Důvodová zpráva k N.z., kterým se zrušuje nominační zákon

Již v průběhu přípravy nominačního zákona byly ze strany odborné veřejnosti i některých poradních orgánů vlády¹ uplatněny připomínky směřující k potřebnosti zákonné regulace této oblasti. V této souvislosti bylo poukazováno zejména na skutečnost, že právní úprava se týká vnitřních organizačních postupů výkonné moci, které nemají povahu výkonu veřejné moci navenek a které je možné upravit prostřednictvím podzákonných právních předpisů nebo interních aktů řízení. Současně lze konstatovat, že ze zákona nevyplývá povinnost respektovat výsledky postupů, jež upravuje, což významně omezuje jeho praktický dopad.

Z obsahového hlediska lze uvést, že právní úprava se soustředí především na vymezení postavení a působnosti Výboru pro personální nominace. Tyto prvky byly převzaty z dosavadního Statutu Vládního výboru pro personální nominace, ustaveného v roce 2014, aniž by došlo k jejich podstatnému přehodnocení. Výbor je koncipován jako poradní orgán vlády bez exekutivních pravomocí, přičemž jeho stanoviska mají povahu nezávazných doporučení. Tato stanoviska jsou adresována jednotlivým ministerstvům jako zřizovatelům právnických osob s majetkovou účastí státu a nejsou spojena s právními důsledky v případě jejich nerespektování. V tomto ohledu lze konstatovat, že zákonná úprava nepřináší oproti předchozímu stavu kvalitativní změnu.⁠​​‌‌‌​‌​‌​​​‌‌‌‌⁠

Za okolnost vyžadující pozornost lze dále považovat skutečnost, že zákon stanoví povinnost vlády Výbor pro personální nominace zřídit. Povinné zřizování poradních orgánů zákonem není v právním řádu obvyklé, neboť otázka jejich existence zpravidla náleží do organizační působnosti vlády. Lze rovněž uvést, že přijetí samostatného zákona, jehož obsahem je fakticky nahrazení statutu a jednacího řádu poradního orgánu, neodpovídá obvyklé systematice právního řádu.

Z hlediska vnitřní konzistence právní úpravy lze dále konstatovat, že ačkoli zákon vychází z předpokladu existence poradního orgánu vlády, jeho výstupy nejsou adresovány vládě, nýbrž jednotlivým ministerstvům, která rozhodují o příslušných personálních otázkách. Vláda tak disponuje povinně zřízeným poradním orgánem pro oblast, v níž sama nevykonává rozhodovací působnost. Z právní úpravy současně není zřejmé, jaký je obsahový a funkční vztah mezi Výborem pro personální nominace a vládou, nad rámec skutečnosti, že vláda jmenuje a odvolává členy výboru a schvaluje jeho statut a jednací řád.

Lze rovněž uvést, že právní úprava postrádá dostatečně jednoznačné koncepční vymezení okruhu právnických osob, na které se mají stanovené nominační postupy vztahovat. Není zřejmé, podle jakých kritérií byl tento okruh vymezen, ani z jakých důvodů nejsou obdobným postupům podrobeny nominace do orgánů státních rozpočtových organizací či jiných veřejnoprávních právnických osob.

Z hlediska dopadů na veřejné rozpočty lze konstatovat, že zákon předpokládá vznik dalších výdajů hrazených z veřejných prostředků, a to jak v souvislosti s činností Výboru pro personální nominace, tak s administrativním a organizačním zajištěním jeho fungování. Tyto výdaje mají povahu mandatorních výdajů, aniž by z právní úpravy bylo zřejmé, jakým způsobem je odůvodněna jejich přiměřenost a efektivita.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že stávající právní úprava nenaplňuje deklarovaný účel a vykazuje systémové i koncepční nedostatky. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení nominačního zákona bez náhrady, a to včetně jeho novel provedených zákonem č. 412/2023 Sb. a zákonem č. 35/2025 Sb. Zrušení zákonné úpravy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací; tyto principy budou nadále zajišťovány prostřednictvím interních pravidel vlády.

Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem. Jde o úpravu zavazující pouze stát při výkonu jeho vlastnických práv. V této souvislosti se nedotkne práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. V případě nominace osob do orgánů s majetkovou účastí státu nejde o výkon působnosti, ale o soukromoprávní jednání státu, takže zde není dána výhrada zákona.

Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Právo Evropské unie nevyžaduje po České republice mít na úrovni zákona zakotven nominační proces.

Navrhovaná opatření jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách. Neexistuje žádný mezinárodní závazek České republiky mít na úrovni zákona zakotven nominační proces.

Předložený návrh neklade žádné zvláštní nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Zjednodušení procesu včetně zrušení Výboru pro personální nominace přinese dílčí úspory na straně nominujících organizačních složek státu a Úřadu vlády České republiky.

Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny, zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.⁠​​‌‌‌​‌​‌​​​‌‌‌‌⁠

Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních údajů ani nijak nenarušuje soukromí osob.

Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu a nemá tak na ně žádný dopad.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.

Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní samosprávné celky. Nominační zákon se územních samosprávných celků a jejich majetkových práv žádným způsobem nedotýká.

Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.