Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Zákon o cenách

Sněmovní tisk: č. 862, 1. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Důvodová zpráva

k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti

orgánů České republiky v oblasti cen, a mění

zákon č. 526/1990 Sb., o cenách

Účelem předloženého návrhu právní úpravy je především změnit dosavadní zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, tak, aby odpovídal působnosti ministerstva financí v podmínkách unitárního státu, neboť dosavadní úprava vyjadřuje postavení ministerstva financí v podmínkách federace, dále rozšířit působnost okresních úřadů a obcí v oblasti cen a vytvořit hmotně právní základ pro vydání předpisů pro oceňování majetku a majetkových práv k jiným účelům než k prodeji.

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, byl vydán v době, kdy cenovou působnost v České a Slovenské Federativní Republice měla ministerstva financí všech tří republik. Věcné rozdělení této kompetence pro jednotlivé republiky podle nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo značně komplikované. Proto v zájmu jednotné cenové politiky byly cenové předpisy i cenové výměry vydávány společně všemi třemi ministerstvy financí. Toto řešení značně ovlivnilo i formulaci cenové kompetence ministerstva financí České republiky v zákoně č. 265/1991 Sb. Vypuštění ustanovení, vyplývajících z tehdejší existence tří kompetentních ministerstev, je jedním z důvodů pro návrh předkládané novely.

Dalším důvodem pro úpravu zákona je potřeba doplnit působnost ministerstva financí vydávat právní předpisy o oceňování majetku všeho druhu za jinými účely než pro sjednávání cen, tj. zejména pro zjištění hodnoty majetku jako základu pro určení výše daní a poplatků, náhrad při vyvlastnění, majetkové podstaty při konkurzech atd. Zmocnění k vydávání takových předpisů není v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen "cenový zákon") výslovně uvedeno. A protože toto oceňování majetku je v § 1 odst. 2 cenového zákona zmíněno jen jako cena "vytvořená pro ocenění zboží k jiným účelům", navrhuje se v článku II změna tohoto ustanovení včetně odkazu na předpisy, které vytvoření takových cen vyžadují. Podrobnější podmínky pro oceňování stanoví pak ministerstvo financí zvláštními předpisy.

V době zpracování návrhu cenového zákona a návazně i zákona č. 265/1991 Sb. se počítalo s cenovou působností obcí jen pro některé místní služby a výkony, jejichž náklady jsou zásadně ovlivněny místními podmínkami. S postupným omezováním regulace cen a přenášením rozhodování o regulaci cen do regionů, které lépe znají místní podmínky, projevila se nutnost přesněji působnost obcí vymezit, a to zejména v souvislosti s regulací nájemného z bytů a nebytových prostor.

Rovněž úprava rozpočtových pravidel je podnětem ke změně ustanovení o rozpočtech, do nichž se odvádějí pokuty uložené podle cenového zákona.

Vydání novely zákona č. 265/1991 Sb. a cenového zákona nevyvolá zvýšení výdajů státního rozpočtu ani rozpočtu obcí, neboť nejde o novou agendu.

Návrh zákona nebylo možno srovnat s právními dokumenty Evropské unie, neboť jde o kompetenční vnitrostátní právní normu. Každá země EU má řešeny tyto kompetence odlišně. Návrh nelze ani dostatečně srovnávat s úpravou cenových kompetencí ostatních evropských států vzhledem k odlišnosti forem státu (např. spolkové státy), struktury jejich vnitřních státních i samosprávných orgánů i míry cenové regulace.

K článku I bod 1 - § 1 zákona č. 265/1991 Sb.

Vzhledem k doplnění zákona o působnost ministerstva hospodářství a ministerstva dopravy ve stanovení mezinárodních tarifů dopravy a spojů (§ 2a a § 2b), upravuje se úvodní ustanovení zákona.

K článku I bod 2 - § 2 odst. 1

Touto úpravou se zpřesňuje okruh působnosti ministerstva financí, a to i pro oblast oceňování majetku.

K článku I bod 3 - § 2 odst. 2

Dosavadní znění § 2 odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb. obsahuje vesměs ustanovení, která se stala nadbytečná zánikem Československé republiky a tím i rozdělené cenové působnosti mezi ústředními orgány federace a republik. Tím se stala i některá další ustanovení tohoto odstavce duplicitní s ustanoveními cenového zákona. Všechna tato ustanovení se zrušují. Zůstává tedy zachováno jenom ustanovení § 2 odst. 2 písm. b), ovšem v konkrétnější podobě. Do oprávnění ministerstva financí vydávat obecně závazné právní předpisy v navrženém § 2 odst. 2 písm. a) se zahrnují oprávnění dosud uvedená v § 20 odst. 1 písm. a) cenového zákona.

V § 2 odst. 2 se uvádí kompetence ministerstva financí vydávat právní předpisy i pro oceňování majetku pro jiné účely než pro sjednávání cen. Toto doplnění váže na úpravu § 1 odst. 2 cenového zákona v této novele. Ustanovení § 20 cenového zákona se současně ruší.

Potřeba vydávat předpisy o oceňování majetku vyplývá z faktu, že v některých případech nelze při určení ceny vycházet z ceny sjednané. Jde o určení základu pro výpočet daní, vyčíslení náhrad např. při vyvlastnění, určení majetkové podstaty při konkurzech apod.

K článku I bod 4 - § 2a a § 2b

Ministerstva (resp. ministerstvo) dopravy a spojů měla vždy zákony (např. § 89 zákona č. 194/1988 Sb.) upravenou působnost stanovit mezinárodní tarify, tj. ceníky obsahující ceny (tarifní sazby), poplatky a tarifní podmínky pro mezinárodní dopravu a mezinárodní poštovní a telekomunikační provoz. V důsledku zrušení federace, resortních změn a zániku některých právních norem není tato působnost, která vyplývá z multilaterálních mezinárodních úmluv, přímo upravena v žádném zákoně. Je proto potřebné stanovit ji v tomto zákoně.

K článku I bod 5 - § 4

Dosavadní § 4 zákona č. 265/1991 Sb. se rozděluje a § 4 upravuje pouze cenovou působnost okresních úřadů. V této působnosti se formulačně upřesňuje, že okresní úřad stanoví maximální ceny položek zboží vymezených ministerstvem, jehož maximální ceny nestanoví samo ministerstvo. Jde o ceny takových výrobků nebo výkonů, u kterých je potřebné při regulaci cen přihlédnout k podmínkám na území okresu. Dále se doplňuje oprávnění k cenové kontrole podle § 14 odst. 2 a k ukládání pokut podle § 17 odst. 1 cenového zákona o působnost okresního úřadu pokuty jím uložené vybírat a vymáhat. Tato působnost není upravena ani v cenovém zákoně ani v jiných zákonech.

Dále je doplněno ustanovení, že působnost okresního úřadu ke stanovení cen a ke kontrolám se týká prodejů uskutečňovaných na území okresu. Toto doplnění je potřebné, protože rozsah působnosti okresních úřadů je odlišný např. od kontrolní působnosti finančních ředitelství, která kontrolují osoby s trvalým pobytem nebo sídlem v jejich obvodu, ať již prodávají kdekoliv.

K článku I bod 6 - § 4a a 4b

Ustanovení § 4a upravuje samostatně cenovou působnost obcí. Je obdobná cenové působnosti okresních úřadů s tím rozdílem, že obce mohou v rozsahu a za podmínek určených ministerstvem financí stanovit maximální ceny i vyšší než jsou obecně platné maximální ceny stanovené ministerstvem, nebo i zrušit pro sjednávání cen omezení jejich výše maximálními cenami stanovenými ministerstvem financí. Tato významná cenová kompetence obcí vychází z toho, že v některých cenách, a to především v nájemném z bytů a nebytových prostorů a při oceňování nemovitostí, nemůže ministerstvo při stanovení obecně platných cen (nájemného) zohlednit tak významné faktory, jako je poloha objektu, atraktivnost prostředí, ekologická hlediska apod. Tyto podmínky mohou posoudit jen místní příslušné orgány a útvary obcí, a to nejen pro stanovení maximálních cen v rámci regulace sjednávaných cen, ale i při oceňování zejména nemovitostí (pozemků).

Pokud jde o ustanovení o vybírání a vymáhání pokut a definování místního rozsahu působnosti obce, platí pro ně tytéž důvody, které jsou uvedeny k § 4.

Ustanovením § 4b se stanoví priorita rozhodnutí obce při případném souběhu regulace cen obcí i okresním úřadem. Některé výrobky nebo výkony jsou dodávány v podstatě za stejných podmínek v jednotlivých obcích (např. dodávka vody z obecní vodárny, místní doprava, nucené odtahy vozidel, pohřební služby apod.). Často jsou však tyto výrobky a výkony dodávány současně za stejných podmínek pro více obcí, celý okres apod. (např. služby krematorií, tepelná energie). V takovém případě je účelné, aby maximální ceny stanovil okresní úřad pro celý okres. V důsledku vznikání i zanikání dodavatelů, rozšiřování nebo i snížení počtu míst, kam své výrobky a výkony dodávají, může dojít k tomu, že byla stanovena maximální cena okresním úřadem pro celý okres a následně pro tentýž výrobek nebo výkon obcí pro prodávající v rámci obce. V takovém případě platí na území obce cena stanovená obcí.

K článku I bod 7 - § 5

Ustanovení navrženého § 5 odst. 1 písm. a) navazuje na § 23 písm. k) zákona č. 10/1993 Sb., který je novelou zákona ČNR o rozpočtových pravidlech republiky č. 576/1990 Sb. Podle uvedeného ustanovení § 23 jsou příjmem obce pokuty, které sama ukládá, nebo které jí patří podle zvláštních předpisů, jímž má být předkládaná novela.

Úprava podle navrženého § 5 odst. 1 písm. b) je v souladu se zásadami připravovaného nového zákona o rozpočtových pravidlech.

Ustanovení § 5 odst. 2 stanoví postup při eventuálním souběhu cenových kontrol.

K článku II bod 1 - § 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách

V dosavadním znění § 1 odst. 2 cenového zákona, který vyjadřuje, co se rozumí cenami, se jen velmi stručně stanoví, že cenami jsou peněžní částky buď sjednané pro úplatné převody všech hodnot vyjmenovaných v odstavci 1, nebo vytvořené pro ocenění zboží k jiným účelům. V dalších ustanovení cenového zákona je však řešeno jen sjednávání cen.

Postup pro oceňování nebyl řešen ani přímo v samotném zákoně ani odkazem v poznámce 1, neboť tam uvedené právní předpisy neobsahují způsob vytvoření ceny, ale buď mluví o ceně obvyklé nebo ceně zjištěné podle cenových předpisů.

Z těchto důvodů se upravuje znění § 1 odst. 2 cenového zákona, kde je odkazem v poznámce 1) uvedeno příkladmo, pro jaké účely se toto ocenění provádí a současně se uvádějí hlavní způsoby tohoto oceňování. Bližší postup takového oceňování je nutno ponechat na vyhlášky ministerstva financí. Dosud platí pro toto oceňování nemovitostí vyhláška ministerstva financí č. 393/1991 Sb., ve znění vyhlášek č. 110/1992 Sb. a č. 611/1992 Sb., jejíž nové znění se připravuje.

K článku II bod 2

Vzhledem k tomu, že úplné zmocnění ministerstva financí k vydávání obecně závazných předpisů je uvedeno v navrženém § 2 odst. 2 zákona č. 265/1991 Sb., zrušuje se ustanovení § 20 cenového zákona jako duplicitní a navíc formulované pro společné vydávání právních předpisů a rozhodnutí federálním ministerstvem financí a ministerstvy republik České republiky a Slovenské republiky.

K článku III

Z důvodů uvedených v obecné části této zprávy a pro potřebu vydání právních předpisů pro oceňování dalšího majetku je potřebné vydání tohoto zákona v co nejkratší době.

V Praze dne 23. února 1994

Doc. Ing. Václav Klaus, CSc. v.r.

předseda vlády

Ing. Ivan Kočárník, CSc. v.r.

místopředseda vlády a ministr financí

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací