Důvodová zpráva k nařízení vlády č. 95/2026 Sb.

Podpora v odvětví vína je realizována prostřednictví Strategického plánu Společné zemědělské politiky EU v ČR na léta 2023 až 2027, jehož implementace je prováděna prostřednictvím nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína.

Strategický plán SZP pro období 2023-2027 v odvětví vína obsahuje následující opatření: · restrukturalizace a přeměna vinic – podopatření změna odrůdové skladby vinice, · restrukturalizace a přeměna vinic – podopatření změna typu opěrné konstrukce, · restrukturalizace a přeměna vinic – podopatření technika zlepšující obhospodařování vinic (dosadbou nebo novou výsadbou), · hmotné a nehmotné investice – opatření investice do výroby vína.⁠​​​‌‌​​​‌‌‌​‌‌‌​⁠

Tato opatření si Česká republika zvolila s cílem reagovat na nejdůležitější potřeby v sektoru vinohradnictví a vinařství. Prostřednictvím zmíněných opatření sleduje Česká republika v odvětví vína několik cílů: zlepšení hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti tuzemských producentů vína, zlepšení výkonnosti tuzemských vinařských podniků a jejich schopnosti přizpůsobovat se požadavkům trhu a dále také přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Opatření restrukturalizace a přeměna vinic umožňuje pěstitelům přizpůsobovat se měnícím se klimatickým podmínkám, rychlejší obměnu vinic napadených chorobami (ESCA, Stolbur), výměnu betonových a plastových sloupků za konstrukce vhodné pro mechanizovanou sklizeň a v neposlední řadě i změnu pěstebních technik v restrukturalizovaných vinicích.

Opatření restrukturalizace a přeměna vinic je financováno pouze z prostředků přidělených Evropskou unií, přičemž dotace činí nejvýše 50 % skutečných nákladů nebo 75 % skutečných nákladů v méně rozvinutých regionech. V České republice má tato dotace formu stupnic jednotkových nákladů, jejichž částky byly stanoveny přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu provedenou Ústavem zemědělské ekonomiky a informací.

Opatření hmotné a nehmotné investice – opatření Investice do výroby vína umožňuje zpracovatelům hroznů zvýšení efektivity výroby vína při důrazu na kvalitu konečného produktu. Opatření je nastaveno v podobě platby za nákup nového technologického zařízení: lisu na hrozny, dřevěného sudu nebo uzavřené dřevěné nádoby na výrobu vína o objemu nejméně 600 l, speciální kvasné nádoby s aktivním potápěním matolinového klobouku a filtru na víno.

Opatření hmotné a nehmotné investice – opatření investice do výroby vína je financováno pouze z prostředků přidělených Evropskou unií, přičemž dotace činí nejvýše 40 % způsobilých investičních nákladů nebo 50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech, zároveň však nejvýše 2 miliony Kč.

Předmětem návrhu nařízení vlády je pouze drobná legislativně technická úprava části stávajícího ustanovení § 7 odst. 5 nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína. Tato změna se týká pouze doplnění podmínky předložení cenové nabídky a vyhodnocení průzkumu trhu k jednotlivým investicím, které jsou předmětem žádosti v rámci dotace na investice.

Jde o nezbytnou reakci na prvotní zjištění auditu FV-HYB/2025/003/CZ, ve kterém GŘ AGRI vyjádřilo názor, že systém řízení a kontroly v rámci intervence (opatření) investice do výroby vína v ČR nezahrnuje dostatečné kontroly přiměřenosti nákladů, neboť platební agentura nemá k dispozici dostatečné podklady umožňující ověřit přiměřenost vynaložených výdajů ve vztahu k cenám obvyklým na trhu a posoudit, zda výběr dodavatele odpovídal požadavkům na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky.

Za účelem odstranění tohoto zjištěného nedostatku a s cílem zajištění bezproblémového poskytování evropských zemědělských dotací v této oblasti se navrhuje výše uvedená změna právní úpravy, která vychází z obdobné právní úpravy uvedené např. v ustanovení § 10 odst. 3 nařízení vlády č. 82/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění společné organizace trhů organizacemi producentů.

Povinnost doložit tyto podklady představuje přiměřené opatření umožňující platební agentuře provádět účinné ověření přiměřenosti nákladů a naplnění principů 3E v souladu s obecnými požadavky na řádnou správu veřejných prostředků.

Navrhované opatření zároveň přispívá ke zvýšení transparentnosti procesu výběru dodavatele, sjednocení postupů žadatelů a posílení prevence neoprávněných či neekonomických výdajů. Změna tak zajišťuje vyšší auditní odolnost systému podpor a zvyšuje úroveň kontroly přiměřenosti nákladů u projektů financovaných z veřejných zdrojů.

Návrh nařízení vlády je vládě předkládán jako iniciativní materiál ministra zemědělství reagující na auditní šetření orgánů Evropské unie.

S ohledem na časovou neodkladnost a věcnou nezbytnost urychleného projednání a následně přijetí návrhu nařízení vlády, s nezbytnou účinností již od 1. července 2026, byl požádán ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a podle bodu 5.5 a 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), a ve spojení s bodem 3.8 písm. g) a j) těchto zásad, o udělení výjimky z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).

Této žádosti ministra zemědělství bylo ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády vyhověno dopisem ze dne 25. března 2026, čj. 12760-2026-UVCR.

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Proto jsou nařízením vlády č. 69/2023 Sb., adaptovány pouze následující předpisy Evropské unie:

Výše uvedené předpisy vytvářejí základní rámec, stanovují pravidla a podmínky pro poskytování přímých plateb, nicméně pro řadu postupů umožňují alternativy. Na členském státu je pak volba konkrétního postupu, případně stanovení specifických národních podmínek. Tato adaptace zabraňuje přímému opakování přímo aplikovatelných evropských předpisů v národním právním předpisu, ale umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení v předpisech Evropské unie nebo je doplňovat v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ovšem tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Nařízení vlády č. 69/2023 Sb. bylo vypracováno na základě Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 pro Českou republiku pro sektor vinařství.

Předkládaný návrh nařízení vlády se s ohledem na svůj legislativně technický charakter přímo netýká implementace předpisů Evropské unie.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Návrh nařízení vlády je i s ohledem na bod 4 v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází primárně z alokace Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) určené pro Českou republiku. S ohledem na svůj charakter nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, neboť dotace je plně hrazena ze zdrojů Evropské unie; konkrétní výše finančního přídělu pro Českou republiku pro jednotlivé rozpočtové roky je stanovena v příloze č. VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 4 954 000 €. Případné technické a administrativní náklady vzniklé zejména v souvislosti se SP SZP podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“). Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky nad rámec již schválených.

Finanční dopady na státní rozpočet nad rámec již schválených finančních prostředků nejsou předpokládány, veškeré výdaje související s návrhem nařízení vlády budou pokryty v rámci stanovených rozpočtových limitů kapitoly 329-MZe bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Předkládaným materiálem nedochází ke zvýšení administrativní zátěže pro žadatele.

x

x

Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu nařízení vlády je uveden ve zvláštní části důvodové zprávy.⁠​​​‌‌​​​‌‌‌​‌‌‌​⁠

Návrh neobsahuje ustanovení, které by představovalo technický předpis.

Návrh nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou.

Navrhované změna nařízení vlády zavadí u žadatelů o podporu na investice nový požadavek na předložení cenové nabídky a vyhodnocení průzkumu trhu k jednotlivým investicím, které jsou předmětem jeho žádosti. Navrhované řešení reaguje na požadavek z prvotní zjištění auditu FV-HYB/2025/003/CZ, ve kterém GŘ AGRI vyjádřilo názor, že systém řízení a kontroly v rámci intervence (opatření) investice do výroby vína v ČR nezahrnuje dostatečné kontroly přiměřenosti nákladů. Bez úpravy nařízení vlády č. 69/2023 Sb. by bylo ohroženo čerpání evropských zemědělských dotací v této oblasti. Pro žadatele o podporu na investice se nejedná o závažnější problém, protože v rámci svého jednání při pořizování nové investice, které je následně předmětem dotace, si stejně pro své účely provádějí vyhodnocení cenových nabídek a průzkum trhu.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Navrhovanou úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož nenaplňuje kumulativní znaky stanovené unijním právem – zejména neposkytuje hospodářskou výhodu, není selektivní povahy a neovlivňuje obchod mezi členskými státy ani nenarušuje hospodářskou soutěž.

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny. Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.

Návrh nařízení vlády nepředpokládá žádné dopady na životní prostředí.

Návrh se nedotýká oblasti ochrany práv dětí.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Návrh nařízení vlády neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Návrh nařízení vlády představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.

x

V rámci přípravy návrhu nebyl zaznamenán žádný vliv lobbistických subjektů a návrh neobsahuje ustanovení, která by byla výsledkem působení zájmových skupin ve smyslu zákona o lobbování. Proces přípravy probíhá v mezích standardního legislativního postupu, při zajištění transparentnosti a v souladu s pravidly pro připomínkové řízení.

Lze proto konstatovat, že navrhovaná úprava nemá zvláštní dopady z hlediska zákona o lobbování a není s tímto zákonem v rozporu.