Jsou dva důvody, které vedou navrhovatele k předložení návrhu zákona o změně názvu vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb. Prvním z nich je snaha uvést do souladu názvy škol s náplní studia, druhým přiblížit jejich označení názvům používaným v zahraničí a tím deklarovat, že splňují všechny mezinárodně uznávané atributy univerzitního vzdělávání, které musí škola mít, má-li být zařazena mezi univerzity. Sníží se tak nebezpečí, že kvůli svým názvům mohou být tyto školy degradovány na úroveň zahraničních vysokých škol neuniverzitního typu a řadě absolventů odpadnou problémy s nostrifikací diplomů v zahraničí.
Názvy škol "Vysoká škola báňská v Ostravě", "Vysoká škola strojní, strojní a textilní v Liberci", "Vysoká škola zemědělská v Brně" a "Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně" neodpovídají náplni studia na těchto školách a svým způsobem dezinformují veřejnost. Zejména u uchazečů o studium a u jejich rodičů vyvolávají pochybnosti o možném uplatnění absolventů té či oné vysoké školy v dalším životě z důvodu příliš úzké zaměřenosti studia. Nevyhovující názvy je tak vlastně znevýhodňují vůči ostatním. Změna názvů toto znevýhodnění odstraňuje. Ze stejných důvodů Parlament změnil na 16. schůzi v únoru letošního roku název Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích na Univerzitu Pardubice.
Navrhovaná změna si nevyžádá žádné dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Stávající akademické symboly (insignie, taláry, znaky škol aj.) bude možné po drobných úpravách používat i nadále. Tyto náklady, stejně jako náklady na výrobu nových razítek a tabulí pro nové označení budov školy, budou hrazeny z rozpočtu jednotlivých škol a budou se pohybovat ve výši cca 100 000 Kč u každé z nich.
k § 1
Vysoká škola báňská byla do Ostravy přemístěna z Příbrami dekretem prezidenta Beneše v r. 1945 a jejím úkolem bylo zajistit odborníky pro rozvoj hornictví, hutnictví a těžkého strojírenství v ostravsko-karvinské aglomeraci. V průběhu existence školy se měnil nejen počet fakult, ale i jejich názvy a profil. V souvislosti s proklamovaným útlumem hornictví a hutnictví v našem národním hospodářství se postupně zavádí do výuky nové obory (např. ekologie, pozemní stavby apod.), které s původním názvem školy mají již jen málo společného. Vzniká tak neúnosná situace, kdy s klasickým hornictvím a hutnictvím nemá nic společného téměř 85% studentů. Přejmenování školy je nutné, ale bylo by chybou vzdát se historických tradic (VŠB navazuje na první báňské učiliště v Jáchymově vzniklé v r. 1716 a na první samostatnou báňskou akademii v Příbrami zřízenou dekretem císaře Františka Josefa I. v roce 1849). Proto se navrhuje název, ve kterém se integruje historie a tradice s novým obsahem.
k § 2
Vysoká škola strojní a textilní v Liberci byla založena v roce 1953. Vedle tradičních fakult strojní a textilní byla 10. července 1990 rozhodnutím Akademického senátu zřízena fakulta pedagogická a 17. března 1992 fakulta hospodářská. O stávajícím názvu školy platí v plném rozsahu to, co je uvedeno v obecné části důvodové zprávy.
k § 3
Vysoká škola zemědělská v Brně, založená v roce 1919, je nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v Českých zemích. Posláním školy je poskytovat vysokoškolské, postgraduální a celoživotní vzdělávání v oblasti zemědělských, biologických, zahradnických, ekonomických a lesnických věd, přispívat ke zvyšování vědecké technické a ekonomické úrovně českého hospodářství a podílet se významnou měrou na ochraně přírodních zdrojů, tvorbě krajiny, řešení ekologických problémů a vytváření harmonického prostředí. Na VŠZ v Brně působí již několikátá generace kmenových pedagogů a vědeckých pracovníků, kteří navázali na vynikající odkaz učitelů a představitelů školy, jež se podíleli na jejím založení a budování. Svou odbornou pedagogickou prací přispěli k jejímu věhlasu nejen v Českých zemích, ale i v zahraničí. Epochálnímu významu J. G. Mendela, resp. Mendelovým zákonům dědičnosti a jeho činnosti jako zakladatele vědeckého včelařství, meteorologie, šlechtitelství ovcí a pěstění lesů byl dán na půdě Vysoké školy zemědělské v Brně kromě odborného a výchovné působení jejích učitelů také výraz v dlouholeté činnosti vědeckovýzkumného ústavu školy, která nese název Mendeleum.
k § 4
Vysoká škola veterinární v Brně vznikla v roce 1918 jako monofakultní vysoká škola zvěrolékařská. V období První republiky a v poválečném období na škole studoval značný počet zahraničních studentů a v poslední době se jejich počet opět zvyšuje. V roce 1990 VŠV vycházejíc z potřeby praxe vytvořila nejdříve dvě fakulty: Fakultu veterinárního lékařství a Fakultu veterinární hygieny a ekologie. V roce 1991 rozhodnutím Akreditační komise byla zřízena fakulta třetí - Farmaceutická. Česká národní rada v dubnu 1992 změnila svým zákonem název školy na Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně. Předkladatelé se domnívají, že vložení slova "univerzita" do jejího názvu přispěje k jednoznačnému vymezení postavení školy a jejích absolventů.
k § 5
Účinnost zákona se navrhuje tak, aby školy mohly používat nové názvy od 1. ledna 1995.