I. OBECNÁ ČÁST
1. Popis obsahu návrhu zákona s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
V doplňkovém penzijním spoření a v penzijním připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nemají od 1. července 2024 nárok na státní příspěvek ti účastníci, kterým byl přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění. Tato změna byla zavedena zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Tento zákon byl vyhlášen dne 29. prosince 2023. Změna v poskytování státního příspěvku účastníkům s přiznaným starobním důchodem se týkala i stávajících účastníků, kteří smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění uzavřeli přede dnem vyhlášení zákona č. 462/2023 Sb. Uvedený zákon přitom neumožnil stávajícím účastníkům, kteří byli změnou v poskytování státního příspěvku zasaženi, aby ze systému vystoupili bez finančních důsledků, které jsou spojeny s předčasným výstupem ze systému.
Tito účastníci zůstali odkázáni na obecné možnosti výstupu ze systému. Bez finančních důsledků mohli ze systému vystoupit pouze tehdy, pokud splňovali podmínky pro tzv. jednorázové vyrovnání, což je dávka, kterou lze čerpat ze všech prostředků účastníka. Pokud tyto podmínky nesplňovali, mohli využít tzv. odbytné, což však znamenalo, že přišli o již připsané státní příspěvky, které je penzijní společnost při vyplacení odbytného povinna vrátit státu. Pokud nesplňovali ani podmínky pro odbytné, přišli při výstupu ze systému i o své vlastní prostředky, které zůstaly v účastnickém nebo transformovaném fondu.
Účastníci, kteří nesplňovali podmínky pro jednorázové vyrovnání, tak měli fakticky možnost buď setrvat v systému do splnění těchto podmínek, což znamenalo nadále spořit alespoň minimální částku 100 Kč měsíčně bez čerpání státního příspěvku, nebo ze systému vystoupit s většími nebo menšími finančními důsledky. Pro popis situace těchto účastníků se vžilo obrazné označení „uzamčení účastníci“.
Navržený zákon řeší situaci uzamčených účastníků pomocí dvou opatření:
Uzamčeným účastníkům, kteří dosud jsou v systému (cca 150 000 osob ke konci roku 2025), se umožňuje systém bez finančních důsledků opustit. Toho se dosahuje tím, že se těmto účastníkům zakládá právo na jednorázové vyrovnání, i když obecné podmínky pro jednorázové vyrovnání nesplňují. Toto pravidlo se navrhuje jako obecné tak, aby fungovalo i do budoucna pro účastníky, kteří smlouvu uzavřeli do 29. prosince 2023 a kterým v důsledku přiznání starobního důchodu přestane být v budoucnu poskytován státní příspěvek.
Uzamčeným účastníkům, kteří již ze systému vystoupili s finančními důsledky, vrátí stát na jejich žádost jednorázově státní příspěvek, o který při výstupu ze systému přišli (cca 16 000 osob ke konci roku 2025). Účastníkům, kteří při výstupu ze systému přišli i o své vlastní prostředky, vrátí tyto prostředky penzijní společnost (cca 100 osob ke konci roku 2025).
Vedle toho se navrhují úpravy zákona o daních z příjmů, které zajistí, že plnění vyplacená účastníkům podle navrženého zákona nebudou podléhat dani z příjmů fyzických osob a že založením možnosti ze systému předčasně vystoupit nepřestane být daný produkt daňově podporovaným produktem spoření na stáří.
2. Zhodnocení platného právního stavu
V České republice je III. penzijní pilíř představován především penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením. Do III. penzijního pilíře v širším smyslu bývají někdy zahrnovány další daňově podporované produkty spoření na stáří, jimiž jsou penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.
Penzijní připojištění představuje starší systém z doby před rokem 2013, zatímco doplňkové penzijní spoření je novější systém, který funguje od roku 2013. Do penzijního připojištění již nelze nově vstupovat, ale stále ještě v něm setrvává významná část účastníků. Z penzijního připojištění lze kdykoli bezplatně přejít do doplňkového penzijního spoření. Oběma systémům je společné, že do nich účastníci vstupují dobrovolně, na základě individuálních smluv mezi nimi a penzijní společností, bez ingerence zaměstnavatele. Účastníci svěřují penzijní společnosti peněžní prostředky v podobě příspěvků, které penzijní společnost shromažďuje v transformovaných nebo účastnických fondech a investuje je na účet účastníků podle stanovených pravidel. V obou systémech se k příspěvkům účastníka při splnění zákonem stanovených podmínek poskytuje státní příspěvek. V obou systémech jsou definovány podmínky, za nichž mohou účastníci čerpat ze svých prostředků jednotlivé dávky.
Právní vztahy mezi účastníky a penzijními společnostmi jsou založeny individuálními (soukromoprávními) smlouvami, které kromě obecných pravidel závazkového práva musí být v souladu (podle typu finančního produktu) se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, nebo se zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.
Podle stávající právní úpravy může účastník účast v penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření kdykoli jednostranně ukončit. Pokud mu však dosud nevznikl nárok na tzv. jednorázové vyrovnání, má pro něj předčasný výstup ze systému negativní finanční důsledky v podobě ztráty již připsaných státních příspěvků nebo v některých případech i všech prostředků účastníka (viz výše pod bodem 1).
3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska obsahu návrhu zákona má význam zejména čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.
Ke změně v poskytování státních příspěvků účastníkům s přiznaným starobním důchodem, která byla provedena zákonem č. 462/2023 Sb., se vztahuje nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2025, sp. zn. Pl. ÚS 18/24. V tomto nálezu Ústavní soud dospěl k závěru, že odnětí státního příspěvku účastníkům s přiznaným starobním důchodem nepředstavuje neústavní retroaktivitu ani není v rozporu s ústavním principem rovnosti. Tento závěr však nijak nebrání zákonodárci, aby účastníkům, kteří byli zasaženi tehdejší změnou v poskytování státního příspěvku, zákonem založil práva, která navrhuje založit navržený zákon.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh zákona je v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Systémy doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění nejsou předmětem harmonizace na úrovni práva Evropské unie a tato úprava je zcela v kompetenci členského státu.
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy neobsahují specifické normy, které by upravovaly možnosti výstupu ze systému III. penzijního pilíře.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Odhad nákladů pro státní rozpočet je cca 60 milionů Kč, které by byly vyplaceny účastníkům na kompenzaci státního příspěvku, který jim bude doplacen. Nicméně je pravděpodobné, že žádost o vrácení státního příspěvku nepodají úplně všichni účastníci, kteří na ně podle návrhu zákona budou mít nárok. Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navržený zákon žádný dopad.
7. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Návrh zákona má umožnit vystoupit ze systému bez finančních důsledků těm účastníkům, kteří již z důvodu přiznání starobního důchod nemají nárok na státní příspěvek a nemají potřebnou dobu nebo věk pro nárok na jednorázové vyrovnání, a dále poskytnout kompenzaci účastníkům, kteří vzhledem k nemožnosti čerpat státní příspěvek ze systému předčasně vystoupili s finančními důsledky. Je žádoucí poskytnout tyto možnosti účastníkům co nejdříve, a proto se v zájmu urychlení legislativního procesu navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
8. Odůvodnění návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku
Vzhledem k tomu, že cílem návrhu zákona je umožnit využití daných možností co nejdříve (viz bod 7), není žádoucí trvat na obvyklých půlročních cyklech nabývání účinnosti zákonů, ale navrhuje se účinnost navržené právní úpravy prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení navrženého zákona.
9. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatelé v souvislostí s tímto návrhem zákona neidentifikovali osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
II. Zvláštní část
K části první (změna zákona o doplňkovém penzijním spoření):
K čl. I:
K bodu 1 (nový § 28a):
K odstavci 1: Navržené ustanovení má za cíl umožnit účastníkům, kteří do systému vstoupili do dne vyhlášení zákona č. 462/2023 Sb. a následně jim od 1. července 2024 nebo později přestal být poskytován státní příspěvek z důvodu přiznání starobního důchodu (tzv. uzamčení účastníci), aby ze systému bez sankcí vystoupili.
Toho se dosahuje tím, že se těmto účastníkům zakládá právo na jednorázové vyrovnání ze všech prostředků účastníka, i když nesplňují obecné podmínky pro vznik nároku na jednorázové vyrovnání podle § 24 odst. 1 písm. a). Navržené ustanovení tedy u těchto účastníků rozšiřuje podmínky pro vznik nároku na jednorázové vyrovnání nad rámec § 24 odst. 1 písm. a). Ve zbytku má jednorázové vyrovnání podle § 28a odst. 1 stejný režim jako jednorázové vyrovnání podle § 24 odst. 1 písm. a), čímž je zajištěno, že uzamčení účastníci mohou ze systému vystoupit za jinak stejných podmínek jako účastníci, kteří již splnili potřebnou spořící dobu (např. splatnost jednorázového vyrovnání těchto účastníků se určuje podle § 24 odst. 4 a 6, pro jednorázové vyrovnání těchto účastníků se použije § 41ea odst. 1 písm. e) zákona o bankách, pro tyto účastníky platí pravidlo § 8 písm. b), že vyplacením jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka doplňkové penzijní spoření zaniká, apod.).
K odstavci 2: Navržené ustanovení má zajistit, aby právo na jednorázové vyrovnání podle § 28a odst. 1 mohl využít i účastník, který uzavřel smlouvu do dne vyhlášení zákona č. 462/2023 Sb., ale následně převedl prostředky účastníka z transformovaného do účastnického fondu (§ 191 odst. 3) nebo k jiné penzijní společnosti (§ 27) na jinou smlouvu, kterou uzavřel později. I na tohoto účastníka je třeba hledět jako na účastníka, který do systému vstoupil před vyhlášením zákona č. 462/2023. Vychází se z toho, že při převodu prostředků účastníka z transformovaného do účastnického fondu nebo k jiné penzijní společnosti nemá dojít ke zhoršení účastníkova právního postavení.
K odstavci 3: Navržené ustanovení odpovídá tomu, že cílem jednorázového vyrovnání podle § 28a odst. 1 je umožnit uzamčeným účastníkům vystoupit ze systému. Proto je třeba stanovit, že toto jednorázové vyrovnání lze čerpat pouze ze všech prostředků účastníka. Vyplacením jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka dochází k zániku doplňkového penzijního spoření podle § 8 písm. b). Navržené ustanovení je tedy speciálním ustanovením k § 24 odst. 1 písm. a) části věty za středníkem a k § 24 odst. 2.
K odstavci 4: Účastník má nárok na převedení svých prostředků k jiné penzijní společnosti v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo na základě dohody nebo výpovědi, ovšem pouze v případě, že mu ještě nevznikl nárok na jednorázové vyrovnání. Tuto úpravu je žádoucí pro zvláštní ustanovení o jednorázovém vyrovnání pro uzamčené účastníky vyloučit, jelikož není záměrem jim bránit ve změně penzijní společnosti, pokud by i přes umožnění výstupu ze systému bez ztráty nároku na státní příspěvek chtěli dále pokračovat ve spoření u jiné penzijní společnosti.
K bodu 2 (nový § 191a):
Vzhledem k tomu, že mohou nastat situace, kdy i v penzijním připojištění budou účastníci dotčení změnou v poskytování státního příspěvku účastníkům s přiznaným starobním důchodem, je třeba vztáhnout navrhovanou úpravu i na ně. Přestože do systému penzijního připojištění nelze od konce roku 2012 vstupovat, tím, že je umožněno přerušování spoření, mohou tam být účastníci, kteří nemají potřebnou dobu placení příspěvků nebo potřebný věk pro nárok na jednorázové vyrovnání. Z tohoto důvodu je třeba vztáhnout zvláštní podmínky pro možnost odchodu ze systému bez ztráty nároku na již přiznaný státní příspěvek i na ně.
K čl. II (přechodná ustanovení):
K bodu 1: Navržené ustanovení má za cíl umožnit uzamčeným účastníkům, kteří ze systému vystoupili, aniž měli nárok na jednorázové vyrovnání, vrátit státní příspěvek, o který v důsledku vystoupení ze systému přišli. Při zániku doplňkového penzijního spoření bez vzniku nároku na jednorázové vyrovnání je penzijní společnost povinna vrátit státní příspěvky Ministerstvu financí (§ 18 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření). Navržené ustanovení proto nad rámec § 12 až 14 zákona o doplňkovém penzijním spoření zakládá ve vztahu mezi účastníkem a státem právo na jednorázový státní příspěvek ve výši odpovídající státnímu příspěvku, který byla penzijní společnost povinna vrátit Ministerstvu financí.
Vzhledem k jednorázové povaze tohoto státního příspěvku není navržená právní úprava vložena do zákona o doplňkovém penzijním spoření, ale má povahu přechodných ustanovení k navržené novele. Ve skutečnosti jde o řešení situace těch účastníků, na které se z důvodu plynutí času nemůže uplatnit nový § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření, protože ze systému v mezidobí již vystoupili. Použitá legislativní technika má rovněž tu výhodu, že umožňuje flexibilně odkazovat na den nabytí účinnosti navržené novely (v bodech 1 a 2), aniž je nutné tento den určovat fixním datem.
K bodu 2: Navržené ustanovení zohledňuje, že zánikem doplňkového penzijního spoření přestal být účastník ve smluvním vztahu s penzijní společností. Proto se stanoví, že účastník musí právo na státní příspěvek podle bodu 1 uplatnit. Toto právo se uplatňuje u penzijní společnosti, u které měl účastník doplňkové penzijní spoření, které zaniklo. V tom se státní příspěvek podle bodu 1 odlišuje od obecného státního příspěvku podle § 12 až 14 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Vzhledem k mimořádné povaze uvedeného státního příspěvku se pro jeho uplatnění stanoví prekluzivní lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti navržené novely.
K bodu 3: Pro státní příspěvek podle bodu 1 platí obecná pravidla týkající se státního příspěvku, nestanoví-li zákon pro určité situace zvláštní úpravu. Navržené ustanovení je speciálním ustanovením k § 16 odst. 1 a 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, od nichž se odchyluje v tom, že povinnost penzijní společnosti požádat Ministerstvo financí o státní příspěvek podle bodu 1 se týká jednorázově pouze účastníků, kteří právo na tento státní příspěvek v příslušném kalendářním čtvrtletí uplatnili. Vzhledem k tomu, že se jedná o situaci, kdy je vztah mezi penzijní společností a účastníkem již ukončen, nelze vracet státní příspěvek případným dotčeným účastníkům automaticky, nýbrž je nutná součinnost bývalého účastníka, příslušné penzijní společnosti a státu. Druhá věta navrženého ustanovení pamatuje na situaci, kdy penzijní společnost, které v důsledku zániku doplňkového penzijního spoření vznikla povinnost vrátit státní příspěvek ministerstvu podle § 18 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření, tento příspěvek ještě nevrátila. V takovém případě není třeba, aby penzijní společnost žádala Ministerstvo financí o státní příspěvek.
K bodu 4: Navržené ustanovení stanoví lhůtu, ve které je penzijní společnost povinna vyplatit státní příspěvek účastníkovi.
K bodu 5: Navržené ustanovení pamatuje na (počtem nepříliš rozsáhlou, cca 100 osob) skupinu účastníků, kteří při zániku doplňkového penzijního spoření neměli ani nárok na odbytné, takže přišli o všechny prostředky účastníka. U těchto účastníků se penzijní společnosti ukládá spolu se státním příspěvkem vrátit účastníkovi i ostatní prostředky účastníka. Prostředky účastníka penzijní společnost dosud eviduje ve prospěch uvedených účastníků (protože tito účastníci mohou stále požádat o převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 27 zákona o doplňkovém penzijním spoření; toto právo se promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě), takže uložením této povinnosti penzijní společnosti se nijak nezasahuje do nabytých práv jiných osob.
K bodu 6: Nárok účastníka na převod prostředků k jiné penzijní společnosti v případě, kdy mu nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků nepožádal, se promlčí uplynutím 3 let ode dne zániku doplňkového penzijního spoření. Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona zakládá mimořádné nároky účastníků dotčených změnami v poskytování státního příspěvku v případě přiznání starobního důchodu, tedy jejich možnost žádat o prostředky, které by jinak nemohly být vyplaceny, ale pouze převedeny k jiné penzijní společnosti, navrhuje se prodloužit pouze pro tento mimořádný případ promlčecí dobu stanovenou pro převod prostředků v případě zániku doplňkového penzijního spoření. To má zajistit, že účastník bude moci požádat o výplatu svých prostředků penzijní společnost v dané lhůtě a prostředky mezitím nebudou použity ve prospěch ostatních účastníků příslušného účastnického fondu.
K bodu 7: Vzhledem k tomu, že mohou nastat situace, kdy i v penzijním připojištění budou účastníci dotčení změnou v poskytování státního příspěvku účastníkům s přiznaným starobním důchodem, je třeba vztáhnout navrhovanou úpravu i na ně. Přestože do systému penzijního připojištění nelze od konce roku 2012 vstupovat, tím, že je umožněno přerušování spoření, mohli tam být účastníci, kteří neměli potřebnou dobu placení příspěvků nebo potřebný věk a ze systému vystoupili.
K části druhé (změna zákona o daních z příjmů):
K čl. III:
K bodu 1 [§ 15b odst. 1 písm. a) bod 1]:
Navržené ustanovení reaguje na úpravu v novém § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření, jímž bude uzamčeným účastníkům přiznán nárok na jednorázové vyrovnání. Toto jednorázové vyrovnání je primárně koncipováno pro poplatníky, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo o penzijním připojištění do 29. prosince 2023, viz § 28a odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle § 28a odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření se však vztahuje i na poplatníky, kteří měli takové doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem dříve uzavřené a své prostředky poté převedli z transformovaného fondu do účastnického fondu nebo k jiné penzijní společnosti. Navrhované úpravy § 15b zákona o daních z příjmů se vztahují právě na druhou uvedenou skupinu poplatníků, protože § 15b byl do zákona o daních z příjmů vložen až zákonem č. 462/2023 Sb. a podle přechodného ustanovení v jeho čl. II bodě 3 se toto nové ustanovení nepoužije na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzniklá před 1. lednem 2024. Ustanovení § 15b zákona o daních z příjmů by se tedy týkalo jednorázového vyrovnání podle § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření jen v případě, že by poplatníkovi 1. ledna 2024 nebo později vzniklo nové doplňkové penzijní spoření, na které by převedl prostředky ze svého dřívějšího doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Za účelem narovnání zacházení s jednorázovým vyrovnáním podle § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření se „standardním“ jednorázovým vyrovnáním se navrhuje upravit daňový režim tohoto jednorázového vyrovnání a vystoupení těchto účastníků ze systému penzijního spoření v zákoně o daních z příjmů. Cílem navrhované úpravy je zajistit, aby uzamčení účastníci nepřišli o daňovou podporu na svém produktu spoření na stáří.
Navrhuje se výjimku z obecných podmínek daňové podpory produktu spoření na stáří stanovenou v § 15b odst. 1 písm. a) bodě 1 části věty za středníkem týkající se situací, kdy vzniká nárok na plnění podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, rozšířit na podmínku dosažení 60 let věku tak, aby odpovídala navrhovanému znění § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle něhož jednorázové plnění náleží účastníkovi, který neplní podmínky podle § 24 odst. 1 písm. a) (tedy včetně dosažení 60 let věku).
K bodu 2 [§ 15b odst. 4 písm. a)]:
Navrhuje se rozšířit výčet výjimek z povinnosti navrátit daňovou podporu produktu spoření na stáří při předčasné výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu o jednorázové vyrovnání poskytované některým účastníkům podle navrhovaného § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření.
K čl. IV (přechodná ustanovení):
K bodu 1: Podle čl. II bodu 3 zákona č. 462/2023 Sb. se na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzniklá přede dnem účinnosti předmětného zákona použije § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. prosince 2023, podle kterého se v případě jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření do základu daně z příjmů zahrnují rovněž příspěvky zaměstnavatele zaplacené na zaměstnancův produkt spoření na stáří (podle vět páté a poslední tohoto ustanovení se totiž tato jednorázová vyrovnání pro zjištění základu daně nesnižují o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem). Navrhuje se z režimu úpravy § 8 odst. 6 věty páté a poslední zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. prosince 2023 vyjmout jednorázové vyrovnání podle § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Cílem navrhované právní úpravy je zabránit zdanění příspěvků zaměstnavatele zaplacených na produkt spoření na stáří uzamčeného účastníka, který do systému penzijního spoření vstoupil do 29. prosince 2023 a využívá možnosti jednorázového vyrovnání podle § 28a zákona o doplňkovém penzijním spoření.
K bodu 2: Navržené ustanovení se týká poplatníků, kteří ze systému doplňkového penzijního spoření vystoupili přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž měli nárok na jednorázové vyrovnání nebo odbytné. Těmto poplatníkům budou podle čl. II bodu 5 tohoto zákona vráceny veškeré prostředky z jejich doplňkového penzijního spoření. Navrhuje se plnění vyplacené poplatníkům v této formě osvobodit od daně z příjmů fyzických osob. Ustanovení se uplatní rovněž na poplatníky podle čl. II bodu 7 tohoto zákona, tedy na ty, kteří již přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vystoupili z penzijního připojištění, neboť se na ně právní úprava čl. II bodů 1 až 6 tohoto zákona použije obdobně.
Ustanovení se neuplatní na plnění podle čl. II bodu 1 tohoto zákona, kterým bude vrácen státní příspěvek, jelikož tento příspěvek je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů jakožto příspěvek z veřejného rozpočtu, a není tedy třeba jej upravovat zvláštním ustanovením.
K části třetí (účinnost):
K čl. V:
Navrhuje se účinnost prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu zákona je umožnit využití daných možností pro uzamčené účastníky co nejdříve, není žádoucí trvat na obvyklých půlročních cyklech nabývání účinnosti zákonů.
Alena Schillerová
Patrik Nacher
Boris Šťastný
Tomio Okamura
Taťána Malá