možné rozlišit, zda byla úřední obálka vydána pro oba typy voleb nebo jen pro volbu do zastupitelstva územně členěného statutárního města na základě předložení voličského průkazu.

Vypouští se úprava týkající se informování voličů, náležitostí a vybavení volební místnosti, postupu při zahájení hlasování a dále ustanovení upravující zásady hlasování včetně asistence ve volební místnosti a možnosti hlasovat do přenosné volební schránky.

Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb, a to v části šesté (organizace hlasování) a v části osmé (podpora osob se znevýhodněním při výkonu práva volit).

Jedná se o terminologickou úpravu, protože nezávislí kandidáti spadají již pod pojem volební strana.

V ustanovení je ponechána pouze specifická úprava hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstev obcí s tím, že volič vloží hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části do jedné úřední obálky. Obecné způsoby hlasování společné pro všechny druhy voleb jsou upraveny zákonem o správě voleb.

Ze zákona se vypouštějí další ustanovení související s průběhem hlasování a sčítáním hlasů ve volební místnosti (pořádek ve volební místnosti, přítomnost a kontrola při hlasování a sčítání hlasů, přerušení a ukončení hlasování), která jsou obecně pro všechny druhy voleb upravena v zákoně o správě voleb (zejména v části šesté, ale též v části deváté a desáté).

V ustanovení § 40 je ponechán specifický postup okrskové volební komise pro započtení platných hlasů pro jednotlivé kandidáty a volební strany. Ostatní postupy při sčítání hlasů, které jsou společné pro všechny druhy voleb, jsou zahrnuty v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

V ustanovení jsou ponechána specifika posuzování platnosti hlasu voliče. V návaznosti na to se upravuje nadpis tohoto ustanovení. Obecné podmínky pro neplatnost hlasu voliče jsou nově stanoveny v zákoně o správě voleb, na který tento zákon odkazuje.

V ustanovení § 42 jsou ponechány náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování včetně využití pomocných hlasovacích lístků. Úprava týkající se vyhotovení a podepsání zápisu je obsažena v zákoně o správě voleb s tím, že tento zákon výslovně odkazuje na jednotlivé volební zákony, pokud jde o obsah zápisu.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali. V návaznosti na to se upravuje odkaz v odstavci 2.

Nově se v zápisu uvádí také údaj o počtu hlasovacích lístků, na kterých byl voličem vyznačen alespoň jeden platný hlas pro kandidáta. Tento údaj umožní prohloubit systém matematicko-logických kontrol na úrovni komise; pomůže lépe detekovat ty komise, které používají nesprávný způsob vyhodnocení hlasovacích lístků, tj. komise se signifikantním počtem hlasovacích lístků bez platného hlasu.

Výslovně se do zákona zavádí možnost využití sčítacích archů, které okrskovým volebním komisím poskytne Český statistický úřad elektronicky (zejména zveřejněním na jeho internetových stránkách). Jedná se o pomocný nástroj k usnadnění sčítání preferenčních hlasů, který je již v praxi běžně poskytován a využíván.

Vypouští se postup okrskové volební komise při předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu, neboť tento postup je upraven společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb v části deváté (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

Ruší se povinnost konat opakované hlasování ve volebním okrsku, kde okrsková volební komise nesplnila svou povinnost odevzdat zápis o výsledku hlasování Českému statistickému úřadu. Tento důsledek je zaveden pouze ve volbách do zastupitelstev obcí a doposud nebyl aplikován. Navíc opakované hlasování pouze v jednom okrsku, konané po měsíci (musí být opětovně vytištěny a doručeny hlasovací lístky), může výrazně ovlivnit chování voličů, neboť budou vědět volební výsledky z ostatních okrsků.

Odkaz na § 43 se nahrazuje odkazem na zákon o správě voleb, neboť úprava předání výsledků Českému statistickému úřadu se přesouvá do tohoto nového zákona. Dále je v tomto ustanovení sjednocena terminologie. Pojem kandidátní listina (ve stavu po registraci) se nahrazuje slovy volební strana, případně hlasovací lístek.

Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce se doplňuje obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 42).

Ostatní legislativně technické úpravy jsou upřesňující nebo vyplývají z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb.

Rovněž se sjednocuje právní úprava podepisování zápisu o výsledku voleb s ostatními volebními zákony.

Pověřený obecní úřad, který plní funkci registračního úřadu ve volbách do zastupitelstev obcí, se nahrazuje obecným pojmem „registrační úřad“, a to v návaznosti na jednotnou terminologii užívanou zákonem o správě voleb. Zákon o správě voleb upravuje přehled registračních úřadů pro jednotlivé volby a jejich úkoly, které se vztahují k registraci kandidátních listin.

Vypouští se úkoly územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy ve vztahu k Českému statistickému úřadu, neboť tyto úkoly vyplývají z jejich postavení ze zákona o správě voleb. Při předání stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo Zastupitelstva hlavního města Prahy postupuje okrsková volební komise podle části deváté zákona o správě voleb.

Jde o upřesňující legislativně technické úpravy, a to v souvislosti se zrušením § 23 (upravuje se odkaz na ustanovení, které bylo přesunuto do § 22 odst. 3) a zrušením povinnosti konat opakované hlasování ve volebním okrsku, kde okrsková volební komise nesplnila svou povinnost odevzdat zápis o výsledku hlasování Českému statistickému úřadu.

Navrhuje se, aby pro účely výplaty všech příspěvků politickým stranám či hnutím, Ministerstvo financí zjistilo relevantní údaje nezbytné pro nárok a výplatu příspěvků přímo ze zápisu Státní volební komise, které je publikováno ve Sbírce zákonů.

Výsledky voleb do zastupitelstev obcí jsou relevantní pro nárok a výplatu příspěvku na mandát za volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy podle § 20 zákona č. 424/1991 Sb. Konkrétně je nezbytný údaj o tom, za kterou politickou stranu či hnutí byli zastupitelé v hlavním městě Praze zvoleni. V případě koalice, kdy se příspěvek vyplácí jednotlivým politickým stranám či hnutím tvořícím koalici, je nutno znát i složení koalice a který člen koalice kandidáta navrhnul.

Celkové výsledky ovšem doposud odrážely pouze základní celkové údaje o výsledcích na základě zápisů od jednotlivých registračních úřadů.

Pro účel výplaty příspěvku na mandát se proto výslovně uvádí, že celkové výsledky, které jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů, obsahují i zvolené kandidáty a jejich náhradníky ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy, a to s údajem o volební straně, za kterou kandidovali, a v případě koalice i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo.

Výslovně se upravuje, obdobně jako je tomu v ostatních volebních zákonech, že Státní volební komise schvaluje zápis o výsledku voleb, který jí předá Český statistický úřad. Institut odepření podpisu na zápisu se spojuje s tím, že člen Státní volební komise učiní výhradu při podpisu zápisu, která se (v podobě důvodů odepření podpisu) uvede v samostatné příloze k zápisu, a je součástí volební dokumentace.

Vypouští se úkol Státní volební komise vztahující se k vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb. Tento úkol je uveden mezi úkoly Státní volební komise v zákoně o správě voleb, který upravuje soustavu volebních orgánů a jejich konkrétní úkoly, které zabezpečují.

Dále se vypouští úprava týkající se ukončení činnosti okrskové volební komise. Tato materie společná pro všechny volby je obsažena v zákoně o správě voleb v části páté (ustavování a činnost okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí).

Upřesňuje se okamžik, do kdy registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení. K předání osvědčení dojde na ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce [viz § 91 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů].

Jde o upřesňující legislativně technické úpravy v návaznosti na zákon o správě voleb.

Vzhledem k tomu, že se vypouští povinnost konat opakované hlasování v případě, že okrsková volební komise neodevzdá zápis o výsledcích hlasování Českému statistickému úřadu, je nutno tuto změnu promítnout i do tohoto ustanovení.

Doposud nebylo zákonem upraveno, jak má Český statistický úřad při zpracování výsledků voleb přistupovat k variantě, kdy nebyl ve volbách do zastupitelstva obce voliči odevzdán žádný platný hlas. K této situaci došlo v obci Prameny dne 10. prosince 2011. Pro zhojení tohoto nedostatku se navrhuje, aby tato situace byla výslovně stanovena zákonem jako důvod pro konání dodatečných voleb.

Doplňují a upřesňují se způsoby podání rezignace na mandát člena zastupitelstva obce. Nově se bude moci člen zastupitelstva obce osobně vzdát mandátu přímo na zasedání zastupitelstva, což zajistí dostatečnou průkaznost tohoto aktu. U písemné rezignace je požadován navíc z důvodu zabránění zneužití tohoto institutu úředně ověřený podpis člena zastupitelstva obce. Nově bude možné podat i elektronickou rezignaci, a to prostřednictvím datové schránky nebo podepsanou uznávaným elektronickým podpisem zaslanou na adresu elektronické pošty podatelny obce. Výslovně se zakotvuje možnost vzdání se mandátu k pozdějšímu dni, než je den doručení rezignace či den, kdy se člen zastupitelstva osobně vzdá mandátu na zasedání zastupitelstva. Shora uvedené způsoby podání rezignace se vztahují i na starostu obce. To znamená, že starosta bude moci nově podat písemnou i elektronickou rezignaci.

Ohledně starosty se vychází z toho, že bude-li to možné, oznámí starosta svou rezignaci na mandát primárně na zasedání zastupitelstva. Pokud to pro něj není možné (např. ze zdravotních důvodů nebo proto, že zastupitelstvo není v nejbližší době svoláno), není důvod, proč by i starosta nemohl využít písemné formy rezignace, která je nastavena tak, aby její autenticita byla nezpochybnitelná (úředně ověřený podpis, datová schránka, uznávaný elektronický podpis). Nelze se apriorně domnívat, že písemná forma rezignace by neumožňovala zastupitelstvu operativně přijmout potřebná opatření k zajištění řádného fungování obce.

Navrhuje se, aby řízení o zániku mandátu člena zastupitelstva obce vedl namísto ředitele krajského úřadu přímo krajský úřad, resp. namísto ministra vnitra Ministerstvo vnitra.

Výkon této agendy, který je dosud vázán přímo na ředitele krajského úřadu, resp. osobu ministra vnitra, je značně nepraktický, když se o zániku mandátu vede správní řízení podle části druhé správního řádu a jen obtížně (a nikoli nesporně) se dovozuje, že jednotlivými úkony v řízení může ředitel krajského úřadu, resp. ministr pověřovat konkrétní zaměstnance úřadu.

V § 55 odst. 7 a 8 se zrušuje odkaz na odstavec 3, a to v návaznosti na legislativní změny vyplývající ze zákona o správě voleb.

Nově bude nastoupenému členu zastupitelstva obce, který nastoupil z pozice náhradníka, předávat osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obce, starosta obce namísto rady obce, případně zastupitelstva obce. Takové řešení se jeví jako účelnější s ohledem na malé obce, kde se rada obce nevolí (tj. obce, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů) a muselo by se svolávat kvůli tomu zastupitelstvo obce a rovněž s přihlédnutím pouze k deklaratorní povaze osvědčení.

Doplňují a upřesňují se způsoby zániku postavení náhradníka. Nově se bude moci náhradník vzdát svého postavení též elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky nebo podepsaným uznávaným elektronickým podpisem a zaslaným na adresu elektronické pošty podatelny obce (obdobně jako u rezignace na mandát člena zastupitelstva obce). U písemného vzdání se postavení náhradníka se navíc vyžaduje z důvodu zabránění zneužití tohoto institutu úředně ověřený podpis náhradníka. Rezignaci na postavení náhradníka postačí doručit obci.

Výslovně se stanoví, že v případě, kdy vzdání se postavení náhradníka bude doručeno obci až v okamžik, kdy již náhradníkovi vznikl mandát člena zastupitelstva obce, bude se na toto vzdání nahlížet jako na vzdání se mandátu člena zastupitelstva obce.

Provedená legislativně technická úprava navazuje na zákon o správě voleb.

Vypouští se úprava soudního přezkumu ve věcech registrace kandidátních listin a ve věcech chyb a nedostatků v seznamech voličů. Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb v části třinácté.

V návaznosti na to se ruší odkaz na odstavce 2 a 3 v § 61.

Dále se v ustanovení § 59 vypouští odkladnost účinku u včas podaného návrhu proti usnesení, kterým zastupitelstvo obce vyslovilo zánik mandátu člena zastupitelstva obce, nebo obdobnému rozhodnutí krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra, a to z důvodu duplicity obsažené v § 55 odst. 8, podle kterého mandát člena zastupitelstva obce zaniká až dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání výše uvedeného návrhu soudu nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo shora uvedené usnesení nebo rozhodnutí zrušeno.

Ustanovení § 60 odst. 1 se upravuje v návaznosti na jednotnou definici pojmu voliče upravenou v zákoně o správě voleb.

Vypouští se právní úprava nároků členů okrskových volebních komisí. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb, která je společná pro všechny druhy voleb, v části páté.

Z tohoto důvodu se vypouští z nadpisu hlavy VIII název této materie a zrušuje se nadpis § 63

Pojem „správní delikt“ se nahrazuje pojmem „přestupek“. Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání. Tento zákon používá jednotný terminologický pojem „přestupek“, a to i pro správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, s výjimkou disciplinárních deliktů.

Účinností shora uvedeného zákona podléhají skutkové podstaty přestupků fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob stejnému obecnému režimu, proto odpadl důvod pro jejich oddělenou úpravu. Tím spíše, že postihují tatáž jednání a hrozí za ně stejné správní tresty.

Podle dosavadního znění skutková podstata přestupků na úseku voleb do zastupitelstev obcí trestající fyzické osoby dopadala na všechny fyzické osoby, zatímco skutková podstata týkající se právnických osob dopadala jen na právnické osoby provozující rozhlasové nebo televizní vysílání, což se jeví jako nedůvodné. Z tohoto důvodu dochází ke sjednocení právní úpravy přestupků s ostatními volebními zákony. To znamená, že skutková podstata přestupků na úseku voleb do zastupitelstev obcí bude dopadat i na všechny právnické osoby.

Sjednocuje se výše pokuty za přestupky s ostatními volebními zákony.

V nově navrženém ustanovení § 65 je upravena příslušnost k projednávání přestupků, a to v souladu s obvyklou systematikou ve společných ustanoveních k přestupkům. Místní příslušnost k projednání přestupků fyzických osob by měla být navázána na údaj jednoznačně určitelný pro každou osobu, proto se nahrazuje pojem „bydliště“ pojmem „přihlášení k pobytu“ s tím, že se doplňuje pravidlo pro případ, že podezřelý z přestupku k pobytu přihlášen není.

Zároveň není třeba výslovně upravovat rozpočtové určení pokut uložených krajským úřadem, neboť z obecní právní úpravy rozpočtového určení příjmů z pokut [§ 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] vyplývá, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří pokuty příjem státního rozpočtu, nebo rozpočtu obce nebo kraje. V případě pokut uložených krajským úřadem bude tedy příjem příjmem rozpočtu kraje.

Ustanovení upravující lhůty, úlohu ředitele krajského úřadu jako volebního orgánu, výdaje volebních orgánů, souběh voleb, vyloučení správního řádu, působnost stanovených volebních orgánů jako výkon přenesené působnosti, zmocnění k vydání prováděcích „volebních“ vyhlášek a datum, od kdy bylo možné občany EU zapsat do dodatku stálého seznamu voličů, se v návaznosti na souběžně předkládaný zákon o správě voleb vypouštějí.

Lhůty, hrazení výdajů volebních orgánů spojených s výkonem státní moci při zajištění voleb a pravidla při souběhu voleb jsou upravena jednotně v zákoně o správě voleb.

V tomto zákoně jsou rovněž obsažena zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích „volebních“ vyhlášek.

Počet podpisů pro nezávislé kandidáty a sdružení nezávislých kandidátů na petici se nebude nadále odvíjet od počtu obyvatel obce (volební zákon nikterak neupravoval pramen, z kterého by měly registrační úřady čerpat údaj o počtu obyvatel v dané obci), ale od počtu voličů s tím, že jako zdroj bude sloužit jednotný seznam voličů, který bude součástí informačního systému správy voleb.

Oprava odkazu na § 21, v němž došlo k přečíslování odstavců.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Řádné volby do zastupitelstev obcí v roce 2026 budou rovněž první volby, pro které budou okrskové volební komise a Český statistický úřad zjišťovat a uvádět v zápisu údaje podle nového znění ustanovení. Účelem je poskytnou dostatečný časový prostor Českému statistickému úřadu pro odpovídající úpravu závazného systému zjišťování výsledků voleb. Díky přechodnému ustanovení se tedy nová pravidla nebudou vztahovat na příp. mimořádné volby do zastupitelstev – typicky nové volby, kdy počet zastupitelů obce klesne pod zákonem stanovenou hranici.

Vymezuje se věcný rozsah zákona o volbách do Evropského parlamentu, který se zužuje na zvláštní pravidla výkonu státní správy těchto voleb, zvláštní podmínky aktivního a pasivního volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb, a to v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o správě voleb. Zákon o správě voleb pak upravuje pravidla státní správy voleb společná pro všechny druhy voleb. Dosavadní ustanovení volebních zákonů jsou proto v rozsahu materie nově svěřované zákonu o správě voleb z těchto zákonů vyjmuta.

Dosavadní úprava územního vymezení, v němž se v České republice konají volby do Evropského parlamentu, se přesouvá, stejně jako i z ostatních volebních zákonů, do zákona o správě voleb. Nově se umožňuje, aby v těchto volbách mohli hlasovat i voliči nacházející se v cizině, a to jak v jiných členských státech, tak i v zemích mimo EU.

Vzhledem k evropskému charakteru voleb do Evropského parlamentu, kdy tyto volby probíhají ve všech členských státech EU, je nutno v zákoně vymezit, že tento zákon se týká voleb do Evropského parlamentu pouze v rozsahu volby členů Evropského parlamentu za Českou republiku. Dosavadní pojem „na území České republiky“ ovšem již není dostačující a terminologicky přesný, neboť nově bude možné hlasovat v těchto volbách i v zahraničí. Navrhuje se proto upravit terminologii na „volby do Evropského parlamentu konané v České republice“.

Ustanovení se upravuje v návaznosti na připravovanou novou Sbírku zákonů a mezinárodních smluv včetně úpravy terminologie (uveřejnění rozhodnutí o vyhlášení voleb se nahrazuje vyhlášením tohoto rozhodnutí).

Vypouští se ustanovení, jaký den se považuje za den vyhlášení voleb. Tento pojem upravuje společně pro všechny druhy voleb zákon o správě voleb.

Zrušuje se ustanovení o době a místě hlasování, neboť právní úprava územního vymezení voleb, dnů voleb a doby hlasování je obsažena v obecných ustanoveních zákona o správě voleb.

S ohledem na přesun značné právní úpravy do zákona o správě voleb, tento zákon obsahuje již pouze jedno ustanovení, které používá pojem „pracovní jazyk“. Jedná se o možnost kandidáta podat prohlášení ke kandidátní listině (§ 21 odst. 3). Z tohoto důvodu je vysvětlení pojmu nadbytečné. Dotčené ustanovení nově výslovně uvádí, že prohlášení je možné podat i v anglickém, německém a francouzském jazyce.

Jedná se o technickou změnu navazující na přechod ustanovení o volebních orgánech do zákona o správě voleb. Nově vložené odstavce tudíž pouze přebírají současnou platnou právní úpravu (dosavadní § 9 odst. 1, odst. 2 písm. d), e) a § 15 odst. 1 písm. d)).

Jedinou změnu představuje to, že údaje o voličích z jiných členských států nebude zasílat dotčeným členským státům obecní úřad, ale Ministerstvo vnitra (tj. komunikační centrála za Českou republiku). Takový postup byl fakticky aplikován již ve volbách v roce 2014 a 2019 a vychází z bodu 5 doporučení Komise ze dne 12. března 2013 o posílení demokratického a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu (2013/142/EU), podle kterého by členské státy měly zřídit jediný kontaktní orgán odpovědný za výměnu údajů o voličích pro účely provedení článku 13 směrnice 93/109/ES. Účelem je zjednodušení a přehlednost při výměně informací o voličích mezi členskými státy.

S ohledem na zavedení jednotného seznamu voličů bude výměna informací o voličích o to snazší, že Ministerstvo vnitra bude mít přímý přístup k údajům o voličích, kteří projevili vůli hlasovat v těchto volbách v České republice.

Změna textace ustanovení lépe odpovídá tomu, že ve volbách do Evropského parlamentu bude nově možné pro kandidáty za Českou republiku hlasovat také ze zahraničí – viz bod 3.

Vypouští se zavedení legislativní zkratky „volič“, protože definice pojmu voliče je upravena v zákoně o správě voleb – voličem je fyzická osoba, které zákon o volbách přiznává právo volit.

Vypouští se úprava překážek ve výkonu volebního práva, neboť tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb.

Dále se do zákona o správě voleb přesouvá i ustanovení o rovnosti volebního práva, neboť se aplikuje na všechny druhy voleb.

Úprava ustanovení lépe odpovídá tomu, že ve volbách do Evropského parlamentu bude nově možné pro kandidáty za Českou republiku hlasovat také ze zahraničí.

Precizuje se textace ustanovení, neboť slova „na území České republiky“ jsou v dosavadním znění věty uvedena duplicitně.

Ve vztahu k přesunutí úpravy obecných překážek volebního práva do zákona o správě voleb (kterým se zrušuje překážka práva volit spočívající v omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva) dochází k úpravě ustanovení v intencích ostatních volebních zákonů.

Vypouští se celá soustava volebních orgánů včetně jejich konkrétních úkolů. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb v části druhé upravující volební orgány. Výčet volebních orgánů zůstává v zákoně o správě voleb v zásadě nezměněn.

Informační systém správy voleb bude fungovat i jako platforma pro zveřejňování různých informací k volbám. Z tohoto důvodu se informační povinnosti stanovené tímto zákonem přesouvají do zákona o správě voleb.

Ovšem v těchto volbách, na rozdíl od všech ostatních, se informace o hlasování překládá i do dalších úředních jazyků členských států. Toto specifikum je proto ponecháno v tomto zákoně. Doposud zákon vyžadoval překlad pouze do anglického, německého a francouzského jazyka a nyní se navrhuje zajistit překlad do všech úředních jazyků EU. Slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují novější formulací „na svých internetových stránkách“.

Vypouští se náležitosti kandidátních listin včetně obecných pravidel pro jejich podávání, dále postup při projednávání a registraci kandidátních listin a institut vzdání se odvolání kandidatury a postup při zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Tato materie je zahrnuta v části čtvrté zákona o správě voleb upravující registrační řízení společně pro všechny druhy voleb.

V ustanovení § 21 a 23 jsou ponechána specifika podávání a projednání kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu. Změny jsou pouze technické, neboť jednotlivá ustanovení jsou přesunuta z jiných částí tohoto zákona. Výslovně je zde navíc stanoveno, kdo může podat kandidátní listinu pro tyto volby (výčet volebních stran).

Příspěvek na volební náklady se nahrazuje obecným pojmem „poplatek za registraci kandidátní listiny“, jehož předmětem je právě řízení o registraci kandidátní listiny. Výše poplatku zůstává neměnná, tj. 19 000 Kč. Příjmem státního rozpočtu je poplatek za registraci kandidátní listiny ve výši 19 000 Kč, byla-li kandidátní listina volební strany zaregistrována, a rovněž všechny úroky vzniklé na účtu správce poplatku (jímž je příslušný registrační úřad), vedeného u České národní banky (v případě úroku to vyplývá z § 33 odst. 7 rozpočtových pravidel). Nezaplatí-li volební strana poplatek za registraci kandidátní listiny, vyzve ji registrační úřad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby nejpozději ve lhůtě do 53 dnů přede dnem voleb tento poplatek uhradila. Lhůta 53 dnů pro dodatečnou úhradu poplatku za registraci je navržena tak, aby registrační úřad měl dostatek času na ověření uhrazení poplatku za registraci, než o podané kandidátní listině rozhodne. Nezaplacení tohoto poplatku je důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V případě zaslání vyšší částky vrátí registrační úřad volební straně pouze přeplatek, a to automaticky do 1 měsíce od vzniku přeplatku. V případě zaslání nižší částky lze výkladem dovodit, že registrační úřad vyzve volební stranu pouze k doplacení rozdílu. Další změny pak navazují na novou terminologii „volební strana“. Slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ se nahrazují novější formulací „na svých internetových stránkách“.

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí a distribuce hlasovacích lístků. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb. V ustanovení je pouze ponecháno, že hlasovací lístky se zhotovují pro každou volební stranu zvlášť.

Všechny zastupitelské úřady zajistí tisk nebo namnožení hlasovacích lístků s využitím elektronického náhledu hlasovacího lístku z informačního systému správy voleb.

V návaznosti na zavedení jednotného seznamu voličů se ruší stávající komplikovaný postup tvorby seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. Nadnárodní charakter těchto voleb vyžadoval vytvářet pro každé volby ad hoc seznam voličů pro volby do Evropského parlamentu, do kterého byly přenášeny údaje z jednotlivých rozdrobených seznamů. S ohledem na jednotnou centrální databázi voličů všechny důvody pro tento komplikovaný postup odpadly. Seznam voličů je upraven v zákoně o správě voleb.

Jediným specifikem, které zůstalo v tomto zákoně zachováno, je úprava zápisu voličů z jiných členských států a recipročně občanů ČR, kteří projevili vůli hlasovat v jiném členském státě.

Ministerstvo vnitra, které jako komunikační centrála obdrží od komunikačních centrál jiných členských států informaci o tom, že český občan bude v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu hlasovat na území jiného členského státu, o tom učiní zápis v seznamu voličů. Tuto úpravu tedy bude provádět Ministerstvo vnitra přímo (doposud to činily obecní úřady, a to na základě sdělení od Ministerstva vnitra). Záznam je ovšem účinný vždy pouze pro aktuální volby do Evropského parlamentu. Český občan tak bude moci automaticky znovu hlasovat na území ČR v dalších volbách, neobdrží-li Ministerstvo vnitra opětovně od jiného členského státu informaci, že bude hlasovat tam.

Obdobný záznam je nutné učinit i v případě voličů z jiných členských států, kteří v minulosti volili na území České republiky. V tomto případě ale Ministerstvo vnitra neučiní pouhou poznámku o hlasování v jiném členském státě, ale přímo ho ze seznamu voličů (pro volby do Evropského parlamentu) vymaže.

Občané jiných členských států projeví vůli hlasovat v České republice tím, že o to požádají na obecním úřadě nebo nově i na zastupitelském úřadě (zákon o správě voleb zavádí možnost hlasování v zahraničí). Obdobný postup je v případě žádosti o výmaz. Zápis a výmaz do seznamu voličů tedy nadále provádí obecní úřad a nově i zastupitelský úřad.

Ustanovení obsahuje postup v případě podání žádosti o zápis údaje o hlasování ve volbách do Evropského parlamentu občanem jiného členského státu. Právní úprava přebírá dosavadní úpravu. Nově může zápis provést i zastupitelský úřad v návaznosti na novou možnost hlasovat ze zahraničí. Lhůta pro podání žádosti se mění ze 40 dnů přede dnem voleb na 39 dnů. Dosavadní 40denní lhůta připadá vždy na neděli a činí proto v praxi problémy, neboť obecní úřady s ohledem na její hmotněprávní charakter zajišťují v neděli službu na obecním úřadě (většinou od 8:00 do 16:00), i když tento poslední den není zpravidla voliči využíván.

Doposud bylo možné žádat o zápis pouze osobně za předložení dokladu totožnosti. Navrhovaná úprava uvolňuje od tohoto striktního požadavku a umožňuje i další vzdálené způsoby podání (odpovídající dalším podáním dle zákona o správě voleb).

Stanoví se, v jakých případech může volič ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat v kterémkoli volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku. Jde o případy, kdy volič hlasuje na voličský průkaz (jako tomu bylo doposud) a nově, učinil-li oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Jde o novou možnost, kdy volič v oznámení označí okrsek (jiný, než ke kterému je příslušný), v němž bude hlasovat.

Oba výše uvedené způsoby hlasování jsou upraveny v zákoně o správě voleb. Z volebních zákonů byl institut hlasování na voličský průkaz vypuštěn.

Vypouští se úprava týkající se náležitostí a vybavení volební místnosti, postupu při zajištění pořádku ve volební místnosti, zásad a způsobů hlasování, postupů při zahájení, přerušení a ukončení hlasování a dále ustanovení upravující provádění kontrol při hlasování a sčítání hlasů ve volební místnosti a přítomnost při sčítání hlasů ve volební místnosti. Rovněž se vypouští postup okrskové volební komise při zahájení sčítání hlasů a předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu.

Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb.

Jedinou výjimku, která byla v zákoně zachována, představuje způsob úpravy hlasovacího lístku voličem, který je specifický pro volby do Evropského parlamentu.

V ustanovení jsou upravena specifika posuzování hlasovacích lístků pro volby do Evropského parlamentu, tj. sčítání hlasů a sčítání přednostních hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům. Ustanovení používá pojem „neplatný hlas“ navazující na terminologii zavedenou zákonem o správě voleb.

Dále se sjednocuje nadpis ustanovení s dalšími volebními zákony.

Povinnost okrskové volební komise vyhotovit zápis o průběhu a výsledku hlasování a možnost využití počítačového programu Českého statistického úřadu je přesunuta do zákona o správě voleb. Z tohoto důvodu se vypouští odstavec 1 a 4 tohoto ustanovení. Na to pak navazuje legislativní změna odkazu v novém odstavci 2.

Volby do Evropského parlamentu budou nově probíhat i v zahraničí, kde jejich provedení budou zajišťovat zastupitelské úřady a zvláštní okrskové volební komise. Z tohoto důvodu je nutno postupy při sčítání hlasů, zejména vypracování zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, jako i další na to navazující ustanovení vztáhnout i na zvláštní okrskové volební komise.

Odkaz na přebírací místo u pověřených obecních úřadů se ruší z důvodu vypuštění § 45. Tato materie je upravena v zákoně o správě voleb.

Výslovně se do zákona zavádí možnost využití sčítacích archů, které okrskovým volebním komisím poskytne Český statistický úřad elektronicky (zejména zveřejněním na jeho internetových stránkách). Jedná se o pomocný nástroj k usnadnění sčítání preferenčních hlasů, který je již v praxi běžně poskytován a využíván.

Nahrazení pojmu „výpis ze seznamu pro volby do Evropského parlamentu“ pojmem „výpis voličů“ souvisí se zavedením seznamu voličů jako jednotné centrální databáze.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali.

Pojem „politická strana, politické hnutí nebo koalice“ se nahrazuje pojmem „volební strana“. To souvisí s jednotným pojmem „volební strana“, který zavádí zákon o správě voleb pro všechny druhy voleb.

Volební stranou je míněn ten subjekt, který je oprávněn podat kandidátní listinu. Výčet těchto subjektů je pak upraven v jednotlivých zákonech o volbách.

V § 48 odst. 1 se ruší odkaz na § 24 týkající se vzdání se a odvolání kandidatury, neboť toto ustanovení bylo vypuštěno a přesunuto do zákona o správě voleb.

Upřesňuje se postup předání zjištěných výsledků hlasování Českým statistickým úřadem Státní volební komisi, která schvaluje zápis o výsledku voleb. Institut odepření podpisu na zápisu se spojuje s tím, že člen Státní volební komise učiní výhradu při podpisu zápisu, která se (v podobě důvodů odepření podpisu) uvede v samostatné příloze k zápisu, a je součástí volební dokumentace.

Zápis o výsledku voleb se doplňuje o nové náležitosti obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 44).

Dále se navrhuje, aby pro účely výplaty všech příspěvků politickým stranám či hnutím Ministerstvo financí zjistilo relevantní údaje nezbytné pro nárok a výplatu příspěvků přímo ze zápisu Státní volební komise, který je publikován ve Sbírce zákonů.

Podle § 65 zákona má volební strana, která ve volbách získala 1 % z celkového počtu platných hlasů, nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů. Pro tento účel se zavádí do zápisu nové písm. g), které výslovně uvede, které volební strany na příspěvek dosáhly. Výpočet je pak závislý od počtu odevzdaných hlasů, který je již nyní zjistitelný ze zápisu (nově písm. e)). Ovšem v případě koalice, kdy se příspěvek vyplácí jednotlivým politickým stranám či hnutím tvořícím koalici, je nutno znát i složení koalice.

Vypouští se ustanovení o tom, že Státní volební komise po podepsání zápisu o výsledku voleb vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb sdělením ve Sbírce zákonů. Tento úkol je uveden mezi úkoly Státní volební komise v zákoně o správě voleb, který upravuje soustavu volebních orgánů a jejich konkrétní úkoly, které zabezpečují.

Vypouští se úprava týkající se ukončení činnosti okrskové volební komise. Tato problematika je upravena zákonem o správě voleb společně pro všechny druhy voleb. Ukončení činnosti komise představuje definitivní konec působení konkrétní komise ve volbách.

Vyslovení zániku mandátu Státní volební komisí při úmrtí kandidáta, uplynutí funkčního období či dobrovolném vzdání se mandátu je nadbytečně, neboť zde o nevyhnutelnosti zániku mandátu není pochyb. V těchto případech tedy dojde k zániku mandátu přímo ze zákona.

Naopak v případě ztráty volitelnosti, vzniku neslučitelnosti funkcí či dodatečného obdržení informace o zbavení práva být volen v členském státě původu poslance je důvodné, aby zánik mandátu posuzovala Státní volební komise. Dojde-li k rozhodnutí, že důvody pro zánik mandátu jsou naplněny, může zánik mandátu vyslovit. Na to pak navazuje možnost poslance domáhat se ochrany u soudu. V případech zániku mandátu ze zákona je možnost soudní ochrany bezpředmětná.

Dále se terminologicky upřesňuje, že zasedání Státní volební komise se musí konat do 30 dnů od vzniku důvodu pro zánik mandátu. K vyslovení zániku mandátu totiž dochází až usnesením Státní volební komise.

Sjednocuje se okamžik zániku mandátu s právní úpravou zániku mandátu člena zastupitelstva kraje a obce, a to tak, že návrh podaný soudu proti usnesení, kterým Státní volební komise vyslovila zánik mandátu, bude mít odkladný účinek. To znamená, že mandát poslance nezanikne, jako tomu bylo doposud, okamžikem, kdy zánik vyslovila Státní volební komise, ale až dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení komise o zániku mandátu zrušeno, nebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání takového návrhu soudu (tj. šestý den po vyslovení zániku). Tím bude zajištěna větší ochrana mandátu a zajištěn právní stav v mezidobí od vyhlášení zániku mandátu Státní volební komisí do případného rozhodnutí soudu.

Na to navazuje i úprava o nastupování náhradníka. Nastupování náhradníka již nebude vyslovovat Státní volební komise, ale náhradník získá mandát automaticky ze zákona dnem následujícím po zániku mandátu.

Nadále tedy nemůže dojít k situaci, kdy na základě usnesení Státní volební komise dojde k zániku mandátu a současně nastoupení náhradníka a až poté bude probíhat soudní přezkum. Podle navržené úpravy nejprve vysloví Státní volební komise zánik mandátu, následně uplyne lhůta pro možnost ochrany u soudu nebo proběhne soudní přezkum, a až poté dojde k zániku mandátu a automatickému vzniku mandátu náhradníka.

Vypouští se úprava soudního přezkumu ve věcech registrace kandidátních listin a v návaznosti na to i příslušnost soudů v těchto věcech a dále úprava soudního přezkumu ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličů.

Tato úprava je obsažena v zákoně o správě voleb.

Úprava v § 58 dále sjednocuje terminologii, neboť návrh na soudní přezkum se může týkat pouze neplatnosti volby kandidáta.

Upravuje se nadpis hlavy, neboť ustanovení o nárocích členů okrskových volebních komisí se přesouvá do zákona o správě voleb.

Do ustanovení se přesouvá zavedení legislativní zkratky „Úřad“, která byla doposud v části o podávání kandidátních listin a která je tímto zákonem rušena.

Pojem „správní delikt“ se nahrazuje pojmem „přestupek“. Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání. Tento zákon používá jednotný terminologický pojem „přestupek“, a to i pro správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, s výjimkou disciplinárních deliktů.

Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání, a na jeho terminologii.

Vypouští se ustanovení, na základě nichž je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí oprávněn v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti týkající se financování volební kampaně využívat údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců a základního registru osob.

To souvisí se zákonem o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým se odstranily různorodé právní tituly pro využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů pro výkon agend. Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se odvíjí od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působností konkrétního orgánu veřejné moci v agendě.

Vypouští se právní úprava nároků členů okrskových volebních komisí. Tato materie je obsažena v zákoně o správě voleb, která je společná pro všechny druhy voleb.

Dosavadní ustanovení rozlišují mezi přestupky fyzických osob včetně voliče (§ 62) a přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, včetně kandidujících politických stran a politických hnutí (§ 63). Nicméně, vzhledem k tomu, že skutkové podstaty přestupků fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob podléhají od 1. července 2017 stejnému obecnímu režimu, odpadl důvod pro jejich oddělenou úpravu. Navíc přestupky postihují tatáž jednání a hrozí za ně stejné správní tresty.

Z uvedených důvodů se navrhuje změnit systematiku této hlavy. Nově tedy budou v § 62 uvedeny všechny přestupky fyzických, právnických a fyzických podnikajících osob, v § 63 pak speciální skutkové podstaty pro kandidující politické strany a politická hnutí a v § 63a společná ustanovení, tj. věcná a místní příslušnost. Místní příslušnost k projednání přestupků fyzických osob by měla být navázána na údaj jednoznačně určitelný pro každou osobu, proto se nahrazuje pojem „bydliště“ mj. pojmem „adresa místa trvalého pobytu“ s tím, že se doplňuje pravidlo pro případ, že podezřelý z přestupku nemá místo trvalého pobytu.

Dosavadní úprava obsažena ve společných ustanoveních se zrušuje, neboť je obsažena v obecné úpravě správního trestání v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Současně se vypouští i ustanovení, že uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Toto platí i bez výslovné úpravy s ohledem na odlišný objekt skutkových podstat přestupků ve volebních zákonech. Zároveň není třeba výslovně upravovat rozpočtové určení pokut uložených krajským úřadem, neboť z obecní právní úpravy rozpočtového určení příjmů z pokut [§ 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] vyplývá, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří pokuty příjem státního rozpočtu, nebo rozpočtu obce nebo kraje. V případě pokut uložených krajským úřadem půjde tedy o příjem rozpočtu kraje.

Skutkové podstaty jednotlivých přestupků zůstávají stejné.

Pravidla při souběhu voleb jsou upravena jednotně v zákoně o správě voleb.

Ruší se povinnost Českého statistického úřadu sdělovat údaje Ministerstvu financí, neboť všechny relevantní údaje budou přímo zjistitelné ze zápisu Státní volební komise, který je publikován ve Sbírce zákonů.

V případě změny výsledků voleb na základě soudního přezkumu, která by mohla mít dopad na výplatu příspěvku, je Ministerstvo vnitra povinno informovat o tom Ministerstvo financí.

Speciálním případem je opět, náleží-li příspěvek koalici, a to rovným dílem, není-li dohoda o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice. Je-li taková dohoda, vyplatí se příspěvek na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice dle této dohody, pokud je Ministerstvu financí doručena ve lhůtě, tj. do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin. V tomto případě se příspěvek vyplatí přímo politickým stranám či hnutím, které koalici tvoří, a to na základě ad hoc vytvořené dohody o podílu členů koalice na volebním výsledku. Tato dohoda musí být doručena Ministerstvu financí do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

Není-li dohoda podána ve lhůtě, dělí se příspěvek na úhradu volebních nákladů, stejně jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny, či u stálého příspěvku, rovným dílem mezi strany a hnutí tvořící koalici.

Speciálním případem je opět, náleží-li příspěvek koalici. V tomto případě se příspěvek vyplatí přímo politickým stranám či hnutím, které koalici tvoří, a to rovným dílem, není-li dohoda o rozdělení příspěvku na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice. Je-li taková dohoda, vyplatí se příspěvek na úhradu volebních nákladů mezi členy koalice dle této dohody, pokud je Ministerstvu financí doručena ve lhůtě, tj. do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

Ustanovení upravující výdaje volebních orgánů, lhůty a vyloučení správního řádu se vypouští. Tato materie společná pro všechny druhy voleb je obsažena v zákoně o správě voleb.

Jedná se o legislativně technické úpravy vyplývající ze zákona o správě voleb, v němž jsou obsažena zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích „volebních“ vyhlášek.

Novela zákona stanovuje obecné přechodné období, a sice že novela zákona se použije poprvé na volby vyhlášené až po dni nabytí její účinnosti, tedy na volby vyhlášené nejdříve 1. ledna 2026, neboť sleduje přechodné ustanovení návrhu zákona o správě voleb a jeho účinnost.

Vymezuje se věcný rozsah zákona o volbě prezidenta republiky, který se zužujena podmínky výkonu aktivního a pasivního volebního práva, některá pravidla organizace voleb a soudního přezkumu, a to v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o správě voleb. Zákon o správě voleb pak upravuje pravidla státní správy voleb společná pro všechny druhy voleb. Dosavadní ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky jsou proto v rozsahu materie nově svěřované zákonu o správě voleb z tohoto zákona vyjmuta.

Zrušuje se ustanovení o době a místě hlasování, neboť právní úprava územního vymezení voleb, dne voleb (nově se zavádí hlasování v jednom dni) a doby hlasování je obsažena v obecných ustanoveních zákona o správě voleb.

Podle zákona o správě voleb patří volba prezidenta republiky k těm druhům voleb, v nichž lze hlasovat i ze zahraničí.

Ustanovení se upravuje v návaznosti na připravovanou novou Sbírku zákonů a mezinárodních smluv včetně úpravy terminologie (uveřejnění rozhodnutí o vyhlášení voleb se nahrazuje vyhlášením tohoto rozhodnutí).

Vypouští se ustanovení, jaký den se považuje za den vyhlášení voleb. Tento pojem upravuje ve společných ustanoveních zákon o správě voleb.

Vypouští se úprava překážek ve výkonu volebního práva, která je nově pro všechny druhy voleb upravena v ustanovení o obecných podmínkách výkonu volebního práva v zákoně o správě voleb.

Vypouští se zakotvení celé soustavy volebních orgánů pro volbu prezidenta republiky včetně jejich konkrétních úkolů a právní úpravy členství v okrskové volební komisi a zvláštní okrskové volební komisi. Tato celá materie je obsažena v zákoně o správě voleb, a to v části druhé (volební orgány) a v části páté (ustavování a činnost okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí).

Výčet volebních orgánů zůstává v zákoně o správě voleb v zásadě nezměněn. Mnohé úkoly starosty se přesouvají na obecní úřad.

Způsob delegace do okrskových volebních komisí a jejich ustavování je podstatně dotčen zavedením informačního systému správy voleb, konkrétně registrem okrskových volebních komisí.

Pravidla z odstavce 3, která jsou společná pro všechny druhy voleb a jsou upravena v zákoně o správě voleb, se vypouštějí, aby nebyla duplicitní s obecnou právní úpravou. Naopak jsou do § 21 ze systematických důvodů přesouvána dosavadní ustanovení § 26 odst. 9 a 11, neboť § 26 se navrhuje zrušit.

Zrušuje se ustanovení upravující postavení zmocněnce, neboť je upraveno pod obecnými pravidly podávání kandidátních listin v zákoně o správě voleb.

Pojem „správní delikt“ se nahrazuje pojmem „přestupek“. Úprava reaguje na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo od 1. července 2017 ke sjednocení právní úpravy správního trestání. Tento zákon používá jednotný terminologický pojem „přestupek“, a to i pro správní delikty fyzických osob, správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, s výjimkou disciplinárních deliktů.

Společné ustanovení o přestupcích obsahuje mj. pravidlo ohledně promlčecí doby, zastává-li kandidát na funkci prezidenta republiky, který přestupek spáchal, funkci prezidenta republiky.

Vypouští se ta ustanovení, která jsou v zákoně o správě voleb upravena pod obecnými náležitostmi kandidátní listiny shodně pro všechny druhy voleb. S tím souvisí nezbytné přečíslování odkazů na odstavce.

Zvláštní náležitosti kandidátní listiny, které zůstávají v zákoně o volbě prezidenta, se vztahují na navrhujícího občana, který musí ke kandidátní listině přiložit petici na podporu kandidatury kandidáta na prezidenta republiky podepsanou alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky. Náležitosti petice a postup Ministerstva vnitra při kontrole petic zůstávají nezměněny.

Nově se výslovně stanoví, že k petici nebo části petice, která byla podána až po lhůtě pro podání kandidátní listiny, se nepřihlíží. Tento přístup vyplýval doposud pouze z judikatury (rozhodnutí NSS sp. zn. Vol 85/2017). Znamená to, že jsou-li v rámci projednání kandidátní listiny shledány vady v petici (např. nedostatečný počet podpisů, nesprávné údaje o petentovi), nelze tyto vady zhojit doplněním dalších petentů nebo opravou údajů v době, kdy již uplynula lhůta pro podávání kandidátní listiny. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, tudíž k odstranění těchto vad ani nevyzývá. Pokud by ke kandidátní listině podávané navrhujícím občanem nebyl zjevně přiložen dostatečný podpis podpisů na petici a kandidátní listina trpěla i dalšími vadami, nebylo by opodstatněné vyzývat ani k odstranění těchto dalších vad, neboť nedostatečný počet podpisů na petici je sám o sobě důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny. V takovém případě by registrační úřad (Ministerstvo vnitra) zaslal zmocněnci pouze sdělení o skutečnostech, které vyplynuly z projednání kandidátní listiny, a následně by vydal rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny.

Obdobná úprava a postup se uplatňuje i na petice, které jsou předkládány v souvislosti s volbami do Senátu a volbami do zastupitelstev obcí.

Vypouští se postup při projednávání a registraci kandidátních listin a institut zániku kandidatury (ve volbě prezidenta republiky se může toliko kandidát své kandidatury vzdát; nemůže být odvolán). Tato materie je zahrnuta v části čtvrté zákona o správě voleb upravující registrační řízení společně pro všechny druhy voleb, případně byla v zákoně o volbě prezidenta republiky přesunuta do ustanovení o podání kandidátní listiny (viz výše).

Vypouští se úprava týkající se tisku, náležitostí, losování čísel a distribuce hlasovacích lístků. Tato materie je upravena pro všechny druhy voleb v části čtvrté zákona o správě voleb.

Nově se upravuje podoba hlasovacího lístku pro první kolo volby prezidenta republiky tak, že všichni kandidáti budou uvedeni na společném hlasovacím lístku. Před údaji o každém kandidátovi bude uveden čtvereček. Volič provede volbu tak, že zakřížkuje kandidáta ve čtverečku před jeho jménem. Důvody této změny jsou zejména ekonomické a ekologické a jsou popsány v obecné části důvodové zprávy. Tato forma hlasovacího lístku také lépe odráží většinový volební systém, ve kterém sady hlasovacích lístků jsou spíše výjimečné.

Pro druhé kolo volby prezidenta republiky však musí být zachována sada hlasovacích lístků, protože kandidát se může ještě 24 hodin pře zahájením druhého kola vzdát kandidatury nebo pozbýt volitelnosti. Pokud by byly natištěny hlasovací lístky jen se jmény primárně postoupivších kandidátů, nebylo by již možné na tuto skutečnost zareagovat (volbu prezidenta republiky nelze z tohoto důvodu, na rozdíl od voleb do Senátu, o týden posunout). V sadě hlasovacích lístků budou vytištěni všichni kandidáti a voličům budou ve volební místnosti vydány hlasovací lístky těch kandidátů, o nichž je jisté, že jsou kandidáty druhého kola.

Vypouští se úprava vedení seznamů voličů (stálý seznam voličů a zvláštní seznam voličů vedený obecním úřadem a zvláštní seznam voličů vedený zastupitelským úřadem), a to v návaznosti na obecně platnou úpravu obsaženou v části třetí zákona o správě voleb.

Vytvořením informačního systému správy voleb a jednotného (centrálního) seznamu voličů se ruší dosavadní rozdrobená sktruktura stálých seznamů voličů vedených u jednotlivých obecních úřadů a zvláštních seznamů voličů vedených u zastupitelských úřadů.

Stanoví se, v jakých případech může volič ve volbě prezidenta republiky hlasovat v kterémkoli volebním okrsku na území České republiky nebo zvláštním volebním okrsku v zahraničí. Jde o případy, kdy volič hlasuje na voličský průkaz (jako tomu bylo doposud) a nově, učinil-li oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. Jde o nový institut, kdy volič v oznámení označí konkrétní okrsek (jiný, než ke kterému je příslušný), v němž hodlá hlasovat.

Institut voličského průkazu i oznámení o hlasování v jiném okrsku jsou obecně upraveny v zákoně o správě voleb a v zákoně o volbě prezidenta republiky se upravuje pouze jejich územní uplatnění.

Vzhledem k zavedení jednotného seznamu voličů bude moci volič o voličský průkaz požádat u kteréhokoliv obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu (zrušuje se tak příslušnost dle místa trvalého pobytu voliče). Obdobné platí pro oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku

Informování voličů je s obecnou platností pro všechny druhy voleb upraveno v části první (obecná ustanovení) zákona o správě voleb, a proto se v zákoně o volbě prezidenta republiky zrušuje.

Vzhledem k tomu, že v ustanovení o podání kandidátní listiny byla zrušena povinnost Ministerstva vnitra zasílat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran politických hnutí seznam kandidátů na funkci prezidenta republiky (nadále bude Úřad tuto informaci čerpat přímo z registru kandidátních listin), je třeba zavést legislativní zkratku „Úřad“ až v ustanovení, kde je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí poprvé zmíněn.

V souvislosti se zrušením § 27 se zrušuje i odkaz na jeho ustanovení.

Vypouští se ustanovení, na základě nichž je Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí oprávněn v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti týkající se financování volební kampaně využívat údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců a základního registru osob.

To souvisí s připravovaným návrhem zákona o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým se odstraňují různorodé právní tituly pro využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů pro výkon agend. Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se bude nově odvíjet od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působností konkrétního orgánu veřejné moci v agendě.

Vypouští se úprava týkající se náležitostí a vybavení volební místnosti, postupu při zahájení hlasování a dále ustanovení upravující zásady hlasování včetně asistence ve volební místnosti a možnosti hlasovat do přenosné volební schránky.

Tato materie je upravena společně pro všechny druhy voleb v zákoně o správě voleb, a to v části šesté (organizace hlasování) a v části osmé (podpora osob se znevýhodněním při výkonu práva volit).

Sjednocuje se název paragrafu s ostatními volebními zákony.

V zákoně o volbě prezidenta republiky zůstává upraven jen postup voliče při hlasování, který se uplatní právě při volbě prezidenta republiky. Tento způsob hlasování se mění v prvním kole volby s ohledem na zavedení jednoho hlasovacího lístku. Volič tak označí křížkem v rámečku před jménem kandidáta toho kandidáta, kterého volí.

Pro druhé kolo zůstává způsob hlasování stejný jako doposud. Do úřední obálky se vkládá jeden hlasovací lístek pro voleného kandidáta, který se nijak neupravuje.

Ostatní postupy při hlasování ve volební místnosti, které jsou společné pro všechny druhy voleb, jsou zahrnuty v části šesté zákona o správě voleb (organizace hlasování).

Ze zákona o volbě prezidenta republiky se vypouštějí i další ustanovení související s průběhem hlasování a sčítání hlasů ve volební místnosti (pořádek ve volební místnosti, kontrola a přítomnost při hlasování a sčítání hlasů, informace o průběhu hlasování, přerušení a ukončení hlasování), která jsou obecně pro všechny druhy voleb upravena v zákoně o správě voleb (zejména v části šesté, ale též v části deváté a desáté).

V zákoně o volbě prezidenta republiky zůstává upraven jen postup okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při sčítání hlasů, který se uplatní právě při volbě prezidenta republiky.

Ostatní postupy při sčítání hlasů volebními komisemi, které jsou společné pro všechny druhy voleb, jsou zahrnuty v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

Obecná úprava neplatnosti hlasu je obsažena v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací). Z tohoto důvodu se § 50 ruší a tento zákon na zákon o správě voleb nově pouze odkazuje.

Změněná podoba hlasovacího lístku pro první kolo volby prezidenta se promítá též do posuzování hlasovacích lístků okrskovou volební komisí a zjišťování počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty. Proto důvody neplatnosti hlasu obecně upravené v zákoně o správě voleb se rozšiřují o další případy.

Zrušují se ustanovení o vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a zvláštním volebním okrsku a o jeho předání Českému statistickému úřadu. V zákoně o volbě prezidenta republiky zůstává jen úprava náležitostí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a zvláštním volebním okrsku, které se uplatní právě při volbě prezidenta republiky.

Právní úprava těchto úkonů okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební je zahrnuta v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací) a uplatní se stejně pro všechny druhy voleb.

V ustanovení jsou ponechány pouze náležitosti zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (zvláštním volebním okrsku). Úprava týkající se vyhotovení a podepsání zápisu je obsažena v zákoně o správě voleb, který výslovně odkazuje na jednotlivé zákony o volbách, pokud jde o obsah zápisu.

V zápisu se nově uvádí i počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz. Tento údaj slouží nejen pro statistické účely, ale také pro případnou kontrolu počtu vydaných voličských průkazů a počtu voličských průkazů, na které voliči skutečně odhlasovali.

Nahrazení pojmu „do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu“ pojmem „do výpisu voličů“ souvisí se zavedením seznamu voličů jako jednotné centrální databáze.

Skutečnost, že Český statistický úřad přebírá výsledky hlasování z volebních okrsků na pracovištích zřízených u pověřených obecních úřadů a výsledky ze zvláštních volebních okrsků na pracovišti zřízeném u Ministerstva zahraničních věcí, vyplývá z obecné úpravy předávání výsledků voleb obsažené v části deváté zákona o správě voleb (organizace zjišťování výsledků hlasování a nakládání s volební dokumentací).

Zrušení odkazu na § 52 navazuje na jeho vypuštění (viz výše).

Upřesňuje se postup předání zjištěných výsledků hlasování Českým statistickým úřadem Státní volební komisi, která schvaluje zápis o výsledku volby prezidenta republiky.

Institut odepření podpisu na zápisu se spojuje s tím, že člen Státní volební komise učiní výhradu při podpisu zápisu, která se (v podobě důvodů odepření podpisu) uvede v samostatné příloze k zápisu, a je součástí volební dokumentace. Tato terminologická změna nepředstavuje věcnou změnu s dopadem na vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta republiky.

Zápis Státní volební komise o výsledku volby prezidenta se doplňuje o nové náležitosti obdobně jako zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku (blíže viz odůvodnění k § 51).

Výslovně se stanoví, že ustanovení § 54 se vztahuje na první kolo volby.

Navržená úprava uvádí do souladu volební proces dle tohoto zákona s volebním procesem do Senátu.

Nahrazení odkazu na § 27 slovy „pro vzdání se kandidatury“ navazuje na jeho zrušení. Vzdání se a odvolání kandidatury je obecně upraveno v části čtvrté zákona o správě voleb.

Změny tohoto ustanovení vycházejí ze zrušení právní úpravy tisku a distribuce hlasovacích lístků v zákoně o volbě prezidenta republiky, neboť tato materie je upravena v zákoně o správě voleb.

Výslovně se upravuje, že pro druhé kolo volby prezidenta se tiskne sada hlasovacích lístků všech kandidátů.

Všechny zastupitelské úřady si vytisknou sady pro voliče z náhledů hlasovacích lístků zveřejněných v informačním systému, protože je malý časový prostor na to, aby byly, byť jen nejbližším zastupitelským úřadům, fyzicky distribuovány.

Doplňuje se odkaz na postup podle zákona o správě voleb, který vedle zákona o volbě prezidenta republiky komplementárně upravuje zabezpečení této volby.

Vypouští se ustanovení o tom, že Státní volební komise po podepsání zápisu o výsledku volby prezidenta republiky vyhlašuje a uveřejňuje výsledky volby sdělením ve Sbírce zákonů. Tento úkol je s obecnou platností pro všechny druhy voleb uveden mezi úkoly Státní volební komise v zákoně o správě voleb.

Vypouští se úprava týkající se ukončení činnosti okrskové a zvláštní okrskové volební komise. Tato problematika je upravena zákonem o správě voleb společně pro všechny druhy voleb. Ukončení činnosti komise představuje definitivní konec působení konkrétní komise v daných volbách.

Vypouští se právní úprava nároků členů okrskových a zvláštních okrskových volebních komisí. Tato materie je obsažena v části páté zákona o správě voleb (ustavování a činnost okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí), která je společná pro všechny druhy voleb.

Dosavadní ustanovení rozlišují mezi přestupky fyzických osob včetně speciálních přestupků v případě kandidáta (§ 62) a přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (§ 63). Nicméně, vzhledem k tomu, že skutkové podstaty přestupků fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob podléhají od 1. července 2017 stejnému obecnímu režimu, odpadl důvod pro jejich oddělenou úpravu. Navíc přestupky postihují tatáž jednání a hrozí za ně stejné správní tresty.

Z uvedených důvodů se navrhuje změnit systematiku této hlavy. Nově tedy budou v § 62 uvedeny všechny přestupky fyzických, právnických a fyzických podnikajících osob, v § 63 speciální skutkové podstaty pro kandidáty a v § 64 společná ustanovení, mj. věcná a místní příslušnost. Místní příslušnost k projednání přestupků fyzických osob by měla být navázána na údaj jednoznačně určitelný pro každou osobu, proto se nahrazuje pojem „bydliště“ pojmem „adresa místa trvalého pobytu“ s tím, že se doplňuje pravidlo pro případ, že podezřelý z přestupku nemá místo trvalého pobytu.

Dosavadní úprava obsažena ve společných ustanoveních se zrušuje, neboť je obsažena v obecné úpravě správního trestání v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Současně se vypouští i ustanovení, že uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Toto platí i bez výslovné úpravy s ohledem na odlišný objekt skutkových podstat přestupků ve volebních zákonech. Zároveň není třeba výslovně upravovat rozpočtové určení pokut uložených krajským úřadem, neboť z obecní právní úpravy rozpočtového určení příjmů z pokut [§ 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] vyplývá, že pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, tvoří pokuty příjem státního rozpočtu, nebo rozpočtu obce nebo kraje. V případě pokut uložených krajským úřadem bude tedy příjem příjmem rozpočtu kraje.

Skutkové podstaty jednotlivých přestupků zůstávají stejné.

Vypouští se úprava soudního přezkumu ve věcech registrace kandidátní listiny a v návaznosti na to i příslušnost soudů v této věci.

Tato úprava je obsažena v části dvanácté (soudní přezkum) zákona o správě voleb.

Jedná se o terminologickou úpravu vyplývající z navrhovaných změn v zákoně o správě voleb (zavedení seznamu voličů jako jednotné centrální databáze).

Zrušují se zmocňovací ustanovení a dále ustanovení upravující výdaje volebních orgánů, společné konání voleb, vztah ke správnímu řádu, počítání lhůt, postup zastupitelského úřadu při ověřování možnosti konat volbu prezidenta republiky v zahraničí a ověřování dokumentů mimo území České republiky.

Jedná se o materie, které jsou s obecnou platností pro všechny druhy voleb upraveny v zákoně o správě voleb.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Dosavadní vyloučení opravných prostředků je nedůvodné, proto se zrušuje.

Vzhledem k tomu, že zákonem o správě voleb se zrušuje mj. i sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jako jeden z typů volební strany kandidujících ve volbách do zastupitelstev obcí, je nutno tuto změnu provést i do tohoto zákona.

V případě změn výsledků voleb na základě soudního přezkumu (která se nepublikuje ve Sbírce zákonů, resp. nově ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), které by mohly mít dopad na výplatu některého ze státních příspěvků, se zavádí, aby Ministerstvo vnitra bylo povinno informovat o tom Ministerstvo financí.

Ustanovení se uvádí do souladu s § 20a odst. 1, kde se počítá se čtvrtletní splátkou.

V souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí se tento zákon aplikuje poprvé až pro volby vyhlášené po dni nabytí jeho účinnosti – konkrétně tedy při výplatě státního příspěvku na mandát vzniklý po těchto volbách.

Výkon funkce člena okrskové volební komise je jiným úkonem v obecném zájmu, za nějž členům náleží odměna. Odměna je závislá na funkci v komisi, souběhu voleb, a zda se jedná o jednokolové nebo dvoukolové volby (nejnižší odměnu má řadový člen v jednokolových volbách, které nejsou v souběhu – 1800 Kč a nejvyšší předseda komise ve volbách do zastupitelstva územně členěného statutárního města a zastupitelstva městské částí, které se konají v souběhu např. s volbami do Senátu – 4000 Kč).

Z odměny se neodvádí zdravotní pojištění na základě výjimky stanovené v § 5 písm. a) bodu 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

Až do konce roku 2022 byla odměna zdaňována a odváděla se z ní účast na nemocenském pojištění. To proto, že podle § 5 písm. a) bodu 22. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se považovali členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí za zaměstnance. Současně platilo, že je-li zaměstnanec z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění, odvádí se ze zvláštní odměny člena volební komise i pojistné na sociální pojištění..

Zákonem č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo k vložení nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. w) tohoto zákona, kterým se s účinností od 1. 1. 2023 osvobodila od daně z příjmů zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

V souvislosti s osvobozením příjmů, které členům okrskové volební komise plynou ze zvláštní odměny za výkon této funkce, není u těchto osob od 1. 1. 2023 splněna podmínka pro to, aby byli považováni za zaměstnance pro účely nemocenského a důchodového pojištění. Uvedené je nutno vnímat i ve spojení s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je poplatníkem pojistného zaměstnanec, který je účasten nemocenského a důchodového pojištění. Z důvodu, že členové okrskových volebních komisí tuto podmínku od 1. 1. 2023 nesplňují, nejsou podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanci. To znamená, že i když do kalendářního měsíce bude členovi okrskové volební komise zúčtována odměna 4 000,- Kč nebo vyšší, pojistné se z ní odvádět nebude. Tato doba se nebude hodnotit jako doba důchodového pojištění a nebude se za ni vyhotovovat evidenční list důchodového pojištění.

Skutečnost, že odměna člena okrskové volební komise nepodléhá odvodům na sociální pojištění je tedy odvozována od osvobození této odměny z daně příjmu. Předkladatel zákona však pokládá za důležité, aby výjimka z odvodů na sociální pojištění byla výslovně zakotvena i v odpovídajících zákonech z oblasti sociálního zabezpečení a nebyla závislá na výkladu dovozovaném z osvobození od daňové povinnosti. Cílem je předejít případnému návratu k povinnosti odvádět z odměny člena okrskové volební komise sociální pojištění.

Odvádění pojistného postrádalo v tomto případě účel, efektivnost a hospodárnost, neboť právní úprava přiznává členům určitou finanční částku, ze které byl člen povinen bezprostředně vrátit její část zpět do státního rozpočtu, a to formou sociálního pojištění.

Taková úprava byla v první řadě zavádějící pro členy komisí, neboť zvláštní odměna přiznána volebními předpisy nepředstavovala finální částku, kterou členové obdrží.

V druhé řadě tyto povinnosti představovaly nadbytečnou administrativní zátěž pro všechny dotčené správní orgány, zejména obecní úřady.

Návrh zákona má za cíl výslovně a najisto zakotvit, že člen okrskové volební komise nebude považován za zaměstnance pro účely zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, a tudíž nebude účasten nemocenského pojištění. Toto osvobození se promítá též do zákona o důchodovém pojištění a do zákona o nemocenském pojištění.

Finanční prostředky, které nebudou odváděny zpátky do státního rozpočtu, budou ponechány členům komisí. I s ohledem na inflaci je žádoucí členy komise za jejich dobrovolnou účast na výkonu státní správy odpovídacím způsobem ohodnotit a výkon funkce tak zatraktivnit, což ve svém důsledku může zkvalitnit činnost okrskové volební komise jako celku.

Účinnost navazuje na účinnost volebních zákonů a neodvádění pojistného na sociální pojištění z odměny se tedy uplatní poprvé až na odměny členů komisí ve volbách vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona.

S ohledem na zavedení seznamu voličů podle zákona o správě voleb jako jednotné centrální databáze odpadá dosavadní důvod pro vedení údajů v informačním systému cizinců o zápise a vyškrtnutí cizince ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu či dodatku k stálému seznamu voličů pro účely voleb do zastupitelstev obcí.

V případě komunálních voleb budou cizinci s právem volit automaticky zapsáni do seznamu voličů a v případě voleb do Evropského parlamentu bude zápis a vyškrtnutí činit dotčený obecní úřad přímo sám, a to do seznamu voličů.

Účinnost novely navazuje na přechodné období pro zavedení seznamu voličů jako samostatného informačního systému podle zákona o správě voleb. Do vytvoření jednotného seznamu voličů se používají dosavadní seznamy.

V § 68 tohoto zákona se vypouští dosavadní odstavec 2, který upravuje způsoby uveřejnění rozhodnutí o počtu členů zastupitelstva obce na následující volební období. Tento postup je důležitý především z hlediska organizace voleb, a proto se z důvodu větší systematizace přesouvá do zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neboť na něj bude nově navazovat další povinnost zastupitelstva, a to oznámit počet členů zastupitelstva obce registračnímu úřadu.

Obdobně jako v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, se v § 48 a § 88 tohoto zákona vypouští dosavadní odstavce 3, které upravují způsoby uveřejnění rozhodnutí o počtu členů Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva jeho městských částí na následující volební období. Tento postup je přesunut do zákona o volbách do zastupitelstev obcí. S ohledem na § 1 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí jsou pravidla plně aplikovatelná i pro Magistrát hlavního města Prahy a úřady jeho městských částí.

Nová povinnost, zakotvená zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, oznámit volený počet členů zastupitelstva obce registračnímu úřadu se z podstaty věci aplikuje pouze na ty úřady městských částí, které nejsou současně i registračními úřady.

V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může v souladu s § 23 odst. 5 zákona o správě voleb obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum.

Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná.

Příkladem může být situace, kdy obecní úřad A omylem u voliče zapíše vydání voličského průkazu. Volič tuto skutečnost zjistí a přijde na svůj obecní úřad B, kde se domáhá opravy. Obecní úřad B bez dalších podkladů nemůže nápravu zjednat a opravu neučiní. Volič se následně může obrátit na soud. Účastníky řízení jsou Ministerstvo vnitra, které po nahlédnutí do systému může určit i obecní úřad A (tento údaj nebude volně zjistitelný), a samotný obecní úřad A, který zapříčinil chybu.

Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.

V důsledku zavedení jednotného pojmu „kandidátní listina“ pro všechny druhy voleb (ve volbách do Senátu volební zákon doposud používal pojem „přihláška k registraci“) zákonem o správě voleb se tato terminologie promítá i do soudního řádu správního.

Zákon o správě voleb zavádí pro všechny druhy voleb jednotný pojem „volební strana“, kterým je míněn ten subjekt, který je oprávněn podat kandidátní listinu podle jednotlivých volebních zákonů. Návrh tedy sjednocuje terminologii v souladu se zákonem o správě voleb. Návrh rovněž navazuje na zákon o správě voleb, co se týče okruhu navrhovatelů.

Zavádí se povinnost soudu informovat Státní volební komisi o svém rozhodnutí v případě, že rozhodne o neplatnosti volby kandidáta. Státní volební komise pak zajistí, aby byly údaje předány ČSÚ, který je odpovědný za zpřístupňování výsledků voleb, příp. Ministerstvu financí, má-li změna dopad na vyplácení příspěvků pro politické strany a hnutí.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Změny reagují na zavedení jednotného seznamu voličů zákonem o správě voleb. Dosavadní roztříštěné seznamy voličů se sjednocují do jednoho seznamu, který je upraven v zákoně o správě voleb.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Podle zákona o správě voleb mají všechny obecní úřady povinnost zajistit v době hlasování přítomnost zaměstnance na obecním úřadě. V případě, že okrsková volební komise bude muset ve volební místnosti ověřit právo voliče volit v okrsku, bude se tedy moct obrátit již přímo na svůj obecní úřad. Oprávnění obecního úřadu nahlížet do seznamu voličů, nově vedeného jako samostatný informační systém, je upraveno přímo v zákoně o správě voleb.

Odpadá tedy důvod, aby obecní úřad obce s rozšířenou působností ve dny voleb zastupoval obecní úřad v této činnosti a sám ověřoval v registru obyvatel oprávnění voliče hlasovat v okrsku.

Účinnost novely navazuje na účinnost zákona o správě voleb a použije se poprvé až na volby vyhlášené po dni nabytí jeho účinnosti.

Změny reagují na zavedení jednotného seznamu voličů zákonem o správě voleb. Dosavadní roztříštěné seznamy voličů se sjednocují do jednoho seznamu, který je upraven v zákoně o správě voleb.

Novela zákona stanovuje následující přechodná období:

Nabytí účinnosti tohoto zákona je navázáno na nabytí účinnosti zákona o správě voleb, tedy k 1. lednu 2026.

Ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky o tom, že volební obvody pro volby do Senátu jsou účelovým územním prvkem vedeným v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, nabývá účinnosti až 1. ledna 2027, protože jde o technickou záležitost, jejíž realizaci je třeba připravit.

Pozdější aplikace některých dalších ustanovení vyplývá z přechodných ustanovení.

Navrhuje se dřívější účinnost novelizačního bodu, který z volebního obvodu č. 68 Sídlo: Opava vypouští obec Moravice z důvodu chybného duplicitního uvedení, neboť tato obec je již zahnuta do volebního obvodu č. 64 Sídlo: Bruntál (blíže viz odůvodnění k bodu 147 zákona č. 247/1995 Sb.). Poslední volby do Senátu se ve volebním obvodu č. 64 Sídlo: Bruntál konaly v roce 2022. Z důvodu, aby se v této obci nekonaly po dvou letech opět senátní volby, neboť ty proběhnou ve volebním obvodu č. 68 Sídlo: Opava v roce 2024, navrhuje se účinnost tohoto novelizačního bodu k 1. lednu 2024.