Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Novelou trestních předpisů provedenou zákonem č. 270/2025 Sb. a účinnou od 1. ledna 2026 došlo k dekriminalizaci neplnění vyživovací povinnosti tak, že v současné době je toto jednání trestné pouze v případě, pokud jím byla oprávněná osoba vydána nebezpečí nouze. V důsledku této změny bylo dle dat Vězeňské služby České republiky k 1. lednu 2026 propuštěno celkem 302 osob [282 odsouzených za trestný čin podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“), 16 odsouzených za trestný čin podle § 196 odst. 2 tr. zák. a 4 odsouzení za trestný čin podle § 196 odst. 1 tr. zák. v souběhu s trestným činem podle § 196 odst. 2 tr. zák.]. U dalších 331 vězňů bylo v důsledku dekriminalizace soudem rozhodováno o nevykonání trestu, ačkoliv toto rozhodnutí nevedlo k propuštění (soudem bylo rozhodnuto o nevykonání pouze plánovaného trestu, případně aktuálně vykonávaného trestu, kdy odsouzený byl následně převeden do výkonu dalšího plánovaného trestu uloženého za čin, kterého se dekriminalizace nedotkla). U dalších 377 osob, které byly odsouzeny i za další sbíhající se trestnou činnost, bude soudem rozhodováno o poměrném zkrácení trestu. Počet osob, u nichž bylo z důvodu dekriminalizace tohoto trestného činu k 1. lednu 2026 rozhodnuto dle čl. II bodu 1 zákona č. 270/2025 Sb., že se nevykoná jiný trest než trest odnětí svobody, není v době zpracování tohoto návrhu znám.
Ustanovením § 196 tr. zák. jsou chráněny vyživovací vztahy, které pramení z občanského zákoníku. Přestože je zákonem vymezeno mnoho druhů vyživovacích vztahů (např. vyživovací povinnost rodičů a dětí, vyživovací povinnost mezi osvojencem a osvojitelem, mezi příbuznými v pokolení přímém, mezi manžely aj.), v praxi se zmíněné ustanovení aplikuje především na vyživovací vztahy rodičů k nezletilým dětem.
Předkladatel považuje tuto liberalizaci na nevhodnou, neboť může mít negativní dopady právě na nezletilé děti. V návaznosti na programové prohlášení vlády se proto navrhuje zpřísnit trestnost zanedbání povinné výživy tak, aby úmyslné neplnění (včetně vyhýbání se) vyživovací či zaopatřovací povinnosti bylo trestné i v případě, kdy tímto jednáním nebude oprávněná osoba vydána nebezpečí nouze; oproti předchozímu právnímu stavu se nicméně nenavrhuje trestně postihovat nedbalostní neplacení výživného, a to s ohledem na chápání trestního práva jako krajního prostředku (vyhýbání se placení výživného, kdy pachatel i podniká kroky k tomu, aby se své vyživovací povinnosti zbavil nebo aby zmařil či podstatně ztížil anebo oddálil možnost vymáhání nároku na výživné, není pojmově z nedbalosti možné spáchat). Navrhuje se však shodně s právní úpravou účinnou do 31. prosince 2025 i u doplňované skutkové podstaty zachovat podmínku, že k uplatnění trestní odpovědnosti může dojít až v případě, kdy k takovému jednání dochází po dobu delší než čtyři měsíce.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou ESLP
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh respektuje ústavní zásadu uvedenou v ustanovení čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tedy že jen zákon stanoví, která jednání mohou být trestnými činy a jaké tresty za ně mohou být uloženy (nullum crimen cine lege a nulla poena sine lege).
Navrhovaná úprava tak plně vyhovuje i požadavkům plynoucím z čl. 7 (uložení trestu jen na základě zákona) Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Tento článek zakotvuje nejen zákaz retroaktivní aplikace trestního práva v neprospěch obviněného (nullum crimen, nulla poena sine lege praevia), ale zahrnuje obecněji také princip, že pouze zákon může určovat, co je trestným činem, a stanovit trest (nullum crimen, nulla poena sine lege scripta), a princip, podle kterého trestní právo nesmí být aplikováno extenzivním způsobem v neprospěch obviněného, zejména prostřednictvím analogie (nullum crimen, nulla poena sine lege stricta). Dále musí být trestný čin jasně definován zákonem (nullum crimen, nulla poena sine lege certa). Tato podmínka je splněna, jestliže ten, komu je norma určena, může ze znění příslušného ustanovení zjistit – v případě potřeby za pomoci soudního výkladu nebo odborné porady – jaké konání nebo opominutí konání způsobuje jeho trestní odpovědnost (Kokkinakis proti Řecku, rozsudek, 25. května 1993, č. 14307/88, § 52).
Předpisy Evropské unie ani obecné právní zásady práva Evropské unie se otázkou trestního postihu neplnění vyživovací povinnosti nezabývají.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava je spojena s dopady na státní rozpočet. V souvislosti s obnovením trestnosti jednání podle dřívějšího znění § 196 odst. 1 tr. zák. (v jeho úmyslné formě) a § 196 odst. 2 tr. zák. lze očekávat jak náklady spojené s trestním stíháním těchto skutků, tak náklady na výkon trestů, které budou za tyto skutky uloženy.
Navrhovaná úprava ovlivní míru vytíženosti orgánů činných v trestním řízení. Trestný čin zanedbání povinné výživy patří mezi nejčastěji páchané trestné činy v České republice (podle Zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 20241 se trestný čin podle § 196 tr. zák. podílel na počtu zahájených trestních stíhání a zkrácených přípravných řízení z 5 %). V roce 2024 státní zástupci vyřídili celkem 3882 věcí kvalifikovaných podle § 196 odst. 1 tr. zák. a 175 věcí kvalifikovaných podle § 196 odst. 2 tr. zák. Pokud jde o vytíženost soudů, za trestný čin podle § 196 odst. 1 tr. zák. bylo v roce 2024 odsouzeno celkem 2891 osob, za trestný čin podle § 196 odst. 2 tr. zák. 138 osob (jedná se o odsouzení bez souběhu s jiným trestným činem). Třebaže tato data zahrnují i údaje o trestních řízeních vedených pro trestný čin podle § 196 odst. 1 tr. zák. v jeho nedbalostní formě, je zřejmé, že lze očekávat podstatné navýšení agendy orgánů činných v trestním řízení.
Pokud jde o náklady spojené s výkonem trestů, nejpodstatnější část těchto nákladů tvoří náklady na výkon trestu odnětí svobody. Poměrně vysoký počet odsouzených osob (v roce 2024 celkem 3029 za § 196 odst. 1 i 2 tr. zák.) se přitom promítá i do počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody, neboť ačkoliv je poměr uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody ke všem trestům uloženým za tyto trestné činy relativně nízký, ve vztahu k velikosti vězeňské populace jde o nezanedbatelné množství. Nepodmíněný trest odnětí svobody byl v roce 2024 uložen 344 osobám (pro § 196 odst. 1 tr. zák., bez rozlišení formy zavinění), resp. 36 osobám (pro § 196 odst. 2 tr. zák.). Počet osob vykonávajících trest odnětí svobody za tyto trestné činy je však vyšší, neboť je třeba vzít v úvahu jak výkon trestů uložených v dřívějších letech, tak skutečnost, že u pachatelů tohoto typu trestné činnosti lze předpokládat vyšší podíl přeměn uložených alternativních trestů v nepodmíněný trest odnětí svobody. Podle dat Vězeňské služby České republiky k 31. prosinci 2024 vykonávalo nepodmíněný trest odnětí svobody 468 odsouzených (pro § 196 odst. 1 tr. zák. bez souběhu s jiným trestným činem), resp. 46 odsouzených (pro § 196 odst. 2 tr. zák. bez souběhu s jiným trestným činem). Při hodnocení dopadů navrhované změny na zatížení vězeňského systému je však třeba zohlednit i tu skutečnost, že znovuzavedení trestnosti jednání podle navrhovaného § 196 odst. 1 tr. zák. se projeví v délkách trestů, které jsou ukládány za jiné sbíhající se trestné činy (k 31. prosinci 2024 vykonávalo trest odnětí svobody za § 196 odst. 1 tr. zák. v souběhu s jiným trestným činem celkem 420 osob, resp. 38 osob za § 196 odst. 2 tr. zák. v souběhu s jiným trestným činem). Stejně jako v případě počtu trestních stíhání data o vězněných osobách zahrnují též data o osobách, kterým byl uložen trest za trestný čin podle § 196 odst. 1 tr. zák. spáchaný z nedbalosti (s ohledem na § 55 odst. 2 tr. zák. ve znění účinném do 31. prosince 2025 by nicméně počet těchto osob neměl být nijak vysoký, nicméně nelze odhlédnout od skupiny osob, které vykonávají trest odnětí svobody, v který jim byl přeměněn předchozí alternativní trest uložený za tento trestný čin). Celkový počet odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody přitom k 31. prosinci 2024 činil 17 719 osob2. Nezanedbatelný vliv bude mít navrhovaná právní úprava rovněž i na zatížení Probační a mediační služby.
Třebaže navrhovaná úprava bude mít dopady jak na orgány činné v trestním řízení, tak na Vězeňskou službu České republiky a Probační a mediační službu, lze konstatovat, že oproti právní úpravě účinné do 31. prosince 2025 lze díky vyloučení nedbalostní varianty § 196 odst. 1 tr. zák. a snížení trestních sazeb očekávat snížení jejich zátěže. Navrhovaná výše trestních sazeb přitom vychází z pozměňovacího návrhu poslankyň Heleny Válkové, Taťány Malé a Zuzany Ožanové, který byl uplatněn k návrhu následně publikovanému jako zákon č. 270/2025 Sb. (projednávanému v minulém volebním období jako sněmovní tisk č. 861) a kterým se navrhovalo zachování trestnosti vyhýbání se neplacení výživného, nicméně za jeho současné depenalizace.
Navrhovaná právní úprava není spojena s dopady na podnikatelské prostředí.
Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu.
Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná úprava není spojena s dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiné osoby vyplývá z občanského zákoníku, návrh pouze její neplnění spojuje s trestněprávní odpovědností.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Od navrhované právní úpravy lze očekávat pozitivní sociální dopady, děti a na rodiny, kdy lze předpokládat, že některé povinné osoby plní svoji vyživovací povinnost (nejčastěji vůči dítěti) pouze s ohledem na hrozbu trestního stíhání.
Zhodnocení dopadů stávající úpravy a navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stávající ani navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky – trestného činu zanedbání povinné výživy se může dopustit každý bez ohledu na pohlaví, pokud má zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného a tuto povinnost úmyslně řádně neplní.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená úprava není spojena s rozšířením okruhu zpracovávaných dat orgány činnými v trestním řízení, nepřináší žádný nový druh zpracování osobních údajů a ani nerozšiřuje okruh zpracovávaných údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava není spojena s vyššími korupčními riziky, než kterým čelí státní orgány obecně již dnes. Korupční riziko pro ně tedy není nové, je přítomno i při aplikaci stávající účinné právní úpravy. Prostředky ochrany proti tomuto riziku jsou tudíž obsaženy již ve stávající právní úpravě.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost České republiky a její obranu.
Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Navrhovaná úprava není spojena s dopady na životní prostředí.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava se nedotýká postavení územních samosprávných celků a nepřináší územní dopady.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava neupravuje poskytování služeb, nesouvisí tedy přímo s digitalizací služeb a nemá negativní dopady na možnosti přístupu specifických skupin osob k nim.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení
S ohledem na zájem na co nejdřívějším nabytí účinnosti navrhované právní úpravy, což je dle navrhovatele nezbytné pro zajištění náležitého postihu neplacení výživného, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, již v prvním čtení. Vzhledem k očekávané délce legislativního procesu lze tímto postupem zajistit nabytí účinnosti navrhované úpravy k 1. červenci 2026.
Zvláštní část
K části první – změna trestního zákoníku
K bodu 1 (§ 55 odst. 2)
Změna § 55 odst. 2 tr. zák. reaguje na znovuzavedení trestnosti jednání spočívajícího v úmyslném neplacení výživného (včetně vyhýbání se jeho placení), kterým není vyživovaná osoba vydána nebezpečí nouze (viz navrhované znění § 196 odst. 1 tr. zák.). S ohledem na charakter tohoto trestného činu by se při ukládání trestu za něj mělo přihlížet k tomu, aby pachatel nebyl omezen v možnostech výdělku, neboť pouze tak lze dosáhnout řádného plnění vyživovací povinnosti ze strany odsouzeného – omezení výdělečných možností odsouzeného se z hlediska vyživované osoby jeví být kontraproduktivní. K uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody by tak mělo docházet pouze v krajních případech, kdy účelu trestního práva nelze dosáhnout jinými prostředky. Jedná se o úpravu účinnou do 31. prosince 2025.
K bodu 2 (§ 196)
V souladu s obecnou částí důvodové zprávy se navrhuje změna § 196 tr. zák. tak, aby trestně postižitelná byla všechna jednání, která byla trestná podle § 196 tr. zák. ve znění účinném do 31. prosince 2025, s tím, že trestnost „prostého“ neplacení výživného se omezuje na případy, kdy pachatel neplní tuto svoji povinnost úmyslně. Navrhuje se tedy opět trestněprávně postihovat jednání spočívající v úmyslném neplnění zákonné vyživovací povinnosti i v případě, že tímto jednáním není oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze. Pod neplnění vyživovací povinnosti přitom spadá i jednání pachatele, který se své zákonné vyživovací nebo zaopatřovací povinnosti vyhýbá (případy, kdy ke zbavení se takové povinnosti, zmaření nebo podstatnému ztížení anebo oddálení možnosti vymáhání nároku na výživné podniká pachatel aktivní kroky). Znovuzavedení trestnosti jednání podle navrhovaného § 196 odst. 1 tr. zák. je v tomto rozsahu podle navrhovatele nezbytné, neboť prostředky civilního práva k ochraně práv vyživovaných osob nepovažuje za postačující.
V souladu se zásadou ultima ratio se však zachovává podmínka, že k neplnění vyživovací povinnosti musí docházet minimálně po určitou zákonem stanovenou dobu, konkrétně déle než čtyři měsíce.
Trestnost jednání, kdy je v důsledku neplnění vyživovací povinnosti oprávněná osoba vydána nebezpečí nouze, zůstává zachována.
Z hlediska trestních sazeb se navrhuje zachovat míru postihu zavedenou zákonem č. 270/2025 Sb. a tuto zohlednit při stanovení trestní sazby pro navrhovaný § 196 odst. 1 tr. zák. Za úmyslné neplnění vyživovací nebo zaopatřovací povinnosti trvající déle než 4 měsíce (navrhovaný § 196 odst. 1 tr. zák.) by tak bylo možno uložit trest odnětí svobody až na jeden rok (což v případě „prostého“ neplacení výživného odpovídá míře postihu podle trestního zákoníku účinného do 31. prosince 2025 a v případě vyhýbání se placení výživného pak pozměňovacímu návrhu poslankyň Heleny Válkové, Taťány Malé a Zuzany Ožanové, který byl uplatněn k novele trestního zákoníku částečně dekriminalizující trestný čin zanedbání povinné výživy – viz sněmovní tisk 861 minulého volebního období).
K části druhé – změna zákona o obětech
Změna § 5 odst. 1 zákona o obětech trestných činů je promítnutím navrhovaných změn trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 tr. zák.).
K části třetí – účinnost
Navrhuje se stanovit účinnost navrhované úpravy od 1. července 2026, a to s ohledem na požadavky plynoucí z § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
Poznámky
1 https://verejnazaloba.cz/wp-content/uploads/2025/06/ZPR%C3%81VA-O-%C4%8CINNOSTI-SZ-2024-textov%C3%A1-%C4%8D%C3%A1st.pdf
2 Statistická ročenka Vězeňské služby za rok 2024, dostupné na: https://www.vs.gov.cz/media/organizacni-jednotky/generalni-reditelstvi/odbor-spravni/statistiky/rocenky/statisticka-rocenka-vezenske-sluzby-ceske-republiky-za-rok-2024.pdf