Důvodová zpráva k Novela z. o pojistném na sociální zabezpečení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá z důvodu prohloubení prorodinné politiky státu, zvýšení flexibility při slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců a podpory některých skupin, které se na trhu práce obtížněji uplatňují. Navrhovaná změna právní úpravy se příznivě projeví na trhu práce, a to zejména podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání na zkrácené úvazky těch zaměstnanců, kteří jsou obsaženi ve zranitelných skupinách (zaměstnanci, kteří dosáhli věku 55 let a více, zaměstnanci, kteří pečují o osobu blízkou ve všech stupních závislosti), a také vytvářením pracovních míst pro tyto specifické skupiny zaměstnanců, jejichž pracovní uplatnění je spojeno s vyšší mírou ohrožení na trhu práce nebo se zvýšenými finančními či administrativními náklady. Současně je vhodné, aby v pracovním uplatnění těchto skupin zaměstnanců nedocházelo ke zpřetrhání sociálních kontaktů a pracovních kompetencí.

Uvedená právní úprava má za cíl podpořit zachování pracovního nebo služebního poměru těchto zaměstnanců a vytvořit pro zaměstnavatele dostatečnou motivaci k jejich zaměstnávání, a to prostřednictvím částečné kompenzace zvýšených personálních a provozních nákladů. Jedná se zejména o náklady spojené se zajištěním flexibilnějších pracovních podmínek, či s vyšší mírou omluvené nepřítomnosti těchto zaměstnanců v práci. ⁠​​‌‌​‌‌‌​‌‌​‌​​‌⁠

Zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří patří do jedné ze zranitelných skupin (tj. osoby starší 55 let; rodiče dětí do 10 let věku nebo osoby nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o děti mladší 10 let; osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby; osoby studující na střední škole nebo vysoké škole; osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce, osoby na rekvalifikaci a skupiny osob mladších 21 let), přispěje k podpoře konkurenceschopnosti těchto skupin, které jsou z objektivních důvodů (věk, rodičovská povinnost, zdravotní stav, předchozí nezaměstnanosti apod.) zranitelnými skupinami na trhu práce.

Mimořádně časově a organizačně náročnou činnost, jakou je péče o osobu blízkou, pak reflektuje další zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří pečují o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), kdy péče v těchto stupních závislosti má přímý dopad na schopnost pečující osoby účastnit se pracovního procesu v plném rozsahu. Současně je pro společnost vhodné, aby jejich pracovní uplatnění pokračovalo i v době zajišťování péče, neboť je potřebné, aby nedocházelo ke zpřetrhání sociálních kontaktů a také pracovních kompetencí. Nutno rovněž zdůraznit, že význam podpory zaměstnávání pečujících se bude nadále zvyšovat s ohledem na nepříznivý demografický vývoj a očekávaný nárůst seniorů, kteří budou potřebovat péči.

Zvýšení slevy na pojistném tak představuje nástroj sociální politiky státu, jehož účelem je umožnit sladění pracovních povinností s náročnými pečovatelskými závazky, předcházet znevýhodnění pečujících osob na trhu práce a zároveň přispět ke stabilitě pracovněprávních vztahů.

Navrhované opatření přispívá k zachování pracovního uplatnění pečujících osob, čímž podporuje jejich ekonomickou soběstačnost a zamezuje jejich potenciálnímu sociálnímu vyloučení. Zároveň odpovídá dlouhodobému záměru státu podporovat sladění pracovního a rodinného života a posilovat stabilitu zaměstnanosti u osob, které plní významnou společenskou roli v oblasti neformální péče.

Návrh zákona, kterým dochází ke zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele, směřuje k podpoře zaměstnávání specifické skupiny zaměstnanců, u kterých z objektivních důvodů (věk, rodičovská povinnost, zdravotní stav, předchozí nezaměstnanost apod.) dochází k jejich obtížnějšímu uplatnění na trhu práce, což může mít za následek mimo jiné i chybějící dobu důchodového pojištění.

Navrhuje se zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, kteří dosáhli alespoň 55 let; pečují o dítě mladší 10 let, jehož jsou rodičem, nebo které mají v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; pečují o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), připravují se na budoucí povolání studiem a jsou mladší 26 let; v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupili jako uchazeči o zaměstnání na rekvalifikaci, nebo jsou osobou se zdravotním postižením nebo jsou mladší 21 let, a to z 5 % na 10 %.

U zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance, kteří pečují o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), se navrhuje zvýšení slevy na pojistném zaměstnavatele z 5 % na 20 %.

Hlavním důvodem předložení návrhu je potřeba posílit účinnost existujícího podpůrného mechanismu, který má motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se ztíženým uplatněním na trhu práce. Dosavadní sleva na pojistném zaměstnavatele ve výši 5 % se podle dosavadních analýz ukazuje jako nedostatečná pro dosažení stabilního a dlouhodobého efektu. Zvýšení slevy na pojistném zásadně posílí motivační efekt opatření a umožní zaměstnavatelům výraznější snížení nákladů spojených se zaměstnáváním skupin zaměstnanců, u nichž se předpokládají zvýšené náklady spojené s častějšími absencemi i se zkrácenou pracovní dobou.

Dalším důvodem je nutnost reagovat na demografický vývoj stárnutí populace, který vede ke zvyšování důchodového věku, což přispívá ke zvýšenému riziku dlouhodobé nezaměstnanosti osob v předdůchodovém věku. Zvýšení slevy na pojistném má za cíl vytvořit silnější finanční motivaci zaměstnavatelů k udržení těchto osob v pracovním procesu a snížení rizika propouštění v ohrožených skupinách a zároveň zvýšení míry jejich zaměstnanosti.

Právní úprava také zohledňuje potřebu zvýšit konkurenceschopnost zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby s omezenou pracovní dispozicí, a snížit jejich mzdové náklady, což přispěje ke stabilizaci pracovních míst a prevenci jejich rušení.

Návrhem se nemění okruh oprávněných osob, na které zaměstnavatel může uplatňovat slevu na pojistném, a zůstává zachováno cílení podpory na skupiny se ztíženým přístupem na trh práce. Podmínky pro vznik nároku na slevu (rozsah zaměstnání, sjednaný úvazek, vedení evidence apod.) zůstávají nedotčeny. Návrh se soustředí výhradně na kvantitativní úpravu výše slevy, nikoliv na změny procesní či formální.

Podmínky nároku na slevu na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance jsou uvedeny v § 7a až 7c zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnavatel má podle současné právní úpravy nárok na slevu na pojistném ve výši 5 % za zaměstnance, který dosáhl alespoň 55 let; pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); se připravuje na budoucí povolání studiem a je mladší 26 let; v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci; je osobou se zdravotním postižením, nebo je mladší 21 let.

Sleva na pojistném náleží za konkrétního zaměstnance vždy jen z jednoho zaměstnání u jednoho zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více zkrácených úvazků, poskytne se sleva na pojistném pouze jednou. Při více uzavřených zkrácených závazcích u více zaměstnavatelů má nárok na uplatnění slevy ten zaměstnavatel, který oznámí České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu za zaměstnance jako první.

Snížené pojistné je odvedeno z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců splňujících podmínky pro uplatnění slevy na pojistném. Pokud má zaměstnanec vyměřovací základ nad 1,5násobek průměrné mzdy, nárok na uplatnění slevy u něj nevzniká. Zaměstnavatel nemá nárok na uplatnění slevy ani v případech, kdy u zaměstnance dojde k překročení sjednaného rozsahu pracovní nebo služební doby 8-30 hodin týdně, k překročení stanovené průměrné hodinové sazby, či k překročení limitu 138 hodin za kalendářní měsíc. Všechna tato kritéria musí být splněna kumulativně, a to v rámci všech zaměstnání u jednoho zaměstnance.

Právní úprava slev na pojistném zaměstnavatele byla přijata jako součást úprav, jejichž cílem bylo motivovat specifické skupiny osob k vyšší zaměstnanosti, čímž bylo předpokládáno zvýšení příjmů domácností i státu. Dalšími záměry přijetí právní úpravy bylo slaďování rodinného a pracovního života a zvýšená podpora dětských skupin.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na svobodnou volbu povolání a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. V souladu s návrhem zákona je i čl. 32 Listiny základních práv a svobod, neboť návrh zákona podporuje slaďování rodinného a pracovního života.

Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Nebyly identifikovány žádné aspekty návrhu, které by byly potenciálně rizikové z hlediska ústavnosti.

Návrhu zákona se v širších souvislostech dotýkají rovněž následující předpisy práva EU, v platném znění:

Česká republika je vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

Existující sleva na pojistném pro zaměstnavatele při zaměstnávání osoby na zkrácený úvazek představuje snížení příjmů na pojistném ve výši zhruba 100 mil. Kč měsíčně tj. cca 1,2 mld. Kč ročně. Zvýšení slevy z 5 na 10 % vyměřovacího základu přinese dodatečný výpadek na příjmové straně ve stejné výši, tj. cca 1,2 mld. Kč ročně navíc.

Další zvýšení slevy až na 20 % vyměřovacího základu u vybrané skupiny pečujících osob by pak mělo následující dopad do příjmů. Sleva na pojistném zaměstnavatele z důvodu péče o závislou osobu je v současnosti uplatňována na zhruba 250 osob, přičemž výše této slevy dosahuje zhruba 3,5 mil. Kč ročně. Na základě dostupných dat je možné odhadnout, že zhruba v polovině případů jde o péči ve III. nebo IV. stupni s tím, že výše poskytované slevy je také zhruba poloviční. Zvýšení slevy by tak znamenalo dodatečný negativní dopad do příjmů státního rozpočtu ve výši cca 3,6 mil. Kč ročně.

Nicméně zároveň platí, že u osob, které pečují o závislou osobu ve III. nebo IV. stupni může být splněn i jiný důvod pro poskytnutí slevy (např. věk nebo péče o dítě o 10 let věku) a ten je následně využit. Lze odhadnout, že pouze u 10 % osob, které pečují o závislou osobu, je uváděný důvod pro poskytnutí slevy samotná péče a u zbylých je to jiný důvod. V případě, že by zvýšení slevy vedlo k tomu, že se důvod uplatnění slevy změní (zaměstnanec tuto skutečnost sdělí a doloží zaměstnavateli), potom by se negativní dopad do příjmů státního rozpočtu z vyšší slevy u této skupiny zaměstnanců mohl zvýšit zhruba až na 50 mil. Kč ročně.

V neposlední řadě dostupná data indikují, že u osob, které splňují podmínky pro poskytnutí slevy z důvodu péče o závislou osobu ve III. nebo IV. stupni, je sleva (bez ohledu na prokázaný důvod) uplatňována ve více než třetině případů. V případě, kdy by zvýšení slevy vedlo k jejímu uplatňování i v těchto případech, mohly by se negativní dopady do příjmů státního rozpočtu prohloubit až na 200 mil. Kč ročně.

Vývoj využívání existující slevy neukazuje žádné sekundární efekty na trh práce, což potvrzují i prvotní výstupy z provedeného přezkumu a nelze je tedy očekávat ani při zvýšení této slevy.

Úhrnné negativní dopady navrhovaného zvýšení slevy na pojistném do příjmů z pojistného tak lze odhadnout na 1,2 až 1,4 mld. Kč ročně s postupným růstem v čase v závislosti na růstu mezd a platů.

Předkladatel v souvislostí s tímto návrhem zákona neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování ​vykonávaly lobbistickou činnost.