Důvodová zpráva k Novela z. o elektronických úkonech a autorizované konverzi

Současná právní úprava v předmětné oblasti není žádným způsobem diskriminační, nijak nenarušuje ústavní a zákonný požadavek rovnosti mužů a žen. Rovněž tak není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky).⁠‌‌‌‌​‌​​​​​‌‌​​‌⁠

Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Navrhovaná úprava, jež přináší automatické zřízení datové schránky cizinci, kterému vznikl nárok na dávku tuzemského sociálního systému, není v rozporu s předpisy Evropské unie ani judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami Evropské unie. K automatickému zřizování datových schránek dochází již za aktuální právní úpravy (viz podnikající fyzické osoby či právnické osoby).

Návrh zákona nemění věcnou podstatu zákonů, dle kterých vzniká nárok na příslušnou dávku tuzemského sociálního systému, pouze rozšiřuje úkoly správních orgánů o jednoduchou informační povinnost směrem k Digitální a informační agentuře. Z tohoto pohledu tak není návrh v rozporu s právními předpisy Evropské unie týkajícími se sociální oblasti a sociálních dávek jako takových.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se všemi příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádné negativní dopady na státní rozpočet ve smyslu zvýšení veřejných výdajů resp. snížení veřejných příjmů. Agenda příslušných orgánů nebude rozšířena nepřiměřeně, neboť se jedná o prostou informační povinnost, jež s sebou nenese významnější zvýšené náklady finanční, časové ani personální.

Naopak, předkladatelé se domnívají, že implementací navrhované úpravy může dojít ke snížení veřejných výdajů vynakládaných v souvislosti s kontaktováním a obesíláním příslušných cizinců, neboť datová schránka je nejefektivnějším způsobem doručování. Rozsah tohoto případného snížení však nelze přesně predikovat.

Návrh nemá přímou souvislost s podnikatelským prostředím České republiky - a tedy na ně nebude mít ani žádné finanční či jiné dopady.

Navrhované změny zákonů mohou mít sociální dopady (včetně těch na sociálně slabé skupiny obyvatel) pouze na ty cizince – dosavadní příjemce dávek tuzemského sociálního systému – kteří nesplní potřebné povinnosti, jejichž splnění je pro nárok na příslušnou dávku nezbytné, a k jejichž splnění byli marně vyzváni prostřednictvím datové schránky.

V tomto smyslu mohou mít tyto navrhované právní úpravy krátkodobý negativní dopad (momentální snížení disponibilního příjmu), ale též dopad pozitivní – zvýšená aktivita při hledání zaměstnání, nástup do něj, zajištění si příjmu vlastními silami, prací či podnikáním.

Jedním z dílčích cílů návrhu je totiž i snaha nevytvářet prostřednictvím nejrůznější dávkové podpory a pomoci prakticky trvalou závislost cizinců na ní a ztrátu (či neosvojení si) jejich pracovních návyků, které ve svých důsledcích vedou, nebo mohou vést, k prohlubování sociálního vyloučení cizinců – příjemců sociálních dávek, které brání jejich sociální (re)integraci.

Návrh nijak nekrátí zákonná práva zdravotně postižených osob na přístup k sociálním dávkám pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory.

Navzdory tomu, že se jedná o právní úpravu zacílenou na cizince, nebude mít návrh negativní dopad na národnostní menšiny, které by byly v rozporu s právními předpisy na ochranu národnostních menšin. Návrh zcela respektuje ústavní požadavek na rovnost občanů na základě jejich národnosti.

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné negativní dopady, naopak může pouze posílit bezpečnost osobních dokumentů, neboť doručování datovou schránkou je v tomto směru mnohem méně rizikové, než doručování standardní poštovní službou.

V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému korupčnímu jednání.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.

Návrh nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.

II. Zvláštní část

Do ustanovení § 3 odst. 1 se vkládá věta, která stanoví povinnost Digitální a informační agentuře (dále jen „Agentura“) zřídit bezplatně a bezodkladně datovou schránku cizinci poté, co obdrží informaci o přiznání nároku na dávku tomuto cizinci. Vychází se z obdobné povinnosti Agentury automaticky zřídit datovou schránku podnikající fyzické osobě a dalším vybraným osobám dle § 4 ZEÚ. S ohledem na to, že se jedná o nepodnikající cizince, je tato povinnost zařazena do ustanovení § 3.

Zavádí se povinnost krajské pobočky Úřadu práce, která rozhodla o přiznání nároku na dávku cizinci, informovat Agenturu. Zavedení této informační povinnosti je nezbytné pro hladký průběh celého procesu automatického zřízení datové schránky cizinci. Krajská pobočka Úřadu práce disponuje potřebnou informací jako první, a proto je logické stanovit tuto povinnost právě tomuto orgánu. Systematicky je úprava zařazena do ustanovení, jež určuje, kdo je příjemcem dávky, přičemž se navrhuje doplnit ustanovení o nový (poslední) odstavec, který pro případ, že je příjemcem dávky cizinec, stanoví Agentuře zmíněnou informační povinnost.

Navrhuje se nové ustanovení § 57a, které orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodl o vzniku nároku na výplatu důchodu cizinci, stanoví povinnost informovat o této skutečnosti Agenturu, která následně cizinci zřídí datovou schránku. Také na tomto místě se informační povinnost stanovuje orgánu, který potřebnou informací disponuje od samého počátku. Systematicky se ustanovení vkládá do hlavy šesté, dílu prvního, který upravuje vznik nároku na důchod a jeho výplatu, neboť vznik nároku na výplatu důchodu je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky cizinci.

Nový odstavec ustanovení § 40 zavádí povinnost krajské pobočky Úřadu práce, která rozhodla o přiznání nároku na dávku cizinci, informovat Agenturu. Opět se jedná o orgán, který má rozhodnou informaci k dispozici jako první, proto by to měl být právě on, komu bude uložena předmětná informační povinnost. Systematicky se pravidlo vkládá do ustanovení, které určuje příjemce dávky, neboť skutečnost, že příjemcem dávky se stává cizinec, je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky.

Navrhované ustanovení rozšiřuje kompetence územních správ sociálního zabezpečení o povinnost informovat Agenturu v případě, že je nárok na dávku přiznán cizinci. Zmíněné orgány rozhodují mj. o přiznání dávek [§ 84 odst. 2 písm. a) bod 2.], proto je jim uložena informační povinnost ve vztahu k Agentuře v případě, že je dávka přiznána cizinci. Územní správy sociálního zabezpečení mají informační či oznamovací kompetenci též např. ve vztahu k zaměstnavatelům nebo zdravotním pojišťovnám [§ 84 odst. 2 písm. t), resp. v)]. Systematicky je ustanovení vloženo do § 84, který obsahuje kompetence územních správ sociálního zabezpečení.

Stanovuje se informační povinnost krajské pobočce Úřadu práce, která informuje Agenturu v případě, že je nárok na dávku přiznán cizinci. Opět se jedná o orgán, který disponuje rozhodnou informací jako první, a tedy by to měl být právě on, komu bude uložena předmětná informační povinnost. Systematicky se pravidlo vkládá do ustanovení, které určuje příjemce dávky, neboť skutečnost, že příjemcem dávky se stává cizinec, je rozhodným okamžikem pro automatické zřízení datové schránky.

Není dán důvod, pro který by měla být stanovena odložená účinnost navrhovaného zákona, proto se navrhuje účinnost dnem následujícím po dni vyhlášení zákona.

Seznam předkladatelů: ⁠‌‌‌‌​‌​​​​​‌‌​​‌⁠