Důvodová zpráva k Novela z. o daních z příjmů - RJ

Účelem navrhované právní úpravy je odstranit nerovnosti plynoucí ze stávající konstrukce základní slevy na dani na poplatníka v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen „ZDP“). Tato sleva na dani je nominálně fixní a v praxi ji část poplatníků s nízkými příjmy nedokáže plně uplatnit, protože jejich daňová povinnost je nižší než výše slevy.

Navrhovaná novela proto převádí základní slevu na poplatníka do režimu daňového zvýhodnění, které bude možné čerpat až do výše zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Tím se zajišťuje, že zvýhodnění bude plně dostupné i nízkopříjmovým poplatníkům, u nichž by jinak část základní slevy „propadala“. Omezení daňového zvýhodnění (bonusu) do výše zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění zabraňuje vzniku plně záporné daně z příjmů. Pokud by bonus nebyl omezen, vznikal by poplatníkům čistý příjem od státu i v situaci, kdy zdanitelné příjmy téměř nemají a tím pádem do veřejných rozpočtů nic neodvedou. Nárok na čerpání daňového zvýhodnění formou bonusu ovšem získají pouze poplatníci s příjmy podle § 6 ZDP, tj. s příjmy ze závislé činnosti.⁠​‌‌‌‌‌‌‌​‌‌‌​​‌​⁠

Současně dochází ke změně pravidel pro čerpání daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§35c odst. 4 ZDP). To může nyní poplatník uplatnit, pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Tento návrh dále omezuje čerpání bonusu i pro stávající daňové zvýhodnění na vyživované dítě, a to rovněž ve vazbě na zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Toto dále posiluje vztah mezi čerpáním daňového zvýhodnění, ekonomickou aktivitou poplatníka a jeho férovou participací na systému sociálního a zdravotního pojištění. Bonus na vyživované dítě ovšem mohou (na rozdíl od bonusu na poplatníka) dále čerpat jak poplatníci s příjmy podle § 6 ZDP (závislá činnost), tak poplatníci s příjmy podle § 7 ZDP (samostatná činnost).

Cílem úpravy je rovněž posílit motivaci k legálním pracovním příjmům, podpořit ekonomickou aktivitu a zlepšit tak postavení nízkopříjmových pracujících.

Podle § 35ba odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, náleží poplatníkovi základní sleva na dani ve výši 30 840 Kč ročně. Sleva je konstruována jako nevratitelná, tj. lze ji uplatnit pouze do výše vypočtené daňové povinnosti. U nízkopříjmových zaměstnanců dochází k situaci, kdy jejich daňová povinnost nedosahuje výše slevy, a část slevy tak nelze využít. Tato konstrukce má regresivní efekt a relativně méně podporuje poplatníky s velmi nízkými příjmy.

Tento problém může odstranit nahrazení slevy na dani daňovým zvýhodněním. V současné době existuje v systému daně z příjmů fyzických osob daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c). Není tedy zaváděn nový institut, pouze je stávající institut uplatněn v další situaci. Zároveň také dochází k úpravě podmínek pro uplatnění daňového zvýhodnění ve vazbě na odvedené pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Navrhovaná změna je nezbytná pro zajištění rovnějšího a efektivnějšího daňového systému. Umožňuje, aby všichni poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, včetně těch s nízkými příjmy, mohli plně čerpat podporu ve stejné nominální výši. Novelou se odstraňuje stav, kdy část základní slevy propadá, a zároveň se posiluje finanční motivace pracovat legálně a hradit pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Úprava je také nástrojem ke snížení vysokého zdanění práce v odvětvích s nízkými mzdami nebo vysokým podílem částečných úvazků.

Hlavním smyslem úpravy je transformace základní slevy na poplatníka na daňové zvýhodnění, které bude nově vratitelné až do výše odvedeného pojistného. Tento mechanismus zachovává dosavadní výši podpory, ale činí ji dostupnou všem poplatníkům daně z příjmu ze závislé činnosti bez ohledu na výši jejich daňové povinnosti. Zároveň se nemění konstrukce ostatních slev na dani a celý systém zůstává srozumitelný a předvídatelný. Novela posiluje logiku daňového systému, který již nyní pracuje s daňovým zvýhodněním na dítě, a zavádí obdobný princip i pro základní uplatnitelnou podporu každého poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.

Omezení daňového zvýhodnění do výše zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění zabraňuje vzniku plně záporné daně z příjmů. Pokud by bonus nebyl omezen, vznikal by poplatníkům čistý příjem od státu i v situaci, kdy zdanitelné příjmy téměř nemají. Prakticky by se z daňového zvýhodnění stal sociální transfer, což není cílem zákona o daních z příjmů. Výše vyplaceného bonusu se tím naváže na to, co poplatník reálně odvedl na pojistném. Poplatník tak musí být aktivním plátcem pojistného, aby mohl bonus získat. Zajišťuje to, že zvýhodnění funguje jako motivace k zaměstnání, nikoliv jako univerzální příplatek. Limitem pojistného se výše daňových úlev poskytovaných ze státního rozpočtu udrží v předvídatelných mezích.

Výsledkem navrhované změny bude snížení průměrné daňové sazby pro spodní příjmový kvintil pracujících v hlavním pracovním poměru (tj. 20 % zaměstnanců s nejnižšími příjmy) z 33,6 % na 32,3 %.

Celkový dopad na veřejné rozpočty je vyčíslen na -0,5 mld. Kč, kdy z této částky připadá:

Z dopadu -0,5 mld. Kč na veřejné rozpočty připadne v souladu se stávající právní úpravou rozpočtového určení daní 10,23 % na rozpočty krajů, 25,93 % na rozpočty obcí a zbytek na státní rozpočet. Vyjádřeno v absolutních částkách přijdou rozpočty krajů ročně o cca 50 mil. Kč, rozpočty obcí cca o 125 mil. Kč a státní rozpočet o 325 mil. Kč. Dopady na veřejné rozpočty byly modelovány v modelu Euromod na datech EU-SILC (s úpravou pro OSVČ a dohody).

Dopad na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení nebude žádný, resp. lze očekávat dopad mírně pozitivní v podobě zvýšené motivace do systému přispívat, což je podmínkou čerpání obou typů bonusů. Tento dopad ovšem nelze vzhledem k míře nejistoty odborně vyčíslit.

Na podnikatelské prostředí v užším smyslu nebude mít úprava žádný vliv, z hlediska širších ekonomických dopadů se předpokládá pozitivní vliv na zaměstnanost, zejména u nízkopříjmových a částečných úvazků.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Daňová zvýhodnění jsou standardním nástrojem fiskální politiky a nezasahují do základních práv nepřiměřeným způsobem.⁠​‌‌‌‌‌‌‌​‌‌‌​​‌​⁠

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku ze členství v Evropské unii.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k diskriminaci a rovnosti mužů a žen.

Návrh má převážně pozitivní sociální dopady. Zvyšuje disponibilní příjem nízkopříjmových zaměstnanců a přispívá ke snížení rizika chudoby u domácností, které jsou dnes nejvíce zatíženy vysokým zdaněním práce. Úprava může podpořit pracovní aktivitu osob pracujících na částečný úvazek, rodičů a dalších skupin s nižšími příjmy. Na životní prostředí nemá úprava žádný dopad.

Navrhovaná úprava nebude mít ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů žádné negativní dopady. Novela nevyžaduje shromažďování žádných nových údajů ani nepředpokládá změny v nakládání s osobními daty. Daňová správa bude využívat stejné procesy jako doposud.

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika, protože se jedná o standardní mechanismus pro uplatnění daňového zvýhodnění, který je jednoznačný, zákonně vymezený a kontrolovatelný.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na bezpečnost a obranu státu.

V souladu s § 12 odst. 4 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, obsahuje tato důvodová zpráva informace podle § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tj. identifikaci lobbisty, který při přípravě, projednávání nebo schvalování návrhu právního předpisu lobboval. Ve stejném rozsahu jsou uvedeny také informace o konzultacích podle § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 168/2025 Sb., které předcházely předložení návrhu do meziresortního připomínkového řízení a byly iniciovány lobbovaným.

Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť se jedná o legislativně poměrně jednoduchou a technickou změnu, na které panuje v odborném ekonomickém prostředí široká shoda.