Důvodová zpráva k Zák. o předčasném poskytování starobního důchodu

K § 1

Nárok na starobní důchod podle předloženého návrhu zákona je nárokem ze sociálního zabezpečení a vzniká před dovršením věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod, tj. před dovršením věku 60 let u mužů a věku 53 - 57 let u žen, popřípadě věkové hranice, která je stanovena pro nárok na starobní důchod u občanů, kteří získali stanovenou dobu zaměstnání v preferován pracovní kategorii. Jde tedy o starobní důchod, kdy podmínky pro nárok i výše je stanovena rozdílně od podmínek nároku a výše platné pro starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení.

Ze skutečnosti, že starobní důchod podle navrhovaného zákona je dávkou důchodového zabezpečení s odchylně stanovenými podmínkami, vyplývá úprava, že se na uvedený důchod vztahuje, není-li v předloženém návrhu stanoveno jinak, zákon o sociálním zabezpečení a další předpisy sociálního zabezpečení.

K § 2

Uvedené ustanovení stanoví podmínky nároku na starobní důchod. Podle návrhu je stanovena podmínka potřebné doby zaměstnání alespoň 25 roků tak, jak je tato podmínka určena pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení; zaměstnáním se přitom rozumí zaměstnání, které se hodnotí podle § 8 citovaného zákona.

Navrhovaný starobní důchod je určen především pro občany, kteří nemohou získat pracovní uplatnění s ohledem na svůj vyšší věk či zdravotní stav. Proto lze tento důchod přiznat, jen jestliže občan má ukončené zaměstnání. Na podmínku skončení zaměstnání pak navazují další podmínky, a to, že byl občan veden nepřetržitě v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu aspoň 180 dnů a od uplynutí nejméně 180. dne do dovršení potřebného věku neuplynula doba delší než 2 roky. Takto stanovené podmínky zajistí, že nárok na starobní důchod podle předloženého návrhu nemůže vzniknout dříve než v období 2 let před dosažením potřebného věku.

Pokud jde o evidenci uchazečů o zaměstnání, nemusí počátek evidence navazovat bezprostředně na ukončení zaměstnání. To znamená, že od výstupu ze zaměstnání do počátku evidence může uplynout i delší doba. Tato úprava zajistí nárok na navrhovaný starobní důchod i těm starším občanům, kteří ukončili zaměstnání, z jakýchkoliv důvodů, již v minulosti.

Nárok na starobní důchod vznikne splněním časově poslední podmínky.

K § 3

Jednou z rozhodujících skutečností, které ovlivňují výši důchodu, je délka doby zaměstnání. S ohledem na charakter navrhovaného starobního důchodu není nadále důvodné, tak jako tomu je u dosavadní úpravy o mimořádném poskytování starobního důchodu, započítávat pro výši důchodu neodpracovanou dobu. Naopak je třeba při stanovení výše důchodu motivovat občana spíše k tomu, aby si zajišťoval své potřeby příjmem z pracovní činnosti. Podle návrhu se proto procentní výměra důchodu snižuje o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každých i započatých 90 kalendářních dnů. Prakticky to znamená, že bude-li občanu scházet do dovršení potřebného věku např. 1 rok, bude jeho předčasný důchod nižší o 5 ve srovnání s důchodem, na který by mu vznikl nárok, pokud by pracoval až do dovršení potřebného věku.

K § 4

Důchod, jehož výplata nebyla prováděna v důsledku zaměstnání, se zvyšuje podle § 23 zákona o sociálním zabezpečení pouze za dobu tohoto zaměstnání vykonávaného po dosažení věku stanoveného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení. Je odůvodněné, aby způsob zvyšování důchodových nároků byl v tomto případě stejný jak pro starobní důchod přiznaný podle zákona o sociálním zabezpečení, tak pro starobní důchod přiznaný podle navrhovaného zákona.

Předčasný starobní důchod se nebude vyplácet v případě, že jeho poživatel vstoupí do zaměstnání. V tomto směru dochází oproti dosavadnímu stavu ke změně, která je v souladu s podmínkami a charakterem tohoto důchodu.

K § 5

Pokud poživatel starobního důchodu podle navrhovaného zákona byl zaměstnán v době do dosažení potřebného věku a starobní důchod se mu proto v této době nevyplácel, má možnost požádat o přepočet starobního důchodu s přihlédnutím k nově získané době zaměstnání. Přepočet se provede tak, že se o získanou dobu zaměstnání zkrátí doba, pro níž došlo ke snížení důchodu podle § 3.

Po dosažení potřebného věku může občan požádat o nové přiznání starobního důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení. Jinak se na starobní důchod přiznaný podle tohoto zákona pohlíží jako na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečeni a zvyšuje se za dobu dalšího zaměstnání o 4 průměrného měsíčního výdělku za 360 kalendářních dnů zaměstnání, popř. o 1 % tohoto výdělku za každých 90 kalendářních dnů zaměstnání. Pokud se poživatel důchodu nevzdá jeho výplaty, má také možnost po dovršení potřebného věku, nechat si vyplácet při zaměstnání starobní důchod podle § 98 zákona o sociálním zabezpečení.

K § 6

Skutečnost, že je občanu přiznán starobní důchod podle navrhovaného zákona, nevylučuje, aby se občan ucházel u úřadu práce o zaměstnání, popř. byl veden v jeho evidenci uchazečů o zaměstnání. Nevylučuje se také, aby občanu, který splňuje nárok na výplatu navrhovaného starobního důchodu, vznikl po skončení zaměstnání nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. V návrhu zákona je proto nutno řešit konkurenci starobního důchodu a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání tak, že starobní důchod v případě vzniku obou nároků nebude náležet.

K § 7

Starobní důchod podle předloženého zákona bude přiznáván na základě žádosti. V žádosti bude občan povinen uvést skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na uvedený důchod. Ustanovení § 7 určuje, které potřebné doklady musí být k žádosti o důchod přiloženy.

K § 8

Vzhledem k tomu, že starobní důchod podle navrhovaného zákona se nebude po dobu zaměstnání vykonávaného do dosažení potřebného věku vyplácet, je nutno upravit ohlašovací povinnost poživatele tohoto důchodu i jeho zaměstnavatele pro případ, že poživatel tohoto důchodu do zaměstnání vstoupí. Návrh stanoví povinnost ohlásit vstup do zaměstnání do 8 dnů; taková lhůta je obvykle v sociálním zabezpečení pro ohlašovací povinnost stanovena.

K § 9

Po dosažení věku stanoveného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení může občan požádat o nové přiznání starobního důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení. Přiznáním starobního důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení zanikne nárok na předčasný starobní důchod a částky vyplacené za dobu, za kterou se má vyplácet starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení, se zúčtují, aby nedošlo k dvojí výplatě.

K § 10

V tomto ustanovení jde o přímou novelizaci § 14 odst. 1 písm.a) zákona o zaměstnaností, která spočívá v tom, že se umožňuje poskytovat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání i pro případy, kdy občan splňuje nárok na starobní důchod v době před dosažením potřebného věku, na rozdíl od dosavadní úpravy, kdy se poskytování hmotného zabezpečení v případě splněn podmínek na uvedený důchod vylučovalo. Uvedená změna vytváří předpoklady ke zvýšení motivace občanů, aby namísto pobírán starobního důchodu vykonávali výdělečnou činnost. Právně je zajištěno, že pobírání důchodu a hmotného zabezpečení se navzájem vylučuje.

K § 11

Doplňuje se zákon upravující působnost úřadů práce, a to v návaznosti na § 7; úřady práce budou povinny vystavovat příslušné potvrzení, kterého je třeba k uplatnění nároku na přiznán i předčasného starobního důchodu.

K § 12

Někteří občané mohli splnit podmínky stanovené pro nárok na starobní důchod podle návrhu zákona již přede dnem účinnost navrhovaného zákona. Aby se zabránilo pochybám, zda těmto občanům vzniká po uvedeném datu nárok na tento důchod či nikoliv, stanoví návrh přechodným ustanovením, že se starobní důchod přizná i v tomto případě, avšak nejdříve ode dne účinnosti předloženého zákona.

K § 13

Ustanovení § 11 stanoví jakým způsobem se posuzují dříve získané nároky tak, že se zajišťuje jejich zachování a to ve stejné výši v jaké byly přiznány.

Jiný postup by znamenal přepočítávání všech dosud mimořádně poskytovaných starobních důchodů přiznaných podle nař.vl.č.118/1988 Sb., v platném znění, a snížení již jednou přiznaných nároků. ve vztahu k zaměstnání poživatelů starobních důchodů přiznaných podle cit. nařízení vlády, budou platit podmínky stanovené touto právní úpravou s tím, že se stanoví ohlašovací povinnost pro poživatele důchodu i pro jeho zaměstnavatele. Z důvodu praktického provádění je nutné dát plátcům důchodů určitý časový prostor pro zastavení výplaty důchodu. Jinak by vznikaly přeplatky, které by nebylo možné (za předpokladu splnění ohlašovací povinnosti) vymáhat ani na jeho zaměstnavateli. Navrhovanou úpravou se také zamezuje zbytečnému podávání hlášení v případech, kdy dojde v tříměsíční lhůtě k ukončení zaměstnání.

Důvodem pro stanovení uvedené tříměsíční lhůty je také skutečnost, aby se umožnilo občanu skončit zaměstnání ve výpovědní lhůtě dvou měsíců, aniž by došlo ke zkrácení důchodových nároků.

K § 14

S přijetím navrhované úpravy se zrušují předpisy, které dosud upravují mimořádné poskytování starobního důchodu.