:
Vzhledem k tomu, že rozpočtová pravidla stanovená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro rok 1993 zařazují mateřské školy, školní družiny a školní kluby mezi tzv. nezapočítané aktivity, což de facto znamená, že výše prostředků, která těmto zařízením školské úřady deponují, není nároková a souvisí s finančními možnostmi toho kterého školského úřadu.
Je tedy nezbytné řešit urychleně dopady, které tato situace bude mít na chod předškolních a některých školských zařízení.
V navrhovaných změnách, obsažených v bodech I a II, není žádný zásah do rozpočtu.
Pokud jde o možnost zřizování soukromých a církevních mateřských škol, je situace podobná vzhledem k tomu, že výše finančních prostředků, určených pro činnost mateřských škol není nároková a vyplývá pouze z rozpočtovými pravidly MŠMT stanovených doporučených normativů na jednoho žáka. Jde mj. především o naplněni programového prohlášení vlády ČR, kde se v kapitole "Školství" hovoří o vytvoření srovnatelných podmínek pro státní a nestátní výchovně vzdělávací zařízení. Jistě že dojde ke zvýšeným tlakům na školské úřady ze strany zřizovatelů nově vzniklých soukromých předškolních zařízení, ta se ale projeví až vzhledem k připravovnému rozpočtu pro rok 1994. Situace u soukromých speciálních mateřských škol je poněkud odlišná, tam je částka na dítě nároková, nicméně u zdravotně postižených dětí nelze mít vzhledem k jejich ztížené sociabilitě na zřeteli pouze finanční stránku, navíc navrhovatelé nepředpokládají extrémní nárůst takových předškolních zařízení.
Jednoznačným účelem zákona je zdůraznit rozdíl mezi institucemi, které mají přímý vztah k výchovné-vzdělávacímu procesu a ostatními, hrají "pouze" doplňkovou rolí, přímo se vzděláním nesouvisí a v jejich činnosti hraje ne nepodstatnou roli otázka sociální. Jsou totiž především službou dětem těch rodičů, kteří mimoškolní činnost dětí považují za natolik důležitou, že jsou ochotni na ni přispívat, resp. nejsou z časových důvodů schopni zajistit péči o své dítě po celý den. Významně zdůraznění je zde nutnost přihlížet při stanovování výše pravidelných příspěvků k příjmům zákonných zástupců dětí.
Navrhovatelé si současně uvědomují, že funkci mateřských ákol nelze zúžit poze na institut dozoru nad dětmi mladšími šesti let, ale naopak chtějí umožnit další existenci těchto zařízení v jejich původním významu.
I.
V novele se navrhuje řešit situaci mateřských škol, školních družin a školních klubů zásahem do dvou zákonů, a sice zákona č. 76/1978 Sb.,ve znění pozdějších zákonů, o předškolních a školských zařízeních a zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
Posledně citovaný zákon je doplněn o nový § 19a,b, který rámcově upravuje podmínky poskytování příspěvků rodičů dětí, které navštěvují jmenovaná zařízení. Umožňuje se obci, resp. zřizovateli stanovit vyhláškou výši příspěvků zejména s ohledem na sociální situaci latentních přispívatelů a samozřejmě s ohledem na náklady nezbytné pro funkčnost dotyčných zařízení. Rovněž se tímto opatřením sleduje umožnit využití takto nabytých finančních prostředků i na úhradu mezd zaměstnanců tímto zákonem dotčených zařízení. Stanoví se tak úpravou § 14 odst. 3. Obdobnou úpravu bylo nutno provést i v zákoně č. 76/1978 Sb., o předškolních a školských zařízeních, a to v novém znění § 46.
II.
V novele se navrhuje rovněž upravit náplň činnosti školních družin a školních klubů. Ve výčtů činností, který je obsažen v § 20, odstavec 1, se navrhuje vložit pojem "zájmová činnost".
Rozumí se tím umožnění zařazení zájmových kroužků do školních družin a školních klubů. Na práci v zájmových kroužcích by se podle návrhu mohly podlet i děti, které nejsou zapsány k soustavné docházce do těchto školských zařízení. Současně však z návrhu vyplývá, že činnost v zájmových kroužcích by bylo možno realizovat za úplatu, nezávisle na tom, zda dítě je či není zapsáno k docházce do školních družin a školních klubů.
Tato úprava nemá logicky žádný vztah k uzákonění pravidelných příspěvků, jak je navrhováno pro § 19 a zákona ČNR 564/1990 Sb.
III.
Dále se v novele navrhuje umožnit vznik soukromých a církevních předškolních zařízení doplněním adekvátních paragrafů do zákona obdobně jako je tomu u novely zákona č. 31/1984, ve znění zákona č. 171/1990 Sb., o soustavě základních a středních škol, jehož ekvivalentem pro oblast předškolních zařízení je zákon o předškolních a školských zařízeních.