Předkládaný návrh, který je součástí celkového řešení zákonných úprav sdružování v komorách, legislativně upravuje sjednocení Československé obchodní a průmyslové komory a Hospodářské komory České republiky, jejichž působnost se překrývá. Obě komory spolu těsně spolupracují a po vzájemné dohodě usilují o vytvoření jedné Hospodářské komory České republiky. Sloučení komor v jeden subjekt - hospodářskou komoru - je přijatelné, protože komora bude mít nepovinné členství, nerozhoduje o přístupu do povolání a neměla by tak ohrožovat soutěž na trzích. Sloučení není možné realizovat prostou dohodou obou komor, protože každá z nich působí na základě zvláštního zákona. Jedině přijetí navrhovaného zákona sloučení umožňuje legislativně realizovat.
Se sloučením Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky v jeden subjekt bezprostředně souvisí i nutné zachování další existence a činnosti Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, působícího při této komoře. Rozhodčí soud jako jediný zatím umožňuje řešit obchodní spory v mezinárodním obchodě v rozhodčím řízení, tedy "mimosoudní cestou". Bude-li schválen návrh zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, připravovaný Ministerstvem spravedlnosti, bude moci Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky řešit obchodní spory i mezi tuzemskými podnikateli mimo okruh obecných soudů a tím jim odlehčí.
Podle předkládaného návrhu zákona se nejen mění označení Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory na Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky ale Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se prohlašuje za stálý Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky.Cílem návrhu je tedy mimo jiné upravit zákonem skutečnost, že stálý rozhodčí soud pokračuje nepřetržitě ve své činnosti s tím, že bude po sloučení komor na základě předkládaného návrhu přiřazen k Hospodářské komoře České republiky, která se stane právním nástupcem po bývalé Československé obchodní a průmyslové komoře. Tento stálý rozhodčí soud je procesně nezávislý orgán, bez vlastní právní subjektivity, kterou měla pouze Československá obchodní a průmyslová komora a po přijetí navrhovaného zákona ji bude mít pouze Hospodářská komora České republiky. Statut a řád rozhodčího soudu schvaluje představenstvo komory.
V souvislosti se sloučením komor se zrušují příslušná ustanovení zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, která právně upravovala činnost Československé obchodní a průmyslové komory, doplňuje se a mění zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, v ustanoveních, která se týkají zahraničních obchodních vztahů a stálého rozhodčího soudu.
Samotný organizační postup při realizaci navrhovaného zákona byl projednán v nejvyšších orgánech obou komor, kde byl vysloven předběžně souhlas se sloučením s tím, že realizace tohoto záměru nebude vyžadovat žádná náročná administrativní opatření.
Vypořádání Československé obchodní a průmyslové komory mezi republikami v souvislosti se zánikem ČSFR nepřichází v úvahu, protože bylo již provedeno za trvání federace. Ve Slovenské republice byla s účinností od 16. ledna 1992 na základě zákona SNR č. 9/1992 Sb., o obchodných a priemyselných komorách, zřízena Slovenská obchodná a priemyselná komora se sídlem v Bratislavě. V souvislosti se vznikem tohoto subjektu bylo provedeno mimo jiné i majetkové vypořádání a pod názvem Československá obchodní a průmyslová komora již od této doby realizovala činnost pouze česká část komory.
Slučitelnost s právem Evropské unie není nutné u tohoto předkládaného návrhu speciálně posuzovat, protože se prakticky jedná pouze o právní dočištění procesu sloučení dvou institucí sdružujících podnikatele. Z hlediska rozhodčího soudu je návrh zpracován v souladu s návrhem zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, připravovaným Ministerstvem spravedlnosti, který je slučitelný s právem Evropské unie.
K § 1
Ustanovení upravuje samotné sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky.V dalším období budou na území republiky na základě zákona působit pouze Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky.Hospodářská komora se stává právním nástupcem po bývalé Československé obchodní a průmyslové komoře.
V souvislosti s právním nástupnictvím Hospodářské komory České republiky se potvrzuje i přechod práv a povinností, uvedených v odstavci 2.Tato skutečnost je důležitá především z hlediska pokračování v zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti podnikatelských aktivit.
K § 2
Členskou základnu Československé obchodní a průmyslové komory přebírá tímto ustanovením Hospodářská komora České republiky. Členství v obou komorách je dobrovolné.
K § 3
Ustanovení zachovává kontinuitu v činnosti Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory. Po sloučení komor stálý rozhodčí soud pokračuje ve své činnosti, je však přiřazen k právnímu nástupci, to znamená k Hospodářské komoře České republiky. Navrhované ustanovení nemění postavení ani organizační uspořádání tohoto stálého rozhodčího soudu, mění se jeho označení v souladu s označením právního subjektu od kterého odvíjí svoji činnost.
V odstavci 3 je dána pravomoc Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky k řešení sporů u případů, kde byly uzavřeny rozhodčí smlouvy ve prospěch Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory.
Podle údajů Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory ke konci roku jsou v řešení tohoto rozhodčího soudu případy, ve kterých se jedná o celkovou hodnotu cca 3,7 miliardy Kč. Především z tohoto důvodu pro zajištění právní jistoty subjektů, které mají rozhodčí smlouvy uzavřené ve prospěch tohoto rozhodčího soudu, se zachovává kontinuita v jeho činnosti po sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky.
K § 4, bod 1
Tento bod doplňuje působnost Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky o otázky související s obchodními vztahy se zahraničím, které byly dříve v působnosti Československé obchodní a průmyslové komory podle zákona č. 42/1980 Sb.
K § 4, bod 2
Pro zdůraznění důkazní hodnoty osvědčení o skutečnostech důležitých v právních vztazích v mezinárodním obchodě, vydávaných oběma komorami se doplňuje, že tato osvědčení mají povahu veřejných listin, což je důležité především při řešení případných sporů rozhodčím soudem.
K § 4, bod 3 a 4
Návrh zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů,připravovaný Ministerstvem spravedlnosti předpokládá, že se bude jednat pouze o procesní předpis s tím, že umožní vznik stálých rozhodčích soudů pouze na základě zákona. Otázku případného schvalování, změn statutů a řádů stálých rozhodčích soudů ponechává návrh Ministerstva spravedlnosti na právní úpravě v zákonech, na základě kterých budou stálé rozhodčí soudy vznikat.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se v bodě 3 doplňuje působnost představenstva obou komor o schvalování statutu a řádu rozhodčího soudu.
Podle bodu 4 tohoto článku po sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a po převzetí jejího stálého rozhodčího soudu bude při Hospodářské komoře České republiky působit jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky.
Možnost zřídit si stálý rozhodčí soud se ponechává i Agrární komoře České republiky.
Předseda stálého rozhodčího soudu je po dobu výkonu své funkce členem představenstva komory.
K § 5
V tomto ustanovení se zrušují příslušné paragrafy zákona č. 42/1980 Sb., o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory a jejího rozhodčího soudu s ohledem na právní nástupnictví Hospodářské komory České republiky. Veškerá právní úprava činnosti stálého Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky je soustředěna do předkládaného návrhu zákona a do zákona ČNR č. 301/1992 Sb.
K § 6
Vzhledem k tomu, že zákon ČNR č. 301/1992 Sb. je důležitým právním předpisem pro podnikatelskou sféru a s ohledem na skutečnost, že předkládaný návrh obsahuje již druhou novelizaci tohoto zákona, upravuje tato část zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu k vyhlášení úplného znění.
K § 7
Návrh zákona byl připravován od prosince 1993 a bylo tudíž možno zajistit veškerá organizační a technická opatření, související s realizací návrhu zákona v praxi tak, aby v případě jeho schválení mohl nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Organizační a technická příprava na aplikaci předkládaného návrhu do praxe probíhala v úzké spolupráci se zástupci Československé obchodní a průmyslové komory a se zástupci Hospodářské komory České republiky.