Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Ústavní zákon o referendu

Sněmovní tisk: č. 494, 1. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

němovnou Parlamentu v prvním volebním období kladně projednány. Platná Ústava České republiky předpokládá v Čl. 2, že princip svrchovanosti občanské společnosti jako zdroje veškeré moci ve státě, se realizuje jednak prostřednictvím institutů reprezentativní demokracie (přímým či nepřímým podílem na konstituování a činností orgánů státní moci) a dále cestou přímé demokracie. Nejrozšířenějším prostředkem přímé participace lidu na výkonu státní moci je všelidové hlasování - referendum.

Výše citovaný článek Ústavy předpokládá, že přímý podíl občanů na výkonu moci bude upraven ústavním zákonem. Předložený návrh ústavního zákona o referendu představuje realizaci uvedeného ústavního pokynu, přičemž volí nejustálenější formu přímé demokracie uznávanou ve všech vyspělých demokratických státech - všelidové hlasování.

Návrh předpokládá, že předmětem všelidového hlasování bude možné učinit důležité otázky vnitřní nebo zahraniční politiky, jejichž řešení připouští dvě zásadně odlišné varianty nebo více řešení, a otázku přijetí nebo zrušení zákona. Rozhodnutí přijaté v referendu bude závazné pro složky zákonodárné a výkonné moci pro realizaci jejich obecně politických kroků v předmětné oblasti a rozhodnutí o přijetí nebo zrušení zákona má účinky přijetí nebo zrušení zákona, které nebude možné po stanovenou dobu měnit nebo zrušit.

Předmětem referenda nemohou být práva a svobody občanů vyhlášené v Listině základních práv a svobod, otázky daní a poplatků a státní rozpočet.

Podle předloženého návrhu bude k vyhlášení referenda oprávněn pouze prezident republiky, který ho však nebude moci vyhlásit z vlastní vůle, ale pouze na základě iniciativy Poslanecké sněmovny, vlády, skupiny oprávněných občanů, pokud je svým podpisem podpořil kvalifikovaný počet oprávněných voličů. S ohledem na zákaz konání referenda pro omezený okruh otázek se současně upravuje i procedura odmítnutí návrhu referenda.

Přijetí zákona nepředstavuje žádné zatížení státního rozpočtu; náklady spojené s vlastním provedením referenda budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Článek 1

Vymezuje předmět ústavního zákona, kterým je všelidové hlasování jako forma přímého výkonu státní moci občany státu ve smyslu Čl. 2 odst. 2) Ústavy. Jde tedy o věcně odlišnou problematiku od tzv. místního referenda, upraveného v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích a v zák. č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev a o místním referendu.

Článek 2

Jde o pozitivní vymezení předmětu referenda, kterým může být důležitá otázka vnitřní nebo zahraniční politiky státu a otázka příjetí nebo zrušení zákona. Otázky musí být formulovány tak, aby bylo na ně možné odpovědět pouze "ano" nebo "ne".

Článek 3

Stanoví, co nemůže být předmětem referenda.

Článek 4

Toto ustanovení zakládá výlučnou pravomoc hlavy státu vyhlašovat referendum, avšak pouze na základě návrhu oprávněného subjektu. Současně se stanovuje obsah oznámení a vymezuje prostorová působnost vyhlášeného rererenda. Referendum se vykoná na celém území České republiky a výjimečně i na části jejího území.

Článek 5

Předpokládá se, že právo iniciovat referendum bude náležet Poslanecké sněmovně, vládě a skupině oprávněných občanů, pokud budou splněny další náležitosti stanovené tímto zákonem.

Článek 6

Stanovuje podmínky, za kterých Poslanecká sněmovna může předložit návrh na vyhlášení referenda; při podání návrhu se postupuje podle Čl. 41 Ústavy a pro jeho přijetí se předpokládá stejné kvórum, jako pro přijímání běžných usnesení sněmovny podle Čl. 39 odst. 1) a 2) Ústavy.

Článek 7

Vláda má právo předložit návrh na konání referenda pouze v jednom případě - při odmítnutí svého návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou. Pro jednání ve vládě o návrhu referenda se nestanoví žádné zvláštní podmínky, ale vychází se ze znění Čl. 76 Ústavy. Vláda nemůže referendum iniciovat v případě, že nemá důvěru Poslanecké sněmovny. Protože se jedná o řešení kolize mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou, jsou s rozhodnutím spojeny závažné důsledky pro vládu nebo Poslaneckou sněmovnu.

Článek 8

Ohledně všelidové iniciativy k vyhlášení referenda v důležité otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu se odkazuje na zákon o právu petičním, který dostatečně upravuje proceduru předkládání návrhu a ověřování splnění podmínky kvóra oprávněných občanů, potřebného k podání platného návrhu. Při projednávání zásad ústavního zákona bylo doporučeno, aby toto kvórum představovalo nejméně 700 000 občanů. Návrh ústavního zákona počet snižuje na 10% občanů z celkového počtu voličů, tj. cca 500 000 občanů. I tak se jedná o vysoký počet, protože pravidlem v sousedních zemích jsou počty nižší o jeden řád.

Článek 9

Podmínkou všelidové iniciativy směřující k vyhlášení referenda, kterým má být přijat nebo zrušen zákon, je vypracování zdůvodněného návrhu zákona. Kvórum potřebné k podání platného návrhu se zvyšuje na 15%, tj. cca na 750 000 občanů. To zaručí, že toto ustanovení se uplatní jen ve výjimečných případech. Dále se v souladu se zněním Čl. 44 odst. 1) dává vládě možnost vyjádřit se k návrhu zákona.

Parlamentu se dává na zvážení, zda návrh zákona předložený všelidovou iniciativou přijme či zruší, nebo této iniciativě nevyhoví. V případě kladného rozhodnutí referendum neproběhne.

Článek 10

S ohledem na zákaz konání referenda v otázkách vymezených v čl. 3 se dává hlavně státu možnost odmítnout podaný návrh a s připomínkami jej vrátit iniciátorovi. V případě iniciace referenda ze strany skupiny občanů posoudí ústavnost návrhu Ústavní soud.

Článek 11

Lhůta 60 dnů pro vykonání referenda se jeví jako přiměřená pro jeho technickou a organizační přípravu i pro event. kampaň politických subjektů před referendem. Počátek této lhůty je nutné počítat od obecně dostupného a jednoznačného termínu, kterým je nepochybně datum zveřejnění oznámení o konání referenda ve Sbírce zákonů. Zákaz konání referenda pět měsíců před uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny je odůvodněn požadavkem, aby se nepřekrývala volební kampaň s kampaní před referendem.

Článek 12

Hlasovací právo v referendu se vymezuje stejně jako aktivní hlasovací právo do Poslanecké sněmovny. Koná-li se referendum jen na části území stanoví se, že oprávněným občanem je pouze ten, kdo má trvalý pobyt v některé obci nacházející se na této části území republiky. Tímto způsobem se zabrání záměrnému ovlivnění výsledku referenda.

Článek 13

Pro platnost výsledku hlasování v referendu se vyžaduje jak nadpoloviční účast všech oprávněných voličů, tak i současně její souhlasné hlasování. Menší účast v referendu bude tudíž znamenat, že platně nebylo přijato žádné z navrhovaných řešení.

Vůle lidu vyjádřená v referendu musí mít nepochybně natolik vysoký stupeň závaznosti, že jí musí být orgány moci zákonodárné a výkonné vázány. Lhůta pěti let, po kterou nelze v referendu přijatý nebo zrušený zákon změnit či zrušit je stanovena tak, aby Poslanecká sněmovna, proti jejíž vůli bylo rozhodnuto, nemohla výsledek referenda zmařit.

Článek 14

Upravuje se procedura a náležitosti vyhlášení výsledku referenda.

Článek 15

Lhůta pěti let se jeví přiměřenou pro eventuální nové všelidové hlasování o téže otázce.

Článek 16

Způsob provedení referenda, zejména vytvoření hlasovacích okrsků, technické a organizační zabezpečení průběhu referenda budou upraveny samostatným zákonem.

Článek 17

Přijetí ústavního zákona o referendu s ohledem na ustanovení Čl. 63 odst. 2) Ústavy sice nevyžaduje explicitní změnu Čl. 62 Ústavy o pravomocech prezidenta republiky, ale taxativní vymezení působnosti Ústavního soudu Čl. 87 vyžaduje odpovídající rozšíření o úpravu navrhovanou tímto ústavním zákonem.

Článek 18

Stanoví se doba účinnosti.

J. Kryčer v.r.

V. Grulich v.r.

F. Trnka v.r.