Zákon o zvýšení důchodů v r. 1993 a v r. 1994

č. 5). Reálná hodnota důchodů tak poklesne v říjnu 1993 ve srovnání s její úrovní v červnu 1992 na 89%; ve srovnání s její úrovní v červenci 1992 (kdy fakticky došlo k naplnění kritéria 10% růstu životních nákladů od předchozího zvýšení) na 90%.

Z legislativních, technicko-organizačních i rozpočtových důvodů lze důchody opětovně zvýšit nejdříve od listopadu 1993.

Druhé zvýšení důchodů v roce 1993 by mělo zajistit, aby reálná hodnota průměrné výše důchodů znovu dosáhla její úrovně po zvýšení v červnu 1992. Proto se navrhuje důchody zvýšit v průměru o 12%. Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č. 6. Současně musí být rozhodnuto i o zvýšení důchodů, které budou nově přiznávány v roce 1994 tak, aby nezaostávaly za důchody vyplácenými.

V. Navrhované principy zvýšení důchodů

Vzhledem k tomu, že zvýšení důchodů reaguje především na růst cen v důsledku zavedení daně z přidané hodnoty na počátku roku 1993, navrhuje se - obdobně jako při zvyšování důchodů v roce 1991 - zvýšit důchody o pevnou částku. Takové zvýšení nejlépe odpovídá růstu životních nákladů na tzv. nesubstituovatelné životní potřeby důchodců, jimiž jsou především výdaje na potraviny a bydlení. Přitom se předpokládá, že v příštím roce bude pokračovat jen mírný růst životních nákladů a případné zvýšení důchodů v roce 1994 by tedy bylo opět provedeno procentním způsobem.

Při průměrném zvýšení o 12% se navrhuje provést zvýšení důchodů takto:

1. Od listopadové splátky důchodu se důchody starobní, invalidní a za výsluhu let přiznané před 1.1.1994 zvýší o 300 Kč měsíčně, důchody vdovské a vdovecké o 180 Kč měsíčně, důchody částečné invalidní o 150 Kč měsíčně a důchody sirotčí o 90 Kč (resp. o 150 Kč oboustranným sirotkům). U důchodů upravených z titulu jediného zdroje příjmu se zvýší částka důchodu bez zvýšení z titulu jediného zdroje příjmu.

2. Hranice nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, se zvyšují o 100 Kč (tj. o 5%) z 1 840 Kč na 1 940 Kč měsíčně pro jednotlivce a o 160 Kč (tj. o 5%) z 3 060 Kč na 3 220 Kč měsíčně pro dvojici. Na stejné částky (1 940 Kč, resp. 3 220 Kč) je možné upravit i důchody sociální.

3. Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané od 1.1.1994 do 31.12.1994 se zvyšují o 30% částky důchodu stanovené podle zákona č. 100/1988 Sb.

4. Při souběhu nároku na více důchodů se posuzuje nárok na zvýše ní u každého důchodu samostatně.

5. Nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodů nebo úhrnu důcho dů a zvýšení důchodu pro bezmocnost se zvyšují o 300 Kč měsíč ně, tj. z 2 800 Kč (resp. 2 900, 3 250, 3 800 Kč) na 3 100 Kč (resp. 3 200, 3 550, 4 100 Kč) měsíčně.

6. Zvýšení důchodu (vypláceného i nově přiznaného) náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrn důchodů a nad nejvyšší výmě ry stanovené pro souběh dvou nebo více důchodů nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost. Výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení přesáhnout 4 500 Kč měsíčně.

Navrhované zvýšení bude mít opět především sociální charakter. Zvýšení o pevnou částku znamená, že nižší důchody budou de facto zvýšeny o vyšší procento (např. u důchodu ve výši 1 800 Kč bude zvýšení představovat 17%), průměrné důchody budou zvýšeny o 12% a nejvyšší důchody jen o 7%. Absolutní diference mezi důchody přitom zůstane zachována. Důchody "odvozené" se navrhuje zvýšit o částky odpovídající způsobu jejich výpočtu. Např. důchod vdovský činí 60% důchodu zemřelého, a proto i navržená částka zvýšení 180 Kč odpovídá tomuto principu (60% ze 300 = 180), důchod sirotčí = 30% zemřelého atd.

Nově navrhovaný systém důchodového pojištění nepočítá s institutem hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu. Situace těchto důchodců by měla být řešena tak jako u ostatních občanů institutem životního minima. Životní minimum bylo zvýšeno k 1.3.1993 a s jeho další úpravou se počítá až v I. pololetí 1994. Proto se navrhuje zvýšit hranice nízkých důchodů pouze o 5% tak, jak to odpovídá očekávanému růstu životních nákladů od března do listopadu 1993 s tím, že při úpravě životního minima v příštím roce by došlo ke sjednocení hranic nízkých důchodů a výše životního minima důchodců.

Navrhovaným zvýšením nově přiznávaných důchodů v roce 1994 dojde k minimalizaci rozdílů mezi těmito důchody a důchody přiznanými dříve. Rozdíly při srovnatelných výdělcích by v zásadě neměly přesáhnout 1% mzdy.

Maximální hranice pro souběh se navrhuje zvýšit o 300 Kč měsíčně. Nejvyšší důchod bude činit 4 500 Kč měsíčně a maximální příjem důchodce včetně státního vyrovnávacího příspěvku 4 720 Kč měsíčně, což odpovídá přibližně očekávané úrovni čisté průměrné mzdy koncem roku 1993.

VI. Ekonomický dopad

Očekává se, že koncem roku 1993 bude v České republice vypláceno 3 061 tis. důchodů. Průměrná výše příjmu nepracujícího starobního důchodce, tj. výše jeho důchodu včetně státního vyrovnávacího příspěvku, dosáhne koncem roku 1993 částky 2 730 Kč měsíčně, tj. cca 61% průměrné čisté mzdy pracujících. Navrhovaným zvýšením by se zvýšila na 3 030 Kč měsíčně, tj. na cca 68% průměrné čisté mzdy.

Výdaje na navrhované zvýšení důchodů budou činit 800 mil.Kč měsíčně. Na zvýšení důchodů od listopadové splátky tak bude v roce 1993 zapotřebí 1,6 mld Kč. Vedle toho bude třeba v roce 1993 vynaložit na administrativní realizaci úpravy důchodů u plátce důchodů cca 30 mil. Kč. Další výdaje na navrhované zvýšení budou v resortech ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti na úpravu dávek vyplácených těmito resorty ve výši cca 20,3 mil. Kč měsíčně (z toho u ministerstva obrany 8,5 mil. Kč, u ministerstva vnitra 10 mil. Kč a u ministerstva spravedlnosti 0,8 mil. Kč); v roce 1993 budou tedy tyto výdaje činit 40,6 mil. Kč. Všechny tyto výdaje mohou být plně kryty v rámci schváleného rozpočtu kapitoly 313 MPSV na dávky sociálního zabezpečení a politiku zaměstnanosti. V důsledku druhého zvýšení důchodů v roce 1993 vzrostou výdaje na důchody v roce 1994 oproti současnému právnímu stavu o cca 10 mld Kč.