Důvodová zpráva k Zákon o zeměměřictví a o změně zákonů souvisejících s jeho z

K § 1

Ustanovení vymezuje rozsah zákona.

K § 2

Objasňuje základní pojmy použité v ustanoveních zeměměřického zákona.

K § 3

Zeměměřické činnosti jsou obecně vymezeny účelem, pro který jsou vykonávány.

V případě pochybností, zda se na činnost vykonávanou např. podle živnostenského zákona vztahují ustanovení tohoto zákona, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální.

Zeměměřické činnosti mohou vykonávat pouze odborně způsobilé fyzické osoby s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. Za středoškolské vzdělání se považuje studium ukončené maturitní zkouškou ze studijního oboru "geodézie". Za vysokoškolské vzdělání se považuje studium ukončené státní závěrečnou zkouškou ze studijního oboru "geodézie a kartografie" nebo "inženýrská geodézie".

K § 4

Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu jsou vymezeny taxativním výčtem. Jedná se :

a) o budování a údržbu základního polohového, výškového a tíhového pole, na jehož základě jsou vykonávány zeměměřické činnosti potřebné pro určení parametrů geodetických referenčních systémů závazných na území České republiky a pro jejich integraci se sousedními státy, dále pro sledování recentních pohybů zemské kůry a pro navazující zeměměřické činnosti uvedené v následujících písmenech,

b) o budování podrobného polohového bodového pole, zejména pro potřeby obnovy a vedení souboru geodetických informací katastru nemovitostí, komplexních pozemkových úprav apod.,

c) o obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí novým mapováním podle § 13 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, a převod jeho grafického zobrazení do digitální formy; souborem geodetických informací jsou lokalizována vlastnická práva k nemovitostem zapsaná v katastru nemovitostí,

d) o vyhotovení geometrických plánů a dokumentace vytyčení hranice pozemku podle § 19 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., které jsou podkladem vyznačení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí,

e) o budování bodového pole a o tvorbu a obnovu státních mapových děl potřebných pro obranu státu,

f) o tvorbu, obnovu a vydávání základních státních mapových děl v grafické nebo digitální formě, která mají všeobecně využitelný obsah a jsou základem pro tvorbu a vydávání tematických státních mapových děl, určených k zajištění činností státních orgánů nebo k veřejnému využití,

g) o vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro územní řízení, povolování a kolaudaci staveb podle zákona č. 50/1976 Sb. nebo pro řízení o pozemkových úpravách podle zákona ČNR č. 284/1991 Sb. apod.,

h) o vyznačování a zaměřování státních hranic, jejichž dokumentace je vedena Ministerstvem vnitra,

i) o standardizaci jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku pro účely tvorby státních mapových děl a zeměpisných atlasů,

j) o vedení informačních systémů zeměměřictví, zejména informačního systému souboru geodetických informací katastru nemovitostí a základní báze geografických dat České republiky,

k) o vedení dokumentace a archivů uchovávajících výsledky zeměměřických činností podle písm. a) až i), jako je např. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je archivem zvláštního významu podle zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví.

Uvedené výsledky zeměměřických činností využívají orgány státní správy a orgány územní samosprávy při rozhodování ve věcech stanovených zákony, při správě jim svěřeného majetku a při zajišťování veřejného zájmu.

K § 5

Návrh zákona nevylučuje výkon zeměměřických činností pro vlastní potřebu osob. Vlastní potřebou osob se rozumí zeměměřické činnosti, které jsou vykonávány mimo rámec zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a které nejsou součástí díla zhotoveného na objednávku podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu mohou vykonávat i orgány státní správy v rozsahu působnosti stanovené zákonem.

V případě nedostatečné kapacity orgánů státní správy se připouští možnost zajistit výkon zeměměřických činností smluvně u osob, které jsou k jejich výkonu oprávněny (státní zakázky ).

K § 6

Zeměměřický úřad a katastrální úřady jsou zavázány poskytnout na vyžádání jiným orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy, které využívají výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu při správním řízení, a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, nezbytné údaje ze spravovaných bází dat informačního systému a z dokumentovaných dřívějších výsledků zeměměřických činností. Jde zejména o geodetické údaje o bodech základního a podrobného bodového pole a o vybrané údaje evidované nebo dokumentované v katastru nemovitostí, které jsou potřebné např. pro vyhotovování geometrických plánů, dokumentace o vytyčení hranice pozemku nebo pro vyhotovení zeměměřických podkladů a jiných dokumentací. Tím není dotčeno právo uvedených osob získat tyto údaje nahlédnutím do příslušného souboru dat podle zákona ČNR č. 344/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 126/1993 Sb.

Údaje ze spravované báze dat informačního systému se poskytují v písemné formě, grafické formě nebo na technických nosičích dat. Omezení se vztahuje pouze na ty údaje, jejichž ochrana je upravena zvláštním zákonem, jako např. zákonem č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Poskytování údajů ze státních mapových děl a jejich ochrana při tvorbě jiných kartografických děl nebo při tvorbě územně orientovaných informačních systémů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Osoby, oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti, jsou povinny oznámit do 30 dnů po zjištění zjištění změn a závad v geodetických údajích bodů tyto skutečnosti Zeměměřickému úřadu nebo katastrálním úřadům. Dále jsou povinny bezplatně poskytnout těmto orgánům zeměměřictví a katastru výsledky zeměměřických činností pro správu katastru nemovitostí a základních státních mapových děl, včetně podkladů o dosažené přesnosti, a orgánům Ministerstva obrany výsledky zeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany. Předávanými výsledky zeměměřických činností, využívaných orgány zeměměřictví a katastru, se rozumí kopie nebo originály vybrané dílčí dokumentace podrobného měření, která není součástí výsledků předávaných objednateli. Požadavek na předání podkladů o dosažené přesnosti výsledků zeměměřických činností umožňuje kontrolu plnění stanovených podmínek vymezených právními předpisy, uplatnit příslušné sankce za jejich neplnění či obcházení nebo zahájit řízení o odejmutí úředního oprávnění.

Zákon dále ukládá povinnost vlastníkovi stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení. Tato povinnost vyplývá z potřeby zajistit aktuálnost obsahu státních mapových děl a jiných kartografických děl, jako např. v případě tvorby územně orientovaných informačních systémů, a zamezit duplicitním zeměměřickým činnostem u jejich správců.

Orgány státní správy a orgány územní samosprávy se zavazují poskytnout nezbytnou součinnost osobám oprávněným k výkonu zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

K § 7

V zájmu zajištění výkonu zeměměřických činností umožňuje se pověřeným zaměstnancům a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, možnost vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na nemovitosti. U oplocené nemovitosti je nezbytný souhlas jejího vlastníka nebo oprávněného uživatele. U nemovitosti, která není oplocena, tohoto souhlasu není třeba, neboť zjišťování vlastníka nebo oprávněného uživatele, např. u pozemků sloučených do větších půdních celků, by bylo administrativně značně náročné a vedlo by k ochromení výkonu zeměměřických činností.

Oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu nad nimi prokazují pověření zaměstnanci orgánů státní správy služebním průkazem. Ostatní fyzické osoby se prokazují úředním průkazem, vydaným příslušným orgánem státní správy, nebo originálem, popřípadě ověřenou kopií živnostenského listu k výkonu zeměměřických činností.

Při výkonu zeměměřických činností v prostorech se zařízením, které může ohrozit život nebo zdraví, je povinností postupovat podle příslušných předpisů, upravujících činnosti v těchto prostorech a řídit se jimi.

K § 8

Výchozím základem pro zeměměřické činnosti jsou body základního a podrobného bodového pole. Technické požadavky na jejich rozmístění a umístění vyžadují, aby vlastníci nebo oprávnění uživatelé nemovitostí byli zákonem zavázáni strpět na svých nemovitostech měřické značky, signalizační a ochranná zařízení těchto bodů. Přitom musí být umožněno provádět v nezbytném rozsahu úpravy terénu nebo objektu pro umístění značek.

Při zřízení značky na nemovitosti je povinností jejich správce písemně poučit vlastníka nemovitosti o vznikajících omezeních. Přitom, jde-li o :

a) stavbu, která je např. nemovitou kulturní památkou,

b) pozemek v chráněném území nebo zemědělsky či lesnicky využívaný a značka svým rozsahem omezuje využití pozemku,

c) stavbu nebo pozemek, na než se vztahuje řízení podle silničního a leteckého zákona nebo zákona o dráhách,

je dále povinností správce značky projednat předem její umístění s orgánem státní správy, kterému přísluší ochrana těchto zájmů.

K § 9

Základní i podrobná bodová pole představují značnou technickou a ekonomickou hodnotu, která je majetkem státu nebo správce značky. Aby bodové pole plnilo i nadále svůj účel, je povinností správce značky udržovat a podle potřeby značky přemisťovat, odstraňovat a obnovovat. Splnění této povinnosti může správce značky zajistit na svůj náklad u osob oprávněných vykonávat zeměměřické činnosti.

U zvlášť důležitých bodů základního bodového pole, které též slouží pro mezinárodní a vědecké účely, se vymezuje a vyhlašuje chráněné území podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Povinností vlastníka nebo oprávněného uživatele nemovitosti je oznámit správci značky jakékoliv opatření směřující k ochraně značky, zejména při výstavbě nebo stavebních úpravách na nemovitosti.

V zájmu udržení značek v použitelném stavu pro zeměměřické činnosti zakotvuje se oznamovací povinnost při jejich poškození, ohrožení a zničení.

Při splnění oznamovací povinnosti je správce základního bodového pole povinen zpravidla do 60 dnů rozhodnout ve správním řízení o přemístění nebo odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky. Vzhledem k možné složitosti řízení připouští se vydání rozhodnutí ve lhůtě delší než 60 dnů.

K § 10

Vlastníci a oprávnění uživatelé nemovitostí, jejichž práva jsou dotčena výkonem zeměměřických činností, jsou přiměřeně chráněni v souladu s Listinou základních práv a svobod.

Právem vlastníků nebo oprávněných uživatelů nemovitostí je, aby osoba vykonávající zeměměřické činnosti uvedla nemovitost do předešlého stavu nebo uhradila vzniklou majetkovou újmu.

Pokud je vyžití nemovitosti omezeno umístěním značky, přísluší vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitosti náhrada za toto omezení.

Zákon dává přednost dohodě o náhradě a její výši. V případě, že k dohodě nedojde, rozhoduje soud.

V zákoně není možné taxativně stanovit výši náhrady, neboť závisí na konkrétních případech.

K § 11

Při poskytování dat, znázorňování objektů a vydávání kartografických děl je nutno dbát zájmů obrany státu a zachovávat státní tajemství.

Správa výsledků zeměměřických činností prováděných ve veřejném zájmu se řídí zvláštním režimem v případě, jsou-li určeny pro obranu státu. Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany.

Zeměměřické činnosti vykonávané v objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu jsou podmíněny souhlasem příslušného ústředního orgánu státní správy nebo jejich přímým správcem podle jím vydaného vnitřního předpisu.

K § 12 a 13

Výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí, státní mapová díla a ve výstavbě, které vyžadují specializované právní a odborné znalosti, musí být ověřeny fyzickou osobou s úředním oprávněním.

Úřední oprávnění je vyžadováno zejména pro ověření výsledků zeměměřických činností pro účely katastru nemovitostí, které dokumentují nebo vymezují průběh vlastnických hranic nemovitostí a které jsou nedílnou součástí právních listin o převodu nebo přechodu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zapisovaných v katastru nemovitostí podle zákona č. 265/1992 Sb. a zákona ČNR č. 344/1992 Sb. Jedná se zejména o geometrické plány a o dokumentaci o vytyčení vlastnických hranic nemovitostí. Úřední oprávnění je dále vyžadováno pro ověření dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem státních mapových děl, využívaných orgány zeměměřictví a katastru a orgány Ministerstva obrany. Uvedené výsledky musí být ověřeny, že jejich náležitosti a přesnost odpovídají právním předpisům.

Úřední oprávnění je vyžadováno pro ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, které jsou technickým podkladem pro územní řízení, povolování a kolaudaci staveb a pro vytyčovací práce ve výstavbě podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde zejména o:

a) tematické mapy velkých měřítek, které obsahují průběh vlastnických hranic pozemků a staveb, další předměty polohopisu a výškopis pro účely projekčních činností ve výstavbě,

b) dokumentaci vytyčovací sítě, která je základem pro vytyčování prostorové polohy stavby,

c) dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby,

d) dokumentaci o dohledu na dodržování prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby při výstavbě,

e) geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončované stavby nebo technologického zařízení.

Výsledky těchto činností musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům pro účely stavebního řízení a podmínkám smluvně dohodnutým s objednatelem.

K § 14

Úřední oprávnění může být uděleno fyzické osobě na podkladě její písemné žádosti, jestliže splní podmínky stanovené zákonem.

Úřední oprávnění ve vymezeném rozsahu uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální a Ministerstvo obrany.

Řízení o udělení úředního oprávnění bude zahájeno dnem doručení písemné žádosti příslušnému orgánu státní správy.

Podmínka bezúhonnosti je vymezena negativně. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který souvisel s výkonem zeměměřických činností nebo který zpochybňuje spolehlivost osoby pro případ, že by ověřovala výsledky těchto činností.

Fyzické osoby s úředním oprávněním eviduje v seznamu ten ústřední orgán státní správy, který úřední oprávnění udělil. Fyzické osobě, která splnila stanovené podmínky, se udělí úřední oprávnění zpravidla do tří měsíců ode dne podání žádosti a současně se zapíše do seznamu.

Oprávnění ověřovat výsledky zeměměřických činností vzniká fyzické osobě dnem právní moci rozhodnutí o udělení úředního

oprávnění.

K § 15

Úřední oprávnění zaniká v případě úmrtí a prohlášením fyzické osoby za mrtvou. Při oznamování těchto skutečností budou nápomocny katastrální úřady a zeměměřické a katastrální inspektoráty, které mají osobní kontakt s těmito osobami. Současně se připouští i možnost zániku úředního oprávnění na písemnou žádost jeho držitele.

Úřední oprávnění se odnímá, jestliže fyzická osoba přestane být občanem České republiky, je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

Úřední oprávnění lze dále odejmout při závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví, které se týká nedodržování stanovených podmínek pro ověřování náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností využívaných pro účely katastru nemovitostí a základní státní mapová díla spravovaná orgány zeměměřictví a katastru.

Zákon dává možnost příslušnému ústřednímu orgánu státní správy odejmout fyzické osobě úřední oprávnění, jestliže zeměměřickými činnostmi, jejíž výsledek fyzická osoba s úředním oprávněním ověřila, byla způsobena škoda. Podmínkou pro takové odejmutí úředního oprávnění je, že fyzická osoba byla pravomocně odsouzena k náhradě způsobené škody.

Při závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví bude možné úřední oprávnění odejmout nejvýše na dobu 5 let. Při odejmutí úředního oprávnění na základě pravomocného rozsudku soudu na dobu, která bude stanovena v rozhodnutí ústředního orgánu státní správy s přihlédnutím k závažnosti způsobené škody. Po uplynutí doby, pro kterou bylo úředního oprávnění odejmuto, může fyzická osoba znovu požádat o udělení úředního oprávnění.

Zánik a odejmutí úředního oprávnění se vyznačuje vyškrtnutím fyzické osoby ze seznamu fyzických osob s úředním oprávněním.

K § 16

Povinnosti fyzické osoby s úředním oprávněním jsou vymezeny s přihlédnutím k významu jí ověřovaných výsledků zeměměřických činností.

Mezi základní povinnost při ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a státní mapová díla, patří jednat odborně a nestranně podle právních předpisů a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu např. vlastnických hranic nemovitostí, bodového pole apod.

Mezi základní povinnosti při ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě patří jednat odborně a dodržovat právní předpisy a písemně dohodnuté podmínky s objednatelem, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.

Fyzické osoby s úředním oprávněním jsou dále povinny oznamovat skutečnosti, které mají vliv na odejmutí úředního oprávnění, poskytnout potřebnou součinnost katastrálnímu úřadu a inspektorátu při dohledu na zeměměřické činnosti, jejichž výsledky jsou využívány pro katastr nemovitostí a základní státní mapová díla.

Zeměměřické činnosti musí být vykonávány v souladu s právními předpisy, které vymezují jejich náležitosti a přesnost. Fyzická osoba s úředním oprávněním přebírá ověřením výsledků zeměměřických činností plnou odpovědnost za jejich odbornou správnost. Jedině takové výsledky zeměměřických činností mohou být využity ve veřejném zájmu orgány státní správy.

Taxativně vymezený obsah doložky o ověření výsledků zeměměřických činností jednoznačně určuje fyzickou osobu, která má zákonnou odpovědnost za odbornou správnost.

K § 17

Výsledky zeměměřických činností, které jsou využívány pro základní státní mapová díla, musí být dokumentovány v geodetických referenčních systémech podle nařízení vlády. V případě katastrálních map se tato povinnost vztahuje na územní celky stanovené orgány zeměměřictví a katastru, které uveřejňuje Český úřad zeměměřický a katastrální s přihlédnutím k postupné obnově katastrálních map vyhotovených v sáhovém měřítku a v již nepoužívaných souřadnicových systémech. V těchto geodetických referenčních systémech musí být rovněž dokumentovány stavby, pokud dokumentace jejich skutečného provedení je využívána ve veřejném zájmu pro vedení státních mapových děl a územně orientovaných informačních systémů spravovaných orgány státní správy a orgány územní samosprávy.

Geodetické referenční systémy, používané pro zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu a státní mapová díla, a zásady jejich používání, stanoví vláda svým nařízením.

K § 18

Je upravována platnost a výměna dosud vydaných oprávnění podle zrušených prováděcích vyhlášek k zákonu č. 46/1971 Sb. Výměna osvědčení vydaných podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 60/1973 Sb. je zapracována do návrhu zásad horního zákona.

Výměna se vztahuje přibližně na 1200 fyzických osob, kterým bylo uděleno oprávnění podle vyhlášky č.60/1973 Sb., a na 1300 fyzických osob s oprávněním podle vyhlášky č. 10/1974 Sb.

K § 19

Obecné předpisy pro správní řízení se vztahují na rozhodování ve věcech taxativně určených zákonem.

K § 20

Zákon zmocňuje příslušné ústřední orgány státní správy k vydání prováděcích vyhlášek k zákonu.

K § 21

Ruší se zákon č.46/1971 Sb., o geodézii a kartografii, a jeho prováděcí vyhlášky.

K § 22

V zákoně o živnostenském podnikání se nahrazuje slovo "geodetů" slovy "úředně oprávněných zeměměřických inženýrů", neboť toto označení je nově zavedeno zákonem. Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů nepodléhá režimu živnostenského zákona.

Zákon o živnostenském podnikání se dále doplňuje podmínkami odborného vzdělání a odborné praxe pro udělení živnostenského listu k výkonu zeměměřických činností. Výkon zeměměřických činností se zařazuje mezi vázané živnosti "ostatní", u kterých je podmínkou vydání živnostenského listu převážně jen splnění požadovaného vzdělání a předepsané délky odborné praxe.

K § 23

Zákon má vliv na zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., proto je nutné jej novelizovat.

K bodu 1

Vypouští se odkaz č. 4 na zrušený zákon č. 46/1971 Sb.

K bodu 2 a 3

Působnost Českého úřadu zeměměřického a katastrálního se rozšiřuje o rozhodování v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností, a o udělování a odnímání úředního oprávnění; současně se doplňují odkazy na příslušná ustanovení zákona.

K bodu 4

Poznámka pod čarou č. 6, která obsahuje odkaz na ustanovení rušeného zákona č. 46/1971 Sb., se nahrazuje odkazem na autorský zákon č. 35/1965 Sb., který upravuje podmínky pro užívání a šíření kartografických děl.

K bodu 5

Rozšiřuje se působnost Zeměměřického úřadu o řízení o přestupku při porušení povinností pro chráněná území bodu geodetických základů (viz. bod 14), které Zeměměřický úřad spravuje.

K bodu 6

Mění se odkazy v souvislosti s novou právní úpravou.

K bodu 7

Dohled inspektorátu se zužuje pouze na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a základní státní mapová díla. Tento rozsah je dostačující z hlediska státního dohledu na plnění stanovených povinností fyzickou osobou s úředním oprávněním.

K bodu 8

Rozšiřuje se působnost inspektorátů o předkládání zdůvodněného písemného návrhu na odejmutí úředního oprávnění; současně se mění odkaz na příslušnou právní úpravu.

K bodu 9

Rozšiřuje se působnost inspektorátů o řízení o přestupcích podle bodu 16.

K bodu 10

Mění se odkaz v souvislosti s novou právní úpravou.

K bodu 11

Úplné znění § 6 o činnostech orgánů zeměměřictví a katastru, na které se vztahují obecné předpisy o správním řízení, je oproti dosavadnímu ustanovení rozšířeno u § 3 o písmeno j).

K bodu 12 až 16

Přestupky na úseku zeměměřictví se mění a doplňují v souladu s ustanoveními zákona.

K § 24

Účinnost zákona se navrhuje dnem vyhlášení.

V Praze dne 15. června 1994