Zásada č. 1
Tento zákon upravuje samosprávnou působnost vyššího územního samosprávného celku, kterou vykonává ve svém územním obvodu. Vyšší územní samosprávný celek vykonává svou působnost na základě a v mezích zákona.
Odůvodnění
Zásada stanoví, že ústavní zákon upravuje pouze samosprávnou působnost vyšších územních samosprávných celků, kterou vykonávají ve svých územních obvodech.
Kompetence může být v souladu s Ústavou stanovena pouze zákonem a jen v souladu se zákonem může být vykonávána.
Zásada č. 2
Vyšší územní samosprávný celek si pro výkon své působnosti vytváří orgány.
Odůvodnění
Zásada vymezuje působnost vyššího územního samosprávného celku vytvářet si orgány pro zajištění svých úkolů. Soustavu orgánů vyššího územního samosprávného celku, způsob jejich vytváření, jejich působnost a pravomoc, jakož i vztahy mezi nimi upraví zákon.
Zásada č. 3
Vyšší územní samosprávný celek hospodaří podle vlastního rozpočtu.
Vyšší územní samosprávný celek
- schvaluje vlastní rozpočet a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok,
- kontroluje finanční hospodaření právnických osob a zařízení zřízených vyšším územním samosprávným celkem,
- přiděluje dotace z vlastních prostředků,
- může se majetkově účastnit na podnikání právnických osob.
Odůvodnění
Zásada vymezuje působnost vyššího územního samosprávného celku na úseku rozpočtového hospodaření. Tvorbu a funkci rozpočtu vyššího územního samosprávného celku, vyúčtování hospodaření, jakož že příjmy a výdaje tohoto rozpočtu stanoví zvláštní zákon.
Příjmy vyšších územních samosprávných celků budou tvořit zejména vlastní příjmy, jako jsou podíly na daních stanovené zvláštním zákonem, příjmy vyplývající z majetkové účasti vyššího územního samosprávného celku na podnikání jiných právnických osob, příjmy z hospodaření s vlastním majetkem, dotace ze státního rozpočtu, půjčky, dary.
Výdaje vyššího územního samosprávného celku budou tvořit ze jména výdaje spojené se zabezpečováním úkolů plynoucích z působností vyššího územního samosprávného celku, poskytování příspěvků např. jiným nestátním provozovatelům sociálních služeb, příspěvků na rozvoj zásobování pitnou vodou, na rozvoj čištění a odvádění odpadních vod, na protipovodňová a protierozní opatření, příspěvků obcím na kulturní akce zajišťované samotnými obcemi či jinými subjekty v případech, kdy obce nemají dostatečné finanční zdroje, a dotace poskytované z vlastních prostředků.
Majetková účast vyššího územního samosprávného celku na. podnikání právnických osob je jednou z předpokladů získávání příjmů pro financování jeho činnosti.
Zásada č. 4
Vyšší územní samosprávný celek může stanovit své symboly (znak a prapor) a způsob jejich užívání.
Odůvodnění
Umožňuje se, aby si vyšší územní samosprávné celky mohly stanovit vlastní symboly (znak, prapor) a určit způsob jejich užívání.
Zásada č. 5
Vyšší územní samosprávný celek za podmínek stanovených zákonem o obcích rozhoduje o připojení obce k jiné obci, a to po předchozím projednání s Ministerstvem vnitra a se souhlasem obce, ke které má být taková obec připojena.
Odůvodnění
Návrh zakládá právo vyššího územního samosprávného celku rozhodnout o připojení obce k jiné obci, která není schopna plnit základní úkoly samosprávy. Podmínky, za nichž vzniká potřeba rozhodnout o připojení takové obce k jiné obci, budou vymezeny v zákoně o obcích.
Zásada č. 6
Vyšší územní samosprávný celek se může v souladu s přijatou zahraniční politikou státu účastnit v mezinárodních sdruženích místních orgánů v souladu s mezivládními dohodami a po předchozím souhlasu Ministerstva zahraničních věcí. Za stejných podmínek může spolupracovat se samosprávnými regiony jiných států.
Odůvodnění
Návrh umožňuje, aby vyšší územní.samosprávné celky, obdobně jako je tomu u obcí, působily jako členové v mezinárodních sdruženích místních orgánů. Může jít např. o Pracovní sdružení evropských příhraničních regionů, Stálou konferenci evropských obcí a regionů při Radě Evropy.
Vzhledem k tomu, že jde o vztahy překračující hranice státu, a tedy součást zahraniční politiky.státu, je nezbytné, aby při této spolupráci bylo zajištěno respektování státních zájmů České republiky. Proto.se vyžaduje před navázáním spolupráce souhlas Ministerstva zahraničních věcí a soulad s příslušnými mezivládními dohodami uzavíranými v této oblasti.
Zásada č. 7
Vyšší územní samosprávný celek schvaluje územně plánovací dokumentaci velkého územního celku v rámci svého územního obvodu s výjimkou závazných částí schválených vládou. Vláda si může vyhradit v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace velkého územního celku jeho schválení.
Odůvodnění
Důležitým nástrojem pro zajištění rozvoje vyššího územního celku je územně plánovací dokumentace velkých územních celků, která řeší funkční využití území a stanoví zásady jeho rozvoje. Územně plánovací dokumentace zahrne i řešení využití rozvoje regionálních zdrojů zásobování pitnou vodou a regionálních systémů odpadních vod. Obsah územně plánovací dokumentace a postup při jejím pořizování a schvalování jsou upraveny zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 84/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Návrh se nedotýká oprávnění vlády, daného jí zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhradit si schválení územního plánu velkého územního celku. To je nutné proto, aby při schvalování územně plánovací dokumentace velkého územního celku na úrovni vyššího územního samosprávného celku byty respektovány zejména infrastrukturní prvky celostátního významu.
Územně plánovací dokumentaci podle stavebního zákona pořizují orgány územního plánování, kterými jsou obecni úřady okresní úřady a Ministerstvo hospodářství České republiky. V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Ministerstvo hospodářství ČR si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace, jestliže si její schválení vyhradí vláda ČR.
Podle návrhu přísluší vyššímu územnímu samosprávnému celku pouze schvalování územně plánovací dokumentace velkého územního celku. Pořizování této územně plánovací dokumentace zůstává v působnosti státní správy. Toto řešení zajišťuje ochranu zájmů státu při využívání území.
Zásada č. 8
Vyšší územní samosprávný celek může uzavřít s dopravcem v linkové osobní dopravě dohodu o plnění závazků veřejné služby.
Odůvodnění
Oprávnění vyššího územního samosprávného celku uzavírat dohodu s dopravcem v linkové osobní dopravě je založena zákonem o silniční dopravě. Účelem úpravy je umožnit vznik závazků veřejné služby mezi vyšším územním samosprávným celkem u právnickými osobami státního i soukromého sektoru (závazky provozní, přepravní a tarifní) ve prospěch pohybu obyvatelstva daného regionu.
Zásada č. 9
Funkce zřizovatele právnických osob a zařízení uvedených v příloze k tomuto návrhu zásad ústavního zákona se přenáší na vyšší územní samosprávné celky, ve kterých mají tyto právnické osoby nebo zařízení sídlo.
V souvislosti s přechodem této funkce zřizovatele bude převeden majetek, k němuž mají tyto právnické osoby a zařízení (státní organizace) právo hospodaření. Půjde o silnice II. a III. třídy, vybraná divadla, státní vědecké knihovny, vybrané galerie a muzea, střední odborné školy a gymnázia, některá střední odborná učiliště a školská zařízení těmto školách sloužící, vybrané domovy mládeže, dětské domovy, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.
Odůvodnění
V souladu s předchozím vymezením působnosti se tímto zákonem převádí zřizovatelská funkce z orgánů státu na vyšší územní samosprávné celky a to k těm právnickým osobám a zařízením, které poskytují veřejné služby, jež napříště mají spadat do působnosti vyšších územních samosprávných celků.
Přehled právnických osob a zařízení, uvedený v příloze, tvoří nedílnou součást návrhu ústavního zákona a je zpracován podle stavu platného ke dni 20. dubna 1994. Nevylučuje se, že do doby přijetí ústavního zákona bude upraven s ohledem na změny vlastnických vztahů, k nimž může do této doby u uváděného majetku dojít.
Současně se druhově vymezuje majetek právnických osob a zařízení, k nimž mají právo hospodaření, který bude na vyšší územní samosprávné celky převeden.
Zásada č. 10
Vyšší územní samosprávný celek se pro potřeby rozvoje svého územního obvodu podílí na poskytování veřejných služeb v oblasti sociální péče, zdravotnictví, dopravy, školství a kultury zejména zřizováním právnických osob a zařízení.
Odůvodnění
Specifikuje se působnost vyššího územního samosprávného celku při poskytování veřejných služeb v oblasti zdravotnictví, sociální péče, školství, kultury a dopravy.
Zásada č. 11
Vyšší územní samosprávný celek zřizuj e a ruší ústavy sociální péče.
Odůvodnění
Zakládá se oprávnění vyšších územních samosprávných celků zřizovat podle svého uvážení ústavy sociální péče např. domovy důchodců, ústavy sociální péče pro zdravotně postižené občany a jiná zařízení podle § 45 zákona ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení (ve znění pozdějších předpisů). Půjde zejména o taková zařízení, jejichž zřízeni přesahuje kapacitní možnosti jednotlivé obce.
Zásada č 12
Vyšší územní samosprávný celek povinně zřizuje základní síť středních odborných škol a gymnázií. Tato povinnost se nevztahuje na střední zdravotnické školy.
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší některá střední odborná učiliště, speciální školy, základní umělecké školy, školská zařízení těmto školám sloužící, domovy mládeže, dětské domovy, stálé školy v přírodě a pedagogicko-psychologické poradny.
Odůvodnění
Zásada zakládá na úseku vzdělávání dvojí odlišnou působnost vyššího územního samosprávného celku:
a) povinnost vyššího územního samosprávného celku v plném rozsahu zabezpečovat síť středního odborného školství a gymnázií, tzn., že vyšší územní samosprávný celek je povinen podle potřeb daného území zřizovat tato vzdělávací zařízení,
b) možnost, tj. podle vlastního uvážení zakládat jiné školy a školská zařízení, která jsou uvedena v druhém odstavci zásady.
Zřizování škol a školských zařízení se řídí. zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon) a zákonem ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, jejichž zřizovatelem je dosud stát podle zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
Zásada č. 13
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a r.uší právnické osoby ke správě a údržbě silnic II. a III. třídy.
Odůvodnění
Návrh počítá s tím, že vyšší územní samosprávné celky budou z titulu vlastníka povinně zajišťovat správu a údržbu.silnic II. a III. třídy. Pro zajištění této činnosti si mohou zřizovat právnické osoby, které budou správu a údržbu silnic vykonávat.
Zásada č. 14
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší zdravotnická zařízení a právnické osoby k výkonu odborných činností v ochraně veřejného zdraví.
Odůvodnění
Návrh dává vyšším územním samosprávným celkům možnost zřizovat v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem zdravotnická zařízení. Právnické o.soby pro výkon odborné činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví zajišťují různé druhy činností v oblasti hygienických služeb.
Zásada č. 15
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší zařízení sociální péče pro poskytování specializovaných poradenských služeb.
Odůvodnění
Vyšším územním samosprávným celkům se umožňuje zřizovat zařízení pro poskytování specializovaných poradenských služeb, jako např. manželské a předmanželské poradny (45 zákona č.114/1988 Sb.).
Zásada č. 16
Vyšší územní samosprávný celek zřizuje a ruší divadla,' muzea, galerie, knihovny, umělecké soubory a další kulturní zařízení (dále "kulturní zařízení").
Odůvodnění
V oblasti kultury se může vyšší územní samosprávný celek podílet na kulturním rozvoji v rámci svých možností a potřeb daného územního obvodu i zřizováním vhodných kulturních zařízení.
Zásada č. 17
Tímto ústavním zákonem se mění příslušná ustanovení.:
- zákona č. 50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
- zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon),
- zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství,
- zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
- zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování,
- zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),
- zákona č. 20 / 196 6 Sb., o péči o zdraví lidu,
- zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
- zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení,
- zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči,
- zákona ČNR č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon),
- zákona č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon),
- zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích,
- zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení),
- zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).
Odůvodnění
Zásada uvádí právní předpisy, které bude nutno v souvislosti s přijetím zavrhovaného ústavního zákona měnit. Upřesněná citace jednotlivých zákonů a jejich ustanovení bude zahrnuta v návrhu ústavního zákona. Ústavní zákon bude také obsahovat změny dotčených právních předpisů. V dané fázi nejsou v uvedeném seznamu zmiňovány, protože do doby vypracování návrhu ústavního zákona se u řady z nich předpokládají změny, a proto jejich citace by nyní nemohla být přesná a musela by být stejné aktualizována.
Zásada č. 18
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti....