V předloženém návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1994 se mimo ustanovení přímo upravující státní rozpočet navrhuje novelizovat zákon o státním rozpočtu na rok 1993. Důvodem je valorizace platů ostatních ústavních funkcionářů, tedy předsedy vlády, místopředsedů, ministrů a prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Dále se navrhuje novelizovat školský zákon, kterým se navrhuje nově upravit financování středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování prostřednictvím rozpočtů příslušných ústředních orgánů, a zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se navrhuje stanovit nový vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát.
Novely dalších zákonů, jejichž vlivy jsou číselně obsaženy v návrhu státního rozpočtu na rok 1994, budou předkládány vládě jako samostatné návrhy zákonů.
Podle názoru předkladatele není navrhovaná úprava v rozporu s právem Evropských společenství.
K § 1
Státní rozpočet se navrhuje jako vyrovnaný, tedy ve shodném objemu příjmů a výdajů. Zabezpečení vyrovnanosti státního rozpočtu, tedy nezvyšování úrovně státního zadlužení, se považuje za jeden ze zásadních cílů odpovědné finanční a rozpočtové politiky.
Rozpočet je koncipován jako stabilizační a motivační především ve vztahu k soukromému podnikatelskému sektoru. Navrhuje se snížit podíl příjmů na hrubém domácím produktu a daňové zatížení proti předpokládané skutečnosti roku 1993.
Jediným státním fondem, kterému je navrhována pro rok 1994 dotace ze státního rozpočtu, je Státní fond tržní regulace v zemědělství. K zajištění jeho činnosti se navrhuje dotace ve výši 500 mil. Kč, která je určena na intervenční nákupy, vývozy a prodeje především potravinářské pšenice, mléka, másla, jatečných býků a jalovic a masa nich.
K § 2 a k příloze č. 6:
Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu jsou také příspěvky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Státní správu vykonává obec v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, a to jako tzv. přenesenou působnost ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. V § 21 odst. 3 citovaného zákona se počítá se zvláštní zákonnou úpravou způsobu úhrady výdajů, které obcím vznikají v souvislosti s výkonem státní správy.
Ukazuje se jako potřebné meziročně zvýšit hodnoty příspěvků ze státního rozpočtu, a to v návaznosti na inflační vývoj. Proto se navrhuje změnit absolutní hodnoty tohoto příspěvku oproti hodnotám roku 1993.
K § 3 a k 4:
Ve státním rozpočtu na rok 1994 se navrhuje ve vztahu k územním rozpočtům odlišné rozdělení výnosů daně ze závislé činnosti mezi obce a okresní úřady v porovnání s rokem 1993. Podíl obcí se zvyšuje ze 40% na 50 °,6 a podíl okresních úřadů se snižuje ze 60% na 50%. Tento postup je v souladu s postupným dolaďováním reformy místních rozpočtů, která předpokládá zvyšování finanční soběstačnosti obcí spolu se zvyšováním odpovědnosti za výsledky jejich hospodaření.
K § 5:
Navržené zmocnění pro vládu resp. ministra financí pod písmeny a), b) a c) je pro rok 199 nezbytné. Jeho přijetí umožní provádět ve schváleném státním rozpočtu operativní změny, ke kterým by se musela Poslanecká sněmovna Parlamentu vyjadřovat ve velmi krátkých termínech, a to v souvislosti s předložením novely zákona o státním rozpočtu. Jedná se především o možnost povolit kapitolám překročení rozpočtovaných výdajů v případě jimi dosažených zvýšených příjmů, o úhrady, které nejsou zajištěny ve státním rozpočtu a souvisejí s realizací zákona o soudní rehabilitaci, zákona o mimosoudních rehabilitacích, zákona o zmírnění následků majetkových křivd, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jakož i dalších právních úprav, z nichž mohou vzniknout pro soudy, prokuraturu a vězeňství nové úkoly a povinnosti. Dále se jedná o úhradu případného překročení prostředků na výplatu dávek důchodového zabezpečení, peněžitých dávek nemocenského pojištění, dávek sociálních a dalších dávek, které se poskytují v souladu s právními předpisy. Poslanecká sněmovna Parlamentu tedy nebude zatěžována běžnými problémy rozpočtového hospodaření. Ministr financí zajistí následnou informovanost Poslanecké sněmovny Parlamentu o provedených změnách.
Porada ministrů dne 17. 8. 1993 projednala návrh na přístup České republiky k "Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody" a ke "Společnému protokolu týkajícímu se uplatnění Vídeňské a Pařížské úmluvy" a doporučila k nim přistoupit vzhledem k tomu, že v České republice dosud neexistují právní předpisy, které by řešily občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody.
Vídeňská úmluva upravuje v zásadě odpovědnost za jadernou nehodu, způsob finančního zajištění provozovatele jaderného zařízení s ohledem na riziko jaderné havárie a záruky státu při uspokojování nároků na odškodnění při jaderné nehodě. Přistoupení k Vídeňské úmluvě pro eskou republiku spolu se získáním politického kreditu prakticky znamená
- povinnost státu zajistit, aby provozovatel velkého jaderného zařízení (jaderné elektrárny) byl pojištěn či jinak finančně zajištěn pro případ jaderné nehody. Minimální odpovědnost a výše kompenzace provozovatele je stanovena na 50 mil. USD za každou jadernou nehodu. Výše náhrad přitom může být limitována vyšší částkou, popř. může být i neomezená, což je věcí vnitřní legislativy příslušného státu,
- že bude stanovena výlučná odpovědnost provozovatele jaderného zařízení za případnou jadernou nehodu, což mimo jiné znamená, že zahraniční dodavatel nenese odpovědnost za náhradu škody poškozeným.
Vzhledem k dnešnímu kapitálově slabému pojišťovacímu trhu v České republice lze očekávat problémy s pojištěním za jaderné škody a přesun finančního zajištění na státní rozpočet. Obdobná situace je i v oblasti výlučné odpovědnosti provozovatele jaderného zařízení za jadernou škodu. Přistoupení České republiky k Vídeňské úmluvě bez vazby na tuzemskou legislativu se navrhuje řešit zmocněním vlády k poskytnutí prostředků provozovatelům jaderných zařízení, a to až do výše 6 mld Kč. Tato výše odpovídá nejen mezinárodním zvyklostem, ale i míře odpovědnosti provozovatele v připravované revizi Vídeňské úmluvy (200 mil. USD).
K § 6:
K zabezpečení výdajů spojených se závazky vzniklými v minulých letech se navrhuje využít i v roce 1994 zdrojů Fondu národního majetku. K úhradě úroků z poskytnutých úvěrů státu by bylo využito 13,7 mld Kč, na úhradu majetkové újmy peněžních ústavů 2,6 mld Kč. Z Fondu národního majetku se dále navrhuje poskytnout finanční prostředky na náhrady poskytované podle zákona č. 243/1992 Sb.
K § 7:
Významným předpokladem k udržení rozpočtové rovnováhy v roce 1994 je stabilizace státního dluhu České republiky na současné úrovni 159 mld Kč. Předpokládá se, že ve střednědobém časovém horizontu by se jeho výše neměla měnit, jeho podíl na hrubém domácím produktu by se měl v důsledku růstu hrubého domácího produktu snižovat ze 16,1% v roce 1994 na cca 10,5% v roce 2000. V zájmu zabezpečení tohoto přístupu budou splátky jistin v jednotlivých letech řešeny formou emise obligací.
K § 8:
Navrhuje se valorizovat mzdy ostatních ústavních funkcionářů o očekávaný růst průměrných mezd v roce 1993.
K § 9:
Na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra hospodářství je součástí návrhu zákona o státním rozpočtu i novela školského zákona. Změna § 12 odstraňuje dosavadní rozpor mezi školským zákonem a zákonem o rozpočtových pravidlech republiky. Tento rozpor vznikl v důsledku vyčlenění středních odborných učilišť, resp. středisek praktického vyučování z organizačních struktur státních podniků a jejich ustavením jako příspěvkové organizace. Tato zásadní změna však nebyla současně promítnuta do § 12 školského zákona.
Výše příspěvku bude vázána na systémová opatření na úseku přípravy učňů na povolání, která budou součástí nového školského zákona.
K § 10:
Úhrada státu zdravotním pojišťovnám za neproduktivní obyvatelstvo v roce 1994 se navrhuje ve výši 12,9 mld Kč, což představuje úhradu z vyměřovacího základu ve výši 65% z minimální mzdy. Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ pro úhrady za neproduktivní obyvatelstvo ve výši 77% je stanoven zákonem č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se jeho novelizace.
Snížení úhrad ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, se navrhuje částečně vykompenzovat zvýšením pojistného u týchž osob, pokud mají zároveň postavení zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných nebo osob s příjmy z kapitálového majetku a tím i postavení plátců pojistného.