Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Navrhovaná právní úprava defacto oddaluje náběh tzv. digitalizačních změn a souvisejících změn ve způsobu administrace dávek, a to v oblasti řízení o dávky státní sociální podpory, ke kterému má dle platného znění zákona č. 117/1995 Sb. dojít k 1. červenci 2026.
Jde o změny, které dávají v soulad způsob administrace dávek (automatizované a digitální procesní úkony) s procesy nastavenými u nové dávky státní sociální pomoci, která je v účinnosti od 1. 10. 2025. Např. se jedná o způsob podání žádostí prostřednictvím klientské zóny Jenda, způsob doručování do této zóny, vedení spisu výhradně v elektronické podobě, nastavení procesních lhůt v návaznosti na digitální doručování apod.
Záměrem navrhovatele v oblasti nepojistných sociálních dávek totiž je maximálně sjednotit ty administrativně-procesní úkony, které vykazují velkou míru podobnosti, a to napříč jednotlivými dávkovými systémy.
Navrhovatel má za to, že takovéto sjednocení procesů, které budou podpořeny aplikačně prostřednictvím jednotného informačního systému, přispěje k větší efektivitě celého řízení o nárocích na jednotlivé dávky a také zvýší komfort klientů těchto systémů.
Výše uvedené úpravy v rámci zákona o státní sociální podpoře, které by měly být podle platné legislativy účinné k 1. červenci 2026 vyžadují masivní zásahy především do stávajících aplikací administrujících dávky státní sociální podpory. Vzhledem k této skutečnosti a rovněž vzhledem k náběhu administrace nové dávky státní sociální pomoci (tzv. superdávky), se stanovené datum náběhu těchto opatření k 1.červenci 2026 v současné době jeví jako nerealizovatelné.
Navrhovaná úprava tedy maximálně zohledňuje možnosti úpravy aplikační podpory jednotlivých dávek, a to jak u dávek stávajících, tak i nově vzniklých (podpora studujícího rodiče, rodičovský příspěvek před porodem a příspěvek na vysokoškolské studium).
Zároveň navrhovaná úprava zohledňuje fakt, že jednorázové dávky státní sociální podpory (porodné a pohřebné), vzhledem k jejich nízké četnosti (oproti opakujícím se dávkám státní sociální podpory, zejména rodičovskému příspěvku) a v návaznosti na to poněkud odlišné „procesní“ administraci jednorázových dávek, budou ponechány zcela mimo „digitální režim“. Budování aplikační podpory s digitálními a automatizovanými procesy pro tento typ dávek není, i s ohledem na ekonomickou náročnost, účelné.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl v části tzv. digitalizačních úprav státní sociální podpory přijat s účinností od 1. července 2026.
Platná právní úprava tedy stanoví přesné datum, ke kterému má dojít k masivním změnám na úseku administrace dávek státní sociální podpory, což se ukazuje jako nereálné vzhledem k nutnosti jejich implementace do informačních systémů, jejichž kapacity jsou momentálně plně vytíženy implementací stejných procesů v návaznosti na novou dávku státní sociální pomoci. Proto je navrhovaná novela zcela nezbytná k úpravě harmonogramu účinnosti procesních a souvisejících ustanovení tak, aby bylo reálné tato ustanovení uvést do aplikační praxe.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Návrh je v souladu s právem Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh nezapracovává předpisy Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Nově navržená právní úprava odpovídá všem mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika zavázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona nebude mít přímý dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty, resp. s ohledem na to, že jednorázové dávky státní sociální podpory (porodné a pohřebné) nebudou v „digitalizačním režimu“, dojde k úspoře finančních prostředků v oblasti úpravy aplikací.
7. Zhodnocení návrhu právního předpisu z hlediska ustanovení mající povahu technického předpisu
Ustanovení návrhu právního předpisu nemají povahu technického předpisu a návrh právního předpisu tak nepodléhá oznamovací povinnosti.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava oproti platné právní úpravě nemění práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Ta tak zůstávají zachována v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy. Návrh tedy nemá negativní dopad na právní postavení těchto osob.
9. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí. Změny se týkají „časového posunu“ úprav informačních systémů v rámci resortu práce a sociálních věcí a procesů na Úřadu práce ČR, který dané dávky, určené výhradně fyzickým osobám, administruje. Změny nezasahují do práv a povinností podnikatelských subjektů, nepřinášejí nové administrativní požadavky ani finanční zátěž pro podnikatele. Dopad lze proto hodnotit jako neutrální.
10. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu na specifické skupiny obyvatel
Návrh má pozitivní sociální dopady, a to zejména v té části, kterou je stanovena pevná částka výše měsíční dávky rodičovského příspěvku před porodem, neboť tato úprava podporuje spravedlivou dostupnost dávky napříč různými socioekonomickými skupinami.
Ostatní změny nezasahují do okruhu oprávněných osob ani do podmínek nároku na dávky státní sociální podpory.
11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na rodiny.
12. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemění rozsah ani způsob zpracování osobních údajů oproti stávající právní úpravě. Návrh tedy nemá negativní dopad na ochranu soukromí ani na úroveň zabezpečení osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh právní úpravy s sebou nepřináší nová korupční rizika.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územně samosprávné celky
Návrh zákona nemá žádné územní dopady a nedopadá na územně samosprávné celky.
15. Zhodnocení dopadů v oblasti digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona je v souladu s touto zásadou.
16. Ostatní předpokládané dopady
Návrhem zákona není zakládána veřejná podpora.
Návrh zákona nemá dopad na rovnost mužů a žen.
Návrh zákona nemá vliv na životní prostředí.
Návrh zákona nemá vliv na ochranu práv dětí.
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
17. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení
Vzhledem k akutní časové nezbytnosti realizace souvisejících opatření je nutné, aby návrh zákona nabyl účinnosti co nejdříve. S ohledem na standardní délku legislativního procesu je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
Dalším důvodem návrhu na schválení Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení je skutečnost, že navrhovaná právní úprava má převážně technický charakter. Cílem je zajištění provozní kontinuity, právní jistoty a technické připravenosti při zavádění úprav do aplikační praxe.
18. Informace podle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Zvláštní část
K části první (novela zákona o státní sociální podpoře)
K čl. I
K bodům 1 až 3
Od 1. ledna 2027 bude možné poskytovat rodičovský příspěvek již před narozením dítěte – dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu.
Rodičovský příspěvek před porodem je stanoven pevnou měsíční částkou, která má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu v období, kdy již často dochází k výraznému omezení jejích pracovních možností. Výše 15 000 Kč představuje částku, která umožňuje pokrýt základní životní náklady a současně snižuje riziko náhlého finančního propadu v čase bezprostředně před narozením dítěte. Stanovení pevné částky zároveň odstraňuje potřebu individuálního rozhodování, což výrazně urychluje a zjednodušuje celý proces jejího přiznání a výplaty. Tato konstrukce rovněž zajišťuje rovné zacházení se ženami, které z důvodu charakteru své práce, nepravidelných úvazků, studia nebo dalších životních situací nemají nárok na dávky nemocenského pojištění v těhotenství. Zavedení pevné částky tak podporuje spravedlivou dostupnost dávky napříč různými socioekonomickými skupinami.
V § 30d zákona o státní sociální podpoře se zrušuje odkaz na již zrušený § 68 odst. 2 písm. c).
Výslovně se doplňuje ustanovení, že po zániku nároku na rodičovský příspěvek před porodem musí rodič pro uplatnění nároku na „základní“ rodičovský příspěvek podat novou žádost o dávku.
K bodu 4
Vzhledem k vazbě podpory studujícího rodiče na další dávku státní sociální podpory – rodičovský příspěvek se o obou dávkách rozhoduje souběžně.
K bodu 5
Stanovuje se povinnost vrátit přeplatek na dávce podpora studujícího rodiče. Navrhuje se stanovit objektivní odpovědnost oprávněné osoby (rodiče) za vrácení částek dávky podpora studujícího rodiče, které mu nenáležely z důvodu, že byla tato dávka vyplacena a nebyly přitom splněny podmínky nároku na ni. Zákonné podmínky nároku na novou dávku podpora studujícího rodiče jsou úzce spjaty se zákonnými podmínkami nároku na rodičovský příspěvek. Na podporu studujícího rodiče má, při splnění dalších zákonných podmínek, nárok rodič, který má zároveň nárok na rodičovský příspěvek. Z uvedeného důvodu se navrhuje, aby u vzniklých přeplatků na podpoře studujícího rodiče byl nastaven totožný režim objektivní odpovědnosti za vrácení dávky, u které bylo zjištěno, že podle zákona nenáležela, tak jako je tomu u rodičovského příspěvku.
K bodu 6
Přeplatek na rodičovském příspěvku před porodem nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči rodičovský příspěvek před porodem vyplácen, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o narozené dítě. Částka rodičovského příspěvku před porodem, která nenáležela proto, že dítě se již narodilo, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o narozené dítě, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky rodičovského příspěvku náležející z důvodu péče o narozené dítě. K uvedené situaci může dojít při předčasném porodu dítěte, když tato okolnost nebude jako změna rozhodných skutečností v zákonem stanovené lhůtě nahlášena Úřadu práce, což lze vzhledem k okolnostem souvisejícím s předčasným porodem dítěte předpokládat. Z důvodu, že rodičovský příspěvek před porodem a rodičovský příspěvek spolu sdílí jednu celkovou částku, je vhodné upravit vzájemné zúčtování jejich částek namísto toho, aby se vydávalo rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na rodičovském příspěvku před porodem. Jedná se o administrativně jednodušší a proklientský přístup k řešení uvedené situace.
K bodům 7 až 9
V ustanovení § 67 se nově upravuje ustanovení o řízení v případě nedigitalizovaných dávek, a to jak těch, které nebudou digitalizovány pouze po určitou dobu (do 30. června 2027) v důsledku odkladu digitalizace (rodičovský příspěvek a podpora studujícího rodiče), tak pro dávky, s jejichž digitalizací se do budoucna již nepočítá vůbec (porodné a pohřebné).
K bodům 10 až 12
V ustanovení § 68 se nově upravuje ustanovení o řízení v případě digitalizovaných dávek, a to v souvislosti s postupným náběhem digitalizace u jednotlivých dávek (rodičovského příspěvku před porodem a posléze i „standardního“ rodičovského příspěvku, podpory studujícího rodiče a příspěvku na vysokoškolské studium). Ustanovení se nebude vztahovat na porodné a pohřebné, kteréžto dávky nebudou nikdy digitalizovány.
K bodu 13
Ustanovení § 68b představuje společné ustanovení pro řízení, které platí jak pro digitalizované, tak i nedigitalizované dávky. Úprava ustanovení je nezbytná s ohledem na zákon č. 152/2025 Sb., který nabývá účinnosti 1.července 2026.
K bodu 14
V návaznosti na dodržení lhůt stanovených správním řádem pro vydání rozhodnutí ve věci se u digitalizovaných dávek uvedených v § 68 zavádí institut stavění lhůty pro vydání rozhodnutí po dobu do splnění výzvy, resp. do marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě.
Lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci dávek státní sociální podpory nejsou zákonem explicitně upraveny a subsidiárně se použijí ustanovení správního řádu. Stanoví se však výslovně, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí neběží. Důvodem této právní úpravy je to, že orgán státní sociální podpory nemůže v době, kdy čeká na splnění povinností uložených výzvou, činit další úkony v řízení, které by vedly k možnosti rozhodnutí ve věci. Toto ustanovení je přijímáno rovněž s ohledem na do značné míry zautomatizované procesy ve správním řízení o digitalizovaných dávkách.
K bodům 15 a 16
Nové znění ustanovení § 69 odst. 1 upravuje situace, kdy bude v případě dávek, které nebudou digitalizovány (porodného a pohřebného a dočasně i rodičovského příspěvku), vydáváno písemné rozhodnutí. Úprava je navrhována v návaznosti na změny v zákoně č. 152/2025 Sb., které mají nabýt účinnosti 1.července 2026.
K bodům 17 až 20
V souvislosti s postupným náběhem digitalizace se u dávek, které budou digitalizovány, podrobněji upravuje rovněž způsob doručování ve správním řízení o nich.
K bodu 21
V zákoně o státní sociální podpoře se ponechává způsob rozhodování o nedigitalizovaných, resp. dočasně nedigitalizovaných dávkách (porodném a pohřebném a dočasně též o rodičovském příspěvku) ve stávající právní úpravě, tzn. v případě přiznání či změně výše dávky se vydává oznámení, jako svého druhu rozhodnutí, proti němuž jsou, jako svého druhu opravný prostředek, připuštěny písemné námitky, o nichž je dále vedeno správní řízení, jehož výsledkem je vydání standardního správního rozhodnutí, proti kterému je možné se v zákonem stanovené lhůtě odvolat.
K bodům 22 a 23
V souvislosti s postupným náběhem digitalizace se v ustanovení § 71 odst. 2 upravují specifika odvolacího řízení, které probíhá v digitální formě, a to zejména v podobě delší časové lhůty oproti správnímu řádu, a to konkrétně 30 dnů. Ustanovení § 71 odst. 1 a 3 pak shodně dopadají na všechny dávky státní sociální podpory, tj. digitalizované i nedigitalizované.
K bodu 24
V souvislosti s postupným náběhem digitalizace u digitalizovaných dávek je nutno nově upravit též specifické vedení spisu.
K části druhé (novela zákona č. 152/2025 Sb.)
K čl. II
S ohledem na záměr odložit digitalizaci dávek státní sociální podpory, ke kterému mělo původně dojít en bloc od 1. července 2026 a zajištění postupného náběhu digitalizace jednotlivých agend, jakož i zachování agend nedigitalizovaných, je nutné primárně zrušit novelizační body v rámci zákona č. 152/2025 Sb., které měly zajistit náběh digitalizace v původním termínu.
K části třetí (Účinnost)
K čl. III
Vzhledem k akutní nezbytnosti a z důvodu naléhavého obecného zájmu ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv je pro realizaci výše uvedených opatření především s ohledem na nasazení informačních systémů naprosto nezbytné, aby předložený návrh zákona nabyl základní účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Další termíny dělené účinnosti tohoto zákona jsou stanoveny tak, jak bude nabíhat digitalizace jednotlivých agend.
V Praze, dne 6. března 2026