V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území bývalé Jugoslávie, za který nese dle mezinárodního společenství hlavní odpovědnost Svazová republika Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), jmenovitě pak v souvislosti s násilím, páchaným na civilním obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny a s utrpením nevinných obětí, přijala Rada bezpečnosti OSN v posledních třech letech řadu rezolucí, zaměřených k vytvoření podmínek pro mírové urovnání konfliktu. Z těchto rezolucí lze považovat za nejdůležitější rezoluce č. 713 (1991), 757 (1992), 787 (1992) a 820 (1993), vyhlašující různé druhy sankčních opatření:
- rez. č. 713 z 25. 9. 1991 uvaluje úplné embargo na dodávky zbraní a vojenského materiálu do všech států na území bývalé Jugoslávie
- rez. č. 757 ze 30. 5. 1992 zakazuje veškerý dovoz a vývoz zboží do a ze Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora, SRJ), s výjimkou dodávek potravin a zdravotnického materiálu, tranzit zboží SRJ, nařizuje zastavení platebních styků, letecké dopravy a s ní spojených služeb, omezení diplomatických a zastavení vědeckotechnických, kulturních a sportovních styků se SRJ
- rez. č. 787 ze 16. 11. 1992 v zájmu zabránění odklonu vývozu jednotlivých států do SRJ (Srbsko a Černá Hora) vyhlašuje obchodní, námořní a říční blokádu SRJ a zákaz tranzitu vybraných komodit přes území SRJ s výjimkou případů., povolených zvláštním výborem RB OSN
- rez. č. 820 ze 17. 4. 1993 zpřísňující sankční opatření předchozích rezolucí m. j. o zákaz plavby říčních člunů SRJ po Dunaji mimo vlastní území, o zmrazení veškerých fondů SRJ na území členských států OSN, o snížení počtu hraničních přechodů pro silniční a železniční nákladní dopravu, o možnost zabavení nákladů v případech porušení rezolucí RB OSN, o zákaz veškerých služeb pro účely obchodních činností v SRJ s výjimkou telekomunikačních, poštovních a právních v souladu s rez. č. 757 (1992) a v souvislosti s humanitárními či jinými výjimečnými případy a o zákaz obchodní plavby v teritoriálních vodách SRJ.
Vláda bývalé ČSFR podpořila opatření RB OSN, obsažená v rezolucích č. 713 (1991) a 757 (1992), usneseními č. 451 z 11. července 1991, č. 387 ze 4. června 1992 a č. 410 z 11. června 1992, na jejichž základě pak přijalo předsednictvo Federálního shromáždění dne 15. června 1992 zákonné opatření č. 366 o opatřeních ve vztahu k SRJ (Srbsko a Černá Hora). Toto opatření legalizovalo přijetí sankcí, spadajících v té době do působnosti federace, tj. sankcí v oblasti obchodu, financí a dopravy, kdežto sankce v oblastech vědeckotechnických, kulturních a sportovních styků, spadajících do působnosti republik, zůstaly tímto opatřením nepokryty. Inkorporace opatření rezoluce č. 787 (1992) do čs. právního řádu již nebyla, vzhledem k tehdy pokročilému stadiu zániku federace, provedena.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem vláda ČR usnesením ze dne 28. dubna 1993 č. 218 vyslovila souhlas s uplatněním sankcí vyplývajících nejen z rezoluce č. 820 (1993), ale i ze všech rezolucí předchozích, na něž posledně jmenovaná úzce navazuje a současně uložila připravit návrh zákonné normy k plnění uvedených rezolucí.
K provedení tohoto úkolu byl zpracován návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromážděni č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) tak, že při plném zachování závazků vyplývajících pro Českou republiku z rezolucí Rady bezpečnosti č. 713 (1991) a 757 (1992) se vnitrostátní zákonná úprava rozšiřuje o další opatření, vyplývající z rezolucí č. 787 (1992) a 820 (1993) a o opatření, která vyplynula již z dřívějších rezolucí Rady bezpečnosti, avšak do zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb. nebyla pojata.
Navrhovaná úprava by neměla mít přímý finanční dopad na státní rozpočet. Ekonomické ztráty vzešlé z provádění sankčních opatření Rady bezpečnosti OSN jiným subjektům by měly být řešeny dalším jednáním s Radou bezpečnosti.
K Čl. I
K bodu 2
V souladu s rezolucí č. 820 (1993) se umožňuje i dovoz jiných nezbytných humanitárních potřeb do SRJ (Srbsko a Černá Hora) na základě zvláštního povolení.
K bodu 3
Embargo na zbraně a vojenský materiál s platností pro celé území bývalé Jugoslávie bylo stanoveno již rezolucí č. 713 (1991). Jelikož jde z mezinárodněpolitického a bezpečnostního hlediska o nejdůležitější sankční opatření, je třeba jej do zákonného opatření doplnit.
K bodu 4
V souladu s rezolucí č. 820 (1993) je dovoz, vývoz a průvoz v oblastech mimo území SRJ (Srbsko a Černá Hora), které jsou v Chorvatské republice chráněny silami OSN a v Republice Bosna a Hercegovina kontrolovány bosenskými Srby, podmíněn svolením vlád těchto republik.
K bodu 5
Na základě rezoluce č. 820 (1993) se zmrazení finančních zdrojů rozšiřuje i vůči subjektům, které jsou ze SRJ (Srbsko a Černá Hora) řízeny či kontrolovány.
K bodu 7
Stanoví se nová omezení, v zákonném opatření předsednictva Federálního shromáždění dosud neobsažena. V § 4a se v souladu s rezolucí č. 820 (1993) zakazuje poskytování komerčních služeb s výjimkou telekomunikací, poštovních služeb a právní pomoci, které lze poskytovat bez omezení a služeb pro humanitární a jiné výjimečné účely, k jejichž poskytování je zapotřebí zvláštního povolení. V § 4b se v souladu s rezolucí č. 820 (1993) stanoví komerční plavbě zákaz vstupu do teritoriálních vod SRJ (Srbsko a Černá Hora). V § 4c a 4d se v souladu s rezolucí 757 (1992) zákonná omezení rozšiřují i na sportovní styky, vědeckou, technickou a kulturní spolupráci. Zákaz uvedených aktivit platí na území České republiky pro každého a pro tuzemské osoby platí i v zahraničí.
K bodu 8
Nově se upravuje v souladu s rezolucí č. 820 (1993) tranzit přes území SRJ (Srbsko a Černá Hora). Vzhledem k nebezpečí odkloňování některých druhů zboží a výrobků při tranzitu přes SRJ (Srbsko a Černá Hora) se stanoví, že průvoz veškerého zboží a produktů bude možno uskutečnit pouze na základě zvláštního povolení. Při tranzitu lodní dopravou po Dunaji bude nutno zabezpečit monitorování každého plavidla. Tranzit jinou cestou, vzhledem k obtížnosti účinného monitorování, bude přísně omezen.
K bodu 9
Nově je upraven postup při povolování výjimek ze zákazů vyplývajících z rezolucí Rady bezpečnosti. Určené činnosti může případ od případu povolit Sankční výbor Rady bezpečnosti se sídlem v New Yorku. Žádosti o toto povolení se podávají u příslušného ministerstva, které je prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí předloží Sankčnímu výboru a o jejich schválení nebo zamítnutí žadatele bez prodlení vyrozumí. Současně je stanovena příslušnost ministerstva zahraničních věcí k vyřizování agendy spojené s opatřováním souhlasu vlád Chorvatské republiky a Republiky Bosna a Hercegovina podle 2a.
K bodu 11
Dosavadní úprava se doplňuje o ustanovení promítající do textu zákonného opatření nezbytné úpravy vyplývající ze zániku ČSFR. Zatímco územní působnost zákonného opatření není třeba, s ohledem na ustanovení čl. 1 odst. 2 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky nově upravovat, je po zániku československé federace osobní působnost nově upravena. Současně se pro účely navrhovaného zákona definuje pojem tuzemské fyzické a právnické osoby.
K Čl. II
Účinnost navrhovaného zákona by vzhledem k závazkům vyplývajícím pro Českou republiku z rezoluce č. 820 (1993) měla nastat v co nejkratší době.