V ekonomickém vývoji České republiky a Slovenské republiky může z různých důvodů nastat situace, kdy bude nutno v zájmu ekonomik obou republik odstoupit od dohody o měnové unii ze dne 29.10.1992.
Bude-li nutno měnovou odluku provést v průběhu 1. pololetí 1993, a některé symptomatické jevy zejména ve vztahu k zahraničí tomu nasvědčují, bude nutno použít k oddělení měn kolkování bankovek. Pro tento legislativně i technicky náročný proces je nutno v předstihu přijmout určitá opatření.
K technickým opatřením přistoupila Česká národní banka spolu s Komerční bankou, která má v úschově zásoby československých peněz, na přelomu let 1992 a 1993. Byly rozvezeny kolky a pobočky Komerční banky zahájily kolkování zásob bankovek postradatelných z hlediska vývoje hotovostního peněžního oběhu.
Požadavek přijmout zákon o oddělení měny v časovém předstihu před jejím termínem vyplývá ze záměru seznámit veřejnost včas se zamýšleným průběhem i některými důsledky měnové odluky.
Období příprav oddělení měny nastává v době pro Českou národní banku velmi nepříznivé z hlediska poměru zásob bankovek k hotovostnímu oběživu. V posledních měsících roku 1992 výrazně vzrostlo množství peněz v oběhu. Stav zásob bankovek je vzhledem k již zahájené přípravě vydání bankovek nových poměrně nízký. Bankovky v zásobách nelze okolkovat v dostatečném množství Předem tak, aby bylo možno výměnu okolkovaných bankovek za bankovky podléhající kolkování provést bez jakýchkoliv omezení. Okolkování většího množství bankovek delší dobu před zamýšleným termínem měnové odluky by mohlo způsobit poruchy v peněžním oběhu. Proto musí kolkování bankovek proběhnout v několika fázích. V první fázi, která již byla zahájena, budou okolkovány pouze bankovky, které nejsou nezbytně nutné k zajištění hotovostního peněžního oběhu. Ve druhé fázi, těsně před zahájením měnové odluky, budou okolkovány další zásoby bankovek, které umožní vyměňovat na osobu vyšší částku peněz. Teprve po zahájení měnové odluky, až budou neokolkované bankovky staženy do bank, bude možno ke kolkování použít zbývající množství kolků až do celkové hodnoty 72 mld Kč.
Situace se bude postupně zlepšovat následným vydáváním nových bankovek České národní banky do oběhu.
Těmito technickými důvody je ovlivněna celková koncepce právní úpravy měnové odluky. Zákon stanoví základní zásady měnové odluky, minimální částky stanovené k výměně pro fyzické osoby, postup při výměně hotovostí právnických osob a dává České národní bance zmocnění k úpravám ve zvláštních případech výměn.
Vláda je zákonem zmocněna stanovit termín měnové odluky a dobu, po kterou se bude výměna bankovek provádět, omezit výběry hotovostí z účtů a vkladních knížek a omezit placení v hotovosti.
Česká národní banka pak je zmocněna stanovit vyhláškou druhy bankovek podléhající kolkování, zveřejnit popis použitých kolků a upravit vyhláškou podrobnější postup při výměně bankovek.
Celkové náklady na měnovou odluku nelze v současné době odhadnout jinak než řádově. Předpokládá se, že se bude jednat o stovky miliónů Kč. Přesně jsou známy pouze dosavadní náklady na tisk kolků v zahraničí, které představují částku 32 miliónů Kčs. Je v kompetenci vlády rozhodnout, zda náklady na mzdu pracovníků, dopravu, zajištění bezpečnosti apod., budou hrazeny v rámci běžných povinností jednotlivými aktivními účastníky výměny (pošta, banky, policie, místní samospráva, nebo zda budou hrazeny z rozpočtové rezervy, popř. zda půjdou k tíži nákladů České národní banky.
Pokud by k provedení měnové odluky nedošlo včas, mohou mít následky negativní dopad na celou českou ekonomiku a nadlouho může být zbržděn proces ekonomické transformace.
Jako technický způsob oddělení měny se stanoví metoda okolkování. Dále se stanoví povinnost České národní banky kolkování provést.
Dnem stanoveným nařízením vlády, kdy bude též ukončena platnost dohody o měnové unii z 29.10.1.992, začne platit jako peněžní jednotka "koruna česká", v hotovostním peněžním oběhu pozbudou platnosti neokolkované bankovky těch hodnot, které budou podléhat kolkování.
Jsou definovány druhy peněz, které budou po provedení měnové odluky na území České republiky zákonnými penězi. V prvním období po provedení měnové odluky budou hodnotově největší množství peněz v oběhu představovat okolkované bankovky bývalé Státní banky československé. Je možné, že bankovky nejnižších hodnot, jejichž hodnota v oběhu je nevýznamná, kolkovány nebudou. Přesto však zůstanou zákonnými penězi až do jejich nahrazení mincemi nebo bankovkami České národní banky. oběh mincí společné měny zůstane v obou republikách zachován do té doby, než je bude možno nahradit novými mincemi vydanými jednotlivými republikami.
Předpokládá se, že oběh pamětních mincí zůstane zachován. Postupně budou v souladu s ustanoveními zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance do oběhu vydávány nové bankovky České národní banky, kterými budou nahrazovány okolkované bankovky a bankovky nepodléhající kolkování.
Zákonem se zaručuje provést výměnu bankovek podléhajících kolkování všem subjektům v zákoně uvedeným ve stanoveném rozsahu za předpokladu, že budou k výměně předloženy v době stanovené nařízením vlády. Uplynutím této doby nárok na výměnu garantovaný zákonem zaniká. K zamezení tvrdostí může Česká národní banka, jestliže bankovky nebyly předloženy k výměně ze závažných důvodů, provést výměnu ještě v době šesti měsíců ode dne oddělení měny (viz § 7).
Stanoví se povinnost převést všechny závazky znějící na "koruny československé" na "koruny české", aby zejména dlužník nemohl zpochybňovat druh měny, ve které má být závazek splacen.
§ 2
Vymezuje se okruh fyzických osob, kterým bude provedena
výměna bankovek, výše částky, která má být fyzickým osobám vyměněna, kdo bude výměnu provádět a jakým způsobem se bude provedená výměna vyznačovat a do jakých dokladů. Podrobnosti upraví prováděcí vyhláška, k jejímuž vydání je Česká národní banka zmocněna v § 12. Zákon umožňuje, aby výměna byla provedena i občanům cizích států, včetně občanů Slovenské republiky, pokud mají na území České republiky trvalý pobyt, popř. uprchlíkům. Vzhledem ke značným problémům při stanovení a v současné době zejména při rozpoznávání občanství České republiky a Slovenské republiky, je jako rozhodující zvoleno kriterium pobytu.
Velmi ožehavá je otázka výměny peněz převyšujících částky stanovené k výměně a předložené fyzickými osobami. Tyto částky mohou po přepočtení výměnná místa přejímat a jejich převzetí potvrzovat formou, kterou stanoví vyhláška. V zásadě je možná pouze jednorázová výměna. Při předložení dalších bankovek bude výměnné místo postupovat stejně, jako při překročení částky stanovené na osobu. V podstatě to znamená, že podle druhu výměnného místa, budou částky převyšující stanovenou hranici přijímány jako vklad (pošty), nebo jako nezúročené depozitum proti zvláštnímu potvrzení (spořitelna), nebo vydávány pokladní potvrzenky.
Orgánům státní správy, místní samosprávě, zařízením sociální péče, léčebným zařízením, uprchlickým táborům, vojenským ubytovacím zařízením, ústavům pro výkon trestu odnětí svobody apod. se ukládá, aby zabezpečily výměnu osobám dlouhodobě nemocným nebo neschopným z různých důvodů výměnu samostatně provést nebo pověřit výměnou jinou osobu, nebo osobám, jejichž volnost pohybu je z různých důvodů omezena. Vyhláška tuto povinnost upraví podrobněji, dá však možnost odpovědným institucím postupovat v dohodě v závislosti na místních podmínkách (např. zřízeni odloučeného výměnného místa v léčebném zařízení nebo hromadná výměna pracovníkem léčebného zařízení po předložení peněz a průkazů totožnosti).
§ 3
Tento paragraf upravuje možnost výměny bankovek především pro zahraniční turisty, kteří budou moci doložit legální získání československé měny, např. prostřednictvím směnárenského odpočtu. Omezením ve vztahu k občanům Slovenské republiky, kteří mají trvalé bydliště na území Slovenska, se naplňuje účel zákona a měnové odluky vůbec.
§ 4
Definice právnických osob v současném právním řádu není zcela jednoznačná. Pro potřebu měnové odluky je nutno najít řešení, které umožní všem subjektům odlišným od fyzických osob, spravujícím pro výkon své činnosti určitou hotovost a majícím účet u banky, aby do výše této své hotovosti rezultující z legální činnosti mohly výměnu provést. Za rozhodující kriteria byl zvolen účet u banky a prokazatelnost zůstatku hotovosti v pokladním deníku.
Výměna hotovostí právnickým osobám nebude věcí rutiny, neboť hotovosti doručené právnickými osobami, pokud nebudou vzhledem k malým zásobám okolkovaných peněz vyměněny za bankovky okolkované, nebudou pouze připsány na účty právnických osob. Musí se najít takové formy odebrání hotovostí, které nebude možno z technických důvodů vyměnit, které by neohrozily činnost právnických osob nebo fyzických osob - podnikatelů. Jednou z těchto možných forem je emise pokladních potvrzenek (viz § 9). Možnost výplat hotovostí z účtů právnických osob bude omezena na dobu nezbytně nutnou pro okolkování dostatečného množství bankovek, umožňující tyto výplaty. Nemělo by však dojít k omezení výplat hotovostí na mzdy zaměstnanců právnických osob.
Banky jako právnické osoby budou mít v procesu výměny dvojí postavení: budou vyměňovat hotovosti právnickým osobám a své hotovosti budou vyměňovat po dohodě s Českou národní bankou u ní.
§ 5
Z ustanovení § 2 a § 4 vyplývá, že fyzická osoba podnikatel má dvojí možnost výměny: jako fyzická osoba v rámci limitů stanovených na osobu a jako právnická osoba do výše zůstatku pokladního deníku, má-li účet u banky. Podnikatelé nemající účet u banky nebo bez průkazné evidence pohybu hotovostí nezbytné např. pro daňovou evidenci, mají možnost výměny omezenou jen na možnost fyzické osoby.
§ 6
Protože výměna bankovek fyzickým osobám bude zahájena několik dní přede dnem oddělení měny a bude předcházet výměně bankovek pro právnické osoby a podnikatele, zůstává zachována povinnost přijímat bankovky podléhající okolkování až do dne oddělení měny. Souběh okolkovaných i neokolkovaných bankovek by nebyl praktický, podnikatelé by pravděpodobné ve větší míře odmítali neokolkované bankovky. Porušení povinnosti přijímat neokolkované bankovky jako zákonné peníze přede dnem oddělení měny podnikateli nebo právnickými osobami lze kvalifikovat jako trestný čin ohrožení oběhu peněz podle § 144 odst. 2 trestního zákona.
§ 7
Zákon taxativně nestanoví důvody, které by mohly být považovány za závažné pro výměnu částek v hotovosti předložených opožděně, po uplynutí doby stanovené pro výměnu. Vychází se ze skutečnosti, že všechny závažné důvody nelze v žádném případě předvídat. Obecně se za tyto důvody považují dlouhodobý prokazatelný pobyt mimo území státu (služební i soukromý) nebo místo trvalého pobytu, dlouhodobá nemocnost za předpokladů uvedených v prováděcí vyhlášce nebo duševní stav majitele peněz. Je předpoklad, že tato problematika by mohla být v zájmu jednotných kriterií průběžně upravována vnitřními předpisy České národní banky.
Po uplynutí lhůty šesti měsíců ode dne oddělení měny nárok na dodatečnou výměnu zaniká. Je pravděpodobné, že v té době budou již v oběhu nahrazeny okolkované bankovky novými bankovkami České národní banky a okolkované bankovky budou prohlášeny za neplatné. Bylo by velmi nepraktické uznávat možnost výměny neokolkovaných bankovek i v této době.
§ 8
Toto ustanovení bude, s výjimkou v odstavci 2 zmíněných pohledávek za státem, vzniklých podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo nemocenském pojištění, uplatňováno pravděpodobně jen ve vztahu k § 9, neboť žádnou platbu v podstatě nelze označit za platbu neuskutečnitelnou bezhotovostně. Nicméně by se však takový případ mohl vyskytnout a pozici dlužníka nelze bez jeho zavinění zhoršovat.
Odstavec 3 umožňuje vyplatit příjemcům starobních a invalidních důchodů tyto důchody ještě přede dnem oddělení měny v okolkovaných bankovkách. Možnost volby je dána především skutečnosti, že právě pro tyto osoby by mohla být cesta do výměnného místa spojena se značnými problémy.
§ 9
Vydání pokladních potvrzenek by mělo výrazně přispět k překonání přechodného nedostatku okolkovaných bankovek. Jejich platnost je časově omezena, mohou však být, protože znějí na doručitele po dohodě obou smluvních stran použity jako platební prostředek.
§ 10
Ustanovení omezující na dobu nezbytně nutnou výběry hotovostí z účtů u bank a z vkladních knížek je dáno pouze technickými důvody, nemá žádný restriktivní charakter. Jakmile technické důvody pominou a v oběhu i v zásobách bude dostatečné množství zákonných peněz v příslušné skladbě, bude toto omezení zrušeno. Ke stanovení doby omezení se zmocňuje vláda.
Omezení hotovostních plateb je rovněž opatření dočasné, vyplývající z technických podmínek po oddělení měny.
§ 11
Protože nelze obecně předvídat všechny okolnosti, které mohou v průběhu kolkování a výměny peněz nastat a nelze je proto detailně upravit předem právním předpisem, je nutno především v zájmu fyzických a právnických osob s trvalým pobytem na území České republiky, vybavit guvernéra České národní banky pravomocí řídit v otázkách kolkování a výměny peněz i ty instituce, které mu jinak nejsou přímo podřízeny. Toto právo je však výslovně omezeno pouze na problematiku kolkování bankovek a jejich výměnu.
Rozsáhlou akci měnové odluky nelze řídit detailně z centra. Proto jsou zřizovány operativní řídící skupiny s územní působností, které budou vycházet ze znalosti místních podmínek a dlouhodobě vytvářených vazeb.
§ 12
Je zřejmé, že tak rozsáhlá akce se neobejde bez zvýšené aktivity policie při ochraně výměnných míst a ochraně transportů i při zajišťování veřejného pořádku v okolí výměnných míst. Činnost policie musí vycházet ze znalosti místních podmínek a předpokládá dokonalou součinnost představitelů policie, České pošty, České spořitelny a ostatních bank.
Vzhledem k omezeným možnostem použití armády pro strážní službu mimo armádní objekty, předpokládá se spolupráce armády zejména při transportech hodnot.
§ 13
Vláda je zmocněna rozhodovat o klíčových okamžicích měnové odluky. Předpokládá se, že návrhy na tato rozhodnutí předloží Česká národní banka, které je uloženo odluku provést. Rozhodnutí vlády nemohou být motivována pouze politicky, musí se přihlížet i k celé řadě technických aspektů.
Otázky, které bude svým prováděcím předpisem upravovat České národní banka, mají ryze technický charakter.
§ 14.
Obecná výměnná lhůta pro bankovky vydané Českou národní bankou je stanovena v § 3 zákona č. 6/1993 Sb. na pět let. Uplatnění stejné výměnné lhůty i pro bankovky a mince vydané bývalou Státní bankou československou by bylo velmi nepraktické zejména v případě mincí. I když se při přípravě nově řady českých mincí zvolily odlišné parametry, lze mezi starými a novými mincemi konstatovat určitou podobnost. Bude proto zájem ukončit jejich platnost v době co nejkratší. Také v souvislosti s vydáváním nových slovenských mincí nelze vyloučit určité spekulace na možnost výměny společných mincí především v České republice: Delší možnost výměny okolkovaných bankovek dává větší šance profesionálně zdatným a technicky dobře vybaveným padělatelům kolků, kteří by tak ještě dlouho po ukončení jejich platnosti mohli předkládat k výměně za nové české bankovky již neplatné bankovky Státní banky československé s padělanými kolky.
§ 15
Rovněž z praktických důvodů se končí možnost výměny již neplatných bankovek v hodnotách 100 Kčs 1989 (Gottwald), 20 Kčs 1970 (Žižka), 50 Kčs 1964 (SNP) a 10 Kčs 1960 (pionýrky). Tyto bankovky nebudou vzhledem ke své neplatnosti podléhat kolkování, a to by automaticky směrovalo případné majitele těchto neplatných bankovek k výměně do emisní banky s kvalitnější měnou.